Právo

1. Právo

2. Ústava České republiky ze dne 16. prosince 1992 ústavní zákon č. 1/1993 Sb.

3. Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát • Lid je zdrojem veškeré státní moci • Státní moc slouží všem občanům, lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon • Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno • Nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá • Politická rozhodnu, vychází z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním

4. Zákonodárná moc • Zákonodárná moc náleží Parlamentu • Parlament je tvořen dvěma komorami: • Poslaneckou sněmovnou • 200 členů volených na 4 roky • Volby se konají tajným, všeobecným, rovným a přímým volebním právem podle poměrného zastoupení • může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl 21 let • Senátem • 81 senátorů volených na 6 let – každé dva roky 1/3 • Volby se konají tajným, všeobecným, rovným a přímým volebním právem podle většinového systému • může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl 40 let • Právo volit má každý občan České republiky po dovršení 18 let

5. Mandát vzniká zvolením • Nikdo nemůže být zároveň členem obou komor • S mandátem je neslučitelný úřad prezidenta, soudce … • Poslanci a senátoři složí slib na první schůzi, které se zúčastní • Poslanci a senátoři se mohou vzdát mandátu • Mandát zaniká: • Odepřením složení slibu • Uplynutím volebního období • Vzdáním se mandátu • Ztrátou volitelnosti • U poslanců rozpuštěním Poslanecké sněmovny • Vznikem neslučitelnosti funkcí • Poslance a senátory nelze postihnout pro hlasování a projevy v Poslanecké sněmovně, Senátu nebo jejich součástech • Nelze je trestně stíhat bez souhlasu komory, jejíž jsou členem

6. Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odklad a vyžadovaly by přijetí zákona – kromě Ústavních zákonů, rozpočtu, volebního zákona, mezinárodních smluv • Zákonné opatření může navrhnout Senátu jen vláda • Zákonné opatření musí být schváleno n první schůzi nové Poslanecké sněmovny

7. Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident pokud: • Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny • Poslanecká sněmovna se neusnese na vládním návrhu, s jehož projednáním spojila vláda svou důvěru • Zasedání bylo přerušeno na dobu delší, než je přípustné • Poslanecká sněmovna nebyla schopná se usnášet po dobu delší než 3 měsíce • Navrhne-li to Poslanecká sněmovna usnesením, se kterým souhlasí 3/5 většina všech poslanců

8. Sněmovna je usnášeníschopná za přítomnosti alespoň 1/3 členů • K přijetí usnesení stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců nebo senátorů • K vyhlášení válečného stavu, vyslání misí … je potřeba nadpoloviční většina všech poslanců a senátorů • K přijetí ústavního zákona je potřeba 3/5 většina všech poslanců a senátorů • Návrh zákona podává Poslanecké sněmovně poslanec, skupina poslanců, senát, vláda nebo zastupitel vyššího územně správního celku

9. Senát projednává zákony do 30 dnů – má možnost je schválit, zamítnout, vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, vyjádřit vůli se tím nezabývat • Pokud se Senát nevyjádří, znamená to, že souhlasí • Po zamítnutí musí Poslanecká sněmovna schválit zákon nadpoloviční většinou všech poslanců • Prezident má právo vrátit zákon do 15 dnů • Poslanecká sněmovna takový musí schválit nadpoloviční většinou všech poslanců

10. Moc výkonná • Hlavou státu je prezident volený přímou volbou • Není odpovědný ze své funkce • Funkce se ujímá složením slibu • Volba se koná na základě tajného, všeobecného a rovného volebního práva • Zvolen je kandidát s nadpoloviční většinou platných odevzdaných hlasů • Pokud není zvolen, koná se do 14 dnů druhé kolo, do kterého postoupí dva kandidáti s největším počtem hlasů • Prezidentem je zvolen ten s nejvyšším počtem hlasů po 2. Kole volby • Navrhnout kandidáta může každý občan republiky, který dovršil 18 let, pokud je podpořen peticí s více jak 50 000 hlasy občanů České republiky oprávněnými volit, nebo 20 poslanců nebo 10 senátorů • Prezidentem může být zvolen ten, kdo může být senátorem, a to maximálně 2x za sebou • Prezident složí slib do rukou předsedy senátu

