niccol machiavelli vlada il principe n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Niccol ò Machiavelli Vladař (Il Principe) PowerPoint Presentation
Download Presentation
Niccol ò Machiavelli Vladař (Il Principe)

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 41

Niccol ò Machiavelli Vladař (Il Principe) - PowerPoint PPT Presentation


  • 119 Views
  • Uploaded on

Niccol ò Machiavelli Vladař (Il Principe). Renesance a humanismus. Renesance pochází z francouzštiny a znamená „ znovuzrození“ Vždy vyslovujeme s neznělým - s - „rene s ance“ Evropská renesance de facto splývá s italskou. Renesance a humanismus.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Niccol ò Machiavelli Vladař (Il Principe)' - vernon


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
renesance a humanismus
Renesance a humanismus
  • Renesance pochází z francouzštiny a znamená „znovuzrození“
  • Vždy vyslovujeme s neznělým - s - „renesance“
  • Evropská renesance de facto splývá s italskou
renesance a humanismus1
Renesance a humanismus
  • Humanismus pochází z latiny, tj. „úsilí o lidskost“ (studia humanitatis)
  • Původně duchovní hnutí vycházející z odporu k rigidní scholastické tradici
  • Scholastika = pedantství
    • Theologické
    • Logické
historick datace
Historická datace
  • Zhruba se jedná o období mezi roky: 1300 – 1650
  • Humanismus začíná Petrarcou a končí Montaignem
  • Renesance začíná Ficinem a končí Campanellou
oblasti z jmu a innosti
Oblasti zájmu a činnosti
  • Civilní sektor
    • Filosofie
    • Věda
    • Humanismus
    • Stát a právo
  • Církevní sektor
    • Reformace
v znamn osobnosti
Významné osobnosti
  • Filosofie (italská)
    • Platonismus
      • Marsilio Ficino
      • Pico della Mirandola
    • Aristotelismus
      • Pietro Pomponazzi
      • Jacopo Zabarella
    • Filosofie přírody
      • Bruno Telesio
      • Francisco Patrizi
      • Tommaso Campanella
v znamn osobnosti1
Významné osobnosti
  • Věda
    • Johannes Kepler
    • Giordano Bruno
    • Galileo Galilei
    • Mikuláš Koperník
    • Francis Bacon
v znamn osobnosti2
Významné osobnosti
  • Stát a právo
    • Niccolò Machiavelli
    • Jean Bodin
    • Hugo Grotius
    • Johannes Althusius
v znamn osobnosti3
Významné osobnosti
  • Reformace
    • Martin Luther
    • Ulrich Zwingli
    • Jan Kalvín
v znamn objevy
Významné objevy
  • Vynález kompasu
    • zámořské objevy (Kolumbus, de Gama)
  • Zavedení heliocentrického systému
    • Mikuláš Koperník
  • Vynález knihtisku
    • Johann Gutenberg
  • Zavedení principu perspektivy v malířství
    • Alberti
v znamn ud losti
Významné události
  • Zakládání universit
  • Rozdělení římské církve (dva papeži)
  • Učení Johna Wyclifa
  • Kostnický koncil (upálení Jana Husa)
  • Husitské nepokoje v Čechách
  • Objevení Ameriky
  • Duchovní uzly renesanční EvropyStát a právo
  • Jean Bodin(1530 – 1596)
    • http://plato.stanford.edu/entries/bodin/
    • Svrchovanost (suverenita) je absolutní a trvalá nejvyšší moc. Absolutní vládce je odpovědný pouze bohu, ale musí ctít svobodu a majetek občanů.
    • Stát a právo
  • Johannes Althusius (1557 – 1638)
    • http://plato.stanford.edu/search/searcher.py?query=althusius
    • Svrchovanost náleží lidu, který může panovníka dosazeného k vykonávání moci také svrhnout. Stát a právo
  • Hugo Grotius(1583 – 1645)
    • http://plato.stanford.edu/entries/grotius/
    • O právu válečném a mírovém:

„Přirozené právo je příkaz rozumu, který ukazuje, že jednání v důsledku svého souhlasu či nesouhlasu se samotnou přirozeností rozumu obsahuje mravní nezbytnost nebo ošklivost.“Stát a právo

