Třicetiletá válka

1. Třicetiletá válka www.zlinskedumy.cz

2. Charakteristika konfliktu [1] Ferdinand II. (Štýrský) • Třicetiletá válka zasáhla většinu Evropy a proměnila ji. Šlo o konflikt s kořeny politickými, v našich zemích i náboženskými. • V dalších fázích sledujeme střet katolických Habsburků a protestantských říšských knížat; v konečné fázi pak velmocenský boj mezi Habsburky a Francií. • Zároveň můžeme na dlouholeté válčení pohlížet jako na střetnutí absolutistických snah panovnických domů a ambiciózních stavů. • Válka měla celkem 4 fáze, podrobně rozebereme zejména fázi první, která začala v Praze.

3. České stavovské povstání - příčiny [2] JindřichMatyášThurn (1567-1640) • Matyáš Habsburský se ujal vlády po odstoupení Rudolfa II.; byl v nelehké pozici – očekávalo se, že bude obráncem katolické víry a upevní vladařskou pozici, avšak v Uhrách i zemích Koruny české narážel na silnou opozici. • Matyáš byl, stejně jako jeho bratři bez mužských potomků a otázka nástupnictví se stala již za jeho života příčinou nevraživosti. • Roku 1617 došlo k porušení Rudolfova majestátu, když benediktinký opat rozhodl o uzavření evangelického kostela v Broumově a došlo ke zboření nekatolického kostela v Hrobech. • Zároveň byli trestáni odpůrci nástupnictví Ferdinanda Štýrského; Jindřich Matyáš Thurn, který byl zbaven úřadu karlštejnského purkrabí, se spolu s dalšími nespokojenci odhodlal k rázné akci proti královské moci.

4. České stavovské povstání [3] Karel Svoboda – Defenestrace (obraz z roku 1844) • 23. 5. 1618 došlo ke třetí pražské defenestraci, z oken své kanceláře byli po přečtení obvinění z porušování zemských svobod svrženi královští místodržitelé Vilém Slavata z Chlumu a Jaroslav Bořita z Martinic (písař Fabricius se jich zastával, tak sdílel jejich osud). Defenestrace byl svérázný prostředek politického boje, lze jej chápat též jako rozsudek smrti (v tomto případě pád ze 17 metrové výšky). • Začala první fáze války; česko – falcká; Matyáš byl odmítnut a došlo ke zvolení třicetičlenné zemské vlády; čelními představiteli byli Václav Vilém z Roupova a J. M. Thurn, k českým stavům se přidaly Lužice i Slezsko, slabinou bylo, že očekávaná zahraniční podpora (Anglie, Nizozemí, protestantská Unie v říši) nedorazila. V čele stavovské armády stáli Thurn a Petr Arnošt Mansfeld; na straně Habsburků veleli vojskům velmi schopní HenriDuval de Dampierre a Karel BonaventuraBuquoy

5. České stavovské povstání svb [4] Fridrich Falcký jako český král s korunovačními klenoty • Po smrti císaře Matyáše v březnu 1619 vyhlásil český zemský sněm Ferdinanda II. za sesazeného a v listopadu byl českým králem korunován falcký kurfiřt Fridrich Falcký. • V tomto roce se k povstalcům přidali i moravští stavové a vojsko povstalců slavilo úspěchy. Ve druhé polovině roku 1620 však stavům docházely peníze a protivník postoupil až k Praze. 8. listopadu 1620 došlo k rozhodující bitvě na Bílé hoře, v níž stavové drtivě prohráli. Fridrich uprchl ze země a Ferdinand II. začal tvrdě trestat. Hlavním rysem byla rekatolizace, tedy návrat všech obyvatel ke katolicismu. • 21. června 1621 došlo k velmi kruté exekuci 27 rozsudků trestu smrti nad účastníky povstání na Staroměstském náměstí v Praze. Kat Mydlář zde popravil členy panského stavu Václava Budovce z Budova, Jáchyma Ondřeje Šlika, hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, jediného z katolíků Diviše Černína z Chudenic, či lékaře Jana Jessenia.

6. České stavovské povstání a jeho následky [5] Albrecht z Valdštejna • Nastala nucená emigrace nekatolíků, konfiskace jejich majetku, nucené přestupování na katolickou víru, z cizích zemí přichází katolická šlechta (například Buquoyové, později Piccoliminiové, či Colloredové). Řada českých šlechtických rodů v prvních desetiletích 17. století vymírá (Rožmberkové, Pernštejnové, Smiřičtí, Vartenberkové). • Výrazný vzestup zažil Albrecht z Valdštejna či Marie Magdalena Trčková z Lípy, polepšili si též rody Černínů z Chudenic, či Lobkovicové. • Roku 1627 vydal císař Ferdinand II. Obnovené zřízení zemské pro Čechy, roku 1628 pro Moravu. Tento zákoník změnil poměry v zemi, povoleno bylo pouze katolické vyznání, Habsburkové měli vládnout dědičně. Královská města ztratila svůj vliv na Zemském sněmu, ten naopak posílil stav duchovní. Německý jazyk byl postaven na roveň do té doby dominantní češtině.

