1 / 31

N RODN DOKUMENTY CR a Evropsk trendy

Evropsk? trendy. prodlu?ov?n? lidsk?ho veku (prodlu?uje se obdob? ?ivota, v nem? clovek potrebuje pomoc jin? osoby)pren?en? standardu ?ivota v produktivn?m veku i do obdob?, kdy je clovek postupne st?le v?ce z?visl? na pomoci jin? osobyrostouc? n?kladnost kompenzace narustaj?c? z?vislosti na vn

todd
Download Presentation

N RODN DOKUMENTY CR a Evropsk trendy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


    1. NÁRODNÍ DOKUMENTY CR a Evropské trendy Ovlivnující sociální služby a jejich rozvoj

    2. Evropské trendy prodlužování lidského veku (prodlužuje se období života, v nemž clovek potrebuje pomoc jiné osoby) prenášení standardu života v produktivním veku i do období, kdy je clovek postupne stále více závislý na pomoci jiné osoby rostoucí nákladnost kompenzace narustající závislosti na vnejší pomoci Klícové priority zamestnanost boj proti chudobe a podporu rovných príležitostí se zamerením (mimo jiné): vyjasnení role a charakteristiky sociálních služeb obecného zájmu

    3. Diskutované okruhy v rámci EU konfrontace zákonitostí trhu s potrebami rozvoje cinností v sociální oblasti financování sociálních služeb je založeno na participaci více subjektu dochází ke zvýšení integrace ekonomické a sociální racionálnosti dochází stírání resortních rozdílu mezi službami sociálního a zdravotního charakteru umocnení významu sociálního poradenství a aktivit smerujících ke koordinaci péce o osoby v sociální nouzi

    4. Sociální pilír EU (prepracované lisabonská strategie) Cíle EU v této oblasti zahrnují: Snížení poctu lidí ohrožených chudobou a sociální exklusí Zajištení vysoké úrovne sociální a teritoriální soudržnosti na úrovni EU i clenských zemí, pri respektu ke kulturní rozmanitosti Podpora clenských zemí v jejich úsilí o modernizaci systému sociální ochrany s ohledem na demografické zmeny Významné zvýšení uplatnení žen a starších zamestnancu na pracovním trhu a zvýšení zamestnanosti migrantu Pokracování v rozvoji migracní politiky EU doplnené politikami k zesílení integrace migrantu a jejich rodin Redukce negativních dopadu globalizace na zamestnance a jejich rodiny Podpora zvyšování zamestnanosti mladých. Zvýšení uplatnení hendikepovaných osob na pracovním trhu

    5. Determinanty potreby sociálních služeb v CR: urbanizace veková míra, kvalifikacní, profesní a sociální struktura obyvatelstva na daném území struktura osídlení jednotlivých územních celku, velikost obcí míra realizace tradicních funkcí rodiny v péci o seniory nejruznejší sociologické zmeny probíhající ve spolecnosti (rozpad vícegeneracního soužití rodin) evropské trendy

    6. Výchozí situace (sociální) politiky CR Zvyšování deficitu financování ze státního rozpoctu i pres hospodárský rust Ze zprávy Evropské komise (cerven 2007) vyplývá, že CR nadále patrí mezi šest clenských zemí s nejrizikovejším výhledem verejných financí V roce 2004 se strednedobé výdajové limity staly soucástí právního rádu CR (každý rok porušen)

    7. Proc reforma ceské (sociální) politiky Neudržitelný rust mandatorních výdaju („prikázané“ výdaje, které jsou externe stanoveny zákonem); jsou povinné a nelze je pri plánování rozpoctu úcinne ovlivnit. Jsou jimi napríklad výplaty sociálního zabezpecení, duchodu, nemocenské apod. Vývoj prírustku mandatorních sociálních výdaju dle soucasné právní úpravy