11. Prezident: • Jmenuje a odvolává předsedu a členy vlády a přijímá jejich demisi • Svolává zasedání Poslanecké sněmovny • Rozpouští Poslaneckou sněmovnu • Pověřuje vládu, jejíž demisi přijal, nebo kterou odvolal výkonem funkce do doby jmenování nové • Jmenuje ústavní soudce • Jmenuje předsedu a místopředsedy nejvyššího soudu • Odpouští a zmírňuje tresty • Má právo vrátit zákon Poslanecké sněmovně s výjimkou ústavního zákona • Podepisuje zákony • Jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu • Jmenuje členy Bankovní rady České národní banky • Zastupuje stát navenek • Sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy • Je vrchní velitel ozbrojených sil • Přijímá vedení zastupitelských misí • Vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu • Jmenuje a povyšuje generály • Propůjčuje a uděluje státní vyznamenání • Jmenuje soudce • Uděluje amnestii • Prezident má právo účastnit se jednání vlády, Poslanecké sněmovny i Senátu • Prezidenta lze stíhat jen za velezradu Ústavním soudem na základě žaloby Senátu

12. Vláda • Vláda je vrcholný orgán výkonné moci • Skládá se z předsedy, místopředsedů a ministrů • Je odpovědná Poslanecké sněmovně • Předsedu jmenuje prezident a na jeho návrh jmenuje ostatní členy • Do 30 dnů od jmenování požádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru • Pokud nezíská důvěru, opakuje se stejný postup a pokud ani tato vláda nezíská důvěru, prezident jmenuje předsedu na základě návrhu předsedy Poslanecké sněmovny • Člen vlády skládá slib do rukou prezidenta • Poslanecká sněmovna může vyslovit vládě nedůvěru • Návrh na vyslovení nedůvěry musí být podán písemně minimálně 50 poslanci • K vyslovení nedůvěry je potřeba nadpoloviční většina všech poslanců • Vláda rozhoduje ve sboru nadpoloviční většinou všech členů

13. Moc soudní • Soudy jsou nezávislé • Soudce je nezávislý a proti jeho vůli ho nelze odvolat ani přeložit • Ústavní soud • Ústavní soud má 15 soudců jmenovaných na 10 let • Jmenuje je prezident se souhlasem Senátu • Ústavním soudcem může být bezúhonný občan volitelný do Senátu s vysokoškolským právním vzděláním, který minimálně 10 let vykonával právnické povolání • Skládá slib do rukou prezidenta • Nelze je trestně stíhal bez souhlasu Senátu

14. Ústavní soud rozhoduje o: • zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem • zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem • ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu • ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod • opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora • v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora • ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republik • návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu • opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro Českou republiku závazné, pokud je nelze provést jinak • tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony • spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu • opravném prostředku proti rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii nevyhlásí • tom, zda postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii je v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a se zákonem vydaným k jeho provedení

15. Soudy • soustavu tvoří: • Nejvyšší soud • Nejvyšší správní soud • Vrchní soud • Krajské soudy • Okresní soudy • nejvyšší soud je vrcholný orgán až na Ústavní soud a nejvyšší správní soud • soudce je jmenován prezidentem bez časového omezení • soudcem může být bezúhonný občan s vysokoškolským právním vzděláním

16. Územní samospráva • Česká republika se člení na: • Obce = základní územní samosprávný celek • Kraje = vyšší územní samosprávný celek • Obec je samostatně spravována zastupitelstvem • Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva • Funkční období zastupitelstva je čtyřleté

17. Zákon č. 500/2004 Sb. Správní řád

18. Veřejná správa je službou veřejnosti • Pokud to povaha projednávané věci umožňuje, pokusí se správní orgán o smírné odstranění rozporů, které brání řádnému projednání a rozhodnutí dané věci • Správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. • Správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje. • Dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. • Správní orgán postupuje vůči dotčeným osobám nestranně a vyžaduje od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou. • Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá. • Správní orgány jsou věcně příslušné jednat a rozhodovat ve věcech, které jim byly svěřeny zákonem nebo na základě zákona.

