1 / 14

KmKII 3

KmKII 3. M. Hádková. Člověk ve světě a v jazyce. Hranice mého jazyka jsou hranice mého světa. L. Wittgenstein. Lidský vztah ke světu je založen na rozumění. Rozumění má řečový charakter (je dáno jazykem a v jazyce).

zyta
Download Presentation

KmKII 3

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. KmKII3 M. Hádková

  2. Člověk ve světě a v jazyce Hranice mého jazyka jsou hranice mého světa. L. Wittgenstein

  3. Lidský vztah ke světu je založen na rozumění. • Rozumění má řečový charakter (je dáno jazykem a v jazyce). • Jazyk zaručuje smysluplnost světa; smysl je v něm uložen dokonce ještě předtím, než se na něj člověk začne explicitně ptát. • Prostřednictvím jazyka od dětství vrůstáme do společenství svých blízkých (přebíráme základní kontury rozumění světu). A co kdybychom se žádnému jazyku nenaučili?

  4. Jsou diference mezi jazyky pouze marginální, nepodstatné, anebo mají takovou povahu, že hrají v jazyce a myšlení centrální úlohu? • DVA KRAJNÍ POSTOJE: • jazykový relativismus (až determinismuss), • jazykový univerzalismus

  5. Relativisté • ve svém myšlení a ve vztahu ke světu jsme maximálně ovlivněni (nebo dokonce determinováni) mateřským jazykem, • více či méně zásadně se lišíme od lidí, kteří žijí v jiných jazykových a kulturních společenstvích, • akcentováno je ono rozdílné,

  6. Univerzalisté • lidstvo sdílí (bez ohledu na různost jazyků a kultur) určitou psychickou jednotu, • myšlení je opřeno vždy o tytéž základy, • naše myšlení je stejné, protože jsme příslušníky stejného lidského druhu, • rozdíly dané jednotlivými jazyky nejsou podstatné,

  7. Goddard a Wierzbicka • kompromisní stanovisko, • většina jazykových konceptů je sice vázána na určitý jazyk, ale existuje i malé množství univerzálních pojmů (jejich existence je prokazatelná ve všech jazycích), jsou „nadjazykové“, • lingvistika by je měla stanovit – univerzálie • jde o univerzální pojmy, elementární sémantické jednotky (atomy významu)

  8. elementární jednotky • předpokládal Pascal, Descartes, Locke (simple ideas), • Wierzbicka – inspirace Leibnitzem • atomy mysli = atomy významu • Whorf: Lingvistika je hledání výnamu.

  9. Wierzbicka 1 • Chomsky nevyužil možnost zkoumat lidskou mysl prostřednictví jazyka (antisémantické založení), • hledá a snaží se formulovat (na základě studia jazyků a kultur) primární a univerzální sémantické jednotky • vliv osobní zkušenosti (str. 39)

  10. Wierzbicka 2 • základních jednotek je cca 60, • lze je složit v komplexnější pojmy, • složitější pojmy lze na jednodušší (elementární) rozložit, • za pomocí atomů říkat, myslet, chtít, pravda , udělat, někdo, něco, jako, ne můžeme popsat význam sloves lhát, slíbit, donášet – některá jazyková společenství mají pojmy jinak modifikovány (některý „atom“ chybí, jiný přebývá) • mezikulturní sémantika

  11. Wierzbicka - Goddard • sémantické primitivy (univerzální pojmy, elementární sémantické jednotky, spojnice mezi nimi a prvními pojmy osvojovanými dětmi):

  12. 1. Substance (bytosti a věci): JÁ, TY, NĚKDO(OSOBA), NĚCO (VĚC), LIDÉ 2. Determinátory: TENTO, STEJNÝ, JINÝ, 3.Kvantifikátory: JEDEN, DVA, NĚKOLIK, MNOHO, VŠECHNO 4.Mentální predikáty a slovesa smyslové zkušenosti: MYSLET, VĚDĚT, CHTÍT, CÍTIT, VIDĚT, SLYŠET 5. Mluvení: ŘÍKAT, SLOVO, PRAVDA 6. Akce a události: DĚLAT, STÁT SE 7.Hodnocení: DOBRÝ, ŠPATNÝ 8.Deskripce: VELKÝ, MALÝ

  13. 9.Existence a vlastnění: BÝT, MÍT 10.Život a smrt: ŽÍT, ZEMŘÍT 11. Metapredikáty: NE, MOŽNÁ/ASI, MOCI 12. Spojování dějů logickými vztahy: PROTOŽE, JESTLIŽE, KDYBY 13. Čas: KDY(čas), TEĎ, PO/POTOM, PŘED/PŘEDTÍM, DLOUHO, BRZY 14.Prostor: KDE (místo), ZDE, POD (dole), NAD (nahoře), DALEKO, BLÍZKO, STRANA, UVNITŘ 15.Intenzifikace: VELMI, VÍC 16.Taxonomie: ČÁST (něčeho), DRUH (něčeho) 17.Podobnost: JAKO (Např. konceptualizace barev)

  14. Barvy (Berlin a Kay – Basic color terms – 1969) Pořadí určuje konceptualizaci barvy ve společenstvi. Málo barevných pojmenování se vyskytuje u relativně jednoduchých kultur. Rozvinutější kultury – 11 základních barev

More Related