    8. Strategie hospodárského rustu CR Usnesením vlády c. 460, ze dne 12. kvetna 2004 uložila vláda místopredsedovi vlády pro ekonomiku predložit vláde návrh Strategie hospodárského rustu CR. Strategie je sestavena jako koncepcní materiál, který identifikuje rozvojové priority CR, principy a nástroje vedoucí k hospodárskému rustu a udržitelnému rozvoji CR. Strategie zastrešuje a koordinuje dílcí koncepce výkonných složek státu. Strategie se zameruje predevším na ekonomickou oblast a respektuje sociální pilír. Dokument pracuje s casovým rámcem 2005 – 2013

    9. Strategie udržitelného rozvoje CR Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje CR bylo zahájeno v kvetnu 2008. Do konce roku 2008 bude vytvoren kompletní návrh dokumentu, který bude v I. polovine roku 2009 projednáván a upravován. Aktualizace je rízena Rídícím výborem pro Aktualizaci. Obnovená strategie udržitelného rozvoje EU požaduje pro naplnení cíle sociální spravedlnosti a soudržnosti podporu demokratické, sociálne soudržné, zdravé, bezpecné a spravedlivé spolecnosti, respektující základní práva a kulturní odlišnosti, která vytvárí rovné príležitosti a bojuje proti jakékoliv diskriminaci ci sociálnímu vyloucení.

    10. Národní rozvojový plán 2007-2013 Definuje strategii rozvoje Ceské republiky pro období 2007-2013. Vychází z textu narízení ke strukturálním fondum a Fondu soudržnosti, jeho strategie se opírá o klícové evropské a domácí Popisuje nastavení systému koordinace politiky hospodárské a sociální soudržnosti. Klícové body tohoto systému budou promítnuty do Národního strategického referencního rámce. Zajištuje návaznost Strategických obecných zásad Spolecenství a národních strategických dokumentu tj. povinnosti vyplývající z textu. Prioritní osy a cíle NRP vycházejí z definované strategie a následne jsou promítnuty do struktury operacních programu.

    11. Dokumenty resortu Strategie a koncepce resortu Strategické obecné zásady Spolecenství (EU) Strategie hospodárského rustu Strategie udržitelného rozvoje CR Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007 - 2013 Strategie rozvoje lidských zdroju pro CR Národní akcní plán zamestnanosti Národní akcní plán sociálního zaclenování Bezpecnostní strategie CR (2003) Politika územního rozvoje Strategie financování implementace smernice Rady 91/271/EHS Další resortní strategie a koncepce

    12. Návrh národního rozvojového plánu CR 2007 – 2013 Sociální integrace a rovnost príležitostí - Sociální zaclenování Dlouhodobá nezamestnanost spojená s marginalizací a exkluzí urcitých skupin osob. Poskytnutí systému opatrení predevším v oblastech politiky zamestnanosti, sociální ochrany, bydlení, školství, zdravotnictví, infrastruktury, bezpecnosti, kultury atd. CR prijala dva základní dokumenty k naplnování politiky sociálního zaclenování. Spolecné memorandum o sociálním zaclenování (2003) a Národní akcní plán sociálního zaclenování 2004 – 2006.

    13. Spolecné memorandum o sociálním zaclenování (2003) Dokument má doporucující charakter a neobsahuje strategické postupy, plány k dosažení priorit, indikátory a dílcí cíle. Neobsahuje ani postup (formu) sledování plnení stanovených priorit, výjma oblasti zamestnanosti. V duchu Lisabonské strategie stanovila vláda CR (2004) následující priority: podporu hospodárského rustu a konkurenceschopnosti; zamestnanost; reformu verejných financí; udržitelný rozvoj.

    14. Národní akcní plán sociálního zaclenování 2008 - 2010 V roce 2008 CR predloží ( Evropské komisi Národní zprávu o strategiích sociální ochrany a sociálního zaclenování jejíž soucástí bude tretí Národní akcní plán sociálního zaclenování (dále NAPSI). NAPSI 2008 - 2010 si stanoví cíle v boji s chudobou a sociálním vyloucením na následující 3 roky (vc. roku 2010) na základe Spolecných cílu, které clenské státy prijaly na jarním zasedání Evropské rady v roce 2006. Clenské státy identifikují 3 až 4 priority, na které se v NAPSI 08 - 10 soustredí. Clenské státy by mely vysvetlit, proc byly cíle vybrány. Další prílohy: Clenské státy mohou priložit detailnejší zprávu o implementaci NAPSI 06 – 08 Prílohy: Príklady dobré praxe detailní popis (4)

