150 likes | 410 Views
Fiskální politika. Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE). Fiskální (rozpo čtová ) politika. Hlavní nástroj hospodá řské politiky státu Sleduje tyto cíle :
E N D
Fiskální politika Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Fiskální (rozpočtová) politika • Hlavní nástroj hospodářské politiky státu • Sleduje tyto cíle : • odčerpání relativně přebytečného kapitálu formou daní a vytvářením dodatečné poptávky prostřednictvím výdajů SR, směřuje k anticyklickému ovlivňování vývoje ekonomiky, řeší problémy rozvoje oblastí, zmírňuje sociální rozdíly • k bezprostředním cílům patří dostatečná zaměstnanost, cenová stabilita • Multiplikátor státních výdajů - o kolik se zvýší produkt, jestliže se státní nákupy zvýší o 1 peněžní jednotku • Daňový multiplikátor - o kolik se zvýší produkt při snížení daní o 1 peněžní jednotku
Fiskální (rozpočtová) politika • Příjmy SR plní funkci: • alokační (akumulační) – centralizace finančních zdrojů od firem i domácností do rukou státu, získané prostředky na obranu atd. • redistribuční (regulační) – regulace disponibilních důchodů firem a domácností • stabilizační – ovlivňuje se zájem podniku na využívání výrobních faktorů, usměrňuje makroekonomický vývoj • Výdaje SR představují poptávku státu po investičních statcích i spotřebních předmětech, důležitý nástroj při ovlivňování poptávky, míry růstu, výrobní struktury • Ovlivňují poptávku prostřednictvím: • přímých investic, přímé nákupy zboží, vyplácení mezd státním zaměstnancům, transferové výdaje
Nástroje fiskální politiky: • 1. vestavěné (automatické) stabilizátory • po zavedení působí automaticky • progresivní daň z příjmu, výkup zemědělských přebytků, pojištění v nezaměstnanosti atd. • v období růstu přibrzďují a v době recese podporují • 2. nástroje s volností rozhodování (záměrná opatření) • jednorázové rozhodnutí státního orgánu • změna daňových sazeb, změna struktury výdajů SR, změny výše jednotlivých položek rozpočtových výdajů
Deficit SR využívání vestavěných stabilizátorů→ cyklický deficit SR pro růst veřejného dluhu nebezpečný strukturální deficit (jako důsledek záměrných opatření) → inflace neexistuje přímý vztah mezi vznikem dluhu a úpadkem země podle OECD došlo k narůstání úlohy státu v ekonomice (posledních 30 let)
Příčiny růstu daňového zatížení složená daňová kvóta = ukazatel celkového daňového zatížení (celkové daňové příjmy + pojištění+ sociální)/HDP v ČR v roce 2004 37,6%
Příjmy a výdaje nejrychleji rostou příjmy ze spotřebních daní, z DPH, z příspěvků na sociální pojištění výdaje na sociální a zdravotní pojištění roste se stárnutím populace) dlouhodobě roste podíl daní na HDP A. Wagner (1835-1917)
Příčiny růstu veřejných výdajů rozvoj společnosti spojen s růstem nákladů na zabezpečení veřejné zprávy, zákonné moci atd. ekonomický rozvoj doprovázen s růstem průmyslových monopolů→ zvýšení regulace poptávka po sociálních a službách poskytované státem se s růstem důchodu zvyšuje více než proporcionálně
Daně vliv na trh kapitálu a trh práce přesun daňového zatížení = s uvalením nové daně se mění cena zboží nízká úroveň vykazované složené daňové kvóty→rostoucí veřejný dluh přesnější ukazatel = komplexní daňová kvóta = složená daňová kvóta + skutečný schodek veřejných financí v témž fiskálním roce
Tendence ve vývoji daňového zatížení v ČR • míra zdanění je závislá na koordinace a harmonizaci v rámci EU • na daňovou politiku působí • procesy sjednocení právních norem • koordinace hospodářské a sociální politiky • zpracování koncepce politiky průmyslové zemědělské • politiky podpory malých firem
Předpoklady snižování daňového zatížení racionalizace a úspory na straně celkových výdajů snížení daňových úniků a daňových nedoplatků uplatnění daňových výdajů přerozdělování značných prostředků z rozočtu EU ve prospěch ČR růst veřejného dluhu příjmy z privatizace
Záměry EU zužování skupiny zboží a služeb se sníženou sazbou DPH zvýšení spotřební daně z cigaret, uhlovodíkových paliv a maziv, snížení nominální sazba daně z příjmu právnických osob
Proces přerozdělování • k přerozdělování skrytě dochází: • inflací • zhoršení kvality • snížení bezpečnosti a ochrany zdraví, majetku • zanedbáváním obnovy i rozvoje infrastruktury • vyšší veřejné výdaje mohou být kryty: • vyšší příjmy SR z daní • růstem veřejného dluhu