Politická ekonomie klimatické změny

1. Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 Politická ekonomie klimatické změny Prezentace k semináři 31.5.2007 Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Praha

2. Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 Centrum pro studium ŽP • Součást Liberálního institutu jako jedno z 5 vzájemně se ovlivňujících center • Centrum sleduje dění v oblasti ekonomie a politiky životního prostředí, vyjadřuje se k němu v médiích, na konferencích a odborných seminářích, dále připomínkuje stávající i navrhovanou legislativu v oblasti životního prostředí, • Centrum se zaměřuje na zpracovávání analýz a publikační činnost v rámci ekonomických a politických témat v oblasti ochrany životního prostředí. Střediskem zájmu centra mimo jiné: • ekologická daňová reforma • globální oteplování, Kjótský protokol • rybářství • lesní hospodářství a dřevozpracující sféra • role vlastnických práv v ochraně životního prostředí • politiky záchrany ohrožených druhů • role státu, soukromých subjektů a neziskových organizací. Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Praha

3. Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 I.I. Politická ekonomie klimatické změny • Globální oteplování a celá problematika klimatické změny je dnes velmi populárním tématem, které určitě nelze přehlížet • Cílem tohoto příspěvku však není dokázat, zda existuje • Příspěvek se tématicky dělí na: • Objasnění zvýšeného zájmu o katastrofické scénáře obecně a za pomoci teoretických poznatků školy veřejné volby • Konkrétní pohled na význam problematiky globálního oteplování • Zhodnocení efektivity a flexibility dnešních možností boje proti klimatické změně oproti možnostem příštích generací Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Praha

4. Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 I.II. Zvýšený zájem o klimatickou změnu • Zájem o klimatickou změnu v moderní společnosti není novým tématem • Ještě v roce 1975 světoznámý časopis Newsweek prognózoval za pomoci vědeckých podkladů pravý opak globálního oteplování – globální ochlazování: • „Hlavní skutečností je to, že po 75 letech výjimečně mírných podmínek se zdá, že se zemské klima začalo ochlazovat…. /Meteorologové/ Jsou však téměř zajedno pokud jde o tvrzení, že tento trend sníží produktivitu v zemědělství na celý zbytek tohoto století.“ Newsweek, 28.duben, 1975 • Teplota se však v polovině 70. let začala zvyšovat, a proto jsme dnes svědky podobných obav o budoucnost našeho klimatu – obav z globálního oteplování Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Praha

5. Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 I.II. Vývoj teploty v období 1856 - 2000 Zdroj: Newsweek, 1975 Zdroj: Lomborg, 2006 Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Praha

6. Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 I.III. Popularita katastrofických scénářů • V čem spočívá popularita globálního oteplování? • Lidé ze své přirozenosti dávají přednost špatným zprávám a sami vidí svou současnou situaci ve srovnání se situací minulou jako tu horší. • Tento fenomén je v psychologii velice dobře popsán a jednoduše vede lidské bytosti k nadměrné kritice svých vlastních životních podmínek, a to v daný časový okamžik. • Zaměřování na úpadek lidské společnosti můžeme nalézt i v moderní historii vědy, jehož příkladem je práce T.R.Malthuse nebo Římského klubu • Hlavním důsledkem tohoto fenoménu může být zvýšené množství mediálních výstupů se zaměřením na špatné zprávy (klimatické změny) Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Praha

7. Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 I.III. Výzkum a škola veřejné volby • Média však nejsou zdrojem katastrofických scénářů. • Je jím výzkum, neboť teprve po vědeckém probádání získávají scénáře určitou váhu • Mohou být i vědci nějakým způsobem motivováni k uvolňování vyššího počtu špatných zpráv? (zde si již s popsaným fenoménem nevystačíme) • Odpovědi může poskytnout teoretický rámec školy veřejné volby, který může vysvětlit takovéto chování vědců • Jednou z nezanedbatelných motivací vědců je jistě snaha o odkrytí pravdy o fungování světa v zájmu lidstva a blahobytu a s tím související lokalizování problémů a vytváření jejich řešení Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Praha

8. Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 I.III. Výzkum a škola veřejné volby • Další motivace vědců musí nutně vycházet z toho, kdo stojí za jejich financováním • Vědci placeni ze soukromých zdrojů mohou úmyslně překrucovat realitu ohledně oteplování • Jejich zaměstnavatelé tak mohou lépe chránit své zájmy, které mohou být ohroženy státní intervencí • Vědci placení z veřejných zdrojů se snaží ospravedlnit svou existenci, která je závislá na přesvědčování zaměstnavatele (státu) o své užitečnosti • Mezi jejich práci patří i vytváření katastrofických scénářů, a proto zde existuje motivace ke zvyšování jejich množství či jejich zveličování – jedině tak může vědec obstát v konkurenci ostatních vědců • Stát jako zaměstnavatel logicky nefinancuje vědce, kteří nepřinášejí problémy k analýze, navíc stát může právě větší počet k.s. přímo poptávat Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Praha

9. Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 I.III. Výzkum a škola veřejné volby • Výše popsané motivace se vzájemně prolínají • Nelze říct, že vědci financováni z veřejných rozpočtů pouze zveličují nepříliš palčivé problémy, jen je nutné zdůraznit, že tu existuje toto riziko • To stejné platí o vědcích financovaných soukromými společnostmi • Pokud totiž vědec nesdílí názory s hlavním proudem svých kolegů, kteří pracují pro stát, je pro něj určitě těžké v konkurenci uspět • Útočiště mu mohou poskytnout právě soukromé firmy, které mohou financovat jeho výzkum • Bohužel takový vědec nemusí dosáhnout potřebné vědecké autority Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Praha

10. Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 I.IV. Význam klimatické změny • Klimatická změna se liší od ostatních globálních problémů týkajících se životního prostředí • Statistické údaje vyjádřené v Kuznetsových křivkách mohou mluvit o zlepšování stavu životního prostředí nebo ceny zdrojů mohou vypovídat spíše poklesu jejich vzácnosti než naopak • U globálního oteplování je situace jiná, neboť změna klimatu se zdá být stále jistější – z toho může vycházet její 1. místo v popularitě • Jak je to však se skutečným významem globálního oteplování a naší dnešní schopností jej ovlivnit? Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Praha

11. Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 I.IV. Význam klimatické změny Zdroj: Copenhagen Consensus 2006 Ranking, www.copenhagenconsensus.com Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Praha

12. Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 I.V. Řešení klimatické změny • Měli by však státy začít bojovat proti globálnímu bojovat nyní? • Je riziko s ním spojené vyšší než náklady na oddálení tohoto rizika? • Z ekonomického pohledu se snaží na tyto otázky nalézt odpověď Sir Nicholas Stern ve své zprávě • Zde ukazuje nutnost rychlého řešení tohoto problému, aby se předešlo daleko hlubším ztrátám bohatství v budoucnu • Na zprávu reaguje W.T. Nordhaus kritikou použití nízké míry diskontování, díky které se dnešní náklady „neakce“ zdají být v budoucnosti ohromné • Nordhausův argument je klíčový, neboť souvisí s tím, že budoucí generace budou hodnotit změnu teploty jinak než my díky postupnému růstu bohatství a snižování nákladů • Bohužel umělým omezením ekonomické aktivity (Kjóto) může dojít k tomu, že výhody vyššího bohatství, bude ztracena Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Praha

13. Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 Závěrem • „Není jedinou nadějí planety, že průmyslová civilizace zkolabuje? Není naší povinností to udělat?“ Maurice Strong, zástupce gen. Tajemníka OSN • Jestliže se podíváme na klimatickou změnu čistě pohledem ekonoma, tak jak jsme se o to dnes pokusili my, neměli bychom už věřit ukvapeným odsudkům hospodářské aktivity • V případě životního prostředí jsou tržní řešení často považována za nežádoucí a nebezpečná, neboť existují obavy, že právě trh způsobuje všechny zmiňované problémy • Budoucí generace budou však díky trhu bezpochyby daleko bohatší a technicky vyspělejší, tak jako my jsme vyspělejší než generace před námi • Možná místo drahé snahy zachovat svět ve stavu, v jakém je teď, bychom jim měli dát možnost takto vyspět, aby byly schopny řešit problémy, které ani nemusí souviset s těmi našimi Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Praha

14. Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007 Děkuji za pozornost Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Praha