    15. V oblasti sociálního zaclenování je cílem: zajistit dostupnost zdroju, práv a služeb potrebných k úcasti ve spolecnosti, prevence a rešení sociálního vyloucení a boj se všemi podobami diskriminace, které vedou k sociálnímu vyloucení; zajistit aktivní sociální zaclenení pro všechny prostrednictvím podpory úcasti na trhu práce a potíráním chudoby a sociálního vyloucení; Zajistit koordinaci politik, aby došlo k zapojení všech úrovní vlády a relevantních aktéru, vcetne lidí, kterí zažívají chudobu. Zajistit, aby politiky sociálního zaclenování byly efektivní a úcinné a byly zohledneny ve všech príslušných verejných politikách, vc. hospodárských a rozpoctových politik, politik vzdelávání a odborné prípravy a programu strukturálních fondu (zejména Evropského sociálního fondu).

    16. Prioritní oblasti Politické nástroje: popis existujících nástroju, jejich prípadných zmen a nove vytvorených nástroju, jimiž budou cíle dosaženy popis role jednotlivých aktéru implementujících nástroje Indikátory a jejich monitorování: popis indikátoru, které budou sledovat pokrok vzhledem k vytyceným cílum popis opatrení prijatých k monitorování implementace vytycených cílu a hodnocení jejich dopadu Alokované zdroje: popis zdroju alokovaných k implementaci cílu na národní úrovni, vcetne prostredku ze strukturálních fondu.

    17. Zlepšení institucionálního zabezpecení procesu Prípravný proces popis prípravy NAPSI 08 – 10 a mechanismu zapojení všech relevantních aktéru do procesu prípravy Koordinace politik popis mechanismu koordinace politik sociálního zaclenování ve vztahu k jiným relevantním politikám (na národní, regionální a lokální úrovni) Mobilizace a zapojení všech aktéru popis souhrnu mechanismu k zapojení všech relevantních aktéru do tvorby a implementace politiky sociálního zaclenování vcetne zapojení lidí s prímou zkušeností s chudobou Mainstreaming popis stávajících mechanismu mainstreamingu sociálního zaclenování v relevantních verejných politikách s konkrétním odkazem na koordinaci se zpracovatelem Národního programu reforem (popis využití strukturálních fondu) Nástroje monitorování a hodnocení popis existujících a/i nove vytvorených mechanismu k monitorování a hodnocení úspešnosti plánu a jeho dopadu na úroven chudoby a sociálního vyloucení

    18. Ohrožené skupiny soc. vyloucením jsou predevším následující skupiny: V rámci prevence pred sociálním vyloucením hrají významnou roli investice zamerené do oblasti vzdelávání. Subjektem pro naplnování strategie sociálního zaclenování jsou predevším obce, resp. kraje - není realizováno podle jednotné metodiky. Deti, mládež a mladí dospelí Seniori Etnické menšiny Imigranti a azylanti Bezdomovci Osoby opouštející zarízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštející výkon trestu odnetí svobody Obeti trestné cinnosti, domácího násilí, osoby komercne zneužívané a obeti obchodu s lidmi

    19. Prekážky úspešného pusobení systému soc. služeb (sociálního zaclenování): Rozdíly ve vybavenosti jednotlivých regionu sociálními službami, které nevypovídají skutecné poptávce po sociálních službách. Neexistence systému celoživotního vzdelávaní pro pracovníky v sociálních službách a pracovníky verejné správy v dané oblasti. Absence systému vymahatelnosti a kontroly naplnování standardu kvality sociálních služeb. Není vhodne a predevším široce zajišteno zavádení standardu kvality. Nedostatecný rozsah alternativních služeb poskytovaných v prirozeném prostredí lidí ve vztahu ke službám lužkovým.

