Světová náboženství

1. Světová náboženství

2. Nábožensvtí • Už v pravěku lidé pohřbívali své mrtvé s věcmi běžné potřeby, jako by snad věřili v posmrtný život. • Lidé si také začínali dávat otázky o vzniku světa, života. Hledali tvůrce blesku, hromu nebo větru. • Toto přisuzovali jednomu nebo více bohům, kteří byli všemocní. • Náboženství je založeno na víře. Někteří věří v jednoho boha – monoteisté, jiní ve více bohů – polyteisté. Nebo animisté se domnívají, že přírodu oživují neviditelní duchové. • Věřící si o svých bozích vyprávějí příběhy – mýty. Některé mýty jsou společné např. o pozemském ráji, o stvoření člověka, o potopě světa … • Někteří lidé však v boha nevěří – ateisté.

3. Mezopotámie • Náboženství Mezopotámie je nejstarší známé náboženství. • Původně každý městský stát Mezopotámie uctíval své vlastní bohy-ochránce. Postupně se na celém území prosadili bohové nejsilnějších městských států. • Lidé si mysleli, že bohové byli jako oni, měli své záporné ale i kladné vlastnosti. Ale byli nesmrtelní, všemocní a mnohem chytřejší. Lidé se domnívali, že události jako jsou válka, hlad nebo nemoci jsou projevem zloby bohů, a proto se snažili získat jejich přízeň stavbou chrámů (zikkuratů) a vytvořením jejich kultu.

4. Mezopotámští bohové • Bůh An byl stvořitelem nebe a vesmíru, ale svou moc svěřil svému synovi Enlilovi vládci větru a nejvyššímu bohu vesmíru. Bůh vodstva Enki byl obdařen velkou inteligencí, a proto se na něho v těžkých chvílích obraceli bohové i lidé. Tito bohové měli okolo sebe spoustu dalších božstev. • Např. Ištar, bohyně plodnosti, lásky a války. Adad, bůh bouře. Šamaš, bůh Slunce a spravedlmosti

5. Egypt • Každá oblast, každé město uctívalo jiného boha, ale všichni uctívali hlavní bohy. • Mezi bohy patřil též faraón , považovali ho za živoucího boha, byl nejvyšším knězem. Nikdo mu nesměl pohledět do tváře. Lidé si mysleli, že je potomkem bájného krále Usíra a převtělením boha Hóra na zemi. Zásluhou faraóna se opakoval cyklus rozvodnění Nilu a úrody. K bohům se modlil o samotě. V chrámech za něj sloužili kněží. Kněží museli umět psát a číst. Jejich povolání se přenášelo z otce na syna.

6. Posmrtný život • Egypťané věřili v posmrtný život, a tak své mrtvé mumifikovali a dávali jim do hrobky věci, které by mohl v novém životě potřebovat. Předtím ale musel projít Usírovým soudem. • Mumie se uložila do sarkofágů, ty měly stejný tvar jako tělo a poslední sarkofág odpovídal podobě zesnulého. Kolem se rozložili předměty denní potřeby a sošky sluhů, kteří jim měli sloužit. • Prvními hrobkami faraónů byly mastaby. Později si nechali vybudovat pyramidy. Kolem roku 1500 před n. l. si faraóni nechali hloubit krypty nedaleko Théb v Údolí králů. • Nemajetní lidé se balili do rohoží a pohřbívali se do písku jen s několika osobními věcmi. • Po smrti se zesnulý vydal na cestu do království Usíra, zde byl postaven před soud. Po Usírově výslechu se vážila duše mrtvého. Když byla stejně těžká jako pírko, byl přijat do Usírova království. Jinak ho pohltila požíračka duší Amemait.

