1 / 10

Slované

Slované. Nejpoužívanější je rozdělování Slovanů na tři skupiny (větve):. Východní Bělorusové Rusové Ukrajinