stanovov n rekalibra n ch interval n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
STANOVOVÁNÍ REKALIBRAČNÍCH INTERVALŮ PowerPoint Presentation
Download Presentation
STANOVOVÁNÍ REKALIBRAČNÍCH INTERVALŮ

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 42

STANOVOVÁNÍ REKALIBRAČNÍCH INTERVALŮ - PowerPoint PPT Presentation


  • 75 Views
  • Uploaded on

KURS METROLOGŮ, duben 2005. STANOVOVÁNÍ REKALIBRAČNÍCH INTERVALŮ. František Jelínek. Cíl a prostředky.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'STANOVOVÁNÍ REKALIBRAČNÍCH INTERVALŮ' - usoa


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
c l a prost edky
Cíl a prostředky

Podle zákona č. 505/1990 Sb. v platném znění mají subjekty v oblasti metrologie mimo jiné stanoven úkol – zajišťovat jednotnost a správnost měřidel a měření a jsou povinny vytvořit metrologické předpoklady pro ochranu zdraví zaměstnanců, bezpečnosti práce a životního prostředí přiměřené ke své činnosti.

Jistota správného měření, ale za přijatelnou cenu, nejlépe optimální poměr výkon/náklady a minimalizace rizik

zaji ov n jednotnosti a spr vnosti m idel
Zajišťování jednotnosti a správnosti měřidel

V § 11 odst. 5 zákona č 505/1990 Sb. v platném znění je uvedeno, že jednotnost a správnost pracovních měřidel zajišťuje v potřebném rozsahu jejich uživatel kalibrací, není-li pro dané měřidlo vhodnější jiný způsob či metoda.

kalibrace m idel
kalibrace měřidel

kalibracesoubor úkonů, kterými se stanoví za specifikovaných podmínek vztah mezi hodnotami veličin, které jsou indikovány měřicím přístrojem nebo měřicím systémem a

odpovídajícími hodnotami, které jsou realizovány etalony (nebo referenčními materiály)

kalibrace m idel el
kalibrace měřidel - účel

1. Zajistit, aby údaje uváděné přístrojem byly konzistentní s jiným měřením.

2. Stanovit správnost údajů uváděných přístrojem.

3. Zjistit spolehlivost přístroje, tj. zda je možno se na něj spolehnout.

v sledky kter ch lze kalibrac dos hnout
výsledky, kterých lze kalibrací dosáhnout
  • Přičlenění hodnot měřených veličin k indikovaným hodnotám, nebo stanovení korekcí vůči indikovaným hodnotám
  • Součástí kalibrace může být určení dalších metrologických vlastnosti, jako je účinek ovlivňujících veličin.
  • Výsledky kalibrace se zaznamenávají do dokumentu - kalibračního listu, kterým lze dokladovat předpoklady správnosti měřidla.

Pozn.: podle normy ČSN EN ISO-IEC 17025 musí být uvedeny výsledky kalibrace získané před a po justování nebo opravě, pokud jsou k dispozici

kalibrace m idla
kalibrace měřidla

Výsledkem kalibrace je vztah mezi pravou hodnotou veličiny a indikací měřidla včetně stanovení nejistot přiřazených měřené hodnotě veličiny.

MPE

kalibrace

chyby a nejistoty

nejistoty

MPE

hodnota měřené veličiny

kalibrace m idla1
kalibrace měřidla

Výsledkem kalibrace je vztah mezi pravou hodnotou veličiny a indikací měřidla včetně stanovení nejistot přiřazených měřené hodnotě veličiny.

hodnota indikovaná

pravá hodnota měřené veličiny

kalibrace m idla2
kalibrace měřidla

Výsledkem kalibrace je vztah mezi pravou hodnotou veličiny a indikací měřidla včetně stanovení nejistot přiřazených měřené hodnotě veličiny.

hodnota indikovaná

pravá hodnota měřené veličiny

p klad st tn etalon hmotnosti
příklad – státní etalon hmotnosti

kg

1,000 000 0

1,000 000 1

1,000 000 2

1,000 000 3

kg

kalibrace m idla3
kalibrace měřidla

takto se ovšem kalibrace jeví i v běhu času – nic netrvá věčně, a proto (RE)KALIBRAČNÍ INTERVALY

