Onemocnění pohybového aparátu a práce

1. Onemocnění pohybového aparátu a práce MUDr. J. Hlávková SZÚ Praha Centrum pracovního lékařství Praha, 2007

2. MSDs – problém celé EU • MSDs - tvoří skupinu onemocnění týkající se nervů, svalů, šlach a opěrných nosných struktur. Reprezentují širokou škálu onemocnění, které se liší velikostí subjektivních obtíží a závažností. • Mohou vyústit v dlouhotrvající onemocnění se závažným poškozením. • Většina z nich se řadí mezi onemocnění vznikající v souvislosti s prací, některé z nich patří mezi onemocnění přiznávaná jako NzP

3. MSDs – problém celé EU • Jedná se o jeden z největších zdravotních problémů v celé Evropě. • Dle Eurostatu představují MSDs v EU ztrátu 0,5-2% HDP a jsou odpovědná za 40 – 50% PN • V zemích EU – tvoří 53% všech přiznaných NzP, v ČR pak kolem 33% • V ČR jsou na 2. místě v příčinách PN a nejčastěji se vyskytujícími NzP • Trvale stoupající trend výskytu těchto onemocnění

4. MSDs – problém celé EU • MSDs tvoří ve všech státech EU onemocnění s nejvyšší podílem na PN : je odpovědná za 49,9% veškerých absencí delších než 3 dny a za 60% trvalé pracovní neschopnosti Většinou jde o kumulativní poruchy vyvolané opakovanou dlouhodobou expozicí vysoké pracovní zátěži.

5. MSDs – situace v EU Dle nejnovějších výzkumů trpí: • 24% pracovníků v EU bolestmi zad • 22% pracovníků bolestmi svalů zejména horních a dolních končetin • 23% pracovníků celkovou fyzickou únavou Převážně jsou postiženy záda, krk, ramena a horní končetiny.

6. Proč jsou MSDs problém? • Nejčastější onemocnění v různých profesích a ve všech zaměstnaneckých sektorech. • Vysoké náklady (dlouhodobé, opakované PN). • Mohou vést až k trvalé invalidizaci pracovníků. • Ovlivňují produktivitu i kvalitu práce. • Nejčastějšími NzP souvisejícími s prací.

7. Faktory práce rozhodující pro vznik MSDs 1) Fyzikální faktory - používání velké svalové síly, vysoké počty repetitivních pohybů, nepříznivé pracovní polohy, opakované stlačování určitých pohybových struktur (např. používání ruky jako kladivo), vysoký podíl statické pracovní zátěže, vibrace, nepříznivé mikroklimatické podmínky - souvisí i s uspořádáním pracovního místa a designem pracovního úkolu, používanými pracovními nástroji a nářadím

8. Faktory práce rozhodující pro vznik MSDs 2) Organizační a psychosociální faktory – psychická náročnost práce, monotonie, vnucené a rychlé tempo, nedostatek možnosti vlastního rozhodování, dlouhá doba práce, časový tlak, špatná organizace práce - tyto faktory v ČR značně podceňovány, i když jejich význam pro vznik MSDs byl jednoznačně prokázán 3) Individuální faktory – věk, pohlaví, genetické faktory, fyzická zdatnost aj.

9. Ergonomický trojúhelník

10. Vliv jednotlivých faktorů na výskyt MSDs

11. Kauzální souvislost mezi fyzikálními faktory práce a vznikem MSDs • Bernard B,. editor. Musculoskeletal disorders and workplace factors: a critical review of epidemiologic evidence for work-related musculoskeletal disorders. Cincinnati (OH): National Institute for Occupational Health,1997.

12. Kauzální souvislost mezi fyzikálními faktory práce a vznikem MSDs

13. 2 str.

14. Důvody nepříznivého trendu Dle nejnovějších studií jsou pracovníci v EU často exponováni ergonomickým rizikům: • 62% pracovníků vysokým počtům repetitivních pohybů • 47% pracovníků nepříznivým pracovním polohám • 36% pracovníků provádí manipulaci s těžkými břemeny • 24% pracovníků vibracím

15. Důvod nepříznivého trendu K tomu přistupuje řada dalších vlivů jako prodlužování doby práce, stárnutí pracovní populace, pracovní stres zvyšování intenzity a produktivity práce, nedostatek pracovníků aj.

