modularizace tvorba v uka studijn opory kompetence a jejich rozvoj n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Modularizace – tvorba, výuka, studijní opory, kompetence a jejich rozvoj PowerPoint Presentation
Download Presentation
Modularizace – tvorba, výuka, studijní opory, kompetence a jejich rozvoj

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 33

Modularizace – tvorba, výuka, studijní opory, kompetence a jejich rozvoj - PowerPoint PPT Presentation


  • 84 Views
  • Uploaded on

Modularizace – tvorba, výuka, studijní opory, kompetence a jejich rozvoj. Ing. Lucie Paulovčáková, Ph.D. 2012 Projekt „Inovace akreditovaného studijního programu VŠP do modulárního členění“, CZ.1.07/2.2.00/15.0425. Obsah. 1) Modul – mapa jeho tvorby a rozvoje

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Modularizace – tvorba, výuka, studijní opory, kompetence a jejich rozvoj' - viveka


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
modularizace tvorba v uka studijn opory kompetence a jejich rozvoj

Modularizace – tvorba, výuka, studijní opory, kompetence a jejich rozvoj

Ing. Lucie Paulovčáková, Ph.D.

2012

Projekt „Inovace akreditovaného studijního programu VŠP do modulárního členění“, CZ.1.07/2.2.00/15.0425

obsah
Obsah

1) Modul – mapa jeho tvorby a rozvoje

2)Zásady pro tvorbu studijních textů

  • Struktura písemných textů
  • Hlavní zásady pro srozumitelnost textu
  • Doporučení pro grafické zpracování studijního textu
  • Podpora pro definování studijních cílů
  • Doporučení pro prvky zpětné vazby

3) Myšlenkové mapy k rozvoji kompetencí

  • Doporučená literatura

Lucie Paulovčáková, 2012

1 modul a mapa jeho rozvoje
1) Modul a mapa jeho rozvoje
  • Modul vyjadřuje uzavřenou jednotku kurikula, která je relativně samostatná a má určité znaky.
  • Modul může obsahovat jeden předmět nebo skupinu předmětů, avšak vždy takových, které spolu tematicky souvisí.
  • Modul je možné zapojit do více studijních oborů/programů nebo ho využít jako samostatný kurz např. v rámci celoživotního učení.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide4

Východiskem je popis obsahu vzdělávání příslušného celku (úrovňové deskriptory).

  • Tento obsah se převádí na předmětové deskriptory (ukazatele popisující předmět/kurz) a dostává podobu učiva.
  • Pro jednotlivé moduly je třeba stanovit vstupy v podobě předpokládaných znalostí a dovedností pro absolvování modulu, pokud takové existují.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide5

Pro modul se stanoví:

  • cíle vztahující se k obsahu;
  • vyučovací metody;
  • předpokládané výsledky (learningoutcomes);
  • způsob ukončení;
  • kritéria a metody hodnocení;
  • počet kreditů;
  • seznam zdrojů (literatury, studijních opor apod.).

Modulu je přiřazen kód pro snadnou identifikaci a jeho umístění ve studijním plánu s označením povinný (A), povinně volitelný (B) nebo volitelný (C).

Lucie Paulovčáková, 2012

mapa tvorby a rozvoje modulu zdroj moon j the module and programme development 2002 s 16
Mapa tvorby a rozvoje moduluZdroj: MOON, J. The module and programme development. 2002. s. 16.

Lucie Paulovčáková, 2012

2 z sady pro tvorbu studijn ch text zl malov h
2) Zásady pro tvorbu studijních textů ZLÁMALOVÁ, H.)

Cíle

  • vyjadřují výsledky vzdělávací aktivity; výsledky, kterých má studující po prostudování textu dosáhnout;
  • stanoveny tak, aby bylo možné je měřit, ověřit jejich dosažení.

Členění textu

  • na studijní jednotky, které odpovídají přednáškách/cvičením – tématům a jejich rozdělení do časových bloků výuky; v distančním studiu odpovídá studijní jednotka 1 – 2 hodinám samostatného studia;
  • rovnoměrné rozdělení co do obsahu a rozsahu učební látky, pro samostudium ještě rozčlenění do časových úseků, kdy se studiu studující může věnovat, aby udržel koncentraci.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide8

Psaní textu

  • Text je psán více strukturovanou formou, využívány jsou kratší odstavce, vhodně je kombinován lineární a nelineární způsob psaní.

