Velká francouzská revoluce

1. Velká francouzská revoluce

2. Před revolucí 18. století – Francie nejmocnější a nejlidnatější země v Evropě. Obyvatelé rozděleni do tří stavů: • stav - duchovenstvo (privilegované vrstvy) 2. stav - šlechta 3. stav - měšťané a venkované (živí ostatní)

3. Hospodářská situace • Zemědělství • Pronájem půdy velice drahý – nelze investovat do rozvoje zemědělství • Ceny potravin se neustále zvyšují • Řemeslná výroba • Pomalý rozvoj, menší řemeslníci brání rozvoji – nemohou konkurovat šlechtě • Obchod • Vnitřní cla vedou k vysokým cenám za zboží • Klesá poptávka

4. Vláda Ludvíka XVI. Ludvík XVI. - za jeho vlády stoupají státní dluhy. Královský dvůr se topí v přepychu. Nevole je především proti jeho manželce Marii Antionettě, která utrácí peníze. Květen 1789 král svolal generální stavy, aby dosáhl vypsání nových daní.

5. Vítězství třetího stavu • Zástupci všech stavů požadovali, aby král změnil způsob vlády. Král odmítl. • Zástupci třetího stavu se prohlásili za Národní shromáždění • cíl – vypracovat novou ústavu (chtěli omezit královu moc) a odhlasovat změnu daňového systému. • 14.7.1789 povstal pařížský lid. Dobyl Bastilu jako symbol aktuálního režimu a zřídil národní gardy. • Král souhlasil s vypracováním ústavy.

6. Deklarace práv člověka a občana • Vydaná v srpnu 1789 • Rovnost před zákonem • Náboženská svoboda • Svoboda projevu • Podíl občanů na řízení společnosti (volby) • Svoboda podnikání • Nedotknutelnost soukromého majetku

7. Další změny • Zrušena privilegia • Všichni platí daně • Zrušeno poddanství • Padl absolutismus • Král byl donucen i se svou rodinou přesídlit do Paříže. • Likvidovaly se všechny symboly minulé doby (oblečení, paruky). • Zavedlo se oslovení „Občan“.

8. Situace dál • Ústavodárné shromáždění v názoru nejednotné – umírnění sedají vpravo, radikálnější vlevo (toto rozdělení politických stran platí dodnes) • Formují se různé diskusní kluby – nejradikálnější jsou jakobíni • Ekonomická situace stále špatná (mnoho podnikatelů v emigraci, staré daně a dávky se nevybírají, nové ještě nejsou zavedeny) – hladové bouře • Vyvlastněn církevní majetek • Nová ústava – moc rozdělena na výkonnou (král) a zákonodárnou (shromáždění)

9. Válka proti Francii • Situací ve Francii znepokojeny okolní země • Francie vyhlásila válku Rakousku, na straně Rakouska Prusko • Armáda v žalostném stavu (chybí vedení – emigrace šlechty), upadá disciplína, špatné zásobování • Dobrovolníci z celé země • Do pochodu si zpívají novou bojovou píseň – Marseillasu – francouzská hymna • Francie se ubránila, ale za viníka označen král • Srpen 1792 – král sesazen, uvězněn, Francie republikou

10. Slova francouzské hymny • Vzhůru, děti vlasti, den slávy nadešel! Proti nám tyranie zvedá svůj krvavý prapor! zvedá svůj krvavý prapor! Slyšíte v našem kraji řev divokých vojáků? Přicházejí vraždit naše děti, naše ženy v naší náruči! • Ref.: Do zbraně, občané! Šikujte se pod prapory! Vzhůru! Vzhůru! Nechť krev nečistá napojí brázdy našich polí!

11. Období republiky • Stále ve válce – bída, hlad, nespokojenost, nepokoje… • Soudní proces s králem – r. 1793 popraven • Válku vyhlašuje i VB, Španělsko, německé i italské státy… prakticky celá Evropa • Ve Francii protirevoluční povstání - k moci se dostávají radikální jakobíni (vůdce Maxmilián Robespierre)

12. Jakobínská hrůzovláda • Diktatura • Popravy protivníků • Moc soustředěna do Výboru pro veřejné blaho • Výbor rozhoduje o vnitřní i zahr. politice • Dekret o podezřelých – tím mohl být kdekdo (lidé se navzájem udávali), zvláštní soud, který soudí podezřelé • Teror vrcholí v červnu 1794 – zrušeno právo na obhajobu • Mezitím válečné úspěchy • Nový odpor ze strany lidu – vůči tomuto způsobu vládnutí – povstání – Robespierre zatčen a gilotinován

13. Direktorium a konzulát • Po pádu jakobínů se stále životní podmínky ve Francii nelepší – potravin málo a jsou drahé • 1795 – nová ústava • Výkonná moc – pětičlenné direktorium • Zákonodárná moc – shromáždění (rada pětiset a rada starších) • Uvolnění a oživení ekonomiky • Ne všichni teď spokojeni s republikou, řada lidí touží po monarchii • Obavy z toho, že se moci ujmou zase jakobíni nebo monarchisté • Je třeba „vláda pevné ruky“ – opora v armádě, v čele oblíbený generál Napoleon Bonaparte • 1799 – státní převrat – direktorium zrušeno, v čele tři konzulové • Faktická moc ale jen v rukou Napoleona

14. Časové úseky revoluce • 1. fáze (1789 – 1792) • Národní shromáždění • Deklarace práv člověka a občana • Zákonodárné shromáždění (přejmenované Národní shromáždění) • 2. fáze (1793 – 1794) • Období republiky • Jakobínská diktatura – hrůzovláda • 3. fáze (1794 – 1799) • Direktorium a konzulát • Konec souvisí s převratem Napoleona Bonaparta

15. Význam revoluce • Politické a ekonomické sjednocení země • Konec absolutismu, stavovské uspořádání společnosti • Rozvoj ekonomiky, cesta k průmyslové revoluci • Uzákoněna občanská práva • Vytvořena moderní armáda • Vzor pro pokrokové síly v dalších zemích Evropy

16. Pojmy Deklarace – slavnostní prohlášení Privilegium – zvláštní právo Republika – věc veřejná Revoluce – náhlá a často násilná změna politického režimu Emigrace - vystěhování do ciziny Diktatura – neomezená vláda nebo moc jednotlivce (skupiny) Direktorium – vládní výbor Konzul – nejvyšší státní úředník (ve starověkém Římě a ve Francii)

17. Pamatuj: • Co vedlo k tomu, že byla Francie tak zadlužená? • Jak se mělo hlasovat v generálních stavech? • O čem chtěl král se stavy jednat? Jaké měli představy zástupci třetího stavu? • Jak vzniklo Národní shromáždění a jak se z něj vyvinulo Ústavodárné shromáždění? • Co je pokládáno za počátek VFR? • Proč docházelo k nepokojům na venkově? • Co obsahovala Deklarace práv člověka a občana? • Proč došlo k vyvlastnění církevního majetku? • Kdy byl popraven král Ludvík XVI.? Proč k tomu došlo? Jakou reakci poprava vyvolala? • Co byly v té době největší problémy ve Francii? • Jak vypadala situace v době vlády jakobínů? • Jak se dostal k moci Napoleon?