1 / 11

Vývoj spisovné češtiny

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Karfíková Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ; ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

varuna
Download Presentation

Vývoj spisovné češtiny

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra KarfíkováDostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ; ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

  2. Vývoj spisovné češtiny Čeština se vyvinula ze staroslověnštiny STAROSLOVĚNŠTINA • nejstarší slovanský spisovný jazyk • přinesli ji k nám Konstatin s Metodějem v roce 863 ze Soluně • dosud se užívá při bohoslužbách v pravoslavné církvi • písemně ji zachycuje hlaholice, později se přeměnila na jednodušší cyrilici – předchůdkyni dnešní azbuky Hlásky : • Samohlásky – a, e ,ě, i, o, u - navíc : ⚫ měkký jer - ხ, tvrdý jer - Ⴊ ⚫ nosové samohlásky - ȩ (én) a ǫ (ón) - neexistovaly dlouhé samohlásky -Souhlásky – téměř beze změn

  3. Tvarosloví: - číslo – jednotné, množné, duál (do současné češtiny u párových orgánů (rukama, nohama, očima, ušima) a číslovky dva, oba: 1. a 4. pád – dva, oba 2. a 6. pád – dvou, obou 3. a 7. pád – dvěma, oběma - při časování využívali více časů Slovní zásoba: - základ pro slovanské jazyky Staroslověnština čeština polština ruština gradႪ hrad grad gorod svetja svíce svieca sveča noktხnoc noc nočხ mlěko mléko mleko moloko

  4. 10. a 12. století • převládá vliv latiny • velké úpravy staroslověnštiny • stahování konce samohlásek – vznik dlouhých samohlásek př.: aja → á (novaja → nová) oje → é (novoje → nové) b) zánik a vokalizace jerů - podle Havlíkova jerového pravidla – od konce slova- sudé jery se vokalizovaly na e, liché zanikaly př.: dႪnხ → den sႪnხ → sen sხvხcხ → svec (švec) c) zánik nosovek ȩ, ǫ ȩ → e, ě (pȩtხ → pět) ǫ → u (rǫka → ruka) d) přízvuk se ustálil na 1. slabice

  5. od poloviny 12. století • prudký rozvoj češtiny BOHEMIKA = česká jména a názvy v cizojazyčném textu (Praha, Václav,…) GLOSY = české poznámky v latinském textu • česká věta – v zakládací listině litoměřické kapituly Pavel dal jest : „Ploskovicích zemu, Vlach dal jest Dolas zemu Bogu i svatému Ščepánu se dvěma dušníkoma, Bogučejú a Sedlatú.“ Primitivní pravopis – zachycoval latinskými písmeny hlásky staroslověnštiny, což bylo nepřesné Spřežkový pravopis – spojení více písmen pro vyjádření souhlásky, kterou latina nezná - např. czas → čas rzeka → řeka Změny v češtině: • vznik ř • změna g → h (noga → noha) • po měkkých souhláskách změna samohlásek a → ě (duša → duše) u →i (mužu → muži – 3. pád)

  6. 14. století – doba Karlova - velký rozvoj češtiny - přejímání slovní zásoby z němčiny a latiny - univerzitní mistr Klaret – veršované slovníky – Glosář, Bohemář, Vokabulář gramatický Změny v češtině: ó → uo → ů např:. kóň → kuoň → kůň mój → muoj → můj ú → ou např..súd → soud ie → í, é např. viera → víra mlieko → mléko aj → ej např. vajce → vejce najlépe → nejlépe - zánik duálu – pozůstatky v současné češtině - zánik některých slovesných časů (předminulý, vedlejší minulý čas) - zaveden diakritický pravopis – autor Mistr Jan Hus - místo spřežek zavedl diakritická znaménka - nabodeníčko krátké - Ṡ (postupně se tečka nad souhláskou změnila v háček) - nabodeníčko dlouhé –Á (od té doby máme dlouhé samohlásky) - snažil se cizí slova nahradit českými (mantl – plášť, hantuch – ubrus)

  7. V polovině 15. století – vynález knihtisku – Johanes Gutenberg • kolem roku 1468 vytištěna první česká kniha – Trojánská kronika • inkunábule = prvotisky – texty vytištěné před rokem 1500 16. – 17. století Jazykovědné publikace Jan Blahoslav – Gramatika česká Vícejazyčné slovníky – Daniel Adam z Veleslavína Jan Amos Komenský – shořel mu slovník Poklad jazyka českého Vzor spisovné češtiny – Bible kralická - autory členové Jednoty bratrské - zaveden bratrský pravopis - místo teček zavedli háčky nad slovy - hláskové změny: v – píše se w j → g aj, ej → ay, ey

  8. 18. Století • velký vliv němčiny a latiny – snaha zabránit cizím vlivům – PURISTÉ (např. Václav Jan Rosa) • převádění cizích slov na česká (student = myslíř, kalendář = letodník, háček = polokolec, klavír = brinkoklapka) Národní obrození (konec 18. st. – 1. pol. 19.st.) • česká vydavatelstv í– Václav Matěj Kramerius • obrany českého jazyka – Bohuslav Balbín – Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého Josef Dobrovský • mluvnice – Podrobná mluvnice jazyka českého • historie literatury – Dějiny české řeči a literatury • slovník – Německo – český slovník Josef Jungmann - 5ti –dílný slovník Slovník česko- německý - sebral slovní zásobu z mnoha oborů - vymýšlel si vlastní slova (lučba = chemie, tázanec = otazník

  9. Druhá polovina 19. století - pronikání češtiny do úřadů Jan Gebauer – v roce 1902 vydal 1. Pravidla českého pravopisu • upravil pravopis na téměř současnou úroveň (w → v, au → ou) Od roku 1918 • čeština je jediným úřadním jazykem • založen Pražský lingvistický kroužek (Bohumil Havránek, Vilém Mathesius, Roman Jakobson) - modernizace českého jazyka, důraz na funkčnost jazyka Po 2. světové válce • během války – čeština ohrožena němčinou • po válce velká péče o jazykovou kulturu – vznikl Ústav pro jazyk český (jazykovědci František Daneš, Karel Hausenblas, Vladimír Šmilauer) • vznikly časopisy – Slovo a slovesnost, Naše řeč, Český jazyk a literatura

  10. Vývojové tendence současné spisovné češtiny - jazyk se vyvíjí rychleji v oblasti slovní zásoby než v gramatice Procesy: • DEMOKRATIZACE – rozšíření spisovné češtiny vlivem školy • INTELEKTUALIZACE – obohacení slovní zásoby díky rychlému vědecko – technickému vývoji • DETERMINOLOGIZACE – přechod odborných termínů do všedního života • INTEGRACE – stírání nářečních rozdílů • PŘEJÍMÁNÍ SLOV Z CIZÍCH JAZYKŮ – především z anglického jazyka

  11. Test: • Kdo, kdy a odkud přinesl staroslověnštinu? KDO: ____________________ KDY: ________ ODKUD: __________ 2. Čím se staroslověnština lišila od současné češtiny (3 rozdíly) a) b) c) 3. V čem spočívalo Havlíkovo jerové pravidlo. Např: dႪnხ - _______________________________________________ 4. Jak se promítl duál do současné češtiny? _______________________ 5. Charakterizujte pravopis: a) primitivní - ________________________________________________ b) spřežkový - _______________________________________________ c) diakritický - _______________________________________________ d) bratrský - _________________________________________________ 6. Vysvětlete pojem PURISTA ___________________________________ 7. Co bylo cílem Pražského lingvistického kroužku? __________________

More Related