19. Místní příslušnost správního orgánu je určena • v řízeních týkajících se činnosti účastníka řízení místem činnosti, • v řízeních týkajících se nemovitosti místem, kde se nemovitost nachází, • v ostatních řízeních týkajících se podnikatelské činnosti účastníka řízení, který je fyzickou osobou, místem podnikání, • v ostatních řízeních týkajících se fyzické osoby místem jejího trvalého pobytu, popřípadě místem pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, je místní příslušnost určena posledním známým místem jejího pobytu na území České republiky, • v ostatních řízeních týkajících se právnické osoby místem jejího sídla nebo místem sídla její organizační složky • Příslušný správní orgán může usnesením dožádat podřízený nebo nadřízený správní orgán anebo jiný věcně příslušný správní orgán o provedení úkonu, který by sám mohl provést jen s obtížemi nebo s neúčelnými náklady anebo který by nemohl provést vůbec. • Účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil.

20. Jednotlivé úkony v řízení se činí písemně, pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud to nevylučuje povaha věci. Jednotlivé sdělení v průběhu řízení lze vůči přítomnému účastníku řízení učinit ústně, pokud ten na písemné formě netrvá. • Úkony správního orgánu v řízení provádějí úřední osoby oprávněné k tomu podle vnitřních předpisů správního orgánu nebo pověřené vedoucím správního orgánu • Oprávněné úřední osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděly v souvislosti s řízením • O tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou, se provede záznam do spisu •  řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. • Účastníci řízení mohou jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském. • Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí účastník řízení předložit v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého • Každý, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků, kterého si obstará na své náklady • Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území České republiky, má před správním orgánem právo činit podání a jednat v jazyce své národnostní menšiny • Neslyšícím uživatelům českého znakového jazyka správní orgán ustanoví tlumočníka českého znakového jazyka

21. Spis • V každé věci se zakládá spis. Každý spis musí být označen spisovou značkou. • Spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. 

22. Protokol • O ústním jednání a o ústním podání, výslechu svědka, výslechu znalce, provedení důkazu listinou a ohledání, pokud jsou prováděny mimo ústní jednání, jakož i o jiných úkonech souvisejících s řízením v dané věci, při nichž dochází ke styku s účastníky řízení, se sepisuje protokol. • Protokol obsahuje zejména místo, čas a označení úkonů, které jsou předmětem zápisu, údaje umožňující identifikaci přítomných osob, vylíčení průběhu předmětných úkonů, označení správního orgánu a jméno, příjmení a funkci nebo služební číslo oprávněné úřední osoby, která úkony provedla. • Protokol podepisuje oprávněná úřední osoba, popřípadě osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu • Jiné osoby, jichž se obsah protokolu přímo dotýká, mohou bezprostředně po seznámení s protokolem podat stížnost

23. Doručování • Písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil. • Není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, lze ji doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. • Fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování • Právnické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování, na adresu jejího sídla nebo sídla její organizační složky • Nebyl-li v případě doručování adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným, písemnost se uloží • Jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. • Osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy, a v dalších případech, které stanoví zákon, se doručuje veřejnou vyhláškou • Každý správní orgán zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná.

24. Účastníci řízení • Účastníky řízení jsou • v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu; • v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají. • Účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. • Účastníky jsou rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon.  • Za účastníka bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak • Každý je způsobilý činit v řízení úkony samostatně (dále jen "procesní způsobilost") v tom rozsahu, v jakém mu zákon přiznává svéprávnost. • Osoby omezené ve svéprávnosti nemají procesní způsobilost v rozsahu tohoto omezení • Správní orgán může dát příležitost fyzické osobě, která nemá procesní způsobilost, aby se v průběhu řízení k věci vyjádřila. • Jménem právnické osoby činí úkony ten, kdo je k tomu oprávněn v řízení před soudem podle zvláštního zákona • V téže věci může za právnickou osobu současně činit úkony jen jedna osob

25. Zástupcem účastníka je zákonný zástupce, opatrovník nebo zmocněnec; zástupcem účastníků, jejichž zájmy si neodporují, může být i společný zmocněnec nebo společný zástupce. • Podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. • Nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. • Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem • Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu. • Není-li správní orgán schopen zajistit přijímání podání v elektronické podobě

26. Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci. • Není-li účastník zastoupen, může spolu s účastníkem nahlížet do spisu i jeho podpůrce • Jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem. • S právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části. • Správní orgán účastníkovi určí přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji nestanoví zákon a je-li toho zapotřebí • Správní orgán je povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední.

