1 / 24

Gay a lesbické hnutí

Gay a lesbické hnutí. stojí na zásadní proměně stávajícího společenského uspořádání a s t í m spojené obměně společenských hodnot a norem. Specifikum G-L hnutí. zájem o něj předurčuje sexuální orientace jedince z toho vyplývá omezený mobilizační potenciál, počet členů i sympatizantů.

yul
Download Presentation

Gay a lesbické hnutí

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Gay a lesbické hnutí stojí na zásadní proměně stávajícího společenského uspořádání a s tím spojené obměně společenských hodnot a norem

  2. Specifikum G-L hnutí zájem o něj předurčuje sexuálníorientace jedince z toho vyplývá omezený mobilizační potenciál, počet členů i sympatizantů

  3. Teoretický rámec • hnutí s emancipačním potenciálem, chce dosáhnout proměny společnosti, kultury, sociálních zvyků, norem… (Habermas) • „nové“ sociální hnutí, cílem není vstup do politického systému, ale jeho vlastní identita (Barša, Císař)

  4. Stará vs. „nová“ hnutí • nedůvěra vůči centralizaci, mobilizace probíhá okolo jednoho tématu, důraz na neinstitucionalizované formy protestu; • požadavky nových hnutí těžko řešit kompromisem; • chtějí vlastní prostor nezávislý na státu; • „jiná“ identita; (Erik Neuveu)

  5. G-L jako sociální hnutí Dva předpoklady (podle Melluciho): • organizační struktura: ta v případě G-L dlouhou dobu zcela chyběla a i nyní je velmi slabá; • existence cíle: dosud zejména registrované partnerství, otázka dalších cílů nyní výzvou pro představitele hnutí;

  6. Cíle G+L hnutí: • ½ 90. let: změna povědomí veřejnosti o homosexualitě, uvědomění si vlastní „odlišné“ identity; • Od 2/2 90. let: prosadit zákon o soužití osob stejného pohlaví; • Vedlejší cíle: poradenský servis, kontaktní místa, kluby, prostor pro sdružování, seznamky, nastolení otázky genderových nerovností, antidiskriminační zákon…

  7. Teoretický rámec „sítě neformálních vztahů mezivětším počtem jednotlivců a organizací, které sdílejí výraznou společnou identitu a mobilizují zdroje pro konfliktní témata.“(Mario Diani)

  8. Organizační struktura „Decentralizované a segmentované hnutí je soudržnédíky existenci sítí, které představují spojení mezi jednotlivými buňkami… Jsou to přátelské, příbuzenské a jiné formy vztahů… často je tímto spojením jedinec, který je aktivní ve více skupinách… Spojení vytváří jednotlivci, kteří cestují mezi skupinami a určitou dobu v nich působí…a v neposlední řadě jsou to společně sdílené základní hodnoty…“Luther P. Gerlach

  9. Organizační struktura • dlouhou dobu roztříštěná, neexistovala společná organizaci gayů a lesbiček, pouze vedle sebe existovalyspíše více organizovaná hnutí gayů a spíše méně organizovaná hnutí lesbiček; • ke spojení G+L došlo až za účelem vytyčení požadavků v politické aréně;

  10. Organizační struktura • slabá, neexistuje hierarchie ani jediný vůdce, aktivisté jsou si do značné míry rovnocenní a je na každém z nich, zda a jak své nápady a názory prosadí; • moc je distribuována mezi nejschopnější členy hnutí;

  11. Vývoj G-L hnutí I. • 1989 Lambda (pozdějiSvaz Lambda); • 1990 Hnutí za rovnoprávnost homosexuálních občanů (J. Hromada); • jako zastřešující organizace SOHO (opět J. Hromada);

  12. Vývoj G+L hnutí II. • v 90. letech vznikaly a zanikaly desítky lokálních organizací a klubů pro sdružování a seznamení; • vznik internetových stránek; • diferenciace organizací podle pohlaví; • pro „věřící a víru hledající lesbičky a gaye a jejich rodiny a přátele“ vzniklo občanské sdružení Logos.Vydává magazín L+G Logos;

