1 / 7

Mostecké uhelné doly

Mostecké uhelné doly. Geologická minulost. Nejstarší permokarbonský sedimentační prostor byl vymezen mezihorskými kotlinami v relativně členitém reliéfu krajiny. Výplň se proto vyznačuje převážně hrubozrnnými splachy z okolního

zarek
Download Presentation

Mostecké uhelné doly

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Mostecké uhelné doly

  2. Geologická minulost • Nejstarší permokarbonský sedimentační prostor byl vymezen mezihorskými kotlinami v relativně členitém reliéfu krajiny. Výplň se proto vyznačuje převážně hrubozrnnými splachy z okolního • Třetihorní cyklus je charakterizován nejprve sopečnou činností, provázenou zlomovou tektonikou. Třetihorní vulkanismus probíhal v Českém masívu ve třech fázích. Z nich nejstarší předmiocenní až spodnomiocenní je hlavní, druhá probíhala nejspíše ve svrchním miocénu až pliocénu a třetí doznívala ve čtvrtohorách. . Vzniklé sopečné pohoří se táhlo z Mostecka až Lounska SV směrem na Českolipsko. Bylo tvořené nesčetnými sopečnými centry různého typu a složení. • Ve spodním miocénu dochází k významné změně, kdy se začal formovat sedimentační prostor rozsáhlé jezerní pánve. Vymezen byl na severu krušnohorským krystalinikem, na jihu vybíhal až k Rakovnicku a za jižní okraj dnešního Českého středohoří. Do jezerní oblasti je přinášen cizorodý materiál. Jednak uhlí, ale i písky a jíly. Zejména na Mostecku se občas vytvořily příhodné podmínky pro hromadění uhlotvorné masy. Následně se pokrylo značné území severozápadních Čech rozsáhlými bažinnými pralesy, jejichž odumírající rostlinná hmota dala vzniknout dnešní hlavní sloji severočeské pánve. Vzestup vodní hladiny v oblasti měla za následek zánik bažinatých pralesů a oblast se změnila dlouhodobě v rozsáhlé mělké jezero. Jeho sedimenty stratigraficky zastupují svrchní písčito-jílovité vrstvy. Po usazení až 300m jílovců došlo natolik ke změlčení jezera, že zarůstalo rostlinnou vegetací. Usazeniny z tohoto stadia jsou bohaté na zuhelnatělou rostlinnou hmotu a místy dokonce přecházejí do vrstev jílovitého uhlí. Soubor těchto vrstev o mocnosti okolo 15 m je označován jako vrchní sloj. Následuje soubor monotonních jílů až jílovců, do nichž se od severu vkliňují písky.  V mladším miocénu popř. pliocénu probíhala druhá sopečná fáze. 

  3. Čtvrtohory byly nejrevolučnějším obdobím z celé geologické historie. Během dvou milionů let došlo k tak výrazným změnám, na které v předchozích érách potřebovala příroda desítky milionů let. Zásadně se mění říční síť a morfologicky se zvýrazňují pohraniční pohoří Čech. Tektonický rozpad území, doprovázený značnými vertikálními pohyby a některé další fenomény mají na svědomí dnešní tvárnost mostecké krajiny. V této době vystoupilo krystalinikum oproti dnu pánve o více než 1200 m a vznikající Krušné hory nakonec převýšily pánevní oblast o více než 500 m. Opakovanými nivelacemi bylo dokázáno, že krušnohorská zóna nadále stoupá. Zdejší krajina byla vystavena jak klimatickým periodám. Od drsných a mrazivých, kdy byla půda trvale zmrzlá do hloubky až přes sto metrů, tak i klimatickým poměrům, jež se podobají středomořským. Mráz zanechal stopy nejen roztrháním skalních hornin, ale i vznikem strukturních půd, dnes typických pro arktické oblasti.  • Dnešní podoby nabyla krajina v podstatě před 250 000 lety, když před tím koryto Ohře změnilo u Postoloprt směr a tok se přemístil na jižní úpatí dotvářejícího se Českého středohoří. Na konci pleistocénu, zhruba před 15 000 lety, vzniklo pravděpodobně v důsledku degradace věčné mrzloty (dlouhodobě zmrzlé půdy) v námrazových jílovcích, pod Krušnými horami mělké průtoční jezero. Toto jezero, napájené i odvodňované řekou Bílinou, v historické době bylo jeho pozůstatkem Komořanské jezero.

  4. Těžba a produkce 2003 2004

  5. Ochrana živ. prostředí • NAKLÁDÁNÍ S ODPADY • V roce 2004 byl v podzemních prostorách a na povrchu terénu využit odpad vlastní produkce převážně z demolic staveb. • Jednalo se o 16 286,325 t odpadu, což je cca 61,2% celkové roční produkce odpadů MUS. Obdobným způsobem byly využity • vedlejší energetické produkty ze spalování uhlí, tj. 4305,56 t, jejichž původci jsou odběratelé uhlí. Ve srovnání s rokem 2003 • došlo opět k nárůstu množství odpadů využívaných v podzemních prostorách a na povrchu terénu. • Využívání odpadů v podmínkách povrchových lomů se stává i významnou regionální aktivitou, protože s odpadem je nakládáno v souladu se zákonem a skládky odpadů nejsou zbytečně zahlcovány využitelnými odpady. • OCHRANA OVZDUŠÍ • V oblasti ochrany ovzduší provozovala společnost celkem • 26 zdrojů znečišťování ovzduší • z toho 19 středních zdrojů • a 7 malých zdrojů.

  6. Zdroje: • Výroční zpráva Mostecké uhelné společnosti pro rok 2004 • www.sdas.cz • www.ecmost.cz

More Related