    20. Prekážky úspešného pusobení systému soc. služeb (sociálního zaclenování): Nedostatecná investicní podpora transformace sociálních služeb v CR pro mesta, obce a poskytovatele sociálních služeb - predevším nedostatek financních prostredku na investice potrebné k poskytování nerezidencních služeb predevším s durazem na zajištení samostatného bydlení znevýhodnených osob, rozvoje služeb poskytovaných v prirozeném prostredí uživatele a bezbariérovou úpravu verejných prostor. Postavení nestátních neziskových subjektu, které vyvíjejí verejne prospešnou cinnost v sociální oblasti. NNO nemají pro poskytování svých služeb dostatecnou oporu v legislative. Zároven nemají rovnocenné postavení k získávání verejných prostredku ve srovnání se zarízeními, která jsou zrizována verejnou správou.

    21. Prekážky úspešného pusobení systému soc. služeb (sociálního zaclenování): V CR je politika sociálního zaclenování prozatím popisem jednotlivých aktivit resortu, nejedná se o propojené úsilí všech úrovní verejné správy a dalších zainteresovaných partneru smerující ke komplexním rešením, a to již od školního veku. Dochází tak pouze k dílcím aktivitám, bez aktivního zapojení všech relevantních partneru a bez merení výsledku dopadu jednotlivých politik, projektu ci opatrení. Absence relevantních informacních zdroju a statistik pro sledování vývoje jednotlivých zranitelných skupin osob vcetne merení znevýhodnení techto skupin vyjadrovaného „jejich školním selháváním“.

    22. Prekážky úspešného pusobení systému soc. služeb (sociálního zaclenování): V oblasti tvorby legislativy pak chybí analýza dopadu chystaných legislativních úprav. Rozdíly ve vybavenosti jednotlivých regionu sociálními službami, které nevypovídají skutecné poptávce po sociálních službách. Neexistence systému celoživotního vzdelávaní pro pracovníky v sociálních službách a pracovníky verejné správy v dané oblasti. Absence systému vymahatelnosti a kontroly naplnování standardu kvality sociálních služeb. Není vhodne a predevším široce zajišteno zavádení standardu kvality. Nedostatecný rozsah alternativních služeb poskytovaných v prirozeném prostredí lidí ve vztahu ke službám lužkovým.

    23. Prekážky úspešného pusobení systému soc. služeb (sociálního zaclenování): Nedostatecná investicní podpora transformace sociálních služeb v CR pro mesta, obce a poskytovatele sociálních služeb. Jedná se predevším o nedostatek financních prostredku na investice potrebné k poskytování nerezidencních služeb predevším s durazem na zajištení samostatného bydlení znevýhodnených osob, rozvoje služeb poskytovaných v prirozeném prostredí uživatele a bezbariérovou úpravu verejných prostor. Postavení nestátních neziskových subjektu, které vyvíjejí verejne prospešnou cinnost v sociální oblasti. NNO nemají pro poskytování svých služeb dostatecnou oporu v legislative. Zároven nemají rovnocenné postavení k získávání verejných prostredku ve srovnání se zarízeními, která jsou zrizována verejnou správou.

    24. Prekážky úspešného pusobení systému soc. služeb (sociálního zaclenování): V CR je politika sociálního zaclenování prozatím popisem jednotlivých aktivit resortu, nejedná se o propojené úsilí všech úrovní verejné správy a dalších zainteresovaných partneru smerující ke komplexním rešením, a to již od školního veku. Dochází tak pouze k dílcím aktivitám, bez aktivního zapojení všech relevantních partneru a bez merení výsledku dopadu jednotlivých politik, projektu ci opatrení. Absence relevantních informacních zdroju a statistik pro sledování vývoje jednotlivých zranitelných skupin osob vcetne merení znevýhodnení techto skupin vyjadrovaného „jejich školním selháváním“. V oblasti tvorby legislativy pak chybí analýza dopadu chystaných legislativních úprav.