Úprava textu

  • Vhodné je zařazování volného místa pro poznámky studujícího, názory, připomínky, otázky, které studujícího napadnou při studiu, popř. ponechat v celém textu širší vnější okraj.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide9

Zpětná vazba

  • vedení studentů k častému opakování nastudovaného učiva - otázky, zpracování úkolů, případové studie;
  • formulování otázek tak, aby odpověď byla konkrétní (ne ve smyslu „Pochopili jste … ?“, ale např. „Vyjmenujte, popište … “);
  • případné zabudování klíče k některým úkolům, aby si studující mohl ověřit správnou odpověď sám a v klidu pokračovat ve studiu dál – posilování motivace;
  • aktivní zapojování do procesu učení především řešením praktických úkolů a cvičení, zpracováním případových studií

Příklady

  • usnadňují učení se na základě zkušeností

Lucie Paulovčáková, 2012

struktura p semn ch text
Struktura písemných textů

Titulní list

  • graficky přehledný, jednotně upravený pro všechny moduly, obsahuje min. název vzdělávací instituce, název modulu, jméno autora, rok vydání/zpracování.

Přehled o zařazení modulu v rámci studijního oboru

  • na jaké moduly navazuje v rámci studijního plánu, předpokladem pro studium jakých modulů je, jedná-li se o modul povinný nebo povinně volitelný, volitelný.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide11

Úvod a poučení o studiu

  • úvod ke studiu formou průvodce textem, návod jak studovat podle studijní opory, upozornění na problémové části odkazy na další zdroje informací, organizační pokyny.

Učební cíle

  • jedná se o obecné, rámcové cíle celého modulu.

Studijní cíle

  • jedná se o konkrétní jasně formulované a kontrolovatelné studijní cíle každé dílčí studijní jednotky (kapitoly, podkapitoly, studijní jednotky odpovídající přednášce, cvičení apod.)

Lucie Paulovčáková, 2012

slide12

Odhad studijní zátěže

  • vyjádření času potřebného k úplnému zvládnutí každé dílčí studijní jednotky – pro distanční texty.

Pojmy k zapamatování (klíčová slova)

Učební text

  • učivo k prostudování rozdělené do kratších dílčích studijních jednotek, vyhnout se rozsáhlým obsahovým celkům.

Vzorová dílčí řešení – praktické příklady, příklady z praxe, modelová řešení

  • prokládání textu jednoduchými řešeními pro ilustraci, konkretizace obsahu, motivace – praktická použitelnost studovaného obsahu

Lucie Paulovčáková, 2012

slide13

Písemné úkoly na konci studijní jednotky

  • formulování úkolů problémově, návaznost na bezprostředně předcházející text studijní jednotky;
  • cíl – přimět studujícího, aby přemýšlel, konstruoval, hledal řešení, používal indukce a dedukce.

Otázky k sebehodnocení

  • umístění na vhodném místě v textu (na konci studijní jednotky, na konci kapitoly) k informování studujícího o jeho pokrocích.

Odpovědi na otázky, klíč

  • většinou na konci studijního textu.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide14

Průvodce textem (průvodní slovo autora)

  • krátké textové pasáže s pomocným slovem autora k podpoře studia, jak si počínat, na co se soustředit;
  • cíl – navození kontaktu autora (učitele) se studujícím, rady, zpříjemnění samostudia, studující „není sám“, upozornění na nutnost odpočinku, povzbuzení;
  • dialogový styl.

Shrnutí

  • na konci každé studijní jednotky uvedení krátkého, výstižného, upevňujícího shrnutí, přehledu;
  • zařazení shrnutí i na závěr celého modulu.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide15

Samostatné práce (opravované)

  • eseje, projekty, případové studie, testy zadávané v rámci textu;
  • cíl – kromě úkolů zadávaných průběžně v textu pro samostatnou zpětnou vazbu studujícího tyto opravované práce dávají zpětnou vazbu od učitele, tutora.

„Slepá zkouška“

  • Ověření si studujícím před závěrečnou zkouškou, zda má dostatečné předpoklady k jejímu úspěšnému složení – okruhy, otázky, zkušební testy apod.

Seznam literatury

  • u titulů, které mohou být značně rozsáhlé uvádět výběr konkrétních stránek;
  • členění na povinnou a doporučenou literaturu.
  • Další studijní zdroje

Lucie Paulovčáková, 2012

hlavn z sady pro srozumitelnost textu
Hlavní zásady pro srozumitelnost textu
  • Text je členěn na krátké odstavce;
  • Odstavec obsahuje pouze jednu hlavní myšlenku;
  • Věty jsou krátké, bez rozsáhlých souvětí;
  • Co nejhojnější využívání českých výrazů tam, kde je to možné;
  • Přejatá slova nebo zkratky okamžitě v textu definovat;
  • Srozumitelnost a názornost podpořit obrázky, schématy, tabulkami, grafy, poznámkami, vysvětlivkami apod.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide17

Další obecné psychologické, pedagogické a didaktické zásady:

  • přiměřenost;
  • postupnost;
  • názornost;
  • aktivizace studujícího;
  • soustavnost;
  • trvalost vědomostí – kontrolní otázky a testy v průběhu textu apod.

