1 / 39

Prevence nozokomiálních nákaz – co lze uplatnit v praxi

Prevence nozokomiálních nákaz – co lze uplatnit v praxi. Pavel Ševčík KARIM LF MU a FN Brno. Nebezpečné multirezistentní mikroorganismy. MRSA VRE Klebsiely produkující ESBL Enterobaktery produkující ESBL E. coli produkující ESBL Multirezistentní PSAE (MDRPA) Clostridium difficile.

azuka
Download Presentation

Prevence nozokomiálních nákaz – co lze uplatnit v praxi

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Prevence nozokomiálních nákaz – co lze uplatnit v praxi Pavel Ševčík KARIM LF MU a FN Brno

  2. Nebezpečné multirezistentní mikroorganismy • MRSA • VRE • Klebsiely produkující ESBL • Enterobaktery produkující ESBL • E. coli produkující ESBL • Multirezistentní PSAE (MDRPA) • Clostridium difficile

  3. V čem spočívá jejich nebezpečí ? • Rychle se šíří • Jsou virulentnější (kromě MRSA) • Vyskytují se v prostředí vysokého selekčního tlaku ATB (typicky PIM !) • Rezistence k mnoha dezinfekčním přípravkům (např. Cl. difficile) • Eradikace je obtížná až nemožná

  4. MRSA • Rezistence k oxacilinu • Rezistence k ostatním beta-laktamům vč. kombinací s inhibitory BL a vč. karbapenemů • Rychlé šíření zejm. v prostředí vysokého tlaku ATB • Existují i komunitní kmeny

  5. MRSA • Prevence 1 případu stojí 5.000 USD • Léčba 1 případu stojí 38.000 USD • Kaogulázanegativní kmeny (Staph. epidermidis a další kmeny) – často rezistentní k oxa a dalším ATB, ale klinický a epidem. význam je podstatně menší – netřeba preventivních opatření • Riziko vzniku kmenů VISA a VRSA – tam, kde je velká spotřeba glykopeptidů

  6. MRSA – nemocniční výskyt • Japonsko > 70 % • USA > 60 % • Evropa od < 1 % (Skandinávie) po 25-50 % (zejm. jižní Evropa) • ČR – v r. 2000 - 4,3 %, v r. 2005 - 12,9 % ! • ČR – výskyt invazivní infekce – v r. 2000 v 11 nemocnicích, v r. 2005 v 51 nem. !

  7. MRSA – výskyt - EARSS 2005 (ČR 12,9 %)

  8. MRSA - nosičství • Zdrojem je infikovaný nemocný nebo nosič • Nosič – sliznice (nos), kůže (perineum, třísla, axily, hýždě), méně často farynx • Současným vyšetřením nosu, krku a perinea lze prokázat > 98 % nosičů • Nosičství u zdravých (např. personál) může být přechodné • Zvýšené riziko přenosu – při akutním respir. infektu

  9. MRSA – chronické nosičství • Pacient kolonizovaný nebo infikovaný v nemocnici • Mimo výše uvedené lokality – ischemické defekty, dekubity, chronické kožní léze • Nosičství trvá týdny-roky, může být i intermitentní

  10. MRSA – rizikové faktory • Délka pobytu v nemocnici (PIM) • Invazivní procedury • Léčba ATB (cefalosporiny, FQ, makrolidy) • Diabetes mellitus • Chronické renální selhání (HD) • Chronické kožní choroby (ekzémy, psoriáza, chronické defekty)

  11. MRSA - přenos • Ruce personálu • Pomůcky – fonendoskopy, manžety tonometrů • Bronchoskopy • Vzduchem v silně kontaminovaných prostředích – popáleniny, intubovaní, tracheostomovaní

  12. MRSA - výskyt • Sporadický – zavlečené případy zvenčí • Epidemický – outbreak – významně vyšší než obvyklý, už 3 případy mohou být outbreak • Endemický – zpravidla při nezvládnutém outbreaku

