Milgramův experiment

1. Techniky sběru empirických datZnáme již základní výhody a nevýhody kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu……ale jaké máme nástroje sběru empirických dat? Jak postupujeme při sběru informací?

2. Techniky sběru empirických dat1) technika pozorování2) technika rozhovoru3) technika dotazníku4) studium písemných pramenů (analýza dokumentů) 5) experiment

3. Milgramův experiment

4. V roce 1963 americký sociální psycholog Stanley Milgramexperimentálně ověřit, jak daleko jsou lidé schopni zajít ve své poslušnosti k autoritě. Milgramse tak pokusil přispět k vysvětlení psychologických příčin holokaustu. Výsledky tohoto experimentu byly šokující.

5. Experiment proběhl na Univerzitě Yale, dobrovolnící byli získání na základě inzerátu, dostali odměnu 4 dolary Respondenti byli informováni, že jde o experiment sledující okolnosti učení Respondenti byli dále rozlosováni do dvojic učitel/žák – losování bylo výzkumníky nastaveno tak, aby se učitelem stal vždy skutečný respondent a žákem člen výzkumného týmu Učitel viděl, jak byl žák odveden do vedlejší místnosti a připoután do křesla

7. Učitel seděl v místnosti s mikrofonem, reproduktorem a pultem s 30 tlačítky označenými od 15V do 450V 15V – „lehký šok“ 435V- „těžká rána“ 450V – „XX“ Učitelovi bylo řečeno, že bude zkoumán vliv učení na bolest V případě chybné odpovědi měl dát učitel žákovi elektrický šok – bylo učitelům řečeno, že to bude trochu žáky bolet, ale nebude to nebezpečné

8. Na začátku experimentu se žáci „pletli“ jen málo – s narůstající intenzitou šoků však chyb přibývalo Učitel slyšel následující: 75V - žák začíná naříkat 120V – žák křičí, že to že to bolí 150V - žák volá, „nechci pokračovat“ 180V – žák sténá, nemůže bolest vydržet 270V – výkřiky žáka jsou stále zoufalejší 300V – žák volá, že nebude odpovídat Experimentátor učiteli říká, že mlčení je špatná odpověď! Učitel je nabádán pokračovat. 330V – žák se neozývá, je slyšet ticho. „

9. Experimentátor učitele povzbuzuje: „Prosím pokračujte“ „Experiment vyžaduje, abyste pokračoval“ „Je nezbytné, abyste pokračoval“ „Nemáte jinou volbu, musíte pokračovat“

10. A výsledky experimentu?

11. 100% učitelů (respondentů dobrovolníků) pokračovalo do stupnice 300V 63% učitelů došlo až na konec stupnice (450V) – i když se trochu zdráhali a vyjadřovali obavy, že žák může zemřít

12. Problémem empirických výzkumů jsou různá zkreslení vyvolaná výzkumnými stimuly (žádná technika sběru dat není dokonalá) Problém: měřící aparát ovlivňuje měřený systém (reaktivní a nereaktivní metody sběru informací) Jaké techniky lze považovat za reaktivní či naopak nereaktivní techniky výzkumu??? a) efekt morčete (Hawthornský efekt) b) výběr role (interviewer bias) c) měření jako zdroj změny d) stereotyp ve volbě odpovědí (response sets)

13. Druhy pozorování a)běžné a vědecké b) kontrolované a nekontrolované c) přímé a nepřímé d) zúčastněné a nezúčastněné (utajené a neutajené) Jaké jsou výhody, nevýhody a omezení jednotlivých technik pozorování? Kde všude se uplatňuje technika pozorování? Příklady. Kritické fáze terénního výzkumu v případě pozorování: A) získání přístupu – umožnění přístupu badatele k subkultuře přes „gatekeepera“ a „komunikátora“ B) seznamování C) získání důvěry D) loučení

14. Eliminace nedostatků při použití techniky pozorování, hlavní zásady: 1) Pozorování je vhodné opakovat na stejném objektu více pozorovateli 2) Pozorování je nutné důkladně připravit, vědět, co je cílem pozorování, co chceme zjistit, na jaké otázky hledáme odpovědi. Je nutné vědět, bude-li možné výsledky pozorování kvantifikovat a jestli při opakovaném pozorování získáme stejné nebo podobné informace 3) Pozorování opakujeme vícekrát s určitým časovým odstupem 4) Výsledky pozorování porovnáváme s poznatky jiných pozorování či jinými informacemi sledované problematiky 14.

