320 likes | 565 Views
Evropsk? trendy. prodlu?ov?n? lidsk?ho veku (prodlu?uje se obdob? ?ivota, v nem? clovek potrebuje pomoc jin? osoby)pren?en? standardu ?ivota v produktivn?m veku i do obdob?, kdy je clovek postupne st?le v?ce z?visl? na pomoci jin? osobyrostouc? n?kladnost kompenzace narustaj?c? z?vislosti na vn
E N D
1. NÁRODNÍ DOKUMENTY CR a Evropské trendy Ovlivnující sociální sluby a jejich rozvoj
2. Evropské trendy prodluování lidského veku (prodluuje se období ivota, v nem clovek potrebuje pomoc jiné osoby)
prenáení standardu ivota v produktivním veku i do období, kdy je clovek postupne stále více závislý na pomoci jiné osoby
rostoucí nákladnost kompenzace narustající závislosti na vnejí pomoci
Klícové priority
zamestnanost
boj proti chudobe a podporu rovných príleitostí se zamerením (mimo jiné): vyjasnení role a charakteristiky sociálních slueb obecného zájmu
3. Diskutované okruhy v rámci EU konfrontace zákonitostí trhu s potrebami rozvoje cinností v sociální oblasti
financování sociálních slueb je zaloeno na participaci více subjektu
dochází ke zvýení integrace ekonomické a sociální racionálnosti
dochází stírání resortních rozdílu mezi slubami sociálního a zdravotního charakteru
umocnení významu sociálního poradenství a aktivit smerujících ke koordinaci péce o osoby v sociální nouzi
4. Sociální pilír EU (prepracované lisabonská strategie) Cíle EU v této oblasti zahrnují:
Sníení poctu lidí ohroených chudobou a sociální exklusí
Zajitení vysoké úrovne sociální a teritoriální soudrnosti na úrovni EU i clenských zemí, pri respektu ke kulturní rozmanitosti
Podpora clenských zemí v jejich úsilí o modernizaci systému sociální ochrany s ohledem na demografické zmeny
Významné zvýení uplatnení en a starích zamestnancu na pracovním trhu a zvýení zamestnanosti migrantu
Pokracování v rozvoji migracní politiky EU doplnené politikami k zesílení integrace migrantu a jejich rodin
Redukce negativních dopadu globalizace na zamestnance a jejich rodiny
Podpora zvyování zamestnanosti mladých.
Zvýení uplatnení hendikepovaných osob na pracovním trhu
5. Determinanty potreby sociálních slueb v CR: urbanizace
veková míra, kvalifikacní, profesní a sociální struktura obyvatelstva na daném území
struktura osídlení jednotlivých územních celku, velikost obcí
míra realizace tradicních funkcí rodiny v péci o seniory
nejruznejí sociologické zmeny probíhající ve spolecnosti (rozpad vícegeneracního souití rodin)
evropské trendy
6. Výchozí situace (sociální) politiky CR Zvyování deficitu financování ze státního rozpoctu i pres hospodárský rust
Ze zprávy Evropské komise (cerven 2007) vyplývá, e CR nadále patrí mezi est clenských zemí s nejrizikovejím výhledem verejných financí
V roce 2004 se strednedobé výdajové limity staly soucástí právního rádu CR (kadý rok poruen)
7. Proc reforma ceské (sociální) politiky Neudritelný rust mandatorních výdaju (prikázané výdaje, které jsou externe stanoveny zákonem); jsou povinné a nelze je pri plánování rozpoctu úcinne ovlivnit. Jsou jimi napríklad výplaty sociálního zabezpecení, duchodu, nemocenské apod. Vývoj prírustku mandatorních sociálních výdaju dle soucasné právní úpravy
8. Strategie hospodárského rustu CR Usnesením vlády c. 460, ze dne 12. kvetna 2004 uloila vláda místopredsedovi vlády pro ekonomiku predloit vláde návrh Strategie hospodárského rustu CR.
Strategie je sestavena jako koncepcní materiál, který identifikuje rozvojové priority CR, principy a nástroje vedoucí k hospodárskému rustu a udritelnému rozvoji CR.