8. Egypští bohové • Amon-Ré, bůh slunce, na hlavě měl sluneční kotouč. Celý den plul na zlaté loďce oceánem nebes. • Jedna legenda praví, že prvním králem Egypta byl Usír. Jeho bratr Sutech ho zabil a jeho tělo rozřezal na 14 kusů, které rozsel po celém Egyptě. Usírova žena Éset našla tyto kusy, složila je dohromady, ovinula pruhy látky a svého manžela oživila. Tak se stal Usír první mumií, a proto je bohem mrtvých. Éset je bohyní života. Později Hór, syn Usíra a Éset, svrhl z trůnu Sutecha a tím pomstil smrt svého otce. • Bohové: Anup-bůh balzamovačů Háthor-bohyně rozkoše a lásky Thovt- bůh čísel, vynálezce písma Hór-ochránce Egypta

9. Starověké Řecko • V Řecku byla spousta bohů. Měli lidské vlastnosti, byli náladoví, uzavírali sňatky, ale byli všemocní a nesmrtelní. • Řecké mýty a báje vyprávějí o bozích a bájných hrdinech. Hrdinové byli potomci bohů. Nejslavnější je Hérakles, syn Dia, který byl obdařen nadlidskou silou a musel vykonat 12 úkolů. • Od roku 776 př.n.l. každé 4 roky na počest Dia a Héra konaly sportovní soutěže, které zahrnovaly i hudbu a literaturu. Při Olympijských hrách bylo mezi městy vyhlášeno příměří. • Olympští bohové žili na hoře Olymp. Nejvyšším bohem byl Zeus, vládce nebes. Po jeho boku stála Héra, bohyně manželství, a jejich děti Athéna, bohyně moudrosti, Apollón,bůh Slunce, Afrodita, bohyně lásky, Áres, bůh války, ´ Artemis, bohyně lovu a Hermés, posel bohů. Další bozi jsou Diovi sourozenci, Héfaistos, bůh ohně a kovářství, Poseidón, bůh moře žijící na dně oceánů, a Hádes, bůh podsvětí a říše mrtvých.

10. Germáni • Germáni pocházejí z jižní Skandinávie, ve střední a severní Evropě se usídlili v 1. a 2. stol.. Jejich náboženství zaznamenal římský historik Tacit. Germáni uctívali stejné bohy jako Vikingové. • Germánští bohové jsou podobní bohům keltským. O svátcích své bohy obdarovávali oběťmi. Neměli kněží, a proto náčelník většinou prováděl oběťní obřady. • Rozlišují se dvě skupiny bohů: Ásy-svrchované a války chtivé bohy a Vány-bohy plodnosti a tvoření. Mezi Ásy patří třeba nejmocnější bůh Ódin-bůh války a poezie. Ódinova manželka Frigg ze skupiny Vanů byla bohyní manželství a porodu.

11. Keltové • Keltové žili v celé západní Evropě a na Balkáně, později byli vytlačeni Germány a Římany. Udržela se jen irská království. • Uctívali několik bohů, kteří vytvářeli celé rodiny. Náboženské obřady prováděli druidové, kněží a zároveň vědci, léčitelé, učitelé a věštci. Keltové považovali za posvátné jmelí a dub. • Bohové z Irska a Galie jsou si podobní, ale liší se ve jménech. Např. bůh světla, vzduchu a smrti byl v Galili nazýván Taranis a v Irsku Daghda. Zvláštní místo měl bůh Cernunnos, bůh s jeleními parohy, vládl lesům a zvěři. Teutates byl bůh kmenů a války.

12. Slované • Slované oživovali přírodu množstvím duchů, kteří zasahovali do každodenního života.Základem jejich víry byl nejspíš kult přírody a kult mrtvých. Měli opět spoustu bohů. • Např. Perun-bůh hromu a blesků Svarog-nebeský bůh, stvořitel Radegast-bůh pohostinnosti, plodnosti a úrody

13. Aztékové • Aztékové pocházeli ze severozápadu Mexika. • Nejdůležitějšími aztéckými bohy jsou Quetzalcoátl, bůh světla, jenž přinesl lidem civilizaci, Tezcatlipoca, bůh noci, zimy a smrti. Aztékové věřili, že když bohům neobětujou lidskou krev nevyjde slunce. A tak zajatcům, někdy i svým lidem, vyrvali tlukoucí srdce a obětovali jej bohům.