27. Průběh řízení • Řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. • Pokud ze zákona nebo z povahy věci vyplývá, že žádost může podat jen více žadatelů společně, není třeba, aby podání byla učiněna současně. • Žádost musí mít náležitosti a musí z ní být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. • Žádost nesmí být zjevně právně nepřípustná. • Řízení z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi  • O zahájení řízení je správní orgán povinen uvědomit bez zbytečného odkladu všechny jemu známé účastníky. • Zahájení řízení u některého správního orgánu brání tomu, aby o téže věci z téhož důvodu bylo zahájeno řízení u jiného správního orgánu. • Ústní jednání správní orgán nařídí v případech, kdy to stanoví zákon, a dále tehdy, jestliže je to ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků nezbytné. • Ústní jednání je neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné

28. Podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé. • Podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje správní orgán. • K provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. • Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek. • Správní orgán může usnesením uložit tomu, kdo má listinu potřebnou k provedení důkazu, aby ji předložil. Usnesení se oznamuje pouze osobě, které je povinnost ukládána. • Vlastník nebo uživatel věci nebo ten, kdo má věc u sebe, je povinen předložit ji správnímu orgánu nebo strpět ohledání věci na místě. 

29. Každý, kdo není účastníkem, je povinen vypovídat jako svědek; musí vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet. • Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu, správní orgán usnesením ustanoví znalce. • Správní orgán předvolá osobu, jejíž osobní účast při úkonu v řízení je k provedení úkonu nutná. Předvolání musí být písemné a doručuje se do vlastních rukou s dostatečným, zpravidla nejméně pětidenním předstihem. • Jestliže se účastník nebo svědek bez náležité omluvy nebo bez dostatečných důvodů na předvolání nedostaví, může správní orgán vydat usnesení, na jehož základě bude účastník nebo svědek předveden. • Správní orgán může z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření

30. Správní orgán může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že • se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu, • navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, nebo • neuposlechne pokynu úřední osoby. • Pořádkovou pokutu lze uložit i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání.

31. Správní orgán může řízení usnesením přerušit • současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti • současně s výzvou k zaplacení správního poplatku, který je spojen s určitým úkonem v řízení, a s určením lhůty k jeho zaplacení; v řízení pokračuje, jakmile mu byl předložen doklad o zaplacení správního poplatku, • probíhá-li řízení o předběžné otázce nebo správní orgán • za úkon správního orgánu se považuje i předání písemnosti k doručení podle § 19 a vyvěšení písemnosti na úřední desce, • do doby ustanovení opatrovníka procesně nezpůsobilému účastníkovi, • z dalších důvodů stanovených zákonem.

32. Řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže • žadatel vzal svou žádost zpět; jestliže je žadatelů více, musí se zpětvzetím souhlasit všichni žadatelé; ve sporném řízení správní orgán řízení nezastaví, pokud se zpětvzetím odpůrce z vážných důvodů nesouhlasí, • byla podána žádost zjevně právně nepřípustná, • žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení, • žadatel ve stanovené lhůtě nezaplatil správní poplatek, k jehož zaplacení byl v řízení povinen, • zjistí překážku řízení, • žadatel zemřel nebo zanikl, pokud v řízení nepokračují právní nástupci nebo pokud není více žadatelů, anebo zanikla-li věc nebo právo, kterého se řízení týká; řízení je zastaveno dnem, kdy se správní orgán o úmrtí nebo zániku žadatele nebo o zániku věci nebo práva dozvěděl, • žádost se stala zjevně bezpředmětnou, • z dalších důvodů stanovených zákonem.

33. Rozhodnutí • Rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách. • Rozhodnutí se vyhotovuje v písemné formě. Rozhodnutí se písemně nevyhotovuje, stanoví-li tak zákon • Ústně vyhlášené rozhodnutí správní orgán potvrdí písemně, pokud účastník písemné potvrzení požaduje • Rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků • Ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků  • V odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. • Odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže správní orgán prvního stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví. •  V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.

34. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede označení "rozhodnutí" nebo jiné označení stanovené zákonem. • V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvedou jména a příjmení všech účastníků. • Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. • Vydáním rozhodnutí se rozumí • předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení • ústní vyhlášení, pokud má účinky oznámení • vyvěšení veřejné vyhlášky • poznamenání usnesení do spisu v případě, že se pouze poznamenává do spisu. • Rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením. Nestanoví-li zákon jinak, má ústní vyhlášení účinky oznámení pouze v případě, že se účastník současně vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. • Tato skutečnost se poznamená do spisu.