Strategie zastreuje a koordinuje dílcí koncepce výkonných sloek státu.
Strategie se zameruje predevím na ekonomickou oblast a respektuje sociální pilír.
Dokument pracuje s casovým rámcem 2005 2013
9. Strategie udritelného rozvoje CR Aktualizace Strategie udritelného rozvoje CR bylo zahájeno v kvetnu 2008. Do konce roku 2008 bude vytvoren kompletní návrh dokumentu, který bude v I. polovine roku 2009 projednáván a upravován. Aktualizace je rízena Rídícím výborem pro Aktualizaci.
Obnovená strategie udritelného rozvoje EU poaduje pro naplnení cíle sociální spravedlnosti a soudrnosti podporu demokratické, sociálne soudrné, zdravé, bezpecné a spravedlivé spolecnosti, respektující základní práva a kulturní odlinosti, která vytvárí rovné príleitosti a bojuje proti jakékoliv diskriminaci ci sociálnímu vyloucení.
10. Národní rozvojový plán 2007-2013 Definuje strategii rozvoje Ceské republiky pro období 2007-2013. Vychází z textu narízení ke strukturálním fondum a Fondu soudrnosti, jeho strategie se opírá o klícové evropské a domácí
Popisuje nastavení systému koordinace politiky hospodárské a sociální soudrnosti. Klícové body tohoto systému budou promítnuty do Národního strategického referencního rámce.
Zajituje návaznost Strategických obecných zásad Spolecenství a národních strategických dokumentu tj. povinnosti vyplývající z textu. Prioritní osy a cíle NRP vycházejí z definované strategie a následne jsou promítnuty do struktury operacních programu.
11. Dokumenty resortu Strategie a koncepce resortu Strategické obecné zásady Spolecenství (EU)
Strategie hospodárského rustu
Strategie udritelného rozvoje CR
Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007 - 2013
Strategie rozvoje lidských zdroju pro CR
Národní akcní plán zamestnanosti
Národní akcní plán sociálního zaclenování
Bezpecnostní strategie CR (2003)
Politika územního rozvoje
Strategie financování implementace smernice Rady 91/271/EHS
Dalí resortní strategie a koncepce
12. Návrh národního rozvojového plánu CR 2007 2013 Sociální integrace a rovnost príleitostí - Sociální zaclenování
Dlouhodobá nezamestnanost spojená s marginalizací a exkluzí urcitých skupin osob.
Poskytnutí systému opatrení predevím v oblastech politiky zamestnanosti, sociální ochrany, bydlení, kolství, zdravotnictví, infrastruktury, bezpecnosti, kultury atd.
CR prijala dva základní dokumenty k naplnování politiky sociálního zaclenování. Spolecné memorandum o sociálním zaclenování (2003) a Národní akcní plán sociálního zaclenování 2004 2006.
13. Spolecné memorandum o sociálním zaclenování (2003) Dokument má doporucující charakter a neobsahuje strategické postupy, plány k dosaení priorit, indikátory a dílcí cíle. Neobsahuje ani postup (formu) sledování plnení stanovených priorit, výjma oblasti zamestnanosti. V duchu Lisabonské strategie stanovila vláda CR (2004) následující priority:
podporu hospodárského rustu a konkurenceschopnosti;
zamestnanost;
reformu verejných financí;
udritelný rozvoj.
14. Národní akcní plán sociálního zaclenování 2008 - 2010 V roce 2008 CR predloí ( Evropské komisi Národní zprávu o strategiích sociální ochrany a sociálního zaclenování její soucástí bude tretí Národní akcní plán sociálního zaclenování (dále NAPSI).
NAPSI 2008 - 2010 si stanoví cíle v boji s chudobou a sociálním vyloucením na následující 3 roky (vc. roku 2010) na základe Spolecných cílu, které clenské státy prijaly na jarním zasedání Evropské rady v roce 2006. Clenské státy identifikují 3 a 4 priority, na které se v NAPSI 08 - 10 soustredí. Clenské státy by mely vysvetlit, proc byly cíle vybrány.
