1 / 27

Elektronová mikroskopie WSS 2008/2009

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ Ústav materiálových věd a inženýrství Odbor kovových materiálů. Elektronová mikroskopie WSS 2008/2009. Zobrazovací metody. Elektronová mikroskopie.

vicky
Download Presentation

Elektronová mikroskopie WSS 2008/2009

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚFAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍÚstav materiálových věd a inženýrstvíOdbor kovových materiálů Elektronová mikroskopie WSS 2008/2009

  2. Zobrazovací metody

  3. Elektronová mikroskopie V roce 1920 bylo objeveno, že urychlené elektrony se ve vakuu chovají jako světlo. Pohybují se přímočaře a mají vlnovou délku přibližně 100 000x menší než světlo. Navíc bylo zjištěno, že elektrické a magnetické pole je ovlivňuje stejně, jako čočky a zrcadla ovlivňují viditelné světlo. V roce 1931 byly v prvním elektronovém mikroskopu použity 2 magnetické čočky. O tři roky později byla přidána třetí čočka a bylo dosaženo rozlišení 100 nm, které bylo 2x lepší než rozlišení světelného mikroskopu. V současnosti se používá v zobrazovací soustavě 5 magnetických čoček a dosahuje se rozlišovací schopnosti 0,1 nm při zvětšení 1 000 000x. Signály vznikající při pozorování vzorku v TEM a SEM, používané pro tvorbu obrazu a mikroanalýzu prvků

  4. Elektronová mikroskopie Vlnové délky l a rychlosti v poměru k rychlosti světla v/c elektronů pro různá urychlovací napětí U Rozlišovací schopnost

  5. Elektronová mikroskopie

  6. Elektronová mikroskopie Difrakce – fázová analýza Kruhový difraktogram Bodový difraktogram Kikuchiho linie

  7. Transmisní elektronový mikroskop (TEM) Transmisní elektronový mikroskop (TEM) má hlavní čtyři části: tubus s elektronovou optikou, vakuový systém, nezbytnou elektroniku (napájení čoček pro zaostřování a vychylování elektronového paprsku a zdroj vysokého napětí pro zdroj elektronů) a software. V transmisním elektronovém mikroskopu (TEM) jsou zdrojem světla urychlené elektronyvznikající v elektronové trysce (žhavené wolframové vlákno uvnitř Wehneltova válce). Celá dráha elektronů od elektronové trysky až po stínítko musí být ve vakuu, jinak by byly elektrony pohlceny při srážkách s molekulami vzduchu. Konečný obraz je poté sledován okénkem v projekční komoře. Elektromagnetické čočky mají proměnné parametry - změnou proudu, který teče cívkou, se docílí změny ohniskové vzdálenosti, které určuje zvětšení. Elektronová tryska se skládá ze žhaveného wolframového vlákna, Wehneltova válce a anody. Tyto tři části tvoří trioda, která je velmi stabilním zdrojem elektronů. Vlivem vysokého kladného potenciálu anody vůči vláknu jsou elektrony z okolí vlákna urychlovány směrem k anodě, kde je otvor, kterým projde elektronový paprsek. Wehneltův válec, který má odlišný potenciál, soustředí svazek elektronů do jednoho bodu. Preparát pro TEM musí být tenký (běžně 0,5 mm nebo méně), jinak by došlo k absorpci elektronů a žádný obraz by nevznikl. Z tohoto důvodu jsou jako preparáty používány tenké kovové fólie a repliky.

  8. Interakce svazku elektronů se vzorkem Primární svazek elektronů dopadne na povrch vzorku. Část elektronů projde a část se odrazí. V takto ozářeném objemu vzorku vyvolávají primární elektrony děje iniciované pružným a nepružným rozptylem. • Pružný rozptyl – elektrony opouští vzorek jen s malými energetickými ztrátami, mění směr svého pohybu • Nepružný rozptyl – primární elektrony předávají svoji energii volným elektronům a elektronům vázaným v obalech atomů (vyráží je) • Absorpce – dochází k absorpci elektronů do vzorku

  9. Transmisní elektronový mikroskop (TEM) Elektronová tryska Transmisní elektronový mikroskop

  10. Elektronová tryska W - katoda LaB6 termoemisní - katoda

  11. Transmisní elektronový mikroskop (TEM) Hlavní části TEM Elektronová tryska Elektromagnetické čočky Aperturní clonky

  12. Příprava vzorků pro TEM Preparáty pro TEM musí být tenké (běžně 0,5 mm nebo méně), jinak by došlo k absorpci elektronů a žádný obraz by nevznikl. Z tohoto důvodu jsou jako preparáty používány tenké kovové fólie a repliky. Shodným znakem preparátů pro TEM je jejich velikost. U obou způsobů je nutné připravit velmi tenký vzorek, aby absorpce urychlených elektronů byla malá. Tloušťka preparátu se pohybuje v rozmezí 0,1 až 0,2 mm. Takto tenký preparát nemůže být příliš velký a v případě replik je nutné, aby byly při vkládání do elektronového mikroskopu podloženy pomocí speciální podpěrné síťky, jejiž průměr je 3mm. Pozorování replik se pak provádí pouze přes otvory nosné síťky, protože vlastní síťka je elektronovým svazkem neprozářitelná. Uspořádání vrstev po napaření uhlíku a těžkého kovu na kolódiovou vrstvu Nosné síťky

  13. Příprava vzorků pro TEM

  14. Příprava vzorků pro TEM

  15. Příprava vzorků pro TEM

  16. Příprava vzorků pro TEM

  17. Příprava vzorků pro TEM

  18. Příprava vzorků pro TEM

  19. Příprava vzorků pro TEM Princip broušení tenkých kovových plátků Schematické uspořádání leštícího zařízení TENUPOL firmy STRUERS

  20. Transmisní elektronový mikroskop (TEM) TEM – replika, bainit

  21. Transmisní elektronový mikroskop (TEM) TEM – fólie, hranice zrna TEM – fólie, dolní bainit + Az, Si ocel, zv. 44 000x

  22. Transmisní elektronový mikroskop (TEM) TEM – fólie, martenzit + zbytkový austenit

  23. Transmisní elektronový mikroskop (TEM) Rafting. Kolodium-uhlíková replika. Zhrublé precipitáty ‘. Folie. Difraktogram

More Related