14. Afrika • Všechna africká náboženství vycházejí z přírody, přírodou vysvětlují působení tajemných neviditelných sil, tomu říkáme animismus. • Podle Afričanů byl svět stvořen jedním bohem. Afričané považují bohy za své předky nebo posmrtně zbožněné krále. Příběhy bohů vyprávějí nebo zpívají potulní básníci, grioté. Afričané vykonávají obřady, během nichž přinášejí bohům oběti. • Iniciace je ritus, který umožní jedinci vstup do skupiny (např. přežití v buši, obřízka). • Afričané věří, že mohou ovládat přírodní síly. Ale potřebují k tomu různé předměty, sošky nebo masky, nebo musí znát formule. Aby člověk mohl přímo komunikovat s bohy musí se dostat do extáze (tzn. být v transu a dělat zvláštní věci). Do extáze se může dostat kouzelník, skupiny věřících, a dokonce i celá vesnice.

15. Oceánie • Australští původní obyvatelé uctívají horu Ayers Rock, kde přebývají mrtví. Na toto místo nesmí nikdo vstoupit. Každého člověka spojují se zvířecím symbolem, totem. Provádějí různé rituály, ty které se vztahují k mužům jsou tabu pro ženy a naopak. • Polynésané věří v nejvyššího boha Tangaroa, jenž stvořil svět a ostatní bohy. Podle Polynésanů existuje spojení mezi světem živých a mrtvých. Věří, že zesnulí zasahují do života lidí. Zemřelí se oslavují obrazy, maskami nebo ozdobami z mušliček. Na Velikonočním ostrově místní obyvatelé vytvořili stovky soch moai. • V Melanésii nevěří v bohy stvořitele, ale vytvořili kult kolem hrdinů. Často to bývali bratři, kteří se neshodli a založili dva znepřátelené klany.

16. Američtí indiáni • Indiáni jsou spojeni se Zemí-matkou živitelkou, ze které vyšli a která uchovává prach z kostí jejich předků. Podle indiánů člověk musí žít v souladu s vesmírem, a proto mají velmi blízko ke zvířatům, která loví. Jejich podobu vytesávají do totemů. • Různá náboženství indiánů připouštějí jednoho nejvyššího boha. Bohové prý naučili indiány všem činnostem, které ovládají. Při porušení harmonického vztahu mezi člověkem a přírodou vzniká zlo a utrpení. A tak harmonii obnovují pomocí ritů. Třeba dešťový tanec má umožnit spojení s duchy za účelem ukončení sucha. • Duchové sídlící v panenkách ochraňují malé děti. Mladí lidé zase podstupují iniciační rituály, kdy prokazují svou odvahu, po zasvěcení obdrží kožené váčky s léky a amulety. • Indiáni mají šamany, kteří vyháněním zlých duchů údajně zvládnou vyléčit i ty nejhorší nemoci.

17. Hinduismus Vývoj Védy – první období Jejich vznik spadá do období 1500 – 1000 let př. n. l. Jde o soubor literárních památek (hl. básní, ale i zpěvů a mýtů), které jsou souhrnně obrazem staroindického života. Podstatné je, že mají i výrazně náboženské ladění a lze z nich to ranné náboženství starých indů vyčíst = jsou to texty nejen literární, ale i náboženské. Uctívali dva bohy, jsou jimi Agnu a Indra. Toto védské náboženství je ještě pozemské, pozemsky kultické a hlavním nástrojem tehdejšího boha je oběť člověka. Indové se domnívali, že boha si lze usmířit obětí. Upanišady – druhé období Toto náboženství spadá do období 1000 – 500 let př. n. l. Jedná se o dvě stě textů především literárních, ale současně i náboženských – lze z nich vyčíst náboženské zásady. Upanišady mají také dva symbolické bohy – jmenují se Šiva a Višňu. Náboženskou problematiku řeší náročněji, a to způsobem přesahovým. V tom smyslu je tato náboženská vlna velmi moderní a neliší se tolik od zcela moderních náboženství. Podstata přesahu je v tom, že uznávají druhého boha – prvním je Brahma, který podle hinduistů existuje mimo člověka a tento svět. Tím druhým je Atmán, který je uvnitř člověka.