16. Individuální faktory • Ženy se zdají být rizikovější, ale může to být způsobeno tím, že častěji vykonávají repetitivní práci (31,5% žen x 26% mužů v EU) • Starší pracovníci, nejvyšší prevalence v EU zjištěna ve věku 45-55 let – souvisí se životním stylem a výší pracovního rizika • Byl zjištěn korelační vztah mezi MSDs a kouřením (předpokládá se, že souvisí s psychickým stresem a demineralizačními procesy ve tkáních u kuřáků)

17. Individuální faktory • Zjištěna negativní korelace mezi fyzickou kondicí a výskytem MSDs (dobrá kondice má ochranný efekt) • Na druhé straně rizikové pro vznik MSDs je kombinace vysoké expozice pracovní zátěži s náročnými sportovními aktivitami • Z antropometrických ukazatelů se zdá být významný výživový stav (BMI) a vysoká tělesná výška – vyšší výskyt bolestí zad a diskopatií

18. Výsledky nejnovějších studií k problematice MSDs • 2000-2006 – stovky studií zaměřeny na kauzální souvislosti efektivitu opatření ke snížení výskytu MSDs Statisticky významné závěry: A)Organizační intervence • Redukce doby práce ve směně – snížení výskytu MSDs • Aplikace přestávek – snížení výskytu MSDs zejména u repetitivního typu práce

19. Výsledky nejnovějších studií k problematice MSDs B)Technická intervence - ergonomická opatření ve smyslu redesignu pracovního místa, pracoviště a práce – významný efekt C)Protektivní opatření – bederní pásy a bandáže zápěstí nepřinášejí efekt D) Behaviourální opatření – training – není efektivní, použije-li se pouze tato metoda, fyzický training (zvyšování kondice) – může vést ke snížení výskytu MSDs – je-li vhodný a opakovaný alespoň 3x týdně

20. Prevence MSDs • U řady MSDs může být účinná prevence při zavedení dobré praxe • Ukazuje se, že zaměření na jednotlivé pouze faktory nevede k úspěchu, úspěšná prevence vyžaduje multifaktotriální, multidisciplinární přístup

21. Prevence MSDs • Prevence MSDs – pomalý proces • Výchozím bodem - znalost rizik a situace • Řešení problému prevence a snížení výskytu MSDs ve státech EU vidí odborníci v aplikaci vhodných jednotných metod na bázi dozoru a zavedení správné praxe v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. • Zásada - přeměna znalostí situace do dobré praxe

22. Prevence výskytu MSDs V letošním roce byl vyhlášen : EVROPSKÝ TÝDEN 2007 – který usiluje o podporu a integraci přístupů všech států EU v rámci prevence MSDs.

23. Evropský přístup k řešení problematiky MSDs • Předcházení MSDs - vyhodnocování a odstraňování ergonomických rizik - zavést komplexní systém prevence rizik a přizpůsobování práce technickému pokroku • Řešení problému reintegrace pracovníků s MSDs do pracovního procesu • Multidisciplinární přístup k řešení problému na jednotlivých pracovištích v kombinaci prevence a rehabilitace • Za důležitou je považována i úloha sociální a organizační podpory.

24. Taktika EU v boji proti MSDs • Podpora tzv.Lisabonské strategie - lepší práce v Evropě v oblasti BOZP. • Společná strategie OSH 2002-2006 - která identifikovala MSDs jako prioritní problém v oblasti prevence profesionálních onemocnění. • Aplikace a revize EU legislativy v oblasti boje proti MSDs. • Zavedení komplexního systému pro hodnocení ergonomických rizik na pracovišti.

25. Cíl kampaně • Cílem je podpora zaměstnavatelů, pracovníků, bezpečnostních techniků, lékařů pracovnělékařské péče a dalších zúčastněných v oblasti prevence MSDs na úrovni pracovišť a pracovních míst. • Kampaň je postavena na konceptu : „ řízení pracovní zátěže“ a je zaměřena na všechny rizikové faktory MSDs. Do kampaně by měly být zahrnuty všechny státy EU.

26. Záměry kampaně • Podnítit zainteresované na všech úrovních k aktivnímu přístupu k problému. • Zvýšit povědomí o rizicích MSDs u pracovníků. • Zlepšit prevenci MSDs na úrovni pracovišť a pracovních míst. • Podpora integrovaného systémového přístupu zahrnujícím prevenci, zachování práceschopnosti, rehabilitaci, reintegraci pracovníků do pracovního procesu po prodělaném onemocnění MSDs apod…

27. Rozsah kampaně • Kampaň je plánovaná na úrovni pracovišť a pracovních míst ve všech ekonomických sektorech. • Vyšší priority jsou dávány některým sektorům s nejvyšším výskytem MSDs: stavebnictví, služby a obchod, vzdělávání, zdravotnictví, ubytování a stravování.

28. MSDs – problém i ČR MSDs jsou i v ČR závažným problémem s rozsáhlými celospolečenskými důsledky zdravotními, sociálními i ekonomickými. Příčin je více, nejde zdaleka jen o příčiny spojené s výkonem práce, vzrůstá počet těchto onemocnění i v dětské populaci. Nepříznivé pracovní podmínky však u dospělé pracovní populace hrají velmi významnou roli.