  • Niccolò Machiavelli* 3.5.1469, † 22.6. 1527
    • http://plato.stanford.edu/entries/machiavelli/
    • Státník a politický filosof
liter rn d lo
Literární dílo
  • Politické
    • Umění válečné
    • Úvahy o vládnutí a o vojenství
    • Vlády a státy
    • Rozpravy o první desítce knih Tita Livia
    • Život Castruccia Castracaniho
    • Vladař (Il Principe) nebo také Kníže
liter rn d lo1
Literární dílo
  • Prozaické
    • Belfagor
  • Poetické
    • Karnevalové písně
    • Kapitoly
    • Desetiletí
  • Dramatické
    • Mandragora
  • Historické
    • Florentské letopisy
  • Lingvistické
    • Dialog o spisovném jazyce
vlada il principe
Vladař (Il Principe)
  • Věnováno Lorenzovi II. de Medici (synovi Lorenza I. zvaného Nádherný)
  • Věnování (dedikace) je svou výrazovou formou až jakousi adorací (zbožštěním) vládce (vladaře) tehdejší Florencie
florencie 1338
Florencie 1338
  • Giovanni Villani:
    • „Město mělo asi 100 000 obyvatel, celkem 8 – 10000 dětí se tu učilo číst a psát, 1000 – 1500 počítat a 550 – 600 ve čtyřech vyšších měšťanských školách studovalo navíc i gramatiku a logiku. Ve Florencii bylo už tehdy 110 kostelů, 30 špitálů s 1000 lůžky pro nemocné. Ve městě pracovalo 200 velkých dílen a krámců ve výrobě sukna a vyrobilo se tu ročně asi 70-80000 postavů sukna. Výrobě a obchodu sloužilo 80 bank, bylo tu 100 krámců s kořením a drogami, 600 notářů tu mělo své písárny a 80 soudců bdělo nad dodržováním zákonů. O zdraví lidu pečovalo 60 lékařů, chléb peklo na 146 pekáren. Břicho tohoto velkoměsta spotřebovalo za rok 4000 volů a telat a 60000 jehňat…“
nejv znamn j m stsk st ty it lie 15 16 stolet
Nejvýznamnější městské státy Itálie 15. / 16. století
  • Benátky
  • Janov
  • Milán
  • Florencie
  • Papežský stát
bo sk florencie
„Božská Florencie“
  • „Kolikrát v čase, jen co paměť sahá změnilas zákon, úřad, mrav i měnu a obnovilas údy své, má drahá! Však pamatuješ-li a znáš svou cenu, poznáš, že podobna jsi choré paní, jež hledá v duchnách úlevu a změnu a převracením bolesti se brání.“

Pěvec, Božská komedie, Dante Alighieri

historie florencie do tosk nska
Historie Florencie (do Toskánska)
  • Florentský městský stát:
    • 1434 – 1494
    • 1512 – 1527
    • 1530
  • Republika:
    • 1494 – 1512
    • 1527 – 1530
  • Vévodství Florencie:
    • 1532
it lie a c rkev
Itálie a církev
  • Počátek 14. století:
    • Německé kraje, Francie, Španělsko, Portugalsko, Anglie, Skotsko – celkový počet biskupství katolické církve: 267
    • Itálie – 266
      • plus Sicílie a Sardinie –295!
pape sk stolec dv r
Papežský stolec (dvůr)
  • Sčítání (první) lidu v roce 1526:
    • 700 osob kléru
    • 240 členů švýcarské gardy
    • 85 členů posádky Andělského hradu
    • Celkem: 1025 osob ve Vatikánu
    • plus kardinálové a jejich personál ve 21 kardinálských palácích v Římě – 3111 osob
    • Celkový počet papežského dvora uvnitř Říma tak činil: 4 136 osob!
vyhrocen nen vist k pape i
Vyhrocená nenávist k papeži
  • Machiavelli vyjádřil nejexplicitněji nenávist k papeži (Julius II.) slovy:
    • „Divím se a se mnou všichni moudří, proč neskolil jedinou ranou svého nepřítele a nezískal si tak nesmrtelnou slávu a neodnesl bohatou kořist, neboť papeže doprovázeli všichni kardinálové se svými nejcennějšími poklady. Byl by býval první, který by byl prelátům ukázal, jak málo úcty zasluhují lidé, kteří vládnou jako oni …“
  • Kritika směřována k tyranskému vladaři Perugie, který roku 1505 nezahubil papeže (Julia II.) při jeho pobytu v Perugii.Lorenzo de Medici - genealogieHistorická odbočka
  • Kateřina Medičejská (1519 – 1589)
    • Pravnučka Lorenza I. zvaného Nádherný
    • Manželka francouzského krále Jindřicha II. Orleánského
    • Praneteř a neteř dvou papežů
      • Kliment VII.
      • Lev X.
    • Tchýně Marie Stuartovny
    • Obydlela Louvre
    • Začala s výstavbou Tuilerií
vlada
Vladař
  • Spis z politické filosofie (teorie státu)
    • napsáno 1513
    • publikováno 1532
    • Struktura:
      • 26 kapitol
      • Dedikace
    • Politická rukověť / breviář pro vládce
vlada1
Vladař
  • Obsah:
    • O různých formách vlád a různých způsobech, jimiž se moc získává
    • O dědičných knížectvích
    • O smíšených knížectvích
    • O tom, proč se Dáreiova říše po smrti svého podmanitele Alexandra Velikého nevzbouřila
    • O tom, jak vládnout městům a knížectvím, jež žila svobodně, pod vlastními zákony, než byla dobyta
    • O nových knížectvích dobytých vlastní zbraní a vlastními schopnostmi
    • O knížectvích získaných s cizí ozbrojenou pomocí a se štěstím
    • O těch, kdo dosáhli moci zločinem
    • O občanské vládě
    • O knížectvích v časech ohrožení
vlada2
Vladař
  • Obsah:

11. O církevních panstvích

12. O druzích vojsk a o žoldnéřích

13. O pomocném, smíšeném a vlastním vojsku

14. O úkolech panovníka ve věcech vojenských

15. O věcech, za něž se lidem, a především knížatům, dostává pochvaly nebo potupy

16. O štědrosti a skouposti

17. O tvrdosti a shovívavosti, a zda je lepší být oblíbený nebo obávaný

18. Jak má vládce plnit dané slovo

19. Jak se chránit před nenávistí a opovržením

20. O budování pevností, jejich užitečnosti i nevýhodnosti, a o jiných pomocných prostředcích k udržení panství

vlada3
Vladař
  • Obsah:

21. Jak a čím se získává úcta lidu

22. O ministrech

23. Komu naslouchat a kdy

24. Proč italská knížata přišla o moc

25. Jakou roli hraje v lidském životě osud a jak

mu čelit

26. Výzva k osvobození Itálie od barbarů

citace
Citace
  • „Všechny státy a vlády, jimž lidé byli a jsou poddáni, jsou buď knížectví, nebo republiky. Knížectví pak jsou buď dědičná, kde určitý rod vládne velmi dlouho, nebo nově nabytá. Z nich pak některá jsou celá nová, jako například Milán za vlády Franceska Sforzy, anebo bývají připojena k dědičným, jako například Neapolské království spravuje španělský král. Takto získaná území jsou přivyklá žít buď pod vládou jiného pána, anebo dosud žila svobodně. Získávají se buď s pomocí cizích zbraní, nebo jen vlastní silou, řízením štěstěny či vynalézavostí.“

Kapitola první

koment
Komentář
  • „Vlastní síla“ je Machiavellim nazývána „virtủ“, tj. schopnost jednat alias ctnost
  • „Štěstěna“ je nazývána „fortuna“, tj. nahodilé vnější okolnosti
koment1
Komentář
  • Správný či dobrý vladař musí být schopen přizpůsobit se vnějším okolnostem a současně disponovat činnou silou, aby přemohl vrtkavý osud.