Dalí prílohy: Clenské státy mohou priloit detailnejí zprávu o implementaci
NAPSI 06 08
Prílohy: Príklady dobré praxe detailní popis (4)
15. V oblasti sociálního zaclenování je cílem: zajistit dostupnost zdroju, práv a slueb potrebných k úcasti ve spolecnosti, prevence a reení sociálního vyloucení a boj se vemi podobami diskriminace, které vedou k sociálnímu vyloucení;
zajistit aktivní sociální zaclenení pro vechny prostrednictvím podpory úcasti na trhu práce a potíráním chudoby a sociálního vyloucení;
Zajistit koordinaci politik, aby dolo k zapojení vech úrovní vlády a relevantních aktéru, vcetne lidí, kterí zaívají chudobu. Zajistit, aby politiky sociálního zaclenování byly efektivní a úcinné a byly zohledneny ve vech prísluných verejných politikách, vc. hospodárských a rozpoctových politik, politik vzdelávání a odborné prípravy a programu strukturálních fondu (zejména Evropského sociálního fondu).
16. Prioritní oblasti Politické nástroje:
popis existujících nástroju, jejich prípadných zmen a nove vytvorených nástroju, jimi budou cíle dosaeny
popis role jednotlivých aktéru implementujících nástroje
Indikátory a jejich monitorování:
popis indikátoru, které budou sledovat pokrok vzhledem k vytyceným cílum
popis opatrení prijatých k monitorování implementace vytycených cílu a hodnocení jejich dopadu
Alokované zdroje:
popis zdroju alokovaných k implementaci cílu na národní úrovni, vcetne prostredku ze strukturálních fondu.
17. Zlepení institucionálního zabezpecení procesu Prípravný proces
popis prípravy NAPSI 08 10 a mechanismu zapojení vech relevantních aktéru do procesu prípravy
Koordinace politik
popis mechanismu koordinace politik sociálního zaclenování ve vztahu k jiným relevantním politikám (na národní, regionální a lokální úrovni)
Mobilizace a zapojení vech aktéru
popis souhrnu mechanismu k zapojení vech relevantních aktéru do tvorby a implementace politiky sociálního zaclenování vcetne zapojení lidí s prímou zkueností s chudobou
Mainstreaming
popis stávajících mechanismu mainstreamingu sociálního zaclenování v relevantních verejných politikách s konkrétním odkazem na koordinaci se zpracovatelem Národního programu reforem (popis vyuití strukturálních fondu)
Nástroje monitorování a hodnocení
popis existujících a/i nove vytvorených mechanismu k monitorování a hodnocení úspenosti plánu a jeho dopadu na úroven chudoby a sociálního vyloucení
18. Ohroené skupiny soc. vyloucením jsou predevím následující skupiny: V rámci prevence pred sociálním vyloucením hrají významnou roli investice zamerené do oblasti vzdelávání. Subjektem pro naplnování strategie sociálního zaclenování jsou predevím obce, resp. kraje - není realizováno podle jednotné metodiky.
Deti, mláde a mladí dospelí
Seniori
Etnické meniny
Imigranti a azylanti
Bezdomovci
Osoby opoutející zarízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opoutející výkon trestu odnetí svobody
Obeti trestné cinnosti, domácího násilí, osoby komercne zneuívané a obeti obchodu s lidmi
19. Prekáky úspeného pusobení systému soc. slueb (sociálního zaclenování): Rozdíly ve vybavenosti jednotlivých regionu sociálními slubami, které nevypovídají skutecné poptávce po sociálních slubách.
Neexistence systému celoivotního vzdelávaní pro pracovníky v sociálních slubách a pracovníky verejné správy v dané oblasti.
Absence systému vymahatelnosti a kontroly naplnování standardu kvality sociálních slueb. Není vhodne a predevím iroce zajiteno zavádení standardu kvality.
Nedostatecný rozsah alternativních slueb poskytovaných v prirozeném prostredí lidí ve vztahu ke slubám lukovým.