29. Nejvýznamnější kroky k řešení situace v ČR • Nová legislativa a její aplikace v terénní praxi • Harmonizacea aplikace platné evropské legislativy (direktiv EU, evropských standardů - normy EN i ISO) • Zapojení do mezinárodních aktivit v oblasti výzkumu MSDs (úkol WHO No 9) – ukončen v roce 2006 • Monitoring lokálního jednostranného přetěžování u vytipovaných prací a profesí – ukončen v roce 2005 • Aktivity v oblasti aplikace ergonomických zásad do praxe, rozšiřování znalostí v oblasti ergonomie do všech důležitých složek • Autorizacev této oblasti (kontrola kvality laboratorní praxe ve fyziologii, psychologii práce a v oblasti ergonomických hledisek vyplývajících z legislativy)

30. Hlavní problémy v ČR při aplikaci metod boje proti MSDs • Nedostatek odborníků pro hodnocení pracovních rizik a v oblasti ergonomie • Není dostatečně vypracovaný systém vzdělávání v oblasti ergonomie a v pracovním lékařství • Nedostatek erudovaných pracovních lékařů • Nedostatečné povědomí mezi zaměstnavateli i zaměstnanci o této problematice • Problémy máme často i s podniky, které jsou ze zemí EU – nerespektují základní zásady dané naší legislativou

31. Hlavní problémy v ČR při aplikaci metod boje proti MSDs • Sociální faktory (nezaměstnanost, sociální problémy) – problémy s vyřazování nemocných z práce a znovu zařazováním do práce. Sklony k disimulaci pracovníků. • Dořešena není problematika ohrožení nemocí z povolání – nevýhodné pro pacienta • U některých faktorů nemáme vhodné metody pro objektivizaci míry rizika (psychosociální problematika pracovní zátěž) • Nejednotná a komplikovaná kritéria a postupy v EU – způsobují problémy zejména v nadnárodních společnostech

32. Hlavní problémy v ČR při aplikaci metod boje proti MSDs • Problematika je často zaměstnavateli podceňována. • Chybí motivace zaměstnanců ke zlepšení práce a pracovního prostředí (zaměstnávání prostřednictvím agentur). • Špatná organizační kultura některých firem. • Přivážení zastaralé, ergonomicky zcela nevyhovující výrobní technologie. • Problematika směnnosti zejména zavádění 12hodinových pracovních směn u rizikových prací.

33. Společný postup v EU V poslední době je diskutována problematika kvality a přínosu stávající evropské legislativy: 1) direktiv 2) standardů

34. Nejdiskutovanější směrnice EU • Rámcová Směrnice Rady EU 89/391/EHS • 90/269/EHS Směrnice Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při ruční manipulaci s břemeny,při níž je riziko poškození páteře zaměstnanců • 89/655 Směrnice Rady o minimálních bezpečnostních a zdravotních požadavcích na používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci • 89/654 Směrnice Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti • 95/63 Směrnice Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (mění 655ku) • 90/270 Směrnice Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami

35. Diskusi v EU o neúspěšnosti boje s MSDs • Iniciovala ji Evropská komise • Prostřednictvím TUTB (Trade Union Technical Bureau for Health and Safety)- setkání expertů k zhodnocení účinnosti současně platné legislativy • Z diskuse vyplynulo, že současná legislativa je nedostatečná a proto i nedostatečně účinná

36. Kritika směrnic EU a evropské legislativy • jsou velkou většinou zaměřeny na bezpečnost práce, věnují se spíš ochraně proti úrazům a ne hledisku možného poškození zdraví při dlouhodobém vykonávání práce • často neobsahují žádná nebo jen nejasně formulovaná ergonomická kritéria • nejsou sjednocena pravidla a metody pro hodnocení rizik (nezbytná je objektivizace jednoduchými objektivními nebo subjektivními metodami a sledování efektivity opatření) • vzdělávání a školení všech složek, chybí výukové materiály

37. Kritika evropských standardů klíčových pro boj s MSDs • řada z nich určena pro konstruktéry a designéry při tvorbě nových pracovišť a pracovních míst (nejsou použitelné pro hodnocení stávající pracoviště) • některé metodologické standardy - příliš komplikované, neumožňují jednoduché použití v terénu (složité metody nejsou v praxi uchopitelné, čemu zaměstnavatelé nerozumí, to nepoužívají) Klíčová je ČSN EN 1005: Bezpečnost strojních zařízení – Fyzická výkonnost člověka. Části 1- 5.

