1 / 30

Zřizovatelé, poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb

Zřizovatelé, poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb. Základní pojmy – garant služby. V  návaznosti na kompetenční zákon obecná zodpovědnost za dostupnost a rozvoj veřejných resp. sociálních služeb náleží příslušným ministerstvům .

alika
Download Presentation

Zřizovatelé, poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Zřizovatelé, poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb

  2. Základní pojmy – garant služby • V návaznosti na kompetenční zákon obecná zodpovědnost za dostupnost a rozvoj veřejných resp. sociálních služeb náleží příslušným ministerstvům. • Konkrétní zodpovědnost za dostupnost a kvalitu jednotlivých sociálních služeb je v kompetenci – garanci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. • U některých veřejných služeb vedle státu a místních samospráv vystupují jako garanti také jiné subjekty. Například v oblasti zdravotnických služeb jsou garanti zdravotní pojišťovny, zdravotní ústavy atp.

  3. Poskytovatelé sociálních služeb • V současné době je poskytovatelem ten komu garant resp. zřizovatel dal souhlas s poskytováním sociální služby na základě registrace poskytovatelů sociálních služeb. Jde zejména o tyto právní formy: • příspěvkové organizace (zřizované státem, krajem nebo obcí), • obecně prospěšné společnosti (změna od 1.1. 2014), • občanská sdružení (změna od 1.1. 2014), • církevní organizace (charita, diakonie) apod. • společnosti s ručením omezeným, • soukromé fyzické osoby.

  4. Neziskové organizace dle právní normy • Nastala výrazná změna legislativy nestátních neziskových organizací od 1.1. 2014. • Většina organizací spadá nyní pod nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.) • Právní úprava nestátních neziskových organizací spadá v novém občanském zákoníku pod oddíl č. 2 korporace, kde jsou upraveny: 1) spolky (dříve občanská sdružení). Občanská sdružení se musí transformovat buď: • na spolek (pokud je zřejmá vzájemná prospěšnost) nebo • na ústav, pokud se jedná o veřejně-prospěšnou činnost. 2) Stejně jsou podle Nového občanského zákoníku upraveny nadace a nadační fondy, nyní souhrnně nazývány fundace.

  5. Neziskové organizace dle právní normy • V Novém občanském Zákoníku se řeší způsoby ustanovení orgánů, pravidla hospodaření atd. • SVJ (společenství vlastníků jednotek) už také podle zákona č.72/94 Sb. nejsou zřizovány. Nově jsou upraveny v občanském zákoníku. • o.p.s.(obecně prospěšné společnosti ) mohou pokračovat v činnosti podle staré právní normy, ale nemohou již vznikat nové podle této normy. • Církve se stále řídí zákonem 3/2002. Důležitý je zákon č. 428/2012 o majetkovém vyrovnání s církvemi.

  6. Zřizovatelé sociálních služeb Zřizovatelem v případě sociálních služeb je: • stát, kraje, obce, nevládní neziskové organizace včetně církevních a soukromé právnické a fyzické osoby. • Působnost při zajišťování sociálních služeb se koncentruje především na obecní úřady obcí s rozšířenou působností a na krajské úřady. • V menší míře již na Ministerstvo práce a sociálních věcí.

  7. Zřizovatelé sociálních služeb • Obce, kraje, nevládní neziskové organizace a církve zřizují právnické osoby jako poskytovatele pro výkon sociálních služeb (MPSV organizační složky) nebo samy vystupují jako poskytovatelé sociálních služeb.

  8. Uživatelé sociálních služeb • Uživateliveřejných (sociálních) služeb jsou v obecné rovině občané, kteří vytvářejí různé sociální skupiny. • Každá tato sociální skupina má své specifické potřeby a požadavky, jejich oprávnění je porovnáváno zpravidla s právní normou (pokud existuje) nebo je kompromisem mezi možnostmi garanta (poskytovatele) a požadavky uživatele (spotřebitele). • Zkoumání skutečných potřeb občanů – uživatelů (spotřebitelů) služeb a následné měření spokojenosti s kvalitou poskytovaných služeb není v našich podmínkách zatím prakticky prováděno nebo je prováděno jen u některých druhů služeb (sociální služby, vzdělávací služby, zdravotní služby).