35. Nestanoví-li tento zákon jinak, je v právní moci rozhodnutí, které bylo oznámeno a proti kterému nelze podat odvolání. • Pravomocné rozhodnutí je závazné pro účastníky a pro všechny správní orgány • Rozhodnutí je vykonatelné nabytím právní moci nebo pozdějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden. Rozhodnutí je předběžně vykonatelné, pokud odvolání nemá odkladný účinek. • Rozhodnutí ukládající povinnost k plnění je vykonatelné, je-li v právní moci a jestliže uplynula lhůta ke splnění povinnosti. • Správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, vyznačí na písemném vyhotovení rozhodnutí, které zůstává součástí spisu, právní moc nebo vykonatelnost rozhodnutí. • Zároveň vyznačí den vyhlášení tohoto rozhodnutí nebo den, kdy byla písemnost předána k doručení. • Na požádání účastníka opatří správní orgán prvního stupně doložkou právní moci nebo vykonatelnosti stejnopis rozhodnutí, který byl účastníkovi doručen. • V případech stanovených zákonem rozhoduje správní orgán usnesením.

36. Nicotné je rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný; to neplatí, pokud je vydal správní orgán nadřízený věcně příslušnému správnímu orgánu • Nicotné je dále rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu • Pokud se důvod nicotnosti týká jen některého výroku rozhodnutí nebo vedlejšího ustanovení výroku, je nicotná jen tato část, jestliže z povahy věci nevyplývá, že ji nelze oddělit od ostatního obsahu. • Nicotnost se zjišťuje a prohlašuje z moci úřední, a to kdykoliv.  • Proti rozhodnutí, jímž správní orgán prohlásil nicotnost, nelze podat odvolání. • Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně správního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné a odměna za zastupování. • Nestanoví-li zákon jinak, nese správní orgán nebo dotčený orgán a účastník své náklady. • Povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti.  • Nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví.

37. Odvolací řízení • Účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. • Právo podat odvolání nepřísluší účastníkovi, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva písemně nebo ústně do protokolu vzdal. • Jestliže odvolatel vzal podané odvolání zpět, nemůže je podat znovu. • Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. • Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. • Odvolání musí mít náležitosti a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. • Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. • Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. • Osoba, která byla účastníkem, ale rozhodnutí jí nebylo správním orgánem oznámeno, může podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděla, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán byl oznámil; zmeškání úkonu nelze prominout.  • Nestanoví-li zákon jinak, má včas podané a přípustné odvolání odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku odvolání nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí.

38. Správní orgán může odkladný účinek odvolání vyloučit, • jestliže to naléhavě vyžaduje veřejný zájem, • hrozí-li vážná újma některému z účastníků, • požádá-li o to účastník; to neplatí, pokud by tím vznikla újma jiným účastníkům nebo to není ve veřejném zájmu. • Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. • Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, je může zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání. • Neshledá-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání. • Nestanoví-li zákon jinak, je odvolacím správním orgánem nejblíže nadřízený správní orgán. • Odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. • Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem.

39. Jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, • napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví, • napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání, anebo • napadené rozhodnutí nebo jeho část změní; • Odvolací správní orgán nemůže změnit napadené rozhodnutí v neprospěch odvolatele, ledaže odvolání podal také jiný účastník, jehož zájmy nejsou shodné, anebo je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem. • Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se nelze dále odvolat.  • Pokud odvolatel vzal podané odvolání zpět, řízení o odvolání je zastaveno dnem zpětvzetí odvolání.  • Je-li v řízení více účastníků a všichni se vzdali práva podat odvolání, nabývá rozhodnutí právní moci dnem následujícím po dni, kdy tak učinil poslední z nich.

40. Opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. • V přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. • Přezkumné řízení není přípustné, jestliže byl rozhodnutím účastníkovi udělen souhlas k právnímu jednání nebo povolen vklad práva k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí nebo jestliže bylo rozhodnuto ve věci osobního stavu a žadatel nabyl práv v dobré víře. • Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci. • Jestliže správní orgán po zahájení přezkumného řízení zjistí, že právní předpis porušen nebyl, řízení usnesením zastaví. • Usnesení se pouze poznamená do spisu.

