Udr en solid rn ho d chodov ho syst mu alternativa ks m
Download
1 / 42

- PowerPoint PPT Presentation


  • 63 Views
  • Uploaded on

Udržení solidárního důchodového systému - alternativa KSČM. RSDr. Miroslav Opálka poslanec a místopředseda Výboru pro sociální politiku PS PČR místopředseda sboru odborných mluvčích KSČM pro sociální strategii Vratimovský odborný seminář, Frýdek-Místek, 14. dubna 2007.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about '' - zahur


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
Udr en solid rn ho d chodov ho syst mu alternativa ks m

Udržení solidárního důchodového systému- alternativa KSČM

RSDr. Miroslav Opálka

poslanec a místopředseda Výboru pro sociální politiku

PS PČR

místopředseda sboru odborných mluvčích KSČM

pro sociální strategii

Vratimovský odborný seminář, Frýdek-Místek, 14. dubna 2007


N co m lo k historii v voje soci ln ho zabezpe en na st
Něco málo k historii vývoje sociálního zabezpečení na stáří

  • Formy důchodového zabezpečenído 20. století

  • Některé mezníky v důchodovém zabezpečení ve 20. století

  • Vstup do 21. století je ve znamení zesíleného tlaku na zásadní reformu důchodového systému


Formy d chodov zabezpe en do 20 stolet
Formy důchodové zabezpečení stářído 20. století

  • Za feudalismu bylo sociálně zabezpečeno jen úřednictvo, které zabezpečovalo šlechtické úřední povinnosti. Pro poddané sociální funkci plnily vícegenerační rodiny (obživa ze zemědělské výroby, výměnek) a na zásah vládců byla zaváděna chudinská péče prostřednictvím církví, místních vrchností, cechů a obcí (daně na chudé, právo na žebrotu).

  • Za kapitalismu dochází k sestěhování lidí do měst, což je příčinou jejich odtržení od zemědělské a rodinné vyživovací základny, a při ztrátě schopností dělníků vyrábět dochází i k jejich ztrátě obživy bez náhrady. Stát sociálně zajišťuje jen státní a veřejné zaměstnance a vojenské veterány. Proto vznikají dělnické podpůrné spolky a soukromé pojišťovny cechů (bratrské pokladny v hornictví apod.).

  • Nedostatečné sociální zajištění dělníků a špatné podmínky vedou k velkým bouřím, a proto německý kancléř Bismarck po potlačení odporu zavádí vedle perzekuce i sociální zabezpečení pro široké vrstvy. Po jeho vzoru v 80. letech 19. století postupuje v R-U i hrabě Taafé (předseda vlády), ale stačil prosadit pro širší vrstvy pouze úrazové a nemocenské pojištění.

  • Na přelomu 19. a 20. století nebyly v R-U vyslyšeny požadavky na přijetí zákona o nuceném pojišťování starobních a chorobních důchodů, které se mělo týkat dělnictva, rolnictva a živnostenstva.


N kter mezn ky v d chodov m zabezpe en ve 20 stolet
Některé mezníky v důchodovém zabezpečení ve 20. století

  • V nové ČSR vedly vládu k řešení sociálního zákonodárství zejména politické důvody. A tak 1. července 1926 vstoupil v platnost zákon č. 221/1924 Sb., o sociálním pojištění (v nemoci, invaliditě a stáří). Na svou dobu příkladný i pro Evropu. Zákon o starobních důchodech rolníků však pro odpor velkostatkářů nevstoupil v platnost.

  • Po 2. světové válce byl sveden politický střet o koncepci národního pojištění s koncepcí stavovského pojištění. Proto zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, vstupuje v platnost až 1. října 1948, a mj. rozšiřuje důchodové zabezpečení i na samostatně hospodařící občany. I ten byl části Evropy vzorem. Po něm dochází k přijetí řady novel (1956, 1964, …) v duchu široce pojatého sociálního pojištění garantovaného státem pro nejširší veřejnost.

  • Postupné změny důchodového systému byly zahájeny po politickém a majetkovém převratu v 90. letech minulého století. Jednotný systém ruší důchodové kategorie, ale ponechává privilegia u ozbrojených složek. Zavádí se jednotné pojistné, ale pro odvody u OSVČ jsou stanoveny stropy.