  13. Nepolitické aktivity • založení sítě psychologických poraden pro pomoc s procesem tzv. coming-outu a pro prevenciAIDS, kluby, festivaly, happeningy; • G: soutěže „Gay Man“, tzv. Gay games, specializovaná cestovní kancelář, tiskoviny; • L: vydávání lesbické poezie a dalších tiskovin, výstavy obrazů, fotografií, orientace na Gender Studies;

  14. Lesbické hnutí • cítí se utlačované jako sexuální menšina i jako ženy. Protestují proti SOHO, zakládají vlastní organizace, častý feminismus; • nedostatkem je vnější komunikace; vnitřní komunikace byla bez ohledu na neexistující organizační strukturu na dobré úrovni; • začátek aktivit - Výzva 2002: řešit postavení G+L párů, otázka dětí v homo nebo transsexuálních rodinách;

  15. Intervence do politiky • ve volbách 1990 Hromada neúspěšně kandidoval za HOS do FS; • prosazení dílčích právních úprav; • Hromada v letech 1998–2002 členem Rady vlády pro lidská práva. Vládní návrh zákona o registrovaném partnerství se ale v roce 2001 vzhledem ke koalici s KDU-ČSL se ukázal jako neprůchodný;

  16. Registrované partnerství • 1995 se SOHO pokusilo včlenit do zákona o rodině homosexuální partnerství na stejné úrovni jako manželství; • zástupci G a L figurují jako spoluautoři dalších návrhů z let 1998 a 1999 (a následně 2001, 2003 a 2005);

  17. „Vynucená“ spolupráce • okolo roku 2000 mezi gayi i lesbičkami převážízájem na jednotném vystupování za cenu určitých kompromisů. Nejvýraznějším představitelem Hromada; • 2000 zánik SOHO Gay Iniciativa (Hromada), později vzniká ještě Gay Liga (V. Hrubý);

  18. Kampaně pro partnerství • 2002 začátek profesionálně vedených kampaní, první organizovala GL pod názvem „Žijeme tu společně“ - dopisy poslancům, petice, billboardy, bannery, internetové informační stránky; • GI v téže době zorganizovala petiční akce s podporou umělců;

  19. Gay a lesbická liga • vznik 2004: sjednocení názorů za účelem prosazení zákona o registrovaném partnerství; • spíše zastřešující organizace; • v čele čtyři mluvčí (orientace na problém, nikoli na osobu), každý reprezentuje určitou skupinu: L-Platforma, Rozdílné rytmy, STUD Brno, Gales; • organizační struktura slabá, nejvyšší orgán sněm; • stále vítězí ten, kdo se dokáže prosadit. Zjevná je ale ochota ke kompromisům a vyjednávání.

  20. Prosazování zájmů • zásadně konvenční, nenásilné metody, cílené na PS(veřejné diskuse s poslanci, příprava konferencí, seminářů, soukromá jednání s poslanci, mobilizace médií, přítomnost v PS PČR, petice, demonstrace před Úřadem vlády, happeningy); • mezi aktivisty novináři, bývalá asistentka poslance… • spolupráce na přípravě návrhů, precizování argumentace poslanců; • spíše metoda „kulovnice“, výběr poslanců cílený, hodně záviselo na osobních vazbách a vztazích;

  21. Komiks pro poslance (kampaň 2005)

  22. Komiks pro poslance (kampaň 2005)

  23. Vnitřní komunikace • tiskoviny (periodika, literatura); • pořady LeGaTo, Bona Dea; • komunikace vzhledem k omezeným finančním zdrojům nejčastěji prostřednictvím internetu (koordinace postupu, výměna informací);

  24. Co lze očekávat? • zejména lesbičky se netají tím, že zákon o registrovaném partnerství byl přijat v „kompromisní variantě“. Do budoucna lze očekávat jejich snahu postavit partnerství zcela na úroveň rodiny, včetně otázky adopcí dětí a umělého oplodnění.

More Related