vod do teologick ho my len n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
ÚVOD DO TEOLOGICKÉHO MYŠLENÍ PowerPoint Presentation
Download Presentation
ÚVOD DO TEOLOGICKÉHO MYŠLENÍ

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 18

ÚVOD DO TEOLOGICKÉHO MYŠLENÍ - PowerPoint PPT Presentation


  • 107 Views
  • Uploaded on

ThLic. Mgr. Denisa Červenková. ÚVOD DO TEOLOGICKÉHO MYŠLENÍ. Co je teologie, její úkol, členění, typy teologického tázání. Tento i další materiál je ke stažení na www.cestanahoru.org/denisa. Obsah:. 1.1.Teologie jako porozumění víře, intellectus fidei 1.2 Teologie jako věda

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'ÚVOD DO TEOLOGICKÉHO MYŠLENÍ' - travis


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
vod do teologick ho my len

ThLic. Mgr. Denisa Červenková

ÚVOD DO TEOLOGICKÉHOMYŠLENÍ

Co je teologie, její úkol, členění,

typy teologického tázání

Tento i další materiál je ke stažení na www.cestanahoru.org/denisa

obsah
Obsah:

1.1.Teologie jako porozumění víře, intellectus fidei

1.2 Teologie jako věda

1.2.1 Úkol teologie

1.2.2 Předmět teologie – různá pojetí

1.3 Pluralita teologií

1.4 Proměny teologie – dějiny pojmu a bádání (úvod)

teologie jako porozum n v e
Teologie jako porozumění víře
  • předpokládá auditus fidei: naslouchání pramenům
  • „Credo ut intelligam et intelligo ut credam“ (sv. Augustin)
  • kritická a metodická reflexe zkušenosti víry – proč?:
      • otázka křesťanské identity: prohloubit naše pochopení tajemství Božího zjevení, abychom žili plněji své křesťanství, plněji přijímali Boží dar spásy
      • revidovat své náboženské představy
      • doplnit vědomosti
      • abychom mohli být svědky víry druhým, musíme reflektovat vlastní zkušenost víry, znát vlastní základy
  • rozlišit základ/jádro víry
  • teologie jako „mezistádium“ mezi vírou a blaženým patřením na Boha (sv. Anselm) – čím více i náš rozum vstupuje do hloubek Božího tajemství, tím více se podle něj blížíme visio beatifica…
1 2 je teologie v da
1.2 Je teologie věda?
  • ne od počátku
  • jiná „vědeckost“ ve srovnání s dalšími vědními obory
  • jiný cíl: kultivovat vztah k víře
  • tytéž nároky na historickou přesnost, pojmovou přísnost, systematickou jednotu, interpretační jasnost
kol teologie podle j e urbana ad
Úkol teologie (podle J.E. Urbana ad.)
  • hledat, otvírat a rozvíjet svědectví Ježíše Krista o Bohu
  • překládat slovo svědectví do jazyka dnešního člověka
  • naslouchat vanutí Ducha a zkoušet je,
  • připravovat svědectví pro zvěstování
  • stanovit meze přílišnému spekulování o Bohu
  • budit v myslích zájem o božské věci a porozumění pro ně,
  • vykládat nauku církve podle jejího učitelského poslání nebo pro učitelský úřad

„Teolog má odborně vnášet jasno do otázek, směrů, stran, krizí. Má nalézat vady v myšlení, v hodnocení a důrazu, rozlišovat mezi větami dogmatickými, disciplinárními, mezi dogmatem a teorií, mezi příkazem a radou, mezi charismatem a institucí, mezi dogmatem a jeho prováděním.“

p edm t teologie jeho r zn formulace
Předmět teologie– jeho různé formulace
  • zjevení
  • akt + obsah křesťanské víry
  • náboženská zkušenost/zkušenost víry

Tomáš Akvinský: Bůh a vše ostatní se vztahem k němu

Donum veritatis: „předmětem teologie je Pravda, živý Bůh, a jeho plán spásy, zjevený v Ježíši Kristu.”