  13. MRSA – rizikové skupiny • 1 – vysoké riziko – PIM, popáleniny, transplantační odd, kardiovask. chir., NCH, traumatologie, specializovaná centra s velkým spádem • 2 – střední r. – chirurgie, neonatologie… • 3 – nízké r. – interny, neurologie, pediat. • 4 – specifické r. – psychiatrie, LDN, následná péče

  14. MRSA – vyhledávání, monitorace • Aktivní surveillance – při příjmu výtěr z nosu, perinea • Výtěr z potenciálně infekčních ložisek (TA, tracheostoma, dekubity, moč u cévkovaných, pupek novorozenců …) • Toto mj. u pacientů přijímaných na PIM – monitorace 2-3x týdně

  15. MRSA – izolace pozitivních • Izolace je nutná • Zpravidla na vlastním oddělení • Nejlépe v boxu • Bariérový způsob ošetřování

  16. Bariérový ošetřovací režim • Veškerý personál – dezinfekce rukou • Alkoholové dezinfekční roztoky • Dávkovač nejlépe přímo na lůžku • Vyčleněný personál, minimalizace vstupů • Ochranné pomůcky – plášť, ústenka, rukavice • Podávání léků, vizity … až na konec • Návštěvy – rovněž bariérový režim

  17. Definice bariérové péče Bariérovou ošetřovatelskou péčí rozumíme zavedení takových režimových opatření a používání takových postupů, kterými bráníme přenosu patogenních mikroorganismů, resp. polyrezistentních kmenů, mezi pacienty nebo na personál.

  18. CÍL • prevence rozšíření infekce mezi pacienty • prevence přenosu patogenních mikroorganismů resp. polyrezistentních kmenů mezi pacienty nebo na personál • ochrana vnímavých pacientů

  19. Obecné zásady • Izolace pacienta • Označení pokoje na vstupních dveřích • Přednostní používání jednorázových pomůcek • Individualizace pomůcek • Používání speciálních filtrů na ventilační okruh a uzavřeného odsávacího systému • Používání OOPP

  20. Obecné zásady • Vyčlenění ošetřujícího personálu • Minimalizace počtu zdravotnického personálu, který zajišťuje léčebnou péči na boxu • Používání běžných dezinfekčních prostředků • Upozornit již při ústním domlouvání překladu pacienta • Informovat pracovnice úklidu

  21. Vstup na box Stolek PŘED boxem je vybaven: • dezinfekce na ruce - opatřena dávkovací pumpou • rukavice • pláště • ústenky • čepice Oblékáme se v tomto pořadí: • plášť • čepice • ústenka • rukavice

  22. Hygienická dezinfekce rukou (HDR) • Vždy po kontaktu s pacientem, biologickým materiálem, pomůckami, prádlem… • Alkoholový přípravek se vtírá 30-60 sec do suchých rukou, pak se neomývá ani neutírá • Správná HDR: • Dlaň proti dlani • Hřbet proti dlani • Dlaně s propletenými prsty • Uzamčené prsty v dlani • Sevření palce v opačné dlani • Konečky prstů krouží v opačné dlani

  23. Eradikace nosičství • Je nepravděpodobná • Krátkodobá eliminace (dekolonizace) – pouze před rizikovými výkony • Nazální mupirocin • Antiseptické prostředky s účinkem proti MRSA (např. Braunol) • Zásadně nevhodné je preventivní použití systémové ATB léčby (VAN apod – nevede k eliminaci, je drahé a zvyšuje riziko vzniku VISA, VRSA…)

  24. MRSA – překlady a propuštění • Omezit překlady na co nejmenší míru • Informovat protistranu • Uvést výskyt MRSA ve zdravotnické dokumentaci • Po propuštění – sanitární úklid boxu • 24 hodiny nechat místnost uzavřenou, nepřijímat