  9. Zřizovatelé sociálních služeb Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR • je ústředním orgánem státní správy. Vytváří koncepci a metodiku, komplexně koordinuje a rozhoduje ve správním řízení a řídí agendy spadající do jeho působnosti (agenda sociálních služeb, agenda dotační politiky ministerstva v oblasti poskytování dotací územně správním celkům na zajištění výplaty dávek, dalších mandatorních výdajů a dotací na sociální služby). • MPSV metodicky řídí krajské pobočky úřadů práce, krajské a kompetentní obecní úřady a orgány činné v oblasti sociálních dávek a sociálních služeb.

  10. Zřizovatelé sociálních služeb Hlavním úkolem MPSV je: • příprava dlouhodobých systémových opatření a příslušných právních předpisů, • podpora rozvoje kvality poskytovaných sociálních služeb. • plánování sítě sociálních služeb v krajích a obcích, které směřují k zjištění potřeby lidí, • zvyšování odbornosti a kvality poskytovaných služeb s důrazem na ochranu práv uživatelů služeb.

  11. Zřizovatelé sociálních služeb Hlavním úkolem MPSV je: • podpora občanských a svépomocných aktivit, tj. neziskového sektoru. • V oblasti podpory neziskového sektoru realizuje MPSV každoročně dotační řízení. Cílem dotačního řízení ze strany MPSV je přispívat na provoz a rozvoj sociálních služeb poskytovaných nevládními neziskovými organizacemi.

  12. Zřizovatelé sociálních služeb • V současné době je MPSV zřizovatelem pěti specializovaných ústavů sociální péče a dalších cca 15 zařízení. • Dalšími zřizovateli sociálních služeb jsou kraje, obce, církve a ostatní zřizovatelé.

  13. Zřizovatelé sociálních služeb • Kraje a krajské úřady v oblasti sociálních služeb • Kraje mohou zřizovat sociální služby v rámci své samostatné působnosti za stejných podmínek jako obce, buď ve formě svých organizačních složek nebo jako příspěvkové organizace. • Po roce 2002 se kraje staly zřizovateli i většiny zařízení sociální péče. • Poskytovatelům sociálních služeb kraj poskytuje dotace na provoz.

  14. Kraje a krajské úřady v oblasti sociálních služeb Krajské úřadyv oblasti sociálních služeb: • rozhodují o registraci poskytovatelů sociálních služeb • vedou krajský registr poskytovatelů, • kontrolují dodržování povinností poskytovatelů sociálních služeb a vedou řízení o správních deliktech poskytovatelů sociálních služeb, • zajišťují poskytnutí sociálních služeb v případě, že poskytovatel sociálních služeb ukončil jejich poskytování z důvodu zrušení jeho registrace.

  15. Kraje a krajské úřady v oblasti sociálních služeb • V kompetencikrajských poboček Úřadu práce ČRv oblasti sociálních služebje: • od 1.1. 2012 zahájení řízení o přiznání příspěvku na péči na základě písemné žádosti. Žádost se podává na krajské pobočce Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu žadatele. • vydávat rozhodnutí o tom, zda se příspěvek na péči přiznává či nikoliv.

  16. obcEa obecní úřady v oblasti sociálních služeb Obec • je povinna garantovat určitý základní standard (sortiment a kvalitu) sociálních služeb v rozsahu daném politikou státu v této oblasti. • Na tento základní standard stát přispívá nebo ho kryje ze státního rozpočtu. • K tomu účelu je možné koncipovat normativy vybavenosti územních celků sociálními službami, a to jako věcné (počet míst v domovech pro seniory na 1000 obyvatel) nebo jako finanční (určitý objem prostředků na občana staršího 65 let).

  17. obcE a obecní úřady v oblasti sociálních služeb Obce v samostatné působnosti • vytváří podmínky pro poskytování sociálních služeb na svém území a ve vzájemné spolupráci stanovují střednědobé plány poskytování sociálních služeb (komunitní plánování).