20. Prekáky úspeného pusobení systému soc. slueb (sociálního zaclenování): Nedostatecná investicní podpora transformace sociálních slueb v CR pro mesta, obce a poskytovatele sociálních slueb - predevím nedostatek financních prostredku na investice potrebné k poskytování nerezidencních slueb predevím s durazem na zajitení samostatného bydlení znevýhodnených osob, rozvoje slueb poskytovaných v prirozeném prostredí uivatele a bezbariérovou úpravu verejných prostor.
Postavení nestátních neziskových subjektu, které vyvíjejí verejne prospenou cinnost v sociální oblasti. NNO nemají pro poskytování svých slueb dostatecnou oporu v legislative. Zároven nemají rovnocenné postavení k získávání verejných prostredku ve srovnání se zarízeními, která jsou zrizována verejnou správou.
21. Prekáky úspeného pusobení systému soc. slueb (sociálního zaclenování): V CR je politika sociálního zaclenování prozatím popisem jednotlivých aktivit resortu, nejedná se o propojené úsilí vech úrovní verejné správy a dalích zainteresovaných partneru smerující ke komplexním reením, a to ji od kolního veku. Dochází tak pouze k dílcím aktivitám, bez aktivního zapojení vech relevantních partneru a bez merení výsledku dopadu jednotlivých politik, projektu ci opatrení.
Absence relevantních informacních zdroju a statistik pro sledování vývoje jednotlivých zranitelných skupin osob vcetne merení znevýhodnení techto skupin vyjadrovaného jejich kolním selháváním.
22. Prekáky úspeného pusobení systému soc. slueb (sociálního zaclenování): V oblasti tvorby legislativy pak chybí analýza dopadu chystaných legislativních úprav. Rozdíly ve vybavenosti jednotlivých regionu sociálními slubami, které nevypovídají skutecné poptávce po sociálních slubách.
Neexistence systému celoivotního vzdelávaní pro pracovníky v sociálních slubách a pracovníky verejné správy v dané oblasti.
Absence systému vymahatelnosti a kontroly naplnování standardu kvality sociálních slueb. Není vhodne a predevím iroce zajiteno zavádení standardu kvality.
Nedostatecný rozsah alternativních slueb poskytovaných v prirozeném prostredí lidí ve vztahu ke slubám lukovým.
23. Prekáky úspeného pusobení systému soc. slueb (sociálního zaclenování): Nedostatecná investicní podpora transformace sociálních slueb v CR pro mesta, obce a poskytovatele sociálních slueb. Jedná se predevím o nedostatek financních prostredku na investice potrebné k poskytování nerezidencních slueb predevím s durazem na zajitení samostatného bydlení znevýhodnených osob, rozvoje slueb poskytovaných v prirozeném prostredí uivatele a bezbariérovou úpravu verejných prostor.
Postavení nestátních neziskových subjektu, které vyvíjejí verejne prospenou cinnost v sociální oblasti. NNO nemají pro poskytování svých slueb dostatecnou oporu v legislative. Zároven nemají rovnocenné postavení k získávání verejných prostredku ve srovnání se zarízeními, která jsou zrizována verejnou správou.
24. Prekáky úspeného pusobení systému soc. slueb (sociálního zaclenování): V CR je politika sociálního zaclenování prozatím popisem jednotlivých aktivit resortu, nejedná se o propojené úsilí vech úrovní verejné správy a dalích zainteresovaných partneru smerující ke komplexním reením, a to ji od kolního veku. Dochází tak pouze k dílcím aktivitám, bez aktivního zapojení vech relevantních partneru a bez merení výsledku dopadu jednotlivých politik, projektu ci opatrení.
Absence relevantních informacních zdroju a statistik pro sledování vývoje jednotlivých zranitelných skupin osob vcetne merení znevýhodnení techto skupin vyjadrovaného jejich kolním selháváním.
V oblasti tvorby legislativy pak chybí analýza dopadu chystaných legislativních úprav.
25. Sociální infrastruktura Vyváená sociální infrastruktura vytvárí základní predpoklad pro rovnocenné ivotní
podmínky pro vechny obyvatele CR a napomáhá k vytvárení primerených sociálních jistot, vzdelání i monosti rozvoje ivotního stylu a ivotních ancí.