    25. Sociální infrastruktura Vyvážená sociální infrastruktura vytvárí základní predpoklad pro rovnocenné životní podmínky pro všechny obyvatele CR a napomáhá k vytvárení primerených sociálních jistot, vzdelání i možnosti rozvoje životního stylu a životních šancí. V CR v existuje pomerne široká sít zarízení sociální péce, jejichž pocet a kapacita se postupne rozširuje podle potreb vyplývajících z podmínek a možností každého regionu. Jako nástroj pro zlepšení situace v této oblasti slouží komunitní plánování.

    26. Sociální infrastruktura Poskytovateli sociálních služeb jsou obce a kraje, nestátní neziskové organizace a fyzické osoby a Ministerstvo práce a sociálních vecí CR. Mezi nejvýznacnejší sociální služby patrí zejména domovy duchodcu, penziony pro duchodce, ústavy sociální péce pro dospelé, ústavy sociální péce pro mládež, pecovatelská služba, azylové domy, domy na pul cesty apod. I když prevažujícím typem sociálních služeb v CR je ústavní péce, v poslední dobe se prosazuje snaha podporovat rozvoj alternativních služeb k ústavní péci, které umožnují, aby klient zustal ve svém prirozeném prostredí, uvnitr své rodiny a komunity. Významnou roli v této oblasti sehrávají organizace neziskového sektoru.

    27. Sociální ekonomika Klícovým místem poskytování sociálních služeb se stávají obce resp. kraje. Po získání kompetencí k poskytování sociálních služeb usilují o zefektivnení síte sociálních služeb pomocí metod komunitního plánování. V sociální ekonomice je hlavní pozornost soustredena na místní spolupráci a konzultace ruzných partneru pri zabezpecování služeb. Subjekty sociální ekonomiky jsou jedním z mnoha aktéru lokální ekonomiky, pricemž družstevní forma vlastnictví je rovnocenná ostatním. Podpora sociální ekonomiky je nástrojem sociálního zaclenování, zvyšování místní zamestnanosti, ekonomického rozvoje prispívajícího k vyváženému rozvoji a prosperite lokalit. Neexistuje v CR jasný, explicitní vládní dokument hlásící se k pojmu sociální ekonomika.

    28. Operacní programy - nástroj realizace V soustave programových dokumentu jsou pro žadatele a realizátory projektu nejduležitejšími dokumenty práve operacní programy, které jsou tematicky a regionálne vymezené a specifikují cíle, kterých chtejí pomocí realizovaných projektu dosáhnout.

    29. Národní strategický referencní rámec Zpracování Národního strategického referencního rámce CR 2007-2013 vychází z povinností clenského státu definovaných v Narízení Rady (ES) c. 1083/2006 ze dne 11. cervence 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení narízení (ES) c. 1260/1999. Východiskem pro zpracování návrhu Národního strategického referencního rámce byl Národní rozvojový plán Ceské republiky byl vzat na vedomí usnesením Vlády Ceské republiky c. 175/2006. Intervence zamerené na infrastrukturu pro sociální služby jsou pro NSRR nezbytné. Dopady se projeví pouze v tesném provázání s ostatními programy zamerenými na zpusob užívání techto zarízení.

    30. Národní strategický referencní rámec Analytická cást Národního strategického referencního rámce se zameruje na identifikaci klícových silných stránek Ceské republiky pro posilování její konkurenceschopnosti, stejne tak jako problematických míst a slabých stránek, které mohou stát v ceste udržitelnému rustu ekonomiky i spolecnosti.

    31. Národní strategický referencní rámec Strategie se opírá o klícové evropské (Strategické obecné zásady Spolecenství) i domácí (Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodárského rustu, Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007-2013 a další platné resortní a regionální strategie) strategické dokumenty. Národní strategický referencní rámec udává systém operacních programu politiky hospodárské a sociální soudržnosti 2007-2013, jejichž prostrednictvím budou jednotlivé prioritní osy realizovány. Reg.Oper.Progr. obsahuje všechny potrebné aktivity k realizaci integrovaných plánu rozvoje v oblasti regenerace mest a rozvoje infrastruktury sociálních služeb ve mestech.

    32. DEKUJI VÁM ZA POZORNOST Lenka Žácková lenka.zako@seznam.cz

More Related