18. Základy Označení hinduismus byl zaveden na Západě jako zastřešující pojem. Hinduismus je nejvíce rozšířen v Indii, Nepálu, na Bali a Mauriciu. Patří k nejstarším praktikovaným náboženstvím s kořeny sahajícími daleko před 1. tisíciletí př. n. l. Hinduistou není možné se stát, musíte se jím narodit. Základní myšlenkou je koloběh zrození – reinkarnací, skrz nějž poznáváme různé aspekty světa. Po pochopení a vstřebání posledního z nich dosáhneme duchovního osvobození mokši, jež znamená konec reinkarnací a tudíž konec utrpení, které je jedním ze základních přívlastků života v omezeném hmotném světě. Každý krok jednotlivce má vliv na jeho karmu, zákon příčiny a následku, jež určuje podobu cesty k mokše. Podle hinduistů má člověk svůj život plně v rukou. Znalosti minulých životů se do jeho současného života přenášejí jen velmi výjimečně, takže sice neví co zapříčinilo jeho dnešní utrpení, ale ví, že to byly jeho minulé činy, které může v současném a následujících životech napravit.

19. Buddhismus Základy Jedná se o druhé indické náboženství, které vzniklo ve starých indických dobách, je mladší než hinduismus . Je spjato s životem, postavou a vystupováním bájného Buddhy (560-480), žil 80 let, stal se zakladatelem nového buddhistického učení. Od počátku, kdy buddhismus spatřil světlo světa, vyvstává základní problém, jestli se jedná o skutečné náboženství a náboženský systém původního rázu nebo zda se jedná o projekt morální (mravní) – o soubor mravních zásad a principů, které mají sloužit jako návod pro lidské žití. Tento princip se projevuje v jeho tradici a vnitřní diferenciaci jeho nástupců a následovníků. Buddha Buddha se narodil roku 560 př.n.l., zprvu žil jako mnoho mesiášů jako normální člověk, oženil se, měl syna, ale už v době své zralosti, když viděl bídu světa, bolesti, konflikty a neřesti, začal meditovat a došlo k jeho vnitřní proměně, která se nazývá bódhi a znamená vnitřní procitnutí, duchovní zjitření, osvícení duše a on začíná hledat metody a způsob, jak stav věcí na zemi změnit. Medituje a stane se hlasatelem nové víry (nového náboženství, nového mravního učení). Patří mezi myslitele, kteří si předpověděli smrt, vycítil zánik svého života. Když se u něj tyto pocity dostavily, odešel do milovaného Vesálí, kde umírá.

20. Principy buddhismus Celé jeho myšlení je založeno na dvou základních principech: • Buddha přináší zajímavou filozofickou reflexi. Tvrdí, že veškeré problémy tohoto světa jsou dány tím, že člověk má potřeby, které přerůstají v chtíče a tím, že je nepřekonává, ale uspokojuje, tady vzniká zlo (jejich naplnění vytváří kontroverzní situace, z kterých plyne zlo). Nejde jen o chtíče ekonomické, materiální, ale jde i o sex, chce věci řešit fundamentálně (zásadně odmítat, překonávat). • Vytváří pocit blaženosti = nirvána. Člověk k nirváně dospěje, když potlačí Druhy buddhismu • Hínajána: její příslušníci = hínajánisté chápou Buddhovo učení jako mravní systém, podle něhož žijí a s ním se ztotožňují. Hínajánistům je Buddhovo učení mravním návodem pro jejich pozemské působení. • Mahájána: mahájánisté na rozdíl od hínajánistů chápou Buddhův odkaz nejen mravně, ale i nábožensky, Buddhovu nirvánu chápou transcendentálně ve spojení s Buddhou, toto spojení s Buddhou nazývají bódhisattva. • Lámaismus: týká se hlavně Tibetu, odnož mahájánismu se silným zdůrazněním lidskosti a humanity. Hlavním krédem lámaismu je – Nezabiješ! • Kněží se dělí – pančasalanové (organizace) a dalajlámové (skuteční duchovní činitelé). Dalajlámů je dosud 14, tato funkce se nedědí ani nevolí, dalajláma se hledá podle převtělení, zásadním pomocníkem při jeho hledání jsou nezvyklé přírodní úkazy.

