Některé výzvy pro podporu podnikání v příštím programovém období

1. Některé výzvy pro podporu podnikání v příštím programovém období Doc. RNDr. J. Blažek, Ph.D Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK v Praze Praha, 20. listopad 2012, Praha, výroční konference OPPI 1

2. Současné přístupy v oblasti podpory inovačního podnikání a regionálního rozvoje • 1) výrobní okrsky, klastry, učící se regiony, trojitá šroubovice (triple helix),regionální inovační systémy(RIS) • Rozložené znalostní sítě 2) teorie globálních produkčních sítí,resp. globálních hodnotových řetězců, (GPN, resp. GVC).

3. „okolní prostředí“ • společné oběma směrům, tj. RIS i GPN je přesvědčení, že aktivita aktéra (např. firmy nebo VaV instituce) a její výsledky jsou ovlivněny okolním prostředím. • V případě regionálních inovačních systémů okolní prostředí chápáno především jako uznání role prostorové blízkosti a geografické koncentrace • V případě GPN – okolí – dodavatelé a odběratelé, kteří mohou být lokalizováni v jiných regionech či státech.

4. Regionální inovační systémy ( *britský geograf P. Cooke): 2 subsystémy (ideální model): • tvorby znalostí ekonomického (VaV) zhodnocení znalostí(firmy)

5. Regionální inovační systém v ČR: 2 subsystémy: • tvorby znalostí ekonomického STI zhodnocení znalostí DUI

6. Rozložené znalostní sítě • Na reg. úrovni existují extrémní rozdíly ve schopnosti tvořit inovace • --- jsou si dobře vědomy velké firmy, které vědí, že vše nemohou vyvinout ve svých technocentrech, • ale hledají, kde ve světě existuje špičkové know-how, které by mohlo posílit jejich strategickou konkurenceschopnost • Implikace: šance pro „nové“ špičkové aktéry/regiony – „být viděn“!, podpora networkingu na globální úrovni

7. Nové trendy strategií nadnárodních firem: propojení VaV a výroby – méně, ale komplexních závodů-šance!

8. Globální produkční sítě (GPN/GVC) (US sociolog *G.Gereffi) • Zatímco RIS apod. zdůrazňují především význam vazeb v rámci regionu • teorie GVC/GPN explicitně zdůrazňují význam translokálních, resp. přímo globálních vazeb. • Teorie GVC/GPN vycházejí mj. ze skutečnosti, že nejen složité a sofistikované výrobky, • ale často i jednoduché výrobky jsou vyráběny prostřednictvím spolupráce mnoha firem lokalizovaných v různých zemích (Made in Europe/World).

10. Struktura GPN

11. Dodavatelé 3. řádu – „uzamčení“ • Častá výrazná mocenská asymetrie - vedoucí firma/dodavatel vyššího řádu např. specifikuje subdodavatelům nejen parametry výrobku, ale často i výrobní proces, nastavení kontrolních mechanizmů i formu balení a uspořádání dodávky) • Obrovský cenový tlak na dodavatele nižších řádů, hrozba delokalizace, struktura zaměstnanosti, nízká koupěschopnost….

12. Uprgading (tj. zlepšování pozice) Upgrading - mimořádně velký potenciál pro praxi. Typy upgradingu: 1. aplikace efektivnějších metod výroby (procesní upgrading) („vždy a všude“), (a lá Toyota) 2. zvyšování kvality výrobků (produktový upgrading), (časté) 3. zvyšování role znalostí v jednotlivých aktivitách firem či rozvoj funkcí s vyšší přidanou hodnotou (funkční upgrading) (žádoucí, ale těžké) 4. mezisektorový upgrading (využití znalostí pro výrobu jiného produktu s vyšší přidanou hodnotou) Ex. také downgrading (např. již jen surovinu a sám si jí zpracuje, Čína) 12

13. Konkrétní možnosti upgradingu • funkční upgrading – záleží na odvětví (automobily x strojírenství, i velké nadnár. firmy mají nedostatek techniků: svěří vývoj někt. částí) • JV Asie – Taiwan, H.Kong převzetí řízení částí GPN pro americké vedoucí firmy. • mezisektorový upgrading – souběžně dodávají GPN a vyrábí svůj komplexní produkt, (Karsit, potenciál v leteckém průmyslu)

14. Podpora upgradingu by proto měla mít dva základní komponenty. 1) systematická snaha o zvýšení kvality socioekonomického prostředí, zejména kvality vzdělání a kvality legislativního rámce a institucí, 2) cílené podpůrné programy, zaměřené na konkrétní výzvy, kterým jednotlivé typy firem díky své pozici v GPN čelí. http://www.globalvaluechains.org/concepts.html 14

15. Strategie inteligentní specializace (3S) v podpoře podnikání? • Ex-ante kondicionalita – 3S není všelék • Eklektické, co přináší nového? • Entrepreneurial discovery (čili bottom-up přístup k tvorbě strategie vedený podnikateli či jinými osobnostmi mimo veř. sektor, vytvoření platformy v krajích). • vyhnout se imitaci vyspělých regionů a fragmentaci zdrojů (tj. aby každý region nepodporoval bio- a nano-technologie) • důraz na výběr priorit (to je ale poněkud přeceňováno)

16. Nové prvky 3S: • Podpora upgradingu, tj. např. zlepšování pozice dodavatelů směrem k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou • Respektování potřeby kritické velikosti pro řadu aktivit • 3S je o nových nápadech a o nových aktivitách, které lze v průběhu progr. období změnit či upravit!!!

17. Nové prvky 3S: • Nejedná se o výběr sektorů ani firem! • Modernizace, diverzifikace a přesun jinam/výše • Maximalizace znalostních toků v rámci regionu i z jiných regionů (McCann) • Důraz na „policy learning“ (tj. design adekvátních politik a jejich adaptace na změny). • Další info: EC Guide for 3S (Эchecklist!) • http://s3platform.jrc.ec.europa.eu/en/c/document_library/get_file?uuid=e50397e3-f2b1-4086-8608-7b86e69e8553&groupId=10157

18. Některé implikace pro nový OP • Dívat se na nár. inovační systém jako na celek, byť rozdělený kompetencemi • Potřebná spolupráce obou týmů, které budou připravovat relevantní OP (tj. MPO a MŠMT) (společná platforma již existuje). • OP výrazně koncentrovat na podporu inovací, nikoli na nákup technologií • Zohlednění segmentace české ekonomiky: firmy s komplexním know-how (dodávají konečnému zákazníkovi), firmy (částečně) zapojené do GPN, start-up firmy… • Každý segment jiné výzvy a potřeby

19. Některé implikace pro nový OP • Podporu zaměřit na poskytování služeb, nikoli podporu institucí (byť se „správným“ názvem). • Pokusit se posílit podněty pro firmy, aby spolupracovaly s VaV institucemi (nutné i z druhé strany, tj. OP MSMT, manž.).

20. Některé implikace pro nový OP • Vlastní design OP: omezit fragmentaci do velkého počtu prioritních os, priorit, (pod)programů, • Oblasti intervence vymezit pokud možno cílem, ke kterému mají intervence vést a pokud možno poskytnout prostor pro příjemce pokud jde o formu jak cíle dosáhnout x požadavky EK, přesně co se bude podporovat, hodnocení – přínos k cíli. • Nepřehánět formální požadavky, např. kolik firem a kolik VŠ musí společně žádost podat…. • Existence pokud možno co nejvíce průběžných výzev – stabilita prostředí atd. • OP zaměřený na inovační podnikání – klíčový pro bud. rozvoj

21. Děkuji Vám za pozornost!