  • Zákonem č. 42/1994 Sb. je zaveden rádoby druhý - soukromý pilíř důchodového systému - penzijní připojištění a zákonem č. 155/1995 Sb. se spouští rozsáhlá reforma prvního státního pilíře. V dalších letech jsou přijímány novely s parametrickými úpravami.


Vstup do 21 stolet je ve znamen zes len ho tlaku na z sadn reformu d chodov ho syst mu
Vstup do 21. století je ve znamení zesíleného tlaku na zásadní reformu důchodového systému

  • Postoje českých vládnoucích stran byly a jsou ovlivněny prognózou nepříznivého demografického vývoje a doporučeními - představitelů EU, OEDS, SB a MMF - kam dojít v reformě důchodového systému.

  • Ve třetím i čtvrtém volebním období byly ustaveny pracovní skupiny z reprezentantů všech politických stran zastoupených v PS PČR. Obdobná skupina má pracovat i v tomto pátém volebním období.

  • Úkol zní: Připravit „jízdní řád“ pro systémovou změnu dosavadního penzijního systému České republiky, získat pro to maximální konsensus politických stran a o této nezbytnosti přesvědčit širokou občanskou veřejnost.

  • Vzhledem k tomu, že představy o nutných změnách důchodového systému se podle názorů jednotlivých politických stran značně rozcházejí, nebylo dosud k radikální reformě přistoupeno a postupuje se tzv. salámovou metodou postupných změn.


Stru n charakteristika sou asn ho d chodov ho syst mu v esk republice
Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice

  • Základní důchodové pojištění je kolektivní, garantované státem a pro výdělečně činné osoby povinné (ozbrojené složky mají vlastní systém). Zahrnuje v sobě:

    • starobní důchody

    • pozůstalostní důchody

    • invalidní důchody


Stru n charakteristika sou asn ho d chodov ho syst mu v esk republice1
Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice

  • Doplňkové pojištění je individuální, organizované soukromými finančními společnostmi a pro občany dobrovolné. Zahrnuje v sobě:

    • penzijní připojištění se státním příspěvkem (případně i s odpočtem z daňového základu)

    • životní pojištění se spořením (případně s odpočtem z daňového základu)


Stru n charakteristika sou asn ho d chodov ho syst mu v esk republice2
Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice

Systém důchodového pojištění je financován průběžným způsobem. To znamená, že výdaje na dávky v daném období jsou hrazeny z příjmů z pojistného vybraného v tomtéž období.




Stru n charakteristika sou asn ho d chodov ho syst mu v esk republice5
Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice

Nárok na starobní důchod má pojištěnec, jestliže dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Statutární věk se postupně prodlužuje. Po 31. 12. 2012 činí důchodový věk:

u mužů(v r. 2005 byl průměrný věk odchodu do důchodu 61 let)

63 let

u žen(v r. 2005 byl průměrný věk odchodu do důchodu 57 let)

59 let, pokud vychovaly alespoň 5 dětí60 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti61 let, pokud vychovaly 2 děti62 let, pokud vychovaly 1 dítě63 let


Stru n charakteristika sou asn ho d chodov ho syst mu v esk republice6
Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice

Potřebná doba pojištěníPotřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod činí nejméně 25 let. Při dosažení 65 let věku pojištěnce činí potřebná doba pojištění 15 let.Výše starobního důchoduVýše starobního důchodu se skládá ze základní a procentní výměry.

Výše základní výměry je stanovena pevnou částkou, která činí 1570 Kč měsíčně.

Výše procentní výměry se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu. Procentní sazba se skládá ze sazby za dobu pojištění získanou do vzniku nároku na důchod, která činí 1,5 % výpočtového základu za každý rok pojištění ( přičemž do doby pojištění před 18. rokem věku se nezahrnují náhradní doby pojištění) a za dobu pojištění získanou po vzniku nároku na důchod, která činí 1 % (od 1. 7. 2001 1,5 %) z výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Za výkon výdělečné činnosti se však pro tyto účely nepovažují doby pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doby dočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti k službě).Výše procentní výměry starobního důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně. Maximální hranice není stanovena.