21. Judaismus • Judaismus je náboženstvím židovského národa. Patří sem dějiny, kultura i způsob života. Zakládá se na textech hebrejského národa. Z judaismu vznikla další monoteistická náboženství (např. křesťanství, islám). Židé jako první věřili v jednoho boha. K bohoslužbám jim slouží synagogy. Duchovním vůdcem je rabín. Je zakázáno konzumovat vepře, koně, králíka nebo plody moře. Šabat, pátek večer až sobota večer, je dnem odpočinku. Svátkem Židů je např. chanuka, slavnost světel. • Symboly jsou sedmiramenný svícen-menora, Davidova hvězda.

22. Historie judaismu • Abrahám, Izák a Jákob Dějiny Hebrejců začaly odchodem Abraháma z Chaldejského Uru, dnešního Iráku, do Kenaanu, který zaslíbil bůh Abrahámovým potomkům. Abrahám se zavázal k poslušnosti k bohu a uzavřel s ním ,,smlouvu“ nařizující znamení obřízky. Zkouškou jeho víry bylo např. obětování syna Izáka. Izákův syn Jákob přijal jméno Izrael. Později hlad donutil Abrahámovy potomky uchýlit se do Egypta, kde byli 400 let v otroctví. • Mojžíš Bůh zvolil Mojžíše, aby vyvedl Židy z Egypta a přivedl je do země zaslíbené. Povedlo se mu to, dokonce přešel Rudé moře suchou nohou. Na hoře Sinaj předal bůh Mojžíšovi Desatero přikázání. Když Mojžíš zemřel nahradil ho Jozue, s ním Židé dobyli zemi zaslíbenou.

23. Králové a proroci Koncem 2. tisíciletí př.n.l. se Hebrejci rozhodli,že si zvolí krále. Prorok vybral Saula, potom Davida, jenž učinil Jeruzalém hlavním městem. Davidův syn Šalamoun postavil chrám pro archu úmluvy, který se stal centrem Izraele. Poté se království rozdělilo, na severu vznikl Izrael a na jihu Judsko. To bylo období ,,proroků“, prostých pastevců či zemědělců, jejichž prostřednictvím nabádal bůh panovníky k dodržování příkazů. • Babylonské zajetí a návrat Roku 722 př.n.l. byl dobyt Izrael, v roce 587 př.n.l. se babylónský král Nabudonozor zmocnil i Judska a část judského obyvatelstva deportoval do Babylónu. Zhruba po 50 letech se mohli navrátit, obnovili zníčený jeruzalémský chrám, ale klidu se nedočkali, brzy jejich území obsadili Řekové později Římané.

24. Diaspora • Po povstání Židů v roce 70 zapálili Římané Jeruzalém. Z chrámu se zachovale jen Západní zeď (Zeď nářků). Někteří Židé odešli do Evropy, Egypta nebo Babylónie. Historie diaspory poznamenalo středověké pronásledování Židů, kteří museli žít v ghettech. Roku 1290 byli vyhnáni z Anglie, v roce 1394 z Francie a 1492 ze Španělska. Koncem 19. století se rozšířil antisemitismus, nenávistný postoj k Židům, které považoval za méněcenné a nebezpečné. V carském Rusku Židé utíkali před pogromy. Za druhé světové války bylo systematicky vyhlazeno 6 mil. Židů. To byla šoa, nejstrašnější antisemitská perzekuce v dějinách zorganizovaná Hitlerem a nacistickým režimem v Německu a ve všech okupovaných zemích Evropy. V roce 1948 vznikl samostatný stát Izrael, kde nyní žije více než 4 mil. Židů. Asi 6 mil. Židů žije v USA a 4,5 mil. v Evropě.