Dobrý vladař = virtủ + fortunaShrnutí

odkaz pro d jiny my len
Odkaz pro dějiny myšlení
  • Podle Machiavelliho musí být správný vládce (vladař) schopen v případě nutnosti činit i zlo. V zájmu udržení moci je zbytečné (nerozumné) být dobrý. Je však užitečné jevit se dobrý a získat si úctu lidu.
  • Oddělení morálky od politiky!
  • Rozdíl mezi jevovou a skutečnou stránkou věci. Forma versus obsah!
mor lka versus politika
Morálka versus politika
  • Oddělení morálky od politické praxe vladaře neznamená apriorní amorálnost, nýbrž rozlišení:
    • Cíle
      • Morální musí být cíl
    • Nástrojů k jeho dosažení
      • Nástroje nemohou být ve výsledku nemorální, slouží-li dosažení morálního cíle
politika z sadn teze
Politika – zásadní teze
  • Vlast je božstvem a její vůle a zájem je nejvyšší zákon (suprema lex)
  • Suverénem je lid, nikoli panovník!
  • Panovník vykonává vůli lidu.
  • Panovník je sjednotitelem a vládcem všeho italského lidu.
shrnut politick ho my len u niccola machiavelliho
Shrnutí politického myšlení u Niccola Machiavelliho
  • Spořádaná svobodná (občanská) společnost
  • Autonomie národů
  • Sekularizace (osvobození se od „ničemných kněží“
  • Názorová svoboda
shrnut politick ho my len u niccola machiavelliho1
Shrnutí politického myšlení u Niccola Machiavelliho
  • Resumé:

Názorová svoboda a pluralita názorů občanské společnosti

machiavelli a sou asnost
Machiavelli a současnost

MBO (řízení podle cílů)

  • Definice:
    • byla vytvořena v 50. letech na základě děl Petera Druckera a Douglase Mc Gregora, v současnosti je aplikována po celém světě
    • proces řízení podle cílů začíná u vrcholového managementu určením předběžných všeobecných podnikových cílů. Předběžné cíle vycházejí z účelu a poslání organizace, z analýzy vnitřních předností a nedostatků a vnějších příležitostí a hrozeb. Tyto cíle jsou modifikovatelné, protože jedním z účelů této techniky je motivovat pracovníky tím, že mají příležitost podílet se na tvorbě cílů.
    • postup stanovování cílů by měl zahrnout všechny pracovníky organizace, přičemž musejí být sepsány
    • příliš krátké období neumožňuje realizovat rozsáhlejší projekty, dlouhé období demotivuje
    • důležitá je zpětná vazba – hodnocení
  • Zavádění řízení podle cílů:
    • Seznámení s řízením MBO
    • Stanovování cílů
    • Hodnocení výkonu
    • Organizace podpory MBO (výcvikové programy, hodnotící schůzky, systém odměňování)
    • Monitorování MBO (kontrola vztahů, postojů, výkonů)
machiavelli a sou asnost1
Machiavelli a současnost
  • Přednosti MBO:
    • Zdokonalení řízení (manažery to nutí přemýšlet o plánování z hlediska výsledků)
    • Vyjasnění organizace (často se objevují tím nedostatky v organizaci)
    • Ztotožnění se s cíli (lidé mohli přispět svými nápady)
    • Vývoj účinné kontroly (soubor jasných cílů)
  • Nedostatky MBO:
    • Časová náročnost
    • Mnoho „papírování"
    • Obtížnost určování cílů
    • Nebezpečí nepružnosti (mohou se změnit podmínky a cíle se stanou zastaralými)
    • Důraz na krátkodobé cíle
machiavelli a sou asnost2
Machiavelli a současnost
  • MBO – hrubě zjednodušující aplikace z podnikové praxe
    • Manažer: „Dělejte si to, jak chcete, mě zajímá výsledek!“
    • Jinými slovy – jediným výsledkem musí být zisk.
machiavelli x machiavelismus
Machiavelli X machiavelismus
  • Nejprudčeji byl Machiavelli napadán:
    • Jezuity v Itálii a ve Francii
    • Fridrich II. v Německu
    • Byronovci v Rusku
ekli o machiavellim
Řekli o Machiavellim
  • „Myšlení Niccola Machiavelliho v sobě v zárodečné podobě obsahovalo prvky intelektuální a morální revoluce.“

Antonio Gramsci (zakladatel italské komunistické strany)

ekli o machiavellim1
Řekli o Machiavellim
  • Machiavelli nikdy nevytvořil tedy v žádném ze svých spisů nějaký systém „machiavelismu“ jakožto nauky, v níž „účel světí prostředky“. Ve skutečnosti tato zásada je pozdějšího původu a bývá spojována s morálkou jezuitskou.“

Prof. Josef Polišenský

doporu en literatura
Doporučená literatura
  • Niccolò Machiavelli, Úvahy o vládnutí a o vojenství, Naše vojsko, Praha, 1986
  • Obsahuje dále:
    • Vladař
    • Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia