Drama a divadlo v 2. pol. 20. století

1. Drama a divadlo v 2. pol. 20. století Tendence vývoje

2. Originální scénické ztvárnění textu Otevření se publiku – komunikace mezi hercem a divákem Sblížení divadla s politicky radikálním hnutím – často má divadlo charakter konfrontace Vznik divadelních souborů, které cestují za divákem, často byly v centru vzpoury U nás – vznik divadel malých forem, divadel poezie apod…

3. Absurdní drama – z latin. absurdus=nesmyslný • tzv. antidivadlo, směr v 50. letech • skutečnost se zobrazuje jako nesmyslná • vyjadřuje osamocenost lidí a neschopnost dorozumět se s ostatními • člověk je ohrožen civilizací, kterou sám stvořil • není zde souvislý děj ani charakteristika postav • devalvace jazyka – dialog = fráze, plané tlachání znemožňuje komunikaci • hry = tragické nebo tragikomické, černý humor, groteska • představitelé: S. Beckett, V. Havel, J. Osborne, A. Miller, E. Ionesco

4. Samuel Beckett (13. dubna1906 - 22. prosince1989) • - byl irský dramatik a prozaik, představitel absurdního divadla. • nositel Nobelovy ceny za literaturu • studoval práva + jazyky • učitel v Belfastu • od r. 1928 žil ve Francii – překládal a učil na Sorboně • ve 2. sv. válce působil v protifašist. odboji

5. Čekání na Godota • absurdní drama o 2 dějstvích, uvedeno v r. 1953 • jednoduchá scéna – strom • 1. dějství • dva tuláci – Estragon a Vladimír – se setkávají a z jejich chaotického dialogu1 vyplývá, že čekají na Godota, který má změnit jejich osud • rozhovor přerušen příchodem pána, který vede sluhu na provaze jako otroka ( představuje vychloubačnost a poníženost) a baví se s tuláky • přijde chlapec a oznámí, že Godot nepřijde, že až zítra

6. 2. dějství • je opakováním první dějství, ale pán a sluha jsou v opačné pozici – pán je slepý, je odkázán na sluhu, který je němý • opět přijde chlapec a oznámí, že Godot přijde až zítra • Estragon a Vladimír chtějí odejít, ale nepohnou se z místa • Drama ukazuje absurditu života : jediným smyslem života je očekávání nemožného a jediným způsobem, jak si ulehčit svůj úděl, je zaplašit čas, který je člověku určen • Čas se dá zabít různě – dialog tuláků je rychlý, bez smyslu, zabíjejí čas, • pohybují se už 50 let po stejných místech, nemají potřebu žádné změny • Mají pouze fyziologické potřeby + potřebu nebýt sami • Drama dává otázku po smyslu života, existence

7. http://jlbjlt.net/files/7083_plakat_godot_nahled_bezr.jpg

8. http://www.youtube.com/watch?v=9HPb48amc4w http://www.topzine.cz/wp-content/uploads/2010/03/cekani-na-godota-pavelka-prachar-kacer-matasek.jpg

9. Další představitelé: • John Osborne (1929 – 1994) • anglický dramatik • studoval v Devonu, ale vyloučen za nekázeň (údajně vrátil řediteli pohlavek) • pracoval v divadle – herec, asistent režie • Dílo: • Ohlédni se v hněvu • – vytvořil prototyp rozhněvaného mladého muže, který revoltuje proti tradičním hodnotám • Komik = protiměšťácká fraška

10. http://gonet.cz/~tri65dnigalerie/porad_booklet/250/1/16225c446ddece393c0aa963a4a8a73d.jpghttp://gonet.cz/~tri65dnigalerie/porad_booklet/250/1/16225c446ddece393c0aa963a4a8a73d.jpg http://photo.goodreads.com/books/1176003937l/582621.jpg

11. Eugene Ionesco ( 1912 – 1994) Hra Židle - autor vyplnil prázdno židlemi, na které postupně jakoby usedají fyzicky nepřítomné osoby, s kterými vedou dialog dva protagonisté – Stařeček a Stařenka – jediní viditelní - ti v závěru spáchají sebevraždu a hluchoněmý Řečník sděluje jejich nesrozumitelné poselství o smyslu života

12. http://www.odaha.com/sites/default/files/eugene-ionesco.jpg http://media0.mypage.cz/images/media0:4a7dda02ea5d5.jpg/%C5%BDidle%2005.jpg

13. Práce s texty – čítanka (výbor textů) pro IV. Ročník Str. 12 – Čekání na Godota Str. 15 - Židle Str. 25 – Ohlédni se v hněvu

14. http://depresivnideti.eu/wp-content/uploads/2009/11/zahradni-slavnost.jpghttp://depresivnideti.eu/wp-content/uploads/2009/11/zahradni-slavnost.jpg http://knihyseidl.cz/wp-content/uploads/2010/12/havel.gif http://www.e-ott.info/images/zahradni_slavnost06-450x299.jpg

15. Zahradní slavnost je divadelní hra Václava Havla z roku 1963. Je považována za první českou absurdní hru.Hlavní postavou je mladý přičinlivý Hugo Pludek, který dosahuje společenského vzestupu pomocí dokonalého ovládnutí obsahově vyprázdněných frází. Hugo Pludek, syn ze středostavovské rodiny, je rodiči vyslán na zahradní slavnost Likvidačního úřadu, pořádanou Zahajovačskou službou, aby se zde setkal s vlivným Františkem Kalabisem. Hugo zde Kalabise nenajde, místo toho se rozvine sled absurdních situací. Všichni funkcionáři Likvidačního úřadu i Zahajovačské služby hovoří degenerovaným, formálním a bezobsažným jazykem, jak se očekává od jejich role v byrokratickém systému. Hugo si rychle osvojí frázi jako univerzální dorozumívací techniku, postupuje na společenském žebříčku a nakonec stane v čele nově ustavené Ústřední komise pro zahajování a likvidování. Důsledkem je ztráta vlastní identity. Když Hugo přijde domů, je natolik změněn, že jej vlastní rodiče nepoznávají.

16. Audience Do této hry zahrnul Václav Havel své vlastní zkušenosti z doby, kdy pracoval jako dělník v trutnovském pivovaru. Hrdinou hry je zakázaný spisovatel Vaněk, který pracuje v pivovaru jako „přikulovač sudů“. Jeho nadřízený Sládek ho pozve do své kanceláře k rozhovoru. Jedná s ním přátelsky, spisovatel se však cítí nesvůj. Je vytržen ze svého prostředí, dělnickým zvykům /pití piva/ přivyká jen s obtížemi, kromě toho neví, jestli na něj jeho nadřízený nechystá nějaký podraz. Sládek mu dá zvláštní návrh - přesvědčuje ho, aby sám na sebe psal hlášení tajné policii. Vaněk odmítne, přesto že mu Sládek za to nabízí „ teplé místo ve skladu“. Ve hře jde mimo jiné o kritiku pokrytectví.

17. http://img.aktualne.centrum.cz/233/36/2333643-obcan-havel-prikuluje.jpghttp://img.aktualne.centrum.cz/233/36/2333643-obcan-havel-prikuluje.jpghttp://img.aktualne.centrum.cz/233/36/2333643-obcan-havel-prikuluje.jpghttp://img.aktualne.centrum.cz/233/36/2333643-obcan-havel-prikuluje.jpg http://www.youtube.com/watch?v=EnefoLZ9nsg http://www.gramofonove-desky.cz/fotocache/bigorig/LP-Havel-Vaclav-Audience.jpg