gay a lesbick hnut n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Gay a lesbické hnutí PowerPoint Presentation
Download Presentation
Gay a lesbické hnutí

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 24

Gay a lesbické hnutí - PowerPoint PPT Presentation


  • 85 Views
  • Uploaded on

Gay a lesbické hnutí. stojí na zásadní proměně stávajícího společenského uspořádání a s t í m spojené obměně společenských hodnot a norem. Specifikum G-L hnutí. zájem o něj předurčuje sexuální orientace jedince z toho vyplývá omezený mobilizační potenciál, počet členů i sympatizantů.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Gay a lesbické hnutí' - yul


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
gay a lesbick hnut

Gay a lesbické hnutí

stojí na zásadní proměně

stávajícího společenského uspořádání

a s tím spojené obměně

společenských hodnot

a norem

specifikum g l hnut
Specifikum G-L hnutí

zájem o něj předurčuje sexuálníorientace jedince

z toho vyplývá omezený mobilizační potenciál, počet členů i sympatizantů

teoretick r mec
Teoretický rámec
  • hnutí s emancipačním potenciálem, chce dosáhnout proměny společnosti, kultury, sociálních zvyků, norem… (Habermas)
  • „nové“ sociální hnutí, cílem není vstup do politického systému, ale jeho vlastní identita (Barša, Císař)
star vs nov hnut
Stará vs. „nová“ hnutí
  • nedůvěra vůči centralizaci, mobilizace probíhá okolo jednoho tématu, důraz na neinstitucionalizované formy protestu;
  • požadavky nových hnutí těžko řešit kompromisem;
  • chtějí vlastní prostor nezávislý na státu;
  • „jiná“ identita;

(Erik Neuveu)

g l jako soci ln hnut
G-L jako sociální hnutí

Dva předpoklady (podle Melluciho):

  • organizační struktura: ta v případě G-L dlouhou dobu zcela chyběla a i nyní je velmi slabá;
  • existence cíle: dosud zejména registrované partnerství, otázka dalších cílů nyní výzvou pro představitele hnutí;
c le g l hnut
Cíle G+L hnutí:
  • ½ 90. let: změna povědomí veřejnosti o homosexualitě, uvědomění si vlastní „odlišné“ identity;
  • Od 2/2 90. let: prosadit zákon o soužití osob stejného pohlaví;
  • Vedlejší cíle: poradenský servis, kontaktní místa, kluby, prostor pro sdružování, seznamky, nastolení otázky genderových nerovností, antidiskriminační zákon…
teoretick r mec1
Teoretický rámec

„sítě neformálních vztahů mezivětším počtem jednotlivců a organizací, které sdílejí výraznou společnou identitu a mobilizují zdroje pro konfliktní témata.“(Mario Diani)

organiza n struktura
Organizační struktura

„Decentralizované a segmentované hnutí je soudržnédíky existenci sítí, které představují spojení mezi jednotlivými buňkami… Jsou to přátelské, příbuzenské a jiné formy vztahů… často je tímto spojením jedinec, který je aktivní ve více skupinách… Spojení vytváří jednotlivci, kteří cestují mezi skupinami a určitou dobu v nich působí…a v neposlední řadě jsou to společně sdílené základní hodnoty…“Luther P. Gerlach