15. Druhy rozhovoru a)standardizovaný a nestandardizovaný b)zjevný a utajený c)individuální a skupinový d)měkký, neutrální a tvrdý e)hloubkový f)biografický g)souhlasný a nesouhlasný h)panelový i)CAPI, CATI, CAMI (rozhovory s dotazníkem)

16. Výhody a nevýhody techniky standardizovaného rozhovoru ? + menší nároky na iniciativu respondenta, je obtížnější vynechat odpovědi na některé otázky + je jisté, že dotazovaná osoba je ta, která byla vybrána do vzorku +proporce úspěšně dokončených rozhovorů je vyšší, než návratnost dotazník -velice pracná a nákladná technika sběru dat -vyžaduje spolupráci vyškolených tazatelů v terénu (hrozí falzifikace dat, zkreslení osobností tazatele, nepřesné záznamy odpovědí) -výzkum na prostorově rozptýleném vzorku je nákladný -anonymita výzkumu je pro respondenty málo přesvědčivá -zřejmý je vliv osobnosti tazatele na dotazovaného

17. Technika dotazníku - přímé dotazování - výzkum poštou - kombinace různých způsobů doručení a navrácení Zásady konstrukce dotazníku 1) Teoretická znalost problému, sledování cílů výzkumu a hypotéz 2) Formulace otázek v dotazníku a jejich umístění otázky by měly být srozumitelné, jednoznačné, přiměřeně dlouhé, nebýt difamující, sugestivní, náročné na paměť – význam pretestu Dobrý dotazník by měl vyhovovat těmto požadavkům“ Účelově technickým – otázky by měly být sestaveny do takového celku, aby respondenti odpovídali co nejpřesněji na to, co nás zajímá Psychologickým – je třeba vytvořit takové podmínky, aby respondent stál před úkolem, který bude považovat za snadný, příjemný, žádoucí, chtěný. Jde o to, aby respondent odpo´vídal Pravdivě Srozumitelnosti –respondent by měl rozumět tomu, co se po něm žádá, jak má postupovat, dotazník musí suplovat práci tazatelů

18. Technika dotazníku • - • Příklady – Chodíte do kina? (velice často, často, jen občas, vůbec ne) • - Jak jste spokojeni s politikou P. Nečase a zahraniční • politikou vlády obecně? • Proč uvedené otázky přinášejí nereliabilní data? • Druhy otázek v dotazníku: • uzavřené (dichotomické, výběrové, výčtové, polytomické s uvedením pořadí variant) • otevřené (volné, asociační, volné dokončení věty, dokončení příběhu, dokončení obrázku, dokončení tematického námětu) • polootevřené 18.

19. Technika dotazníku • - • Při sestavován otázek v dotazníku je nutné dodržovat tyto pravidla: • Musí být jasná myšlenka dotazníku, na koho se budeme s dotazníkem obracet (například pouze na studenty, nebo i absolventy, budoucí zaměstnavatele?) - určitým skupinám musí být dotazník přizpůsoben • Otázky by neměly rozptylovat paměť dotazovaných na skutečnosti, které neprožívají, a současně si ani neuvědomují. • Otázky musí být jasné,srozumitelné, konkrétní – otázky by neměly být sugestivní, zavádějící, také pozor na „haló efekt“ • Otázky nemají omezovat dotazovaného, je nutné dodržet dostatečně velký počet možných odpovědí • Identifikační otázky řadit až na závěr dotazníku • Dotazník by měl zahrnovat i kontrolní otázky 19.

20. Problematická místa dotazníku Jak se ptát na problematické záležitosti? Jak formulovat otázky? Například nás zajímá, kolikrát se respondent opil za poslední měsíc. Jak se dostat k odpovědím? Nepřímé otázky, eufemismy, projekční otázky formou ilustrace

21. Výhody a nevýhody techniky standardizovaného dotazníku • +vysoce efektivní technika, která může postihnout veliký počet jedinců při relativně malých nákladech (Klassenzimmerfragenbogen) • + spolupracovníci v terénu jsou nezbytní jen někdy (při použití osobně rozdělovaných a sbíraných dotazníků), požadavky na proškolení jsou nízké • + anonymita je relativně přesvědčivá • - dotazník klade vysoké nároky na ochotu dotazovaného, je snadné „přeskočit“ otázky nebo neodpovědět vůbec • - je možné, aby byly otázky zodpovězeny jiným členem rodiny, nebo rodinným týmem • - návratnost je velice nízká

22. Techniky sběru empirických dat Jaké techniky sběru empirických dat se v sociologickém výzkumu uplatňují nejčastěji? Jaké techniky se využívají v rámci kvantitativních a kvalitativních výzkumných postupů? Jaké techniky sběru dat lze označit za reaktivní? V čem spočívá tato reaktivita? Jaké jsou výhody a nevýhody techniky dotazníku? Jaké jsou hlavní přednosti techniky rozhovoru? Charakterizujte jednotlivé typy rozhovorů. Jaké zásady platí při formulaci otázek v dotazníku? Jaké se uplatňují druhy otázek v dotazníku? Co je to meritorní a identifikační část dotazníku?