Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann

1. Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann Datum: 30. března 2013 Ročník: druhý, čtyřleté studium Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Tematický okruh: Biologie živočichů Téma: ŽÁBY (ANURA) – X. Metodický list/Anotace: Materiál slouží k pochopení typických znaků a projevů pralesničkovitých žab. S jeho využitím žák také dovede poznat a pojmenovat jejich typické zástupce. Žák dovede objasnit jejich ekologii a vyvozuje důsledky změn prostředí pro zkoumané taxony. Dovede hodnotit míru základních rizik pro jejich přežití. Zná jejich nebezpečnost a využití ze strany jihoamerických indiánů. Zdroje: Uvedeny na konci prezentace III/2 VY_32_INOVACE_330

2. SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ PRALESNIČKA AZUROVÁ ŽÁBY (ANURA) – X. RNDr. Rostislav Herrmann Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace http://www.animalsholding.cz/?A=produkt&Id=226

3. SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – X. • PRALESNIČKOVITÍ • Dosahují délky 1 až 6 cm • Jsou štíhlé a pestře zbarvené. • Často stromové žáby. • Některé žijí na zemi nebo v pralesním podrostu několik metrů nad zemí. • Žijí v jihoamerických a středoamerických pralesích. Rozšíření pralesničkovitých. http://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dkovit%C3%AD

4. SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – X. • PRALESNIČKOVITÍ • Kožními žlázami vylučují silně jedovaté alkaloidy. • Tyto druhy mívají výrazné výstražné zbarvení. • Jihoameričtí indiáni potírají kožními výměšky těchto žab hroty svých šípů (odtud označení šípové žáby). • Dospělé žabky se živí mravenci. • Vajíčka jsou kladena mimo vodní nádrže. • Jeden nebo oba rodiče se o ně starají. • Příklady: • PRALESNIČKA DROBNÁ • PRALESNIČKA BARVÍŘSKÁ • PRALESNIČKA STRAŠNÁ PRALESNIČKA DROBNÁ http://www.naturfoto.cz/pralesnicka-drobna-fotografie-8149.html

5. SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – X. • PRALESNIČKA DROBNÁ • Dorůstá do 2 – 2,5 cm. • Je variabilně zbarvená. • Samice klade vajíčka po 2 – 4 do stromových dutin naplněných vodou. • Pulce zásobuje během růstu neoplozenými krmnými vajíčky. • Žije ve středoamerických pralesích. Dendrobates pumilio http://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dkovit%C3%AD

6. SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – X. PRALESNIČKA BARVÍŘSKÁ http://www.naturephoto.cz/fotobanka/obojzivelnici-amphibians/4444-pralesnicka-barvirska-dendrobates-tinctorius.html

7. SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – X. PRALESNIČKA BARVÍŘSKÁ http://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dkovit%C3%AD

8. SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – X. Dendrobates leucomelas http://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dkovit%C3%AD

9. SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – X. • PRALESNIČKA STRAŠNÁ • Je jednou z nejjedovatějších pralesniček, pravděpodobně nejjedovatější vůbec. • Batrachotoxin, který má k dispozici se vyskytuje kromě ní jen u dalších dvou druhů žab. • Průměrná dávka jedu, kterou má žába k dispozici, je proměnlivá v různých lokacích a liší se i podle druhu potravy. • Běžná pralesnička mívá kolem jednoho miligramu jedu, což stačí k zabití 10 000 myší. Taková dávka může zabít deset až dvacet lidí nebo dva samce slona afrického a odpovídá tak množství 15 tisíc lidí na gram. http://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dkovit%C3%AD http://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dkovit%C3%AD Phyllobates terribilis

10. SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – X. PRALESNIČKA STRAŠNÁ • Indiáni z kmene Choco, kteří používají její jed k otrávení špiček šípů do foukaček. • Jed získávají tak, že žáby napíchnou na špičatou hůlku a pak ji zahřívají nad ohněm. • Přitom se uvolňují kapky jedu, které indiáni zachycují do nádobek, kde následně namáčejí šipky. • Kořist zasažená jedovatou šipkou zemře do několika vteřin. • Člověk prý podle indiánů uběhne ještě několik desítek metrů a pak padne mrtev k zemi. Rozšíření pralesničky strašné http://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dka_stra%C5%A1n%C3%A1

11. SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – X. • PRALESNIČKA STRAŠNÁ http://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dka_stra%C5%A1n%C3%A1

12. ZDROJE – LITERATURA • DUNGEL, Jan a Zdeněk ŘEHÁK. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 181 p. ISBN 978-802-0012-821. • ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců: evoluce, fylogeneze, systém. Vyd. 1. Praha: Academia, 2002, 512 p., [16] p. of plates. ISBN 80-200-0858-6. • Flóra a fauna Evropy. 1. české vyd. Editor Michael Chinery. Praha: Slovart, 1998, 384 s. ISBN 80-720-9038-0. • Zvíře: Obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2002, 624 s. ISBN 80-242-0862-8.

13. ZDROJE – ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY • Dendrobates azurrus - Pralesnička azurová. In: Animalsholding.cz [online]. [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.animalsholding.cz/?A=produkt&Id=226 • PROSICKÝ, Ondřej. Pralesnička barvířská (Dendrobates tinctorius). In: Naturephoto.cz [online]. [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.naturephoto.cz/fotobanka/obojzivelnici-amphibians/4444-pralesnicka-barvirska-dendrobates-tinctorius.html • Pralesničkovití. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dkovit%C3%AD • Pralesnička strašná. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dka_stra%C5%A1n%C3%A1 • MRÁZ, Luboš. Pralesnička drobná. In: Naturfoto.cz [online]. [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.naturfoto.cz/pralesnicka-drobna-fotografie-8149.html