organiza n struktura1
Organizační struktura
  • dlouhou dobu roztříštěná, neexistovala společná organizaci gayů a lesbiček, pouze vedle sebe existovalyspíše více organizovaná hnutí gayů a spíše méně organizovaná hnutí lesbiček;
  • ke spojení G+L došlo až za účelem vytyčení požadavků v politické aréně;
organiza n struktura2
Organizační struktura
  • slabá, neexistuje hierarchie ani jediný vůdce, aktivisté jsou si do značné míry rovnocenní a je na každém z nich, zda a jak své nápady a názory prosadí;
  • moc je distribuována mezi nejschopnější členy hnutí;
v voj g l hnut i
Vývoj G-L hnutí I.
  • 1989 Lambda (pozdějiSvaz Lambda);
  • 1990 Hnutí za rovnoprávnost homosexuálních občanů (J. Hromada);
  • jako zastřešující organizace SOHO (opět J. Hromada);
v voj g l hnut ii
Vývoj G+L hnutí II.
  • v 90. letech vznikaly a zanikaly desítky lokálních organizací a klubů pro sdružování a seznamení;
  • vznik internetových stránek;
  • diferenciace organizací podle pohlaví;
  • pro „věřící a víru hledající lesbičky a gaye a jejich rodiny a přátele“ vzniklo občanské sdružení Logos.Vydává magazín L+G Logos;
nepolitick aktivity
Nepolitické aktivity
  • založení sítě psychologických poraden pro pomoc s procesem tzv. coming-outu a pro prevenciAIDS, kluby, festivaly, happeningy;
  • G: soutěže „Gay Man“, tzv. Gay games, specializovaná cestovní kancelář, tiskoviny;
  • L: vydávání lesbické poezie a dalších tiskovin, výstavy obrazů, fotografií, orientace na Gender Studies;
lesbick hnut
Lesbické hnutí
  • cítí se utlačované jako sexuální menšina i jako ženy. Protestují proti SOHO, zakládají vlastní organizace, častý feminismus;
  • nedostatkem je vnější komunikace; vnitřní komunikace byla bez ohledu na neexistující organizační strukturu na dobré úrovni;
  • začátek aktivit - Výzva 2002: řešit postavení G+L párů, otázka dětí v homo nebo transsexuálních rodinách;
intervence do politiky
Intervence do politiky
  • ve volbách 1990 Hromada neúspěšně kandidoval za HOS do FS;
  • prosazení dílčích právních úprav;
  • Hromada v letech 1998–2002 členem Rady vlády pro lidská práva. Vládní návrh zákona o registrovaném partnerství se ale v roce 2001 vzhledem ke koalici s KDU-ČSL se ukázal jako neprůchodný;
registrovan partnerstv
Registrované partnerství
  • 1995 se SOHO pokusilo včlenit do zákona o rodině homosexuální partnerství na stejné úrovni jako manželství;
  • zástupci G a L figurují jako spoluautoři dalších návrhů z let 1998 a 1999 (a následně 2001, 2003 a 2005);
vynucen spolupr ce
„Vynucená“ spolupráce
  • okolo roku 2000 mezi gayi i lesbičkami převážízájem na jednotném vystupování za cenu určitých kompromisů. Nejvýraznějším představitelem Hromada;
  • 2000 zánik SOHO Gay Iniciativa (Hromada), později vzniká ještě Gay Liga (V. Hrubý);
kampan pro partnerstv
Kampaně pro partnerství
  • 2002 začátek profesionálně vedených kampaní, první organizovala GL pod názvem „Žijeme tu společně“ - dopisy poslancům, petice, billboardy, bannery, internetové informační stránky;
  • GI v téže době zorganizovala petiční akce s podporou umělců;
gay a lesbick liga
Gay a lesbická liga
  • vznik 2004: sjednocení názorů za účelem prosazení zákona o registrovaném partnerství;
  • spíše zastřešující organizace;
  • v čele čtyři mluvčí (orientace na problém, nikoli na osobu), každý reprezentuje určitou skupinu:

L-Platforma, Rozdílné rytmy, STUD Brno, Gales;

  • organizační struktura slabá, nejvyšší orgán sněm;
  • stále vítězí ten, kdo se dokáže prosadit. Zjevná je ale ochota ke kompromisům a vyjednávání.
prosazov n z jm
Prosazování zájmů
  • zásadně konvenční, nenásilné metody, cílené na PS(veřejné diskuse s poslanci, příprava konferencí, seminářů, soukromá jednání s poslanci, mobilizace médií, přítomnost v PS PČR, petice, demonstrace před Úřadem vlády, happeningy);
  • mezi aktivisty novináři, bývalá asistentka poslance…
  • spolupráce na přípravě návrhů, precizování argumentace poslanců;
  • spíše metoda „kulovnice“, výběr poslanců cílený, hodně záviselo na osobních vazbách a vztazích;
vnit n komunikace
Vnitřní komunikace
  • tiskoviny (periodika, literatura);
  • pořady LeGaTo, Bona Dea;
  • komunikace vzhledem k omezeným finančním zdrojům nejčastěji prostřednictvím internetu (koordinace postupu, výměna informací);
co lze o ek vat
Co lze očekávat?
  • zejména lesbičky se netají tím, že zákon o registrovaném partnerství byl přijat v „kompromisní variantě“. Do budoucna lze očekávat jejich snahu postavit partnerství zcela na úroveň rodiny, včetně otázky adopcí dětí a umělého oplodnění.