1 3 pluralismus v teologii
1.3. Pluralismus v teologii
  • trvalý jev (teologie janovská, pavlovská, …)
  • různost na úrovni disciplín a metod
      • členění na teol. obory historické a systematické
      • pozitivní, systematické a praktické obory (podle toho, zda kladou větší důraz na údaje, významy či hodnoty)
  • různost forem
      • teocentrická (věda o Bohu),
      • antropocentrická (věda o víře člověka),
      • teo-antropická (věda o zjevení Boha člověku)
resum
resumé:
  • Budeme chápat teologii jako kritické promýšlení/reflexe svědectví o Bohu, o jeho sebesdělení v Ježíši Kristu, které přijímáme vírou. Pro sebesdělení Boha člověku budeme používat pojem zjevení.
  • Teologii budeme přiznávat status vědy: jde o typ poznání Boha i stvořených věcí, které má svou obecnou platnost, prochází reflexí a má svůj specifický předmět, úkol a metodu, pro kterou je důležitý fakt zjevení Boha v Ježíši Kristu.
  • každá doba hledá toto zdůvodnění vzhledem k otázkám, které si klade, a ke způsobu, jakým jsou kladeny, což s sebou nese ohled na jazyk a kulturní horizont současného člověka a to proto, aby základní křesťanské poselství o Bohu, člověku, světě a o jejich vzájemném vztahu, tak jak jsme ho zdědili v římskokatolické křesťanské tradici zůstávalo i nadále živé.
1 4 d jiny pojmu teologie
1.4 Dějiny pojmu teologie
  • dvojí úloha teologie: naslouchat pramenům poznání a předávání víry (auditus fidei)
  • aby jim mohla posléze hlouběji porozumět (již zmíněný intellectus fidei) a dál předat, co je křesťanskému poselství vlastní, a to obecně přístupným a srozumitelným způsobem, a přitom neztratit to, co základní.
  • Problémem všech dob tedy zůstává udržet základní obsahy křesťanské víry a zároveň hledat cesty, jak je dál zprostředkovat v různých kulturách a dějinných obdobích (>„inkulturace víry“)
  • Jak tento proces naslouchání a porozumění víře formoval teologii? Jakými proměnami procházelo vyjádření úkolu, předmětu a metody teologie v dějinách křesťanství - od dob církevních otců až po novověk.
pojem teologie v antice
Pojem teologie v antice
  • Teologie je pojem z oblasti antické řecké kultury, poprvé nacházíme u Platóna
  • jeho první význam: mytologie
  • „teolog“ = básník nebo chrámový zřízenec, úředník
  • kdo chce „poznat Boha“, zabývá se filozofií
      • Platón (Ústava 18, 379a): t. jako mytologická výpověď o bozích, které schází jasnost vlastní filozofii, mýty však mohou (v očištěné podobě) sloužit výchově mladých
      • Aristoteles: Homér i Hésiodos jsou teology, tj. původci mýtů, náznaky dalšího rozlišení
  • u stoiků a dále postupně rozlišení teologie jako mýtu a teologie jako úvah o božích, až k rozlišení, které nacházíme u Marka Terentia Varro (116-27 př. Kr.):
      • theologia mythica – vhodná pro divadlo (zabývá se zobrazením bohů)
      • theologia naturalis – vhodná pro svět/kosmos (zabývá se povahou, sídlem, vlastnostmi bohů
      • theologia civilis – vhodná pro město/urbs (politika a kult)
troj teologie jako odpov d na troj pot ebu lov ka vzhledem k bohu
= trojí teologie jako odpověd na trojí potřebu člověka vzhledem k Bohu:
  • představit si boha →mýtus
  • ustavit s ním vztah →rituál (>zákon)
  • poznat, jaký je bůh →filozofická úvaha
slide12
odtud však i neporozumění s křesťany:
  • křesťanství něčím více než filozofií, není mytologií
  • způsob, jak oslavuji a uctívám Boha, má odpovídat mému poznání a pravdě o Bohu
      • pro Římany např. nebyl problém filozoficky uznat existenci jednoho boha, to jim však nebrání v účasti na kultu, uctívání jiných božstev, protože jde o jinou sféru…
teologie v nz a d le
Teologie v NZ a dále
  • Nový zákon, podobně jako apoštolští otcové [1]

termín teologie vůbec nepoužívají,

  • u apologetů najdeme jen vzácně, ve významu „mýty pohanů“, jejichž opakem je křesťanství, které je „pravou filozofií“.[2]

[1] „apoštolští otcové“: křesťanští autoři, kteří žili v době apoštolů: Klement Římský, Ignác z Antiochie, Polykarp ad..