38. Návrhy řešení situace • návrhy řešení by měly být cílená, nikoliv obecná • musí být zapracován multidisciplinární přístup při řešení ergonomických problémů • je třeba dostat problematiku do povědomí všech zainteresovaných složek • vzdělávání pracovních lékařů v oblasti posuzování pracovních míst a ergonomie • rozpracovat nové konkrétní metody práce, sjednotit systém NzP v rámci EU • správná aplikace zásad ergonomie v praxi • výzkum zaměřený na nedořešené oblasti ve spolupráci s EU, pozornost soustředit na nové technologie, studie zaměřené též na efektivitu realizovaných opatření • dopracovat legislativu

39. Zásady boje s MSDs • Implementace ergonomických principů – nejlepší prevencí • Ergonomická intervence může dle posledních studií redukovat počet onemocnění o 30-40%

40. Kroky ergonomického procesu • Zjistit ergonomické problémy na pracovišti – identifikace rizika • Stanovit priority • Analyzovat prioritní ergonomické problémy • Navrhnout řešení • Realizovat řešení • Vyhodnocení efektivity opatření

41. Identifikace rizika • Vyhodnotit dřívější poškození související s ergonomií (údaje z minulosti) • Nehody, úrazy, NzP • Sledování zdrav. stavu zaměstnanců (PN, specifická PN na MSD) • Sledování nákladů na zdravotní péči • Ostatní ukazatele – fluktuace, pokles produktivity apod. • Hlášení subjektivních příznaků ze strany zaměstnanců

42. Stanovení priorit Aplikace metod pozorovacích, vytipování problémů • Práce/pracovní operace s nejvyšším počtem poškození souvisejících s ergonomií by měly mít největší prioritu. • Na seznamu priorit by měly všeobecně být všechny práce/pracovní operace, u nichž byla zaznamenána poškození spjatá s ergonomickými faktory.

43. Vyhodnocení zjištěných rizik • Provést kvantitativní i kvalitativní hodnocení • Systematicky přezkoumat všechny ergonomické rizikové faktory. • Soustředit se na konkrétní problémy představující největší rizika. • Definovat si v souvislosti s ergonomickými riziky výchozí stav před zavedením opatření k řešení tak, aby bylo později možné hodnotit úspěšnost takových opatření.

44. Vyhodnocení ergonomických rizik • Existuje řada metod /checklisty, rizikové škály, pozorovací techniky, specializované hodnotící procedury/ • Řada z nich – postavena na subjektivním hodnocení zátěže a pocitu nepohody zaměstnanci – u nás jsou považovány za ne zcela věrohodné • V případě potřeby – specializovaná měření odborníky (expertiza)

45. Další kroky ergonomického procesu • Návrh a realizace řešení problému– v ergonomickém týmu Členy týmu: ergonomové, manažeři, lékaři ZPP, zástupci podniku,technici, zástupci zaměstnanců, personalisté, konstruktéři, bezpečnostní technici Faktory ovlivňující výsledek: zainteresovanost managementu a zaměstnanců, sestavení týmu, výměna informací, motivace) • Vyhodnocení řešení • Opětná identifikace dalšího problému

46. Zavádění nových metod v oblasti hodnocení ergonomických rizik je nezbytné z důvodu METODOLOGICKÉHO SJEDNOCOVÁNÍ posuzování jednotlivých faktorů práce s ostatními státy EU.

47. Metodický materiál NRP Určeno zejména pro zaměstnavatele a dozorové orgány k usnadnění orientace v problematice, tj. přesnějšímu vytipování zdravotních rizik u fyziologických faktorů práce a k vhodnému nasměrování a realizování příslušných nápravných opatření.

48. K čemu jsou nové metody určeny? • Předložený materiál by měl sloužit k identifikaci a základnímu vyhodnocení rizika • Je určen k zlepšení orientaci v problematice, k správnější a přesnější práci s ergonomickými riziky prováděné zaměstnavatelem a dále pro dozorové orgány pracující v oblasti BOZP • Pro správné nasměrování a realizaci vhodných nápravných opatření k omezení ergonomických rizik se zaměřením na onemocnění pohybového aparátu

49. Ergonomické checklisty a nové metody práce při hodnocení ergonomických rizik Metodický materiál Národního referenčního pracoviště pro fyziologii a psychofyziologii práce má 3 části: • Checklisty (orientační, hodnotící, subjektivní hodnocení zátěže) • Checklisty (materiál k řízení rizika a přípravě návrhu opatření) • Nové metody hodnocení ergonomických rizik • Normové metody k ruční manipulaci s břemeny

50. Nové metody práce připravené pro aplikaci • Metoda RULA. • Metoda REBA. • Komplexní metoda pro identifikaci ergonomických rizik. • Ergonomický software JACK.