MPE

chyby a nejistoty

nejistoty

MPE

čas

naproti tomu ov en m idla
naproti tomu ověření měřidla

Složky ověření

  • Kvalitativní zkouška – prohlídka, kompletnost atd
  • Kvantitativní zkouška – shodná s kalibrací
  • Vyhodnocení zkoušek s cílem určit, zda výsledky odpovídají předpisu a specifikovaným MPE
  • Označení měřidla ověřovací značkou, nebo, na požádání, vystavení certifikátu.

toto jen pro připomenutí

doba platnosti kalibrace
doba platnosti kalibrace
  • V již citovaném § 11 odst. 5 zákona č 505/1990 Sb. v platném znění je uvedeno, že jednotnost a správnost pracovních měřidel zajišťuje v potřebném rozsahu jejich uživatel kalibrací, není-li pro dané měřidlo vhodnější jiný způsob či metoda.
  • To znamená, že uživatel měřidla si také určuje dobu platnosti kalibrace.
stanoven doby platnosti kalibrace
stanovení doby platnosti kalibrace

Doba platnosti kalibrace může být stanovena:

  • Samotným uživatelem - důležitým podkladem jsou výsledky kalibrací, proto je nutné shromažďovat a sledovat údaje předcházejících kalibrací.
  • Kalibrační laboratoří - na základě požadavku uživatele – vlastníka měřidla

výhoda: kalibrační laboratoř má zkušenosti

nevýhoda: kalibrační laboratoř může stanovit kratší dobu platnosti kalibrace, aby snížila riziko použití nesprávného měřícího zařízení; případně, aby měla více zakázek.

stanoven doby platnosti kalibrace1
stanovení doby platnosti kalibrace

Podle normy ČSN EN ISO-IEC 17025, nesmí kalibrační list (nebo kalibrační značka) obsahovat žádné doporučení, týkající se intervalu kalibrace s výjimkou doporučení, které bylo dohodnuto se zákazníkem.

  • V případě, že si zákazník přeje stanovit dobu platnosti kalibrace kalibrační laboratoří, musí tak učinit objednávkou.

Toto ustanovení může být nahrazeno zákonnými předpisy (ověřování u stanovených měřidel – interval stanoven vyhláškou).

stanoven doby platnosti kalibrace2
stanovení doby platnosti kalibrace

Doba platnosti kalibrace se obvykle stanovuje s ohledem na vlastnosti měřidla a případná doporučení jeho výrobce, četnost a podmínky používání, celkovou dobu užívání měřidla apod.

Výsledkem pak musí být interval, během kterého je měřidlo schopno měřit s přesností dostatečnou pro předmětné měření tak, jak vyžadují technologické parametry, které jsou určující pro konfirmaci

Lhůty kalibrace nemusí být nutně pravidelné.

faktory ovliv uj c stanovov n rekalibra n ch interval
faktory ovlivňující stanovování rekalibračních intervalů
  • Požadovaná nebo detekovaná nejistota měření
  • Riziko překročení dov. chyby měřidla v průběhu použ.
  • Druh měřícího prostředku
  • Náchylnost k opotřebení nebo driftu
  • Doporučení výrobce
  • Rozsah a intenzita používání

koncová měrka

faktory ovliv uj c stanovov n rekalibra n ch interval1
faktory ovlivňující stanovování rekalibračních intervalů
  • Stav prostředí (klimatické podm., prašnost, vibrace...)
  • Trendy charakteristik ze záznamů z předch. období
  • Informace ze záznamů o průběhu údržby, servisu a oprav
  • Frekvence kontrol porovnáním s jinými referenčními etalony a měřícími zařízeními
  • Frekvence a jakost mezikalibračních kontrol
  • Úroveň zaškolení a další.
krit ria pro stanoven kalibra n ch interval
kritéria pro stanovení kalibračních intervalů

Technicko-provozní kritérium určuje přípustnou hodnotu stavu měřícího prostředku, tj. určuje závislost mezi dobou používání a pravděpodobností, že příslušný parametr bude v požadovaných mezích.