25. Bible • Bible (Starý zákon) Slovo Bible pochází z řeckého slova biblos ,,kniha“. Bible je základ židovského myšlení. Tvoří ji Starý a Nový zákon. Starý zákon je židovský. Najdeme zde vyprávění o vzniku světa, Desatero přikázání nebo události popisující vznik Izraele. Nejstarší texty byly napsány asi 2000 let př.n.l.. Za nejsvatější jsou považovány knihy Mojžíšovy (prvních pět knih Starého zákona), kterým říkají Tóra.

26. Desatero přikázání • 1) Já jsem Hospodin Bůh tvůj, nebudeš míti jiných bohů přede mnou !2) Nevezmeš jméno Boží nadarmo !3) Pomni abys den sváteční světil !4) Cti otce svého i matku svou, abys dlouho žil a dobře se ti vedlo na zemi !5) Nezabiješ !6) Nepokradeš !7) Nesesmilníš !8) Nepromluvíš křivě proti bližnímu svému !9) Nepožádáš manželky bližního svého !10) Milovati budeš bližního svého jako sebe samého !

27. Křesťanství • Vzniklo na izraelském území. • Ježíš byl nazaretský Žid, v němž jeho žáci spatřovali mesiáše a Syna božího.Ježíš byl na zem seslán, aby rozšířil úmluvu uzavřenou mezi Jahvem a židovským národem na celé lidstvo. Nyní bůh promlouval ústy Ježíše Krista. Křesťany od Židů odlišuje jejich víra v Ježíše. Život a učení Ježíše znají z textů, které tvoří druhou část bible, Nový zákon.

28. Život Ježíše • Život Krista zaznamenávají evangelia Matouše, Marka, Jana a Lukáše. • Bůh seslal anděla, který Marii zasnoubené s Josefem zvěstoval, že počne Ducha svatého a její dítě bude Synem božím. Ježíš se narodil v Betlémě a vyrostl v Nazaretu. Ve třiceti letech se nechal pokřtít Janem Křtitelem. Poté si vybral 12 apoštolů: Petra, Ondřeje, Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Menšího, Šimona, Judu Tadeáše a Jidáše. • Tři roky lidé přijímali jeho poselství, které doprovázely zázraky. Pak zradou Jidáše se dostal před židovský soud. Trestem mu bylo ukřižování. Tři dny po uložení do hrobu byl hrob nalezen prázdný. Ježíš prý vstal z mrtvých a 40 dní přebýval s apoštoly a pak vystoupil na nebesa.

29. Církev • První církev vznikla kolem apoštolů v Jeruzalémě. Po svatodušních svátcích apoštolové odešli, aby šířili zprávu o Kristově vzkříšení v celém Středomoří, kde zakládali církve. • Nejvyšší představitelé křesťanských obcí, biskupové, se scházeli na koncilech. Později sedm velkých koncilů definovalo církevní víru v textu krédo. Také definovaly základní pravdy, dogmata. Lidé, kteří dogmata odmítali nebo měnili, se nazývali kacíři a byli tvrdě pronásledováni. • Mezi svátky patří Vánoce, Velikonoce, svátek Tří králů, svátek Nanebevstoupení Páně, svatodušní svátky. • Církev se rozděluje na katolickou, pravoslavnou a protestantskou.

30. Křížové výpravy • První křížovou výpravu vyhlásil papež Urban II. v roce 1095. Důvodem bylo, že Turci začali ohrožovat Byzanc a později dobyli Jeruzalém. Pak do Jeruzaléma vtrhli Arabové z Egypta, turecké muslimy vyvraždili a vyhnali zbylé křesťani. A tak papež posílá do Jeruzaléma první křížovou výpravu, aby osvobodili Jeruzalém od muslimů, pohanů. Byly to války ve jménu Boha, v kterých bylo prolito mnoho krve.