  18. obcE a obecní úřady v oblasti sociálních služeb • Obce zřizují především terénní sociální služby a poskytují zejména služby pečovatelské. Pečovatelskou službu a ostatní služby na svém území hradí obce ze svého rozpočtu • Obce zřizují sociální služby v rámci své samostatné působnosti buď jako své organizační složky bez právní subjektivity nebo jako příspěvkové organizace se samostatnou právní subjektivitou. • Forma organizační složky obce se využívá v případech služby, která je nenáročná na personál, prostory a technické vybavení. • Forma samostatné příspěvkové organizace se volí v případech služby, která je na personální, technické a prostorové vybavení náročnější

  19. obcE a obecní úřady v oblasti sociálních služeb • Obce z vlastních zdrojů financují provoz vlastních zařízení (příspěvkových organizací nebo organizačních složek).V menší míře podporují i činnost nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby. • Obec v rozšířené působnostiposkytuje příspěvky na úhradu nákladů registrovaným organizacím a občanům poskytujícím sociální služby. • Obec sleduje úroveň poskytovaných služeb a kontroluje hospodaření s poskytnutými příspěvky.

  20. nevládní neziskové organizace v oblasti sociálních služeb • Zřizovatelem a poskytovatelem sociálních služeb v ČR jsou i nevládní neziskové organizace jako jsou: • občanská sdružení, • obecně prospěšné společnosti nebo • církevní právnické osoby. • Tyto subjekty mohou získat dotace na svou činnost z veřejných rozpočtů (z rozpočtů obcí, krajů a ministerstev). Na tyto dotace ovšem není právní nárok. • Zvláštním druhem nestátního neziskového subjektu jsou nadace, které činnost poskytovatelů sociálních služeb můžou pouze financovat, ale samy nemůžou služby poskytovat.

  21. Fyzické osoby v oblasti sociálních služeb Fyzické osoby poskytují sociální služby ve specifických případech. • Jedná se o osobu blízkou, která poskytuje uživateli jednu nebo více sociálních služeb, kdy se nejedná o činnost na podnikatelském způsobu (není nabízena na základě živnostenského nebo jiného oprávnění). • Služba je poskytována jedné konkrétní osobě nebo i více osobám za předpokladu, že touto činností není dosahováno zisku. • Dle zákona o sociálních službách se nevyžaduje registrace fyzické osoby jako poskytovatele sociálních služeb.

  22. typy poskytování sociálních služeb • Na základě charakteristiky úlohy jednotlivých subjektů při poskytování sociálních služeb (je možné vymezit různé typy poskytování sociálních služeb: • podnikání se ziskem, • podnikání bez zisku (jen úhrada nákladů), • provozování z vlastních zdrojů (nadace), • provozování ze státních zdrojů (granty), • provozování za stát nebo obec (smluvní), • provozování státem nebo obcí (služební).

  23. Síť zařízení sociálních služeb • Kombinací všech typů zřizovatelů a poskytovatelů v ČR se pro poskytování sociálních služeb vytváří síť příslušných zařízení.

  24. Přehled (síť) sociálních služeb

  25. Změny v sociálních službách • V současné době sociální služby v ČR procházejí změnami, které souvisí s procesem liberalizace, která je chápána jako demonopolizace tj. přechod od monopolů k trhu, resp. od regulace k větší volnosti trhu.

  26. Změny v sociálních službách - uživatelé • V současné době, kdy je sektor sociálních služeb významně privatizován, uživatelé (spotřebitelé) musí sami sledovat trh, zjišťovat a informovat se u jednotlivých poskytovatelů o cenách, o dostupnosti, o ekonomických a místních omezeních, také o kvalitě, o smluvních podmínkách a o prodejních službách.

  27. Sociální služby v ČR podle zřizovatele

  28. Vybrané sociální služby v ČR poskytované ve státních a krajských zařízeních

  29. Vybrané sociální služby v ČR poskytované v obecních zařízeních

  30. Sociální služby v ČR poskytované v ostatních (nestátních) zařízeních

More Related