Ekonomické kritérium určuje ekonomické ztráty z provozu nesprávných měřících prostředků.

Optimální kalibrační interval - nejistota výsledku měření je ještě na přijatelné úrovni, opakovaná kalibrace je nákladově únosná, interval umožňuje reakci na změnu podmínek a je určen definovaným procesem.

p stup ke stanovov n kalibra n ch interval
přístup ke stanovování kalibračních intervalů

Neexistuje žádná nejlepší metoda, kterou by bylo možno aplikovat na všechny případy a mohla být doporučena pro všechny uživatele, kalibrační a zkušební laboratoře.

Důvodem jsou různé faktory ovlivňující měřidla, různé podmínky používání měřidel apod.

Je potřeba nalézt nejvhodnější metodu pro daný případ.

přitom exaktně vyjádřená cílová funkce obvykle chybí

p stup ke stanovov n kalibra n ch interval1
přístup ke stanovování kalibračních intervalů

nechceme se ale omezit přímo na metodu

POKUS – OMYL

i když se bude zdát, že mnohé metody takto pracují.

volba po te n ho kalibra n ho intervalu
volba počátečního kalibračního intervalu

Volba počátečního kalibračního intervalu se zakládá na:

  • Doporučení výrobce
  • Očekávané délce a intenzitě používání
  • Předpokládaném vlivu prostředí
  • Požadované nejistotě měření
  • Údajích o podobných zařízeních

Počáteční kalibrační interval se v praxi většinou volí:

  • 2 až 3 roky u pasivních měřidel
  • 1 až 2 roky u aktivních přístrojů
p stup ke stanovov n kalibra interval
přístup ke stanovování kalibrač. intervalů

Byly popsány různé metody určování kalibračních intervalů, které jsou vždy do jisté míry spekulativní, s různým podílem využití experimentálních údajů. Následující popis slouží ne jako vyčerpávající návod, ale spíše pro inspiraci.

Úvahy jsou vedeny tím, zda například- jde o měřidlo s hromadným nebo ojedinělým užitím

- fyzikální princip opravňuje předpokládat drift nebo postupné zhoršování parametrů – kontaminace senzorů, usazování příměsí (průtokoměry), opotřebení pohyblivých částí, opotřebení povrchu koncových měrek atd…..

metody stanovov n kalibra n ch interval
metody stanovování kalibračních intervalů

Podle publikace „Establishing and Adjustment of Calibration Intervals, Recommended Practice RP-1“ vydané NCSLI (USA), existují různé metody analýzy kalibračních intervalů:

  • Metoda obecného intervalu
  • Metoda „zapůjčeného“ intervalu
  • Metody technické analýzy
  • Metody reakce
  • Metody odhadu pravděpodobnosti
1 metoda obecn ho intervalu
1. metoda obecného intervalu

Při této metodě je stanoven jeden stejně dlouhý kalibrační interval pro všechna měřící a kalibrační zařízení organizace.

Využití u organizací:

  • s nestejnorodým zařízením
  • s velkým množstvím vybavení

Metoda se nejčastěji využívá u kalibrace nových přístrojů.

Metoda vede k:

  • růstu nákladů na kalibrace
  • odvolávání měřicího zařízení z provozu na kalibrace
2 metoda zap j en ho intervalu
2. Metoda „zapůjčeného“ intervalu

Při této metodě používá organizace kalibračního intervalu, určeného jinou organizací. Je důležité, aby činnosti této organizace byly obdobné v oblastechpožadavků na spolehlivost, kalibračních procedur, způsobu využití měřidel, podmínek prostředí atd. Jednodušeji řečeno – délku intervalů „opisujeme“. Vždy je ovšem třeba přezkoumat, od koho „opisujeme“ a kde se naše poměry liší, abychom určili, co upravit pro svou potřebu.

3 metody zalo en na technick anal ze
3. metody, založené na technické analýze

3.1. Podobnost přístrojů

Vychází z toho, že nový přístroj je určitým způsobem vylepšenou verzí existujícího přístroje, u kterého jsou známy metrologické vlastnosti.

