Trendy a nástroje propojování regionů v Evropě a pozice Zlínského kraje

1. Trendy a nástroje propojování regionů v Evropě • a pozice Zlínského kraje • Aktivity regionu v politice TEN-T • Dopravní politika ČR a revize TEN-T • Financování DI a DSS2 • Priority střední a východní Moravy • Ing. Jaroslav Drozd • statutární náměstek hejtmana ZK • LUHAČOVICE 12.9.2013

2. 2 Doprava a ekonomický rozvoj • Regionální představitelé průmyslové a obchodní komunity, malých a středních podniků deklarují a doporučují urychleně dobudovat kapacitní dopravní spojení • Norimberk – Praha - Brno – Hulín - Zlín – Púchov– Žilina – Košice – Kyjev jako: • podporu investorů a spolupracujících firem ČR a SR • dynamizaci existujícího stavu tradičních a perspektivních odvětví regionů • podporu obchodních a investičních příležitostí v příhraničních oblastech regionů

3. 3 Historie transevropských sítí TEN-T

4. 4 • Aktivity regionu v politice TEN-T Rekapitulace jednání o prioritách regionu v oblasti transevropských sítí: • 13. 4. 2005 Brusel - Edgar Thielmann ředitel DG move(představení projektu R49/R6 a mezinárodní smlouvy ČR/SR 2004) • 16. 11. 2006 Zlín - Zlínský kraj zaslal na Ministerstvo dopravy ČR žádost o zařazení R49 a R 6 do sítě „TEN“ • 4. 2. 2009Brusel - EK zveřejnila zelenou knihu „TEN-T: Přezkum politiky. Směrem k lépe integrované transevropské dopravní síti ve službách společné dopravní politiky". • 24. 8. 2009 Brusel - konference k regionální dimenzi transevropských dopravních sítí organizované Zlínským krajem(během českého předsednictví a Dnů krajů ČR) k iniciativě ve prospěch nového „Baltsko-jaderského koridoru“ • 13. 4. 2010 Brusel, EK, DG Mobility a Transport - Judit Bertrand, koordinátorka projektů TEN-T pro ČR (představení projektu R49/R6 a význam západovýchodního propojení) • 13. 4. 2010 BruselEK, DG Environment - Ladislav Miko, ředitel Odboru ochrany přírodních zdrojů a biodiverzity (předání Komisi kopii dopisu MD a MŽP, a Deklarací samospráv o podpoře výstavby R55) • 5. 9. 2011 Brusel EK,Judith Bertrand - DG move(zástupci ZK prezentovali stanovisko regionu ke konzultacím o změnách na globální síti TEN-T a metodiky pro stanovení základní sítě) s žádostí o zařazení R49/R6 do základní „core“ sítě TEN-T • 29. 9. 2011 Brusel - Jean Eric Pacquet ředitel DG move EK - žádost ČR o zařazení 9.železničního koridoru a silničního spojení R49/R6 do core sítě TEN-T (dopisem 1. náměstka ministra dopravy) • 19. 10. 2011 Brusel -EK předložila návrh Nařízení EP a Rady o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T) • 2012 / 2013 projednávání Nařízení v Evropském parlamentu

5. 5 • Aktivity regionu v politice TEN-T Dunajská strategie • Baltsko-jaderský koridor • spojení makroregionů Baltského moře a Dunaje, strategická dopravní osa, přemostění dvou systémů mořských dálnic (Skandinávských zemí a Středozemního moře) • projekt Baltsko-jaderského koridoru podporuje 14 regionů od Baltu k Jadranu • BAA je hlavní spojkou mezi makroregiony Pobaltí a Podunají • propojení • ochrana životního prostředí a prevence rizik • socioekonomická a kulturní integrace

6. 6 • Dopravní politika ČR a revize TEN-T Multimodální osy přes ČR TEN-T prioritní projekty silniční sítě

7. 7 Návrh budoucí transevropské sítě Síť primárních uzlů(primarynodes) městských uzlů (hlavní města a aglomerace nad 1mil. obyvatel) letišť námořních přístavů hraničních přechodů do sousedních zemí Návrh páteřní sítě je založený především na multimodálním propojení sousedních uzlů. Hlavní síť (core network) má zajistit nejdůležitější dálkové tahy z hlediska evropského obchodu a pohybu osob a napojit všechny členské státy Globální síť(comprehensive network) zahrnuje současnou „širokou“ síť s cílem zajistit přístup k základní síti TEN-T pro všechny evropské regiony

8. 8 Návrh budoucí transevropské sítě Dne 20.6.2012 se uskutečnilo setkání ministrů dopravy Višegrádské skupiny V4 s místopředsedou EK a eurokomisařem pro dopravu Siimem Kalasem Ministr dopravy ČR ocenil vstřícný postoj EK, zejména k zařazení 9. železničního koridoru (Praha – Česká Třebová - Hranice n.M. – Púchov – Žilina – Košice – Čierna n. Tisou) a silničního spojení R49 / R6 (Hulín – Púchov), které jsou z hlediska vztahů mezi českou a Slovenskou republikou velmi důležité. Mimo V4 byli na schůzce zástupci kohézních států: Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Rumunska a Slovinska

9. 9 Návrh „Nařízení o hlavních zásadách EU pro rozvoj TEN-T“ Finální podoba mapových podkladů k návrhu Nařízení o o hlavních zásadách EU pro rozvoj TEN-T zařazuje západovýchodní multimodální propojeníČR a SR do hlavní „core“ sítě TEN-T.

