1 / 12

Johaness Gregor Mendel

Johaness Gregor Mendel. Biologie 19. století má dvě hvězdy první velikosti : Darwina a Mendela. Život J.G.M. Narodil 20. července 1822 se v rodině zemědělců v Hynčicích Středoškolské vzdělání ukončil maturitní zkouškou na gymnáziu v Opavě.

vince
Download Presentation

Johaness Gregor Mendel

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Johaness Gregor Mendel

  2. Biologie 19. století má dvě hvězdy první velikosti : Darwina a Mendela

  3. Život J.G.M • Narodil 20. července 1822 se v rodině zemědělců v Hynčicích • Středoškolské vzdělání ukončil maturitní zkouškou na gymnáziu v Opavě. • V letech 1840 až 1843 studoval na Filozofické fakultě v Olomouci. • Později vstoupil do semináře augustinianského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně a přijal řeholní jméno Gregor

  4. Studoval ve Vídni a velmi se zajímal o fyziku, matematiku a meteorologii • V pozdějším věku byl zvolen opatem augustiniánského kláštera na Starém Brně • Zemřel 6. ledna 1884

  5. Práce J.G.M • V letech 1856-1863 věnoval křížení hrachu a sledování potomstva.  • Zkoumal, jak se u dceřiných rostlin projevují různé vlastnosti rodičů. • Pěstoval rostliny po mnoho generací, vedl si přesné zápisky. • Na jejich základě vypracoval soubor pravidel objasňujících zákony dědičnosti

  6. Mendelovy zákony dědičnosti  • Shrnují pravidla, která se uplatňují při dědičnosti znaků pohlavím neovlivněných, které kódují geny náležícími k různým genovým vazebným skupinám. • 1. Zákon o uniformitě hybridů • (Také První Mendelův zákon) • Křížíme-li dominantního homozygota s homozygotem recesívním, jsou jejich potomci F1 generace v sledovaném znaku všichni stejní. Reciproká křížení u jakýchkoliv jedinců F1 generace dávají shodné výsledky. • To znamená, že při křížení červenokvětých se žlutokvětými rostlinami můžeme dostat všechny červené, všechny žluté, výjimečně též například oranžové, ale nikdy ne část žlutých a část červených. • Je jedno, zda je dopraven pyl hrachu s kupříkladu červeným květem na hrách kvetoucí žlutě nebo naopak.

  7. . Zákon o štěpení v potomstvu hybridů • Při křížení heterozygotů lze genotypy a fenotypy vzniklých jedinců vyjádřit poměrem malých celých čísel. Vzniká genotypový a fenotypový štěpný poměr."" • např. 1:2:1, 3:1,... • Menedlovy genotypové zákony • . Zákon o samostatnosti alel • Genotyp je soubor samostatných genů určujících znaky. Každý znak je určen dvojicí samostaných alel. • 2. Zákon o segregaci alel • Dvojice samostaných alel se při zrání rozcházejí a do každé gamety přechází jedna z obou alel. • . Zákon o nezávislé kombinaci alel • Zákon o volné kombinovatelnosti alel s výjimkou genů ve vazbě • Vzájemným křížením polyhybridů (vícenásobných heterozygotních hybridů) vzniká genotypově i fenotypově nejednotné potomstvo s tolika kombinacemi genů, kolik je možných matematických kombinací mezi dvěma matematickými veličinami.

  8. Později byla jeho experimentální data mnohokrát prověřována, protože se mnoha kritikům zdála až příliš přesná. • Své pokusy na rostlinách Gregor Johann Mendel přednesl v roce 1865 na setkání Brněnského přírodovědeckého spolku a následně publikoval v práci „Pokusy s rostlinnými hybridy“ 

  9. Mendelův přínos pro biologii byl rozpoznán až po jeho smrti, začátkem 20. století především W. Batesonem, který nechal přeložit Mendelovu práci do angličtiny. • Nešlo jen o to, že položil základy oboru genetiky a definoval principy nyní známé jako Mendelovy zákony dědičnosti, ale jako jeden z prvních použil ve své práci biostatistické metody.

  10. Na začátku 20.století byl uznán po dlouhé době a považován za pravého otce klasické genetiky. • Hana Keményová 4.B

More Related