3.2. Doporučení nebo údaje výrobce

Platnost údajů výrobce je třeba zvážit pro daný případ podle požadavků na přesnost měření v celém intervalu

3.3. Analýza konstrukce

Provádí se analýza kritických částí přístroje – drift operačních zesilovačů, stabilita časové základny a podobně….

4 metody reakce
4. metody reakce

Metody jsou jistou obdobou obecných metod plánování experimentu.

Vychází se z výsledků kalibrace. Pracovně lze metody roztřídit:

4.1. metoda jednoduché reakce

4.2. metoda přírůstkové reakce

4.3. metoda testu intervalů

4 1 metoda jednoduch reakce
4.1. metoda jednoduché reakce

Kalibrační interval je upravován na základě výsledku předcházející kalibrace tak, že se interval ponechá nebo zkrátí nebo prodlouží o fixní část nebo o násobek existujícího intervalu.

Přístup může být takový, že se po kalibraci přístroje následující kalibrační interval :

  • zvětší v případě, kdy se zjistí, že přístroj se nachází v 80% požadovaného tolerančního pásma
  • zkrátí, pokud je mimo toto pásmo
  • ponechá, pokud je mezi 80% až 100% toleranč. pásma
v sledky vedouc k ponech n kalibra n ho intervalu nejistota je 80 100 stanov hodnoty
výsledky, vedoucí k ponechání kalibračního intervalu(nejistota je 80 – 100% stanov.hodnoty)
v sledky dovoluj c prodlou en kalibra n ho intervalu nejistota 80 stanoven hodnoty
výsledky, dovolující prodloužení kalibračního intervalu(nejistota < 80% stanovené hodnoty)
v sledky vy aduj c zkr cen kalibra n ho intervalu nejistota 100 stanoven hodnoty
výsledky, vyžadující zkrácení kalibračního intervalu(nejistota>100% stanovené hodnoty)
v sledky kter nedovoluj prodlou en kalibra n ho intervalu
výsledky, které nedovolují prodloužení kalibračního intervalu

nutno zjistit příčinu chování měřidla

4 2 metoda p r stkov reakce
4.2. metoda přírůstkové reakce

Přírůstek nebo zkrácení intervalu se progresivně zmenšuje při každé úpravě tak, až se asymptotickým přibližováním dosáhne správného intervalu.

počátek

optimum

4 3 metoda testu interval
4.3. metoda testu intervalů

Princip této metody spočívá v tom, že kalibrační intervaly jsou upravovány pouze v případě, kdy výsledky nejsou ve shodě s předpokladem. Tato shoda se vypočítává pomocí statistického testování.

Metoda údajně dosáhne správného intervalu v rozumném čase a může prý být použita i v případech, kdy je poměrně málo známých informací.

Metoda je v softwarové verzi volně dostupná na:

http://www.isgmax.com/freeware.htm

4 3 metoda testu interval1
4.3. metoda testu intervalů
  • Periodická kalibrace souboru zařízení stejného druhu
  • Sběr dat a hodnocení souhlasu s tolerancemi
  • Analýza počtu vyhovujících a nevyhovujících měřidel v okamžiku uvedení do používání
5 metody odhadu pravd podobnosti
5. Metody odhadu pravděpodobnosti

Metody využívají pravděpodobnostních metod, vyžadují značné množství informací pro statistickou analýzu (je třeba zhruba 20 až 30 výsledků sledování podle druhů přístrojů), a pro běžný provoz jsou náročné na statistické zpracování.

Výhodou je jistě snaha o exaktní přístup. Metody tohoto typu nejsou běžné a jejich užitečnost je diskutabilní.

metoda kontroly ernou sk kou
metoda kontroly „černou skříňkou“

Kromě již uvedených metod na závěr:

metoda kontroly „černou skříňkou“

Princip - kritické parametry se kontrolují často (např. každý den) pomocí kalibračního zařízení nebo standardu vyrobeného speciálně na kontrolu vybraných parametrů. V případě, kdy se zjistí, že přístroj je mimo toleranci, tak se zašle na úplnou kalibraci – interval „se určil sám“, ovšem nutný je zákrok - justování

Metoda se hodí (a často je nutná) pro složité přístroje a zkušební stanice, s vysokým rizikem při nesprávném měření.

příklad – automaty v laboratrorní medicíně