31. Husité • Husité si říkali boží bojovníci a kritizovali katolickou církev. Chtěli si svobodně vybrat svoji víru a pomstít upálení kazatele Jana Husa. A tak vyprovokovali husitské války. • Požadavky husitů: Čtyři artikuly pražské 1) Zrovnoprávnění kněze a obyčejného člověka při bohoslužbě 2) Svobodný výklad bible 3) Zabavení pozemkového majetku církve a vyloučení jejího vlivu z politiky. 4) Trestání smrtelných hříchů.

32. Islám Vznik a rozvoj Islámu Muslimové věří, že když Muhammad (narozen roku 570 v Mekce) dovršil svých 40 let, dostalo se mu poprvé Božího zjevení prostřednictvím archanděla Gabriela. Tato zjevení, která pokračovala dalších 23 let, jsou Božích zákonů předávaných předchozími proroky, mimo jiné Ježíšem, který byl velmi zohledňován, avšak jako prorok, ne jako Bůh. Muhammad se na svých cestách po Arábii a Sýrii seznámil s učením křesťanů a Židů, svaté knihy však nikdy nečetl, protože byl negramotný. Patrné analogie mezi Biblí a Koránem jsou připisovány jeho prorockým schopnostem. Počátky jeho zjevení datuje islamistika do roku 610. Ve svých veřejných vystoupeních (od roku) 613 narážel nejprve na posměch a lhostejnost obyvatel Mekky, později čím dál více na otevřený odpor a byl nazýván bláznem (což nám může připomínat nepřijetí Ježíše Krista v Jeruzalémě). Muhammadovi stoupenci byli krutě pronásledováni, a proto v roce 622 celá komunita emigrovala do města Mediny, kde vytvořila nové politické společenství založené na ideové islámské soudržnosti – islámskou obec (ummu). Tato událost – „hidžra“ – je počátkem islámského letopočtu. V této době se vymezil islám oproti židovství a křesťanství (oběma se podle něj dostalo jenom části zjevení a obě náboženství se dopustila jistých falzifikací) a rozvinul pojetí návaznosti pravé víry na Abrahama. Až v roce 624 povolil Muhammad svým následovníkům vést válku, a to jen za znovunabytí svých majetků v Mekce (jeden z mnoha významů slova džihád). Sám se snažil o mírové řešení a Mekka se nakonec podrobila pod podmínkou milosti pro všechny, kdo složí zbraně. Muhammad učinil svatyni Kaabu v Mekce hlavním místem uctívání Boha, a nahradil tak dosavadní poutní místo a modlitební směr – Jeruzalém.

33. Rozdělenísunnismus (83 %muslimů)šíismus (16 %);charídžismus („ti, kteří vycházejí” - 1 %) Brzy po jeho smrti ve věku 63 let zatoužili jeho následovníci zachytit písemně nejen Prorokova zjevení a ponaučení, ale i jeho osobní příklad, a tak byly jednotlivé súry (oddíly) do té doby zachycené na různých materiálech (kosti, kůže) sepsány do jedné knihy – Koránu. Po smrti Muhammada přijal titul „nástupce Posla Božího“ – chalífy, jeho přítel a tchán. Toto nástupnictví uznává velká část muslimů jako součást tradice sunny. V protikladu stojí šía, odštěpená větev, vzniklá z politického seskupení, které se hned po Muhammadově smrti domáhalo nejvyššího úřadu v osobě Muhammadova zetě. Rozkol mezi sunnity a šíity lze s jistým zjednodušením přirovnat k západní tradici křesťanství a pravoslaví. Posvátným místem islámu a středem světa je svatyně Kaaba v Mekce, která je považována za zemský obraz dokonalé svatyně v nebi. Stavěl ji údajně již Adam a ve stavbě pokračoval starozákonní Abraham. Jejím centrum tvoří černý kámen pravděpodobně meteoritického původu. Arabové před Muhammadovým vystoupením v Kaabě uctívali svá božstva. Muhammad svatyni očistil od „model“ a učinil ji nejposvátnějším místem islámu. Muslimové celého světa se při modlitbě obracejí jejím směrem.