V r. 2005 byl průměrný starobní důchod 7755,- Kč (u mužů 8671,- a u žen 7042,-)


Neopomenuteln faktory p i e en dal ho sm rov n st tn ho d chodov ho syst mu

Demografické systému v České republice

Ekonomické

Solidární

Politické

Pokles plodnosti

Prodlužování života

Emigrace občanů

Výkonnost ekonomiky

Nezaměstnanost

Stabilita systému

Příjmová solidarita

Generační solidarita

Důvěra v systém

Protichůdné zájmy

Neopomenutelné faktory při řešení dalšího směrování státního důchodového systému


1 demografie je probl mem evropsk civilizace 21 stolet
1. Demografie je problémem evropské civilizace 21. století

  • I když se plodnost po propadu mírně zvyšuje, pravděpodobně již nedosáhne úhrnné plodnosti na ženu přesahující dvě děti (prostá reprodukce národa), čímž se nepříznivě změní poměr mezi přispěvateli na dávky a poživateli dávek z důchodového systému (DS).

  • Největší nerovnováha DS nastane odchodem silných ročníků (narozených po roce 1970) do starobních důchodů a vstupem slabých ročníků (narozených po roce 1990) do pracovního procesu.

  • Příznivý vývoj naděje dožití, respektive prodlužování života, rovněž postupně zvyšuje počet důchodců v DS, a tím poměr důchodců k ekonomicky aktivním občanům.

  • Do zahraničí odchází především kvalifikovaná pracovní síla, což je zatím eliminováno migrací (i nekvalifikovaných) cizinců do ČR. Úbytek obyvatelstva je však předpokládán u většiny evropských zemí. Nastane nové stěhování národů?


2 ekonomika po pravicov transformaci omezuje ve ejn v daje
2. stoletíEkonomika po pravicové transformaci omezuje veřejné výdaje

  • Vlastnická struktura základních fondů – prostředků přelívá většinu zisků do zahraničí a do spotřeby majitelů těchto fondů.

  • Vysoká zadluženost utlumuje využívání volných finančních prostředků státu, řady firem, obcí i občanů v sociální sféře.

  • Snižování daní a odvodů do státních a veřejných zdrojů vyvolává dominový efekt i v návrzích na snižování mandatorních výdajů, případně na rozprodej zbytků státního majetku či zvyšování zadlužování státu.

  • Nevýkonnost ekonomiky se projevuje v neschopnosti produktivně zaměstnat kolem půl miliónů občanů, jejichž daně a pojistné chybí na straně státních a veřejných příjmů.

  • Pravicové návrhy úmyslně uplatňují faktory ekonomické destabilizace státního důchodového systému namísto jeho ekonomické (i vícezdrojové) stabilizace.


3 solidarita je poj man politick mi stranami velmi odli n
3. Solidarita je pojímaná politickými stranami velmi odlišně

  • Je snahou většiny politických stran zmírnit – omezit příjmovou solidaritu na základě teze o nepřiměřenosti solidarity, o solidaritě přesahující určité meze, o malé či žádné ekvivalentnosti náhradového poměru.

  • Nemluví se však o nespravedlivém rozdělování vytvořených hodnot. O odměňování nízkou mzdou, která má být základem pro stanovení důchodu, jeho společensky spravedlivé - důstojné výši.

  • Taktéž je do společnosti vnášen odmítavý princip tradičně silné generační solidarity, kdy střední generace zabezpečuje důstojný život nejen svým dětem, ale i seniorům.

  • Tím vším se zpochybňuje důvěryhodnost a správnost průběžného státního solidárního důchodového systému s cílem jeho postupného převádění na soukromý systém dlouhodobého spoření u penzijních fondů.


4 politick z jmy jsou protich dn

Pravice odlišně

požaduje minimální solidaritu státu a výraznou účast každého občana vlastními úsporami na svém stáří (PF)

Neřeší příčiny vznikajících problémů, které jen komentuje, a řeší až jejich důsledky. A to ve prospěch bohatých, na úkor nemajetných.

Má eminentní zájem na privátní správě veřejných financí, jejichž příjmy jsou pravidelně opakované, dlouhodobé a v součtu obrovské.

Snaží se zpochybnit udržitelnost funkcí současného státního pilíře všemi prostředky a provést jeho systémovou změnu, která mj. sníží náklady zaměstnavatele na zaměstnance a posílí úlohu soukromých finančních institucí.

Levice

požaduje zajištění důstojného stáří státem i nízkopříjmovým skupinám, které poctivě pracovaly (solidarita)

Poukazuje na nutnost řešení základních příčin, které stojí mimo vlastní systém (porodnost, ekonomická prosperita, nezaměstnanost, dostatečnost příjmů aj.).