41. Obnova řízení • Řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže • vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými • bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno, a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování. • Účastník může podat žádost o obnovu řízení u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci rozhodoval, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. • Obnovy řízení se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení. • O obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni. • Provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí ve věci lze tehdy, jestliže • je to nezbytné při postupu • novým rozhodnutím bude vyhověno žádosti, která byla pravomocně zamítnuta, •  nové rozhodnutí z vážných důvodů dodatečně stanoví nebo změní dobu platnosti nebo účinnosti rozhodnutí anebo lhůtu ke splnění povinnosti nebo dodatečně povolí plnění ve splátkách, popřípadě po částech; zkrácení doby platnosti nebo účinnosti rozhodnutí anebo lhůty ke splnění povinnosti je možné pouze tehdy, stanoví-li tuto možnost zákon, •  rozhodnutí ve věci bylo zrušeno jiným orgánem veřejné moci podle zvláštního zákona, • tak stanoví zvláštní zákon.

42. Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník

43. Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat) • Právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti • Osoba je fyzická nebo právnická

44. Fyzická osoba • Člověk má právní osobnost od narození až do smrti • Každý člověk odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout • Plně svéprávným se člověk stává zletilostí • Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku • Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti nebo uzavřením manželství • Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku • K omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti • Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření • Omezit svéprávnost člověka může jen soud

45. Právnická osoba • Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku • Právnické osoby vedou spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech, i když nejsou povinny vést účetnictví podle jiného právního předpisu • Do veřejného rejstříku se o právnické osobě zapíše alespoň den jejího vzniku, den jejího zrušení s uvedením právního důvodu a den jejího zániku, jakož i její název, adresa sídla a předmět činnosti, jméno a adresa bydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje a údajů o dni vzniku nebo zániku jejich funkce • Právnickou osobu lze ustavit zakladatelským právním jednáním, zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci, popřípadě jiným způsobem, který stanoví jiný právní předpis • Zakladatelské právní jednání určí alespoň název, sídlo právnické osoby, předmět činnosti, jaký má právnický osoba statutární orgán a jak se vytváří, nestanoví-li to zákon přímo • Pro zakladatelské právní jednání se vyžaduje písemná forma

46. Neuvede-li se, na jaký čas se právnická osoba ustavuje, platí, že je ustavena na dobu neurčitou • Právnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku • Je-li právnická osoba zřízena zákonem, vzniká dnem nabytí jeho účinnosti • Právnická osoba si tvoří orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní) • Právnická osoba se zrušuje právním jednáním, uplynutím doby, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo dosažením účelu, pro který byla ustavena, a z dalších důvodů stanovených zákonem • O dobrovolném zrušení právnické osoby rozhoduje její příslušný orgán • Po zrušení právnické osoby se vyžaduje její likvidace, ledaže celé její jmění nabývá právní nástupce, nebo stanoví-li to zákon jinak • Přeměnou právnické osoby je fúze, rozdělení a změna právní formy • Právnický osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku • Právnická osoba, která nepodléhá zápisu do veřejného rejstříku, zaniká skončením likvidace

47. Korporace • Korporaci vytváří jako právnickou osobu společenství osob • Na právnickou osobu tvořenou jediným členem se hledá jako na korporaci Spolek • Alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm Fundace • Fundace je právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu • Její činnost se váže na účel, k němuž byla zřízena Nadace • Zakladatel zakládá nadaci k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu • Účel nadace může být veřejně prospěšný, spočívá-li v podpoře obecného blaha, i dobročinný, spočívá-li v podpoře určitého okruhu osob určených jednotlivě či jinak

48. Ústav • Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenné dostupné za podmínek předem stanovených. Spotřebitel • Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podnikatel • Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

49. Věci • Věc v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. • Věc určená k obecnému užívání je veřejný majetek. • Hmotná věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. • Nehmotné věci jsou práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty. • Na ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, se použijí přiměřeně ustanovení o věcech hmotných. • Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. • Movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu, je zastupitelná; ostatní věci jsou nezastupitelné. • Movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení, je zuživatelná. • Soubor jednotlivých věcí náležejících téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, pokládá se za celek a tvoří hromadnou věc. • Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. • Součástí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé. • Příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, ji-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s věcí hlavní v rámci jejich hospodářského určení. • Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele, na řad, nebo na jméno.

50. Právní jednání • Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. • Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. • Písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší. • Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. • Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. • Promlčecí lhůta trvá tři roky. • Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu. • Strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let.