7. Další průběh války [6] Kristián IV., král Dánska • Třicetiletou válku můžeme periodizovat: • I. fáze – česko – falcká válka (1618-23) • II. fáze – válka dánská (1625-29) • III. fáze – válka švédská (1630-35) • IV. fáze – válka švédsko- francouzská (1635-48) • Ve druhé fázi naplno zářila hvězda vojevůdce generallissima a admirála Albrechta z Valdštejna, díky jehož schopnostem zvítězili katolíci, když porazili koalici vedenou dánským králem Kristiánem IV. • Ve třetí fázi se do čela nekatolíků postavil švédský vladař Gustav II. Adolf, který padl roku 1632 v bitvě u Lützenu. Roku 1634 byl v Chebu zavražděn na smrt nemocný Albrecht z Valdštejna. • V poslední fázi se proti Habsburkům postavili Francouzi, padla tak definitivně iluze o náboženském charakteru války. V této fázi se bojovalo i na našem území (bitva u Jankova, obléhání Brna, či Prahy).

8. Vestfálský mír a následky války [7] Lékař v masce (opatření typické pro čas morových ran v 17. století) • Dlouhá válka vyčerpala evropské státy, ukončil ji mír uzavřený ve vestfálských městech Münsteru a Osnabrücku. Poslední válečné operace proběhly opět na našem území. • Přinesla obrovské ztráty obyvatel (vojáků v bitvách, smrt v důsledku hladomoru, epidemií nemocí,…), někde více než 50% populace. Dalším negativem byl úpadek řemesel, zemědělství i obchodu. • Posílilo Švédsko, Sasko, Braniborsko; oslabilo Španělsko; Habsburkové ztratili ve Svaté říši římské, jednoznačně však ovládli země Koruny české.

9. Otázky a úkoly • 1. Argumentujte, proč třicetiletá válka nebyla výhradně náboženským konfliktem. • 2. Ve které zemi (zemích) však můžeme spor považovat víceméně za náboženský? • 3. Jmenujte pět českých protagonistů první fáze třicetileté války (českého stavovského povstání): • 4. Po prohraném stavovském povstání do našich zemí ze zahraničí dorazily nové šlechtické rody. Jmenujte 3 příklady: • 5. Zjistěte, které město bylo hlavním ve Valdštejnově rozsáhlém dominiu, které se rozkládalo na severu a východě Čech. • 6. Jmenujte některé příčiny úbytku obyvatel v průběhu třicetileté války:

10. Internetové zdroje (obrázky): • [1] HEINTZ, Joseph. commons.wikipedia.org [online]. [cit. 15.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Joseph_Heintz_d._%C3%84._003.jpg • [2] MERIAN, Matthaeus. commons.wikipedia.org [online]. [cit. 15.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Heinrich_Matthias_von_Thurn_Seite_1_Bild_0001.jpg • [3] SVOBODA, Karel. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 15.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Karel_Svoboda_Defenestrace.jpg • [4] VON HONTHORST, Gerhard. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 15.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gerard_van_Honthorst_006.jpg • [5] VAN DYCK, Anthonis. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 15.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Albrecht_von_waldstein.jpg • [6] ISAACSZ, Pieter. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 15.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kristian_IV_av_Danmark,_malning_av_Pieter_Isaacsz_1611-1616.jpg • [7] FÜRST, Paul. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 15.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Doktorschnabel_430px.jpg

11. Literatura: • Čornej Petr, Čornejová Ivana, Parkan František: Dějepis pro gymnázia a střední školy. SPN, Praha 2001. ISBN 80-7235-152-4. • Čornejová, Ivana – Kaše, Jiří – Mikulec, Jiří – Vlnas, Vít: Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek VIII., Paseka, Praha Litomyšl 2008. ISBN 978-80-7185-947-5. • Kol. autorů: Dějiny evropské civilizace, díl II. Paseka, Praha Litomyšl 1995. ISBN 80-7185-011-X. • Kol. autorů: Dějiny Prahy, díl I. Paseka, Praha Litomyšl 1997. ISBN 80-7185-142-6. • Kol. autorů: Dějiny zemí Koruny české. Paseka, Praha 1992. ISBN 80-7185-005-5.