Požaduje zachování garance státu nad veřejnými prostředky jako poslední záruky neprivilegovaných občanů na zachování příjmové i generační solidarity.

Hledá řešení cestou optimalizace k zachování funkcí povinného, státem garantovaného pilíře, který je nevytunelovatelný (průběžný), v čase regulovatelný a dávkově definovaný. A umožňuje i vícezdrojové financování.

4. Politické zájmy jsou protichůdné



Porovn n v daj na st tn ds k hdp z variant politick ch stran 2005
Porovnání výdajů na státní DS k HDP politických stran (2005)z variant politických stran (2005)


Porovn n p jm do st tn ho ds k hdp z variant politick ch stran 2005
Porovnání příjmů do státního DS k HDP politických stran (2005)z variant politických stran (2005)


Porovn n salda st tn ho ds z variant politick ch stran 2005
Porovnání salda státního DS politických stran (2005)z variant politických stran (2005)


P edpokl dan v kov hranice pro odchod do starobn ho d chodu u mu z variant politick ch stran 2005
Předpokládaná věková hranice politických stran (2005)pro odchod do starobního důchodu u mužůz variant politických stran (2005)


P edpokl dan v kov hranice pro odchod do starobn ho d chodu u en z variant politick ch stran 2005
Předpokládaná věková hranice politických stran (2005)pro odchod do starobního důchodu u ženz variant politických stran (2005)



Porovn n v e d chodu vybran ch jedinc z n vrh jednotliv ch politick ch stran k n vrhu ks m 2005
Porovnání výše důchodu vybraných jedinců z návrhů jednotlivých politických stran k návrhu KSČM (2005)


N vrhy zm n vybran ch parametr z variant politick ch stran 2005
Návrhy změn vybraných parametrů jednotlivých politických stran k návrhu KSČM (2005)z variant politických stran (2005)



Udr en solid rn ho d chodov ho syst mu alternativa ks m

Postoj komunistů ke státnímu důchodovému systému systému ČR

  • Státní důchodový systém (starobních, pozůstalostních a invalidních důchodů)

    má být i v budoucnu státem organizovaný a řízený rozhodující nástroj, jehož účelem je finančně zabezpečit důstojné stáří občanů, kteří poctivě pracovali. Proto musí být:

    • povinný pro všechny občany

    • průběžně financovaný

    • dávkově definovaný

    • solidární příjmově i generačně

    • regulovatelný

    • státem garantovaný

  • Jediným kritériem dlouhodobé stability a finanční udržitelnosti důchodového systému je jeho kladné kumulativní saldo z příspěvků (i vícezdrojových)

  • Cílem KSČM je:

    • dosažení průměrného dlouhodobého náhradového poměru na minimální úrovni 40 % průměrné hrubé mzdy v daném roce ve státním DS (možnost navýšení v dobrovolném DS)

    • udržení statutární hranice pro odchod do důchodu na úrovni 63 let. Její další postupné zvýšení na 65 let podmiňují komunisté snížením nezaměstnanosti, lepším demografickým vývojem a skutečným (nikoliv prognózovaným) prodloužením délky i kvality života občanů

  • Prostředkem dosažení cíle je průběžná parametrická optimalizace (optimální nastavení parametrů - veličin) stávajícího důchodového systému při současném

    • zabezpečení vysoké výkonnosti naší ekonomiky, trvalém růstu HDP a produktivity práce,

    • snížení nezaměstnanosti

    • nastartování optimální propopulační politiky.


Solidarita nen nivelizace
Solidarita není nivelizace systému ČR

Při průměrném dlouhodobém celkovém náhradovém poměru na úrovni cca 40 procent průměrné hrubé mzdy (18.000 Kč), současné hranici odchodu do důchodu v 63 letech a zachování příspěvkové sazby 28% lze ze státního pilíře současného důchodového systému dosáhnout pro jednotlivé příjmově typizované jedince (PTJ k průměrné mzdě) následujících měsíčních důchodů, které by podléhaly průběžné valorizaci (r. 2005):

