Stavovský stát

1. Stavovský stát Jagellonci a nástup Habsburků

2. 14 let bezvládí • 1439 - † Albrecht Habsburský • 14 let anarchie • 1452 – zemským správcem Jiří z Poděbrad • 1453 – zemský sněm přijal Ladislava Pohrobka za českého krále – nezletilý – zastupován Jiřím z Poděbrad • 1457 - † Ladislav Pohrobek

3. Vláda Jiřího z Poděbrad • 2.3.1458 – Jiří z Poděbrad zvolen českým králem • Spory s papežem – Jiří se nechce vzdát kalicha • 1464 – poselstvo do Fr → nabídka vedení „evropského spolku“ – jednání i s dalšími zeměmi → neúspěch projektu X navázaní kontaktů • Z jednání vzešly přátelské smlouvy s Francií a Polskem

4. Vláda Jiřího z Poděbrad • 1466 – Jiří z Poděbrad v klatbě • Zelenohorská jednota – katolická opozice • Jiří musí s ZJ do ozbrojeného konfliktu → královská strana má převahu • Proti Jiřímu vystupuje uherský Matyáš Korvín→ obsazuje Moravu a část Slezska • 1469 – b. u Vilémova – Korvín poražen a zajat • MK – porušil ujednání a téhož roku se dává v Olomouci zvolit Českým Králem

5. Otřepané reformní myšlenky • Ozbrojený konflikt do Jiříkovi smrti (22.3.1471) • Veškeré výzvy k nápravě během dlouhotrvajících válek zevšedněly. • Petr Chelčický – O trojím lidu – odmítá veškeré násilí – nástrojem zla je jakákoli moc → křesťan nemá zastávat úřady – utopistické • Jednota bratrská – nejdříve podpora od kališníků – nakonec roztržka – světí vlastní kněží – na rozdíl od kališníků se tímto formálně oddělují od církve

6. Stavovský stát • Panstvo – rozhodující ekonomická síla → zisky církevního majetku – Pernštejnové, Rožmberkové, páni z Poděbrad • Šlechta podniká ve vlastní režii → konkurence městům (i pivovary) → potřeba pracovních sil → připoutání poddaných k půdě • Města se časem začnou bránit úpadku ekonomické i hospodářské moci vojensky • Zemské sněmy – povolují vybírání daní

7. Jagellonci na českém trůně • 27. 5. 1471 – zemský sněm zvolil Vladislava II. Jagellonského českým králem • Spor s protikrálem Matyášem Korvínem • 1478 – setkání v Olomouci → smouvy → dvojvládí → porušení (nikoli zrušení) jednoty českého státu → konec války • Čechy – Vladislav; Morava + Slezsko + obě Lužice - Matyáš

8. Jagellonci na českém trůně • 1490 - † Matyáš Korvín – Vladislav králem uherským → česko-uherské soustátí • vzrůst moci panstva → panovník omezen královskou radou • 1500 – Vladislavské zřízení zemské – „ústava“→ protiměstská opatření • 1516 - † Vladislav Jagellonský → Ludvík králem

9. Konec Jagellonců v Čechách • 1517 – Svatováclavská smlouva • Ludvík se zajímal hlavně o osud Turky zužovaných Uher • 1526 – b. u Moháče - † Ludvík Jagellonský • Propojení Jagellonců s Habsburky • Ludvík + vnučka císaře Maxmiliána • Ferdinand I. Habsburský + Ludvíkova sestra Anna

10. Kultura • Vynález knihtisku → první česká kniha – Kronika trojánská1468 • Nový literární žánr – cestopis – Deník Václava Šaška z Bířkova • Příchod humanismu – myšlenkový výraz renesance • Latinsky píše Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic • Česky píše Viktorin Kornel ze Všehrd • Vladislavská gotika • Vladislavský sál (Benedikt Rejt) • Prašná brána (Matěj Rejsek)

11. Habsburkové – Ferdinand I. • Z mnoha kandidátů čeští stavové vybrali Ferdinanda I. Habsburského • Zvolen i v Uhrách, i když většina stavů volila Jana Zápolského • 1539 – Turci na Uherských hranicích → až k Vídni • snaha o centralizaci → cesta k absolutní monarchii → vedle zemských vznikají dvorské úřady – dvorská, tajná a vojenská rada

12. Ferdinand I. Habsburský • Vznik dvorské rady, dvorské komory a tajné rady ve Vídni • České země součástí rodící se habsburské mnohonárodnostní monarchie → finanční i vojenská účast na obraně proti turecké expanzi • 1520 – 1522 – Ferdinand získává od bratra Karla V. středoevropské habsb. Državy • 1551 – tajné úmluvy o „dědičnosti“ císařského trůnu Sv. ř. římské

13. Náboženská situace • Vliv německé reformace (viz. referát) • 80% - utrakvisté • 20% - katolíci, jednota bratrská, novokřtěnci, židé (1541 – vypovězeni ze země) • Luterství převládá ve Slezsku a Lužicích • Ani jedna z konfesí však nedokázala zítězit • Náboženské poměry právně neupraveny

14. Náboženská situace • 1564 – obnovení pražského arcibiskupství • 1575 – Česká konfese • Maxmilián II. – Přijal Českou konfesi ústně • 1609 – Rudolf II. – Majestát

15. 1. český stavovský odboj • V českých zemích různé právní normy • Centralizační snahy → odpor nekatolické šlechty měst • 1547 – odmítnutí vojenské pomoci Ferdinandovi proti říšským protestantům (šmalkaldská jednota)→ potrestání představitelů odboje – města ztrácí politickou moc • 1547 – bartolomějský sněm

16. Města a městské právo • Nejvíce zatížena daněmi • 1565 – Pavel Kristián z Koldína – kancléřem Starého města Pražského • 1579 – Rudolf II. Uznává Koldínův zákoník – následně tak činí i apelační soud • Muži plnoletí v 18 a ženy v 15 letech • Mění nahlížení na útrpné právo

17. Maxmilián II. • Pokračuje v protiměstském tažení X zemský sněm mu nepovoluje berně • Proklamace požadavku náboženských svobod • 1575 - Protestanti + Jednota bratrská = Česká konfese • Maxmilián • snášenlivější než Ferdinand • vyjádřil pouze ústní souhlas

18. Rudolf II. • 1583 – Rudolf II. přesidluje do Prahy • Opět myšlenky na absolutní vládu • Rudolfův dvůr – podpora rekatolizace • Tělesně i duševně nemocný → spory s ambiciózním bratrem Matyášem • 1608 - libeňská smlouva - Rudolf – Čechy, Slezsko, Lužice; Matyáš – Uhry, Rakousy, Morava • Oba musí potvrdit náboženskou svobodu • 1609 – Majestát – náboženská svoboda

19. Matyáš • Na Rudolfově straně Leopold Pasovský → 1611 vojenská výprava do Čech → Rudolf donucen panstvem k abdikaci • Sídlo zpět do Vídně • Čechy – královští místodržící (katolická šlechta) • Vyhrocování sporů katolíci vs. protestanti v celé Evropě

20. Kultura Jan Blahoslav – Gramatyka česká Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic - cestopis Jan Jesenius – první pitva lidského těla s výkladem (1600) Jan Kepler – astronom Daniel Adam z Veleslavína – nakladatel a tiskař