34. Základy Mezi hlavní knihy islámu patří Korán a Hadith (Tradice) popisující život Mohameda. Islám je příbuzný s křesťanstvím a judaismem, do 19. století byl některými badateli považován za herezi (odnož) křesťanství. Ve všech třech náboženstvích existují například společné postavy – Adam, Noe, Abraham, Mojžíš. Islám zná dokonce i příběh Ježíše, s výjimkou ukřižování, protože islám bere smrt jako prohru. Každý vyznavač islámu, muslim, vyznává pět základních sloupů víry: • Víra v Alláha • Pětkrát denně modlitba • Půst • Dobročinnost • Pouť do Mekky

35. NEUVEDENO, Neuvedeno. http://media3.picsearch.com [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://media3.picsearch.com/is?jkBPMWgdiqtL-c9BNT1W7A9B29vNbIcNPbtjBT6O75o NEUVEDENO, Neuvedeno. http://media1.picsearch.com [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://media1.picsearch.com/is?WOINb3nokzgwj7wpS_pxpBngLtZ5XYkPhNfHCAK04hY NEUVEDENO, Neuvedeno. http://media2.picsearch.com [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://media2.picsearch.com/is?1vjtge6LpAqsQsnssS2C5MSxd-r9QqVYAt_MYeXgq9g NEUVEDENO, Neuvedeno. http://media5.picsearch.com [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://media5.picsearch.com/is?fxdVXLQb2KGVwInHutQXRfXfFb5siCjcQBBn_VkdROc NEUVEDENO, Neuvedeno. http://media3.picsearch.com [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://media3.picsearch.com/is?Rr_F74BjRb7gV6tOfPAPoiBJyFobqT-u--rqeSFt9OA NEUVEDENO, Neuvedeno. http://library.thinkquest.org [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://library.thinkquest.org/28505/islam/images/mecca1.jpg NEUVEDENO, Neuvedeno. http://media1.picsearch.com [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://media1.picsearch.com/is?zDl7ZvYrDrqf3go9J5IHwMyiDDERIW-L0FfYEjsOJuQ NEUVEDENO, Neuvedeno. http://media1.picsearch.com [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://media1.picsearch.com/is?RnhidLjSTB4mTHeGJjKqsxlskJ2D-J42WzamWXsRcf8 NEUVEDENO, Neuvedeno. http://media3.picsearch.com [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://media3.picsearch.com/is?95kSZWuzUR0QmP2glmOzKyK8aI461UNqwQZSKpLr7YY NEUVEDENO, Neuvedeno. http://upload.wikimedia.org [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/67/Osman_Gazi.jpg/220px-Osman_Gazi.jpg NEUVEDENO, Neuvedeno. http://obrazky.cz [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://obrazky.cz/?q=posledn%C3%AD+ve%C4%8De%C5%99e+p%C3%A1n%C4%9B&step=20&filter=1&s=&= NEUVEDENO, Neuvedeno. http://media4.picsearch.com [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://media4.picsearch.com/is?cpp_97GdB7oIJ1Kah679Fg5b7AioWqTkMoKzIb7u16o NEUVEDENO, Neuvedeno. http://media5.picsearch.com [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://media5.picsearch.com/is?QP9pVAIBxwqHWgdAbQx6CEavkvB0cuFf8VSzNuDjBgQ NEUVEDENO, Neuvedeno. http://upload.wikimedia.org [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b0/Gutenberg_Bible.jpg/220px-Gutenberg_Bible.jpg NEUVEDENO, Neuvedeno. http://media2.picsearch.com [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://media2.picsearch.com/is?fwpi6-UUyd0Q5DK-MXr_pk3X8ZkgDUQfta3Zh9n8zMs NEUVEDENO, Neuvedeno. http://media4.picsearch.com [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://media4.picsearch.com/is?kiQe5cESEhCkpx7jhbvXvfbJ3oRy7kRg5OcGPG-Stdw NEUVEDENO, Neuvedeno. http://media4.picsearch.com [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://media4.picsearch.com/is?CbMA4Ev40Z2EwVlCNDKbF8kvp40raD1D7y2lrA7-Yfk