[2] Za apologety označujeme skupinu křesťanských autorů druhého století, kteří ve svých spisech snaží protestují proti pronásledování křesťanů ve společnosti, vyslovují kritiku polyteismu a ostatních náboženských tradic a snaží se prezentovat křesťanské poselství, jeho krédo, životní styl a kultickou složku. Srov. např. Justin, Druhá apologie II,2

slide14
Mezi 2.-3. stoletím došlo k dalšímu promýšlení otázky vlastní identity křesťanů, odpověď se však začala různit podle jednotlivých geografických oblastí: asijskou, alexandrijskou a africkou.
      • KlémentAlexandrijský: teologem je např. Mojžíš nebo Homér, teologie je každé poznání o Bohu, v jistém smyslu i křesťanské…
      • Órigenés: „theologein“ = vyznávat Boha
      • jinak formuluje např. Tertulián („první latinský teolog“) ad. – u něj přechod od sebepojetí křesťanství jako „cesty“ nebo „pravé filozofie“ k definici křesťanství = pravé náboženství (vera religio)
od 4 5 stolet rozd l mezi k es ansk m v chodem a z padem
od 4.-5. století rozdíl mezi křesťanským Východem a Západem:

VÝCHOD:

  • teologie zůstává vyznáním křesťanského Boha, tj. Kristova božství, tajemství Trojice (Eusebios)
  • t. = jak Písmo mluví o Bohu, rozlišení křesťanské teologie (Pseudo-Dionýsios): na
      • katafatickou: co o Bohu můžeme sdělit
      • apofatickou: „negativní“ teologie
  • rozlišení theologia // oikonomia
z pad
ZÁPAD:
  • sv. Augustin: pojednání o Bohu odpovídá spíše Varronově theologia naturalis
  • v teologii doby Otců do teologie patří nejen reflexe, ale vše, co vypovídá o Bohu a víře, tj. i liturgický život církve, životní styl křesťanů ad. (=široké chápání teologie u Otců)
  • zatímco Východ si uchová i smysl pro symbolickou a apofatickou dimenzi teologie, západní křesťanství s nástupem středověku bude věnovat stále více pozornosti promýšlení vztahu víry a rozumu
  • srov. průnik aristotelského myšlení do křesťanství, jeho dělení věd ovlivní pojetí teologie, její „zvědečtění“ (viz dále)
  • pojem teologie jako „systematické pojednání o záležitostech týkajících se Boha“ poprvé u Abélarda (1079-1142)
  • důraz stále více kladen ne tak na téma Zjevení, ale na rozum jako specifikum teologie
  • na přelomu 13.-14. stol. pojem teologie nahradí ostatní dosud používané pojmy:

sacra scriptura/pagina sacra → sacra doctrina → theologia

nejde jen o zm nu pojmu ale tak v znamu
sacra scriptura/pagina sacra

= důraz na biblický text a jeho četbu

teologie je komentářem k četbě, vysvětluje význam slov a pasáží

teologie

= řešení spekulativních problémů, které navazují na exegezi/výklad biblického textu

osamostatňují se jako zvláštní pojednání, do sbírek tzv. quaestiones

nejde jen o změnu pojmu, ale také významu:
mal resum k d jin m pojmu teologie
malé resumé k dějinám pojmu teologie:
  • teologie tedy není jen křesťanský pojem
  • Pojem sám o sobě není jednoznačný, umožňuje mnohost teologií.
  • u žádného z církevních otců neoznačuje pojem teologie křesťanské pojednání o Bohu.
      • celek křesťanské víry, křesťanství je popisován jako „cesta“, „následování Krista“, případně „(pravá) filozofie“
      • s Tertuliánem postupný přechod ke křesťanství = náboženství.
  • pojem teologie u církevních otců nejprve odmítán, později velmi široce vymezený: teologie je vše, co vypovídá o Bohu, tj. nejen úvaha o něm, ale také liturgie, životní styl, modlitba…
  • v dějinách křesťanství vždy existovalo propojení mezi filozofií a křesťanskou reflexí o Bohu či o víře člověka, ale také vymezování se vůči ní: teologie a filozofie byly vždy ve vztahu, ale ne totožné
  • teologie jako určitý typ vědeckého pojednání o Bohu je záležitostí středověké scholastiky
      • na středověkých univerzitách vznikají teologické fakulty na nichž je studována křesťanská nauka systematicky, jako spekulativní a teoretická věda.