Lucie Paulovčáková, 2012

doporu en pro grafick zpracov n studijn ho textu
Doporučení pro grafické zpracování studijního textu
  • větší formát stránek i písma – dobrá čitelnost;
  • optimální rozsah textu („tloušťka“) – pokud text přesahuje 100 – 120 stran, měl by být rozdělen do dvou částí;
  • bezpatkové písmo, snadněji se čte;
  • prvky grafického vyjádření obsahu – grafy, tabulky, obrázky, schémata apod.);
  • rozdělení na hlavní sloupec (vlastní studijní text) a popisný sloupec (na poznámky pro studujícího, 20 – 30% šířky, vnější okraj stránky);
  • využití piktogramů a marginálií – usnadnění orientace v textu;
  • jednotnost ve všech studijních textech – studijní obor, kurz.

Lucie Paulovčáková, 2012

podpora pro definov n studijn ch c l bedna kov i in zl malov h
Podpora pro definování studijních cílů (BEDNAŘÍKOVÁ, I. in ZLÁMALOVÁ, H.)

Cílová kategorie - Znalost (zapamatování si)

  • konkrétních poznatků;
  • postupů a prostředků zpracování konkrétních vědomostí;
  • všeobecných a abstraktních poznatků.
  • Aktivní slovesa nebo vazba:
  • definovat, doplnit, napsat, opakovat, pojmenovat, popsat, reprodukovat, vysvětlit, určit, apod.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide20

Cílová kategorie – Porozumění

  • převod (překlad z jazyka, převod z jedné formy do druhé apod.);
  • interpretace (přeskupení, nový pohled, vysvětlení vlastními slovy apod.;
  • extrapolace (odvození, odhad důsledků apod.).
  • Aktivní slovesa nebo vazba:
  • dokázat, interpretovat, objasnit, opravit, přeložit, vyjádřit vlastními slovy, vypočítat, změřit apod.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide21

Cílová kategorie – Aplikace

  • využití abstraktních a všeobecných vědomostí (pravidel, principů, zákonů, teorií, metod, technik, postupů) v konkrétních situacích.
  • Aktivní slovesa nebo vazba:
  • aplikovat, demonstrovat, diskutovat, navrhnout, použít, řešit, vyčíslit, prokázat, uvést vztah mezi … apod.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide22

Cílová kategorie – Analýza (rozbor konkrétní situace, informace, procesu)

  • na prvky (části);
  • na vztahy mezi prvky;
  • z hlediska principů uspořádání prvků a jejich vztahu.
  • Aktivní slovesa nebo vazba:
  • analyzovat, provést rozbor, rozhodnout, rozlišit, specifikovat, rozčlenit apod.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide23

Cílová kategorie – Syntéza

Složení prvků a částí do nového celku, plánu, projektu, modelu formou:

  • vypracování individuálně specifické informace;
  • vypracování operačního plánu;
  • odvození souboru abstraktních vztahů.
  • Aktivní slovesa nebo vazba:
  • Kategorizovat, klasifikovat, modifikovat, navrhnout, shrnout, napsat zprávu, zorganizovat, vyvodit všeobecné závěry apod.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide24

Cílová kategorie – Hodnotící posouzení

Posouzení hodnoty myšlenek, dokumentů, výtvorů, metod, postupů apod. z hlediska nějakého účelu podle:

  • vnitřních kritérií (věcná správnost, návaznost myšlenek, přesnost údajů apod.)
  • vnějších kritérií (srovnání s jinými analogickými výtvory).
  • Aktivní slovesa nebo vazba:
  • argumentovat, obhájit, ocenit, oponovat, porovnat, posoudit, zdůvodnit, srovnat (s normou), uvést klady a zápory, najít rozdíly, vybrat apod.

Lucie Paulovčáková, 2012

doporu en pro prvky zp tn vazby
Doporučení pro prvky zpětné vazby

Dva základní typy otázek:

  • Otázky pro přitažení pozornosti k určitým místům v textu – řečnické otázky jako např. „Co na to říci?“ „Jak to hodnotit?“ „Už jste se setkali s tímto pojmem?“
  • Otázky k aktivnímu přemýšlení a opakování – otázky kontrolní, problémové a sebehodnotící.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide26

Kontrolní otázky

  • vztahují se k učivu určitého celku, bývají umístěny na konci s cílem pomoci opakovat učivo.

Problémové otázky (určené k zamyšlení)

  • takové formulace, které studujícího vedou k vytvoření odpovědi na základě pochopení prostudované učební látky, odpověď nenalezne přímo v textu; otázky nutí studujícího k přemýšlení, syntetizování, aplikaci apod.;
  • často se uplatňují jako zadání pro písemnou podobu k odevzdání pedagogovi/tutorovi – externí zpětná vazba.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide27

Sebehodnotící (autokorektivní) otázky

  • cílem je přimět studujícího k zopakování, ověření si zapamatování a porozumění. Správné odpovědi lze nalézt v textu (klíč, správné odpovědi v závěru celého studijního textu). Lze využít elektronický test, který je hned po napsání a odeslání vyhodnocen – zpětná vazba - studující přímo vidí, kde byl úspěšný a kde se mýlil.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide28

Varianty kontrolních otázek (ZLÁMALOVÁ, H.)