  25. Personál - nosič • Nosit ústenku • Nedotýkat se nosu, ani ústenky • Nesnímat masku na krk a nenasazovat zpět • Často dezinfikovat ruce • Přeřazení na jinou práci – zřídka • Represe - výjimečně

  26. Antibiotika versus MRSA • Prevence • Omezení antibiotik na nejmenší možnou míru • Cefalosporiny všech generací, chinolony a makrolidy jsou nejvýznamnější selektory MRSA • Léčba invazivních MRSA infekcí • Glykopeptidy (vankomycin, teicoplanin) • Linezolid (Zyvoxid) • Quinupristin/dalfopristin (Synercid)

  27. Enterococcus faecium – EARSS 2005 - rezistence ke glykopeptidům – VRE (ČR 13,7%)

  28. Enterokoky – rezistence v ČR v roce 2005 • Enterococcus fecalis • Aminoglykosidy 45,2 % • Glykopeptidy 0 % • Enterococcus faecium • Aminoglykosidy 69,4 % • Glykopeptidy 13,7 %

  29. E. coli – rezistence k FQ - EARSS 2005 (ČR 20,2 %)

  30. Rezistence E. coli a Klebsiella pneumoniae – ČR 2005 • E. coli • Fluorochinolony 20,2 % • Cefalosporiny 3. gen. 2,2 % • Kl. pneumoniae • Fluorochinolony 38,1 % • Cefalosporiny 3. gen. 32,4 %

  31. Rezistence Kl. pneumoniae k cefalospor. 3. gen. – EARSS 2005 (ČR 32,4 %)

  32. Rezistence Pseudomonas aeruginosa – ČR 2005 • Aminoglykosidy 27,8 % • FQ 45,3 % • Karbapenemy 31,1 % • Ceftazidim 39,7 % • Piperacilin 20,6 %

  33. Rezistence PSAE k FQ – EARSS 2005 (ČR 45,3 %)

  34. Rezistence PSAE ke karbapen. – EARSS 2005 (ČR 31,1 %)

  35. Rezistence PSAE k ceftazidimu – EARSS 2005 (ČR 39,7 %)

  36. Clostridium difficile associated disease - CDAD • Hlavní rizikový faktor – předchozí ATB léčba • Rezervoár – zvířata, zdraví jedinci • Přenos – spóry rukama, prostředím • Průjem → pseudomembranózní kolitida • Outbreak toxigenního kmene – 2003 Kanada a USA  2005-2006 Evropa (UK, Francie, Benelux)

  37. Clostridium difficile associated disease – CDAD - prevence • Co nejmenší expozice ATB – FQ, cefalosporiny, linkosamidy • Důsledná izolace pacientů • Důsledná hygiena rukou (alkoholová dezinfekce je však neúčinná !) • Dezinfekce prostředí sporicidními přípravky • Surveillance lokální (nemocnice) – národní - celoevropská

  38. Závěry • Antibiotická rezistence invazivních nozokomiálních patogenů v ČR je jedna z nejvyšších v Evropě ! • Používáme ATB optimálně na PIM  v nemocnicích  v České republice ? • Hygienické návyky • Izolace, bariérový přístup • Denně zvažovat potřebu invazivních vstupů • Aktivní mikrobiologická surveillance

  39. Informační zdroje • Jindrák V. Taktika a komplikace ATB léčby u kriticky nemocných. Kurs IM, IPVZ Praha, XII. 2006 • Urbášková P. Národní referenční laboratoř pro antibiotika, SZÚ Praha 2006 • Doporučený postup pro kontrolu výskytu kmenů MRSA ve ZZ – IV. 2006 • www.szu.cz , www.cdc.gov • www.earss.rivm.nl (EARSS – European Antimicrobial Resistance Surveillance Syst.) • Foto – dr. Straževská, dr. Seidlová, dr. Agalarev, p. Adamíček, s.s. Hasalová – 2006-2007

More Related