10. 10 • DSS 2 a financování dopravní infrastruktury 2014+ • Varianta 1: Pokračování v alokaci podle OPD II: • Silnice 49,6 % • Železnice 46,5 % • Voda 2,6 % • Varianta 2: Alokace podle přepravních výkonů v horizontech 2020, 2035 a 2050: • Silnice 83 % • Železnice 15,5 % • Voda 1,5 % • Po zvážení výsledků pracovních simulací výstavby byl navržen pro období 2014 – 2020 následující poměr rozdělení národních zdrojů nevázaných se na kofinancování zdrojů EU • Silnice 63,5 % • Železnice 35 % • Voda 1,5 % zdroj: DSS2

11. 11 • Financování dopravní infrastruktury - 2014+ Zdroj: DSS2 str.282 • Plánovaná výstavba a výhled(zdroj: rsd.cz k 1.1.2012): • Dálnice = 140,4 km - 50 km • Rychlostní silnice = 743,9 km - 680 km po roce 2023 • Finanční potřeba na dokončení dálniční sítě (“dluh“) je odhadována na 800 miliard Kč. • Hustota dálniční sítě ČR = 9,4 km/1000 km2 • Hustota dálnic Evropa = 20 – 57 km/1000 km2 Od roku 2023 se nepředpokládá poskytování nevratných dotací pro silniční a železniční infrastrukturu z Evropské unie!? Změna ve financování dopravní infrastruktury? Zdroj: rsd.cz

12. 12 • Silniční a dálniční síť ZK

13. 13 Ekonomické dopady a rozpočty regionů • chybějící obchvaty měst převádějící tranzitní dopravu mimo zástavbu • nevyhovující napojení nových průmyslových a logistických areálů na kapacitní dopravní síť • zanedbaná a technicky nevyhovující síť silnic, především II. a III. tříd • nedostatek zdrojů v rozpočtech krajů pro financování dopravní infrastruktury – nutná diskuse o změně rozpočtového určení daní Podíly krajů dle zákona č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní

14. 14 Ekonomické dopady a rozpočty regionů Podíl sdílených daní 2014 na 1 obyvatele kraje

15. 15 Priority budování dopravní infrastruktury • Zásadní význam pro region střední Moravy: • Dokončení plánovaných koridorů a dopravní infrastruktury transevropských dopravních sítí TEN-T • dokončit dálnici D1v ČR jako hlavní dopravní tepnu spojující západ s východem republiky, a to urychlením výstavby chybějícího moravského úseku Říkovice - Přerov - Lipník nad Bečvou(tzv. „Průtah“ Přerovem řešit jako související součást) • zahájit výstavbu rychlostní silnice R49 v úseku Hulín – Holešov – Fryšták a urychlit přípravu a realizaci navazujícího úseku Fryšták – Lípa s pokračováním na Vizovice a dále na hranici ČR/SR Střelná - Lazy pod Makytou. • urychlit přípravu a výstavbu rychlostní silnice R55 Přerov - Olomouc a v úseku Otrokovice – Uherské Hradiště – Moravský Písek s prodloužením do Břeclavi a napojením na dálnici D2. (Ve spolupráci s MŽP dořešit technické řešení průchodu trasy R55 tzv. Bzeneckou Doubravou). • pokračovat v přípravě a výstavbě silnice I/35 Valašské Meziříčí – Palačov (R48) a přípravě silnice I/57 obchvat Valašské Meziříčí s pokračováním na Vsetín.

16. 16 Priority budování dopravní infrastruktury • Zásadní význam pro region střední Moravy: • Dokončení plánovaných koridorů a dopravní infrastruktury transevropských dopravních sítí TEN-T • urychlit přípravu stavby a realizovat modernizaci trati č. 331 Otrokovice – Zlín - Vizovice • urychlit proces přípravy a realizace modernizace a zdvoukolejněnítrati Brno-Přerov • pokračovat v přípravě výstavby plavební komory na řece Moravě – jez Bělov, čímž dojde k očekávanému prodloužení trasy Baťova kanálu z Otrokovic až do Kroměříže • usilovat o zachování a rozvoj smíšeného leteckého provozu na vojenském letišti Přerov – Bochoř, včetně převedení definovaného nemovitého majetku AČR na samosprávy a rozvinout aktivity státní organizace LOM v areálu letiště Bochoř. • podporovat záměr vzniku veřejného logistického centra v Přerově, jako jedno z důležitých multimodálních center v rámci ČR.

17. 17 • Děkuji za pozornost Ing. Jaroslav Drozd jaroslav.drozd@kr-zlinsky.cz info@infrastrukturamorava.cz