  • výběr z několika možností – studující vybírá z několika tvrzení pouze správné;
  • doplňování chybějících údajů – v textu jsou chybějící údaje, které je nutno doplnit;
  • přiřazování – studující vyhledává a spojuje informace, které k sobě patří;
  • kompletace – sestavení celku z částí;
  • hledání chyb – studující se snaží vyhledat a opravit chybné údaje;
  • otázky s otevřeným koncem – např. doplnění věty, definice;
  • otázky ano/ne – studující rozhodne, zda je tvrzení správné;
  • sekvence – správné seřazení jednotlivých kroků postupu.
  • Kontrolní otázky mají význam, pokud studující získá okamžitou zpětnou vazbu.

Lucie Paulovčáková, 2012

3 my lenkov mapy k rozvoji kompetenc buzan t buzan b
3) Myšlenkové mapy k rozvoji kompetencí (BUZAN, T.; BUZAN, B.)
  • Myšlenková mapa vyjadřuje prostřednictvím obrazů paprskovité myšlení.
  • Odráží proces, jakým lidský mozek přemýšlí a tvoří nápady. Myšlenková mapa pak vzniká jejich zachycením a znázorněním.
  • Myšlenková mapa je vizuálním nástrojem pro celistvé myšlení, podporovány jsou funkce mozku jako zejména paměť, kreativita, učení, veškerá přemýšlení.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide30

V čem MM pomáhají?

  • dávají celistvý pohled na řešený problém;
  • umožňují rozvíjet myšlenky, objevovat nové tvůrčí cesty - podporují tvořivost;
  • podporují týmovou práci;
  • umožňují efektivní plánování;
  • zlepšují organizační schopnosti;
  • umožňují vytvářet souvislosti;
  • rozvíjejí schopnost komunikace;
  • umožňují zviditelnění myšlenek a jejich lepší zapamatování;
  • a další.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide31

Kde využít myšlenkové mapy ve výuce

  • při strukturování studijního oboru na začátku studia (např. v úvodu do studia, rozdělení na ročníky, moduly, provázanost, výstupy z jednotlivých oblastí – dosažené kompetence);
  • při strukturování obsahu předmětu v úvodní hodině;
  • při zpracování problémů v rámci učební látky;
  • při shrnutí učební látky na závěr přednášky, při souhrnném opakování
  • při zpracování bakalářské/diplomové práce, apod.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide32

Kroky k vytvoření mentální mapy

  • začínáme uprostřed papíru/plochy, abychom měli prostor pro rozvoj MM;
  • zaznamenáme problém, na kterém chceme pracovat – nejlépe jako obrázek, může být i text nebo kombinace, obrázky podporují představivost;
  • používáme barvy, jsou pro mozek podnětné stejně jako obrázky, mapa je živější a tvůrčí myšlení získává další energii navíc;
  • k centru připojujeme hlavní větve – hlavní myšlenky, které dále rozvětvujeme , začínáme vpravo nahoře (v 1:00) a postupujeme ve směru hodinových ručiček;
  • větve znázorňujeme jako křivky, jsou zajímavější;
  • k větvím přiřazujeme klíčová slova nebo obrázky, podporují tvorbu asociací.

Lucie Paulovčáková, 2012

slide33

Ukázky myšlenkových map

Program Freemind

Doporučená literatura a další zdroje

  • BYDŽOVSKÁ, J.; MARINKOVÁ, H.; MULAČOVÁ, V.; SLÁMOVÁ, H. K evropským modulárním strukturám. Praha: SŠVS, 2001. ISBN 80-211-0374-4.
  • PAULOVČÁKOVÁ, L. Modularizace, její principy a aplikace ve vysokoškolském prostředí. Praha: UJAK, 2012.
  • SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika.Praha: Grada Publishing,2007.ISBN 978-80-247-1821-7.
  • ŠŤASTNÁ, V.; ROSKOVEC, V.; SKUHRAVÁ, Š. Národní soustava kvalifikací pro terciární vzdělávání - Úvod do diskuse. Praha: MŠMT a NAEP, 2008.
  • ZLÁMALOVÁ, H. Příručka pro autory distančních vzdělávacích opor: jak tvořit distanční studijní text . Praha : Centrum pro studium vysokého školství, 2006. ISBN 80-86302-39-3.
  • Bloomova taxonomie (internetový zdroj)

Lucie Paulovčáková, 2012