  • 7 470 Kč pro PTJ 50 % při minimální úrovni náhradového poměru 83 %

  • 9 450 Kč pro PTJ 75 % při minimální úrovni náhradového poměru 70 %

  • 9 900 Kč pro PTJ 80 % při minimální úrovni náhradového poměru 55 %

  • 10 440 Kč pro PTJ 100 % při minimální úrovni náhradového poměru 58 %

  • 10 475 Kč pro PTJ 125 % při minimální úrovni náhradového poměru 51%

  • 12 600 Kč pro PTJ 200 % při minimální úrovni náhradového poměru 35 %

  • 13 500 Kč pro PTJ 300 % při minimální úrovni náhradového poměru 25 %

    Tento přehled vyvrací argumenty o nivelizaci výše důchodů a podtrhuje vysokou míru příjmové solidarity - přerozdělování


N vrhy parametrick ch prav kter zaji uj vyrovnanost st tn ho pil e ds do r 2100
Návrhy parametrických úprav, které zajišťují vyrovnanost státního pilíře DS do r. 2100

  • Od r. 2006 zahájit realizaci Celonárodního programu zaměstnanosti

  • Od r. 2006 přijmout účinná propopulační opatření a opatření řízené migrace

  • Od r. 2007 vytvořit zvláštní účet státního důchodového systému (ZÚSDS) ke zhodnocování přebytků a dalších zdrojů (z privatizace, ze spotřebních daní aj.)

  • Od r. 2007 přesunout platbu státu ze zrušených státních příspěvků na penzijní připojištění (soukromý-individuální 2. pilíř) do ZÚSDS (státní-kolektivní 1. pilíř)

  • Od r. 2012 přesunout příspěvky na státní politiku zaměstnanost (1,6 %) z příjmů státního rozpočtu do ZÚSDS (což bude už po snížení velké nezaměstnanosti)

  • Od r. 2015 zavést pro OSVČ plnou platbu na důchodové pojištění - minimálně ve výši průměrné mzdy v podnikatelské sféře (zrušení stropů, odvod ve výši 29,6 %)

  • Od r. 2030 se posunuje po 4 měsících ročně hranice odchodu do důchodu do 65 let v případě naplnění 3 kritérií (nezaměstnanost, demografie, dožití v kvalitě)

  • Od r. 2020 se na ZÚSDS převádí 10 % celostátního inkasa spotřebních daní (vícezdrojové financování – možno rozšířit i o ekologické daně)

  • Od r. 2040 se zvyšuje sazba na důchodové pojištění na 32,6 % (z 29,6)

  • Od r. 2060 se zvyšuje sazba na důchodové pojištění na 33,5 % (z 32,6)


Co je variant ks m vy t no
Co je variantě KSČM vyčítáno vyrovnanost státního pilíře DS do r. 2100

  • Zatěžuje veřejné finance (namísto úspor)

  • Počítá se zapojením státního rozpočtu (namísto úspor)

  • Nezabraňuje růstů výdajů DS k HDP (růst z 8 % na 12 %)

  • Přenáší deficit mimo okruh DS na SR a na ekonomicky aktivní generaci

  • Počítá s finanční redistribuci příjmovou i náhradních dob (solidarita)

  • Produkuje růst nezaměstnanosti jako sekundární efekt (pravděpodobně)

  • Odrazuje ze setrvání na trhu práce (nevyplatí se déle pracovat)


Co je variant ks m vy t no1
Co je variantě KSČM vyčítáno vyrovnanost státního pilíře DS do r. 2100

  • Zatěžuje veřejné finance (namísto úspor)

  • Počítá se zapojením státního rozpočtu

  • V prvé řadě si musíme odpovědět na otázku, zda chceme zachovat současný státní, solidární, průběžně financovaný důchodový systém.

  • Pokud ANO, pak každý komfort něco stojí. Rodí-li se málo dětí, výkonnost ekonomiky nezajišťuje dostatečné příjmy i zaměstnanost a zisky z privatizací jaksi nezbyly, je třeba hledat náhradní řešení příjmů.

  • Přitom všechny návrhy reforem se potýkají s požadavky na veřejné finance, neboť musí najít řešení, jak po změně profinancovat dlouhodobě dobíhající stávající systém. Na tyto operace musí najít ještě více peněz!

  • A v případě omezení solidarity v důchodovém systému vzniknou nové požadavky osob s nízkým důchodem na sociální dávky – veřejné finance!


Co je variant ks m vy t no2
Co je variantě KSČM vyčítáno vyrovnanost státního pilíře DS do r. 2100

  • Nezabraňuje růstu výdajů DS k HDP

    (z 8 na 12 %)

  • Tento argument nebere v úvahu skutečnost, že po změně váhy státního pilíře v jiných variantách musí být pro srovnání sčítány všechny části důchodového zabezpečení.

  • KSČM si neklade za cíl snížení reálné výše příjmů seniorů.


Udr en solid rn ho d chodov ho syst mu alternativa ks m

Porovnání podílu výdajů na starobní a pozůstalostní důchody k HDP v evropských zemích (r. 2000, v %)


Co je variant ks m vy t no3
Co je variantě KSČM vyčítáno důchody k HDP v evropských zemích (r. 2000, v %)

  • Přenáší deficit mimo okruh DS na SR a na ekonomicky aktivní generaci

  • Počítá s finanční redistribucí příjmovou i náhradních dob (solidarita)

  • Vícezdrojové financování DS není chybou. Stát dosud neplatí do DS za náhradní doby, za snížené odvody u OSVČ oproti zaměstnancům, ubírá peníze z výběru na správu systému apod.

  • Stát dotuje (nad poměry ve světě obvyklými) penzijní připojištění, přispívá na řadu veřejných akcí a činností. Tak proč ne DS?

  • Vyšší produktivita práce umožní i vyšší solidaritu (dětí s rodiči). Je nebezpečné podněcovat individualismus, sobectví a generační konflikt!


Co je variant ks m vy t no4
Co je variantě KSČM vyčítáno důchody k HDP v evropských zemích (r. 2000, v %)

  • Produkuje růst nezaměstnanosti jako sekundární efekt (pravděpodobně)

  • Odrazuje ze setrvání na trhu práce (nevyplatí se déle pracovat)

  • Prvá výtka je pouhou předpokládanou hypotézou, opírající se o teorii liberalismu – předurčené chování ekonomicky aktivního občana.

  • Druhá výtka je v protikladu s výtkou prvou, i když pojímá jinou sociální skupinu občanů - důchodce.

  • KSČM jde především o snížení nezaměstnanosti a o to, aby práci měli především ti, kteří ještě nemají nárok na sociální zabezpečení na stáří.


Makroekonomick krit ria varianty ks m
Makroekonomická kritéria varianty KSČM důchody k HDP v evropských zemích (r. 2000, v %)


Mikroekonomick krit ria varianty ks m
Mikroekonomická kritéria varianty KSČM důchody k HDP v evropských zemích (r. 2000, v %)


C le dohodnut v eu
Cíle dohodnuté v EU důchody k HDP v evropských zemích (r. 2000, v %)

  • Lisabonský summit (2000)

    • 3 oblasti (sociální přiměřenost, finanční udržitelnost a modernizace) s 11 cíli

    • do roku 2010 dosáhnout míry zaměstnanosti 70/60/50% (ČR – 66/57/42%)

  • Barcelonský summit (2002)

    • zvýšit reálný věk odchodu do důchodu do roku

      2010 o 5 let

  • Společné zprávy o důchodech

    za 15 států - 3/03, za 25 států – 2005-6


Hlavn motivace pravice k reform
Hlavní motivace pravice k reformě důchody k HDP v evropských zemích (r. 2000, v %)

  • Získat co největší podíl privátní sféry na správě veřejných financí (finanční sektor)

  • Snížit náklady na pracovní sílu – na zaměstnance (snížení odvodů do DS)

  • Zrušit nebo alespoň snížit míru solidárního přerozdělování uvnitř systému

  • Omezit mandatorní výdaje státu

  • Převést zodpovědnost na každého jedince


Udr en solid rn ho d chodov ho syst mu alternativa ks m

Za finanční nestabilitu a deformaci důchodového sytému nenesou zodpovědnost občané tohoto státu

Proto komunisté nesouhlasí se záměry těch, kteří chtějí řešit stabilitu důchodového systému na úkor důchodců a nejchudších i středních vrstev obyvatelstva ČR


D kuji za pozornost
Děkuji za pozornost nenesou zodpovědnost občané tohoto státu

Situace je vážná,

neboť jsme na křižovatce rozhodnutí o zásadních změnách či o udržení státního, solidárního, kolektivního důchodového systému.

Musíme být aktivní a vysvětlovat rizika.