František Matouš Klácel

1. František Matouš Klácel www.zlinskedumy.cz

2. Klíčová myšlenka • „Vědomá vesměrnost jest cíl veškeré lásky a vědy.“[1]

3. Život a dílo • 1808 Č.Třebová -1882 Belle Plaine USA • piaristické gymnázium a filozofický ústav • vstoupil do augustiniánského kláštera, přijal jméno Matouš • vystudoval brněnský teologický ústav a bohosloví na univerzitě v Olomouci • učil na brněnském filozofickém ústavu • vyloučen r.1844 pro svobodomyslné názory

4. seznámil se B. Bolzanem a četl jeho utopii O nejlepším státě • r.1848 zvolen do Národního výboru a delegátem Slovanského sjezdu v Praze • po rev. se skrýval a později redigoval deník Moravské noviny v Brně • založil Českomoravské bratrstvo, společenství lidí vytvořené na základě vzájemné lásky, porozumění a spolupráce (členy se stali lék.J.Helcelet, fil.Ignác Jan Hanuš a spis. B.Němcová)

5. zakládal moravské vzdělávací organizace Národní jednota sv. Cyrila a Methuda a později Matici moravskou • žil většinou v brněnském klášteře, kde se věnoval spisovatelské a badatelské činnosti (1853 – 1869 ) • 1869 odjel do Ameriky, aby se tu pokusil realizovat své myšlenky • pracoval jako redaktor Slovana Amerikánského

6. publikoval naučné statě a překlady • věnoval se organizaci Jednoty svobodomyslných (Svojanovských) • vydával časopisy Hlas Jednoty svobodomyslných, Svojan a Hospodář • jen obtížně překonával existenční problémy, žil v nedostatku • své plány a vize se mu nepodařilo realizovat ani v Novém světě

7. Od počátku se zabýval etikou. Dobrověda je prvním novodobým českým pokusem o soustavný výklad etické látky. • Dobrovědu – etiku dělil na vědu o dobru prostém (zákonu světa), dobru z osobní stránky a dobru vtěleném v lidstvo. Vyslovil kategorický požadavek nastolení dobra pro všechny, všude a vždycky.

8. Byl přesvědčen, že každý člověk je součástí nejen lidstva, ale i vesmíru, že lidé tvoří organickou jednotu. • Svoboda a sebeurčení jedince nemají směřovat proti zájmům celku, naopak, mají s nimi být v souladu. • Ideovým základem takto chápaného lidstva může být jedině věda. • Na tomto základě vypracoval svůj utopický projekt „cesty ke Svojanovu“.

9. projekt obcí budovaných na základě společné práce, odměn podle zásluh a vzájemné podpory. Neplatí tady právo dědické, soukromé vlastnictví však neruší. • překračoval křesťanskou věrouku a etiku a rozpracovával kategorii “vesměrnosti”. • jeho převážně utopické představy částečně odpovídaly principům raně křesťanských obcí v duchu sv. Augustina

10. Texty k zamyšlení • Němcovou si dopisoval už od r. 1848 a pro ni také do Moravských novin psal své Listy o původu socialismu a komunismu • „chudých bývalo odjakživa a otroků jest též ještě v mnohé zemi dosti...ale kde buď opravdivou ducha procitlostí, aneb popuzením poníženost za nepráví se uznává, tam jest čas, aby společnost lépe se spořádala .“ [2]

11. Každý člověk má jiné smýšlení a každý sebe považuje za mudrce a mluvíce o jednotě, vždy déle se rozcházejí. Nemáme již žádnou rovinu, na níž bychom stáli vedle sebe, ani v církvi, ani v obci • Rovnost, svoboda jest ovšem žádoucí, poněvadž by byla společnost lidská jen toliko co mašina,… rovnost a svoboda jsou teprv počátek, teprv možnost pravého dějstva. Vzájemnost, organismus, jednota, láska svobodných, toť budiž heslem věku našeho.... [3]

12. „F. M. Klácela lze, společně s B. Bolzanem, označit za předchůdce teorie a politiky sociálního státu v českých zemích. Směřovaly k tomu jejich společné ideály, že lidstvo se neustále mravně zdokonaluje. Prostřednictvím výchovy tak lze získat myšlenky pro sociální stát, který by vznikal cestou postupných reforem, podle zvláštností dané země.“[4]

13. Vesměrnost je „domýšlení se Nejvyšší Jednoty všeho, či toho, co jest, pro všecky, vždycky, všudy nejsvětější, Rozumu co Pravdy, Života co Dobra, Lady co Slušnosti a Krásy; Osvědčení cesty ku Vědě, Statečnosti a Blahobytu."[5]

14. „Jeden duch zírá více ku straně zákona, a z toho zírání nadsmyslného vykvétá pravda a vyslovení její jest věda.Jiný duch zírá bedlivěji k uladění, vtělenosti, to jest ladimilství a schopnost umělecká. Tohoto nadsmyslného zření možnost jmenujme zor a plnost jeho jest vzor. Nadsmyslné jest tedy vzorné.“ [6] Projev vesměrnosti v umění je tedy pro něho „Lada“, krása, soulad, harmonie. Lada znamená vyváženost všech částí, jemnou kompozici, organismus.

15. Otázky • 01.Vysvětlete pojem vesměrnosti • 02.Jaký společný cíl měli K. a B.Bolzano? • 03.Jakým přínosem je K. Dobrověda? • 04.V čem spočívá idea Svojanova?

16. Citace • [1] kol. Slovník českých filozofů. Brno: Masarykova univerzita, 1998. s. 266. • [2] kol. Antologie z dějin českého a sloven. filozofického myšlení. Vyd.1. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. s. 516. • [3-6] Brdíčko, Jakub. Cíl veškeré lásky a vědy. Dostupné z: http://paliseto.sweb.cz/literatura/C%C3%ADl%20ve%C5%A1ker%C3%A9%20l%C3%A1sky%20a%20v%C4%9Bdy.pdf

17. Odkazy a zajímavosti Brdíčko, Jakub. CÍL VEŠKERÉ LÁSKY A VĚDY Poznámky k filosofii a náboženským představám F.MatoušeKlácela. Příspěvek vznikl přepracováním a rozšířením nepublikované práce Cíl veškeré lásky a vědy. K pojmu „vesměrnost“ ve filosofii Františka Matouše Klácela, která vznikla při mém studiu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v roce 1999. http://paliseto.sweb.cz/literatura/C%C3%ADl%20ve%C5%A1ker%C3%A9%20l%C3%A1sky%20a%20v%C4%9Bdy.pdf