V CR v existuje pomerne iroká sít zarízení sociální péce, jejich pocet a kapacita se postupne roziruje podle potreb vyplývajících z podmínek a moností kadého regionu. Jako nástroj pro zlepení situace v této oblasti slouí komunitní plánování.
26. Sociální infrastruktura Poskytovateli sociálních slueb jsou obce a kraje, nestátní neziskové organizace a fyzické osoby a Ministerstvo práce a sociálních vecí CR. Mezi nejvýznacnejí sociální sluby patrí zejména domovy duchodcu, penziony pro duchodce, ústavy sociální péce pro dospelé, ústavy sociální péce pro mláde, pecovatelská sluba, azylové domy, domy na pul cesty apod. I kdy prevaujícím typem sociálních slueb v CR je ústavní péce, v poslední dobe se prosazuje snaha podporovat rozvoj alternativních slueb k ústavní péci, které umonují, aby klient zustal ve svém prirozeném prostredí, uvnitr své rodiny a komunity. Významnou roli v této oblasti sehrávají organizace neziskového sektoru.
27. Sociální ekonomika Klícovým místem poskytování sociálních slueb se stávají obce resp. kraje. Po získání kompetencí k poskytování sociálních slueb usilují o zefektivnení síte sociálních slueb pomocí metod komunitního plánování.
V sociální ekonomice je hlavní pozornost soustredena na místní spolupráci a konzultace ruzných partneru pri zabezpecování slueb. Subjekty sociální ekonomiky jsou jedním z mnoha aktéru lokální ekonomiky, pricem drustevní forma vlastnictví je rovnocenná ostatním.
Podpora sociální ekonomiky je nástrojem sociálního zaclenování, zvyování místní zamestnanosti, ekonomického rozvoje prispívajícího k vyváenému rozvoji a prosperite lokalit. Neexistuje v CR jasný, explicitní vládní dokument hlásící se k pojmu sociální ekonomika.
28. Operacní programy - nástroj realizace V soustave programových dokumentu jsou pro adatele a realizátory projektu nejduleitejími dokumenty práve operacní programy, které jsou tematicky a regionálne vymezené a specifikují cíle, kterých chtejí pomocí realizovaných projektu dosáhnout.
29. Národní strategický referencní rámec Zpracování Národního strategického referencního rámce CR 2007-2013 vychází z povinností clenského státu definovaných v Narízení Rady (ES) c. 1083/2006 ze dne 11. cervence 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrnosti a o zruení narízení (ES) c. 1260/1999.
Východiskem pro zpracování návrhu Národního strategického referencního rámce byl Národní rozvojový plán Ceské republiky byl vzat na vedomí usnesením Vlády Ceské republiky c. 175/2006.
Intervence zamerené na infrastrukturu pro sociální sluby jsou pro NSRR nezbytné. Dopady se projeví pouze v tesném provázání s ostatními programy zamerenými na zpusob uívání techto zarízení.
30. Národní strategický referencní rámec Analytická cást Národního strategického referencního rámce se zameruje na identifikaci klícových silných stránek Ceské republiky pro posilování její konkurenceschopnosti, stejne tak jako problematických míst a slabých stránek, které mohou stát v ceste udritelnému rustu ekonomiky i spolecnosti.
31. Národní strategický referencní rámec Strategie se opírá o klícové evropské (Strategické obecné zásady Spolecenství) i domácí (Strategie udritelného rozvoje, Strategie hospodárského rustu, Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007-2013 a dalí platné resortní a regionální strategie) strategické dokumenty. Národní strategický referencní rámec udává systém operacních programu politiky hospodárské a sociální soudrnosti 2007-2013, jejich prostrednictvím budou jednotlivé prioritní osy realizovány.
Reg.Oper.Progr. obsahuje vechny potrebné aktivity k realizaci integrovaných plánu rozvoje v oblasti regenerace mest a rozvoje infrastruktury sociálních slueb ve mestech.
32.
DEKUJI VÁM ZA POZORNOST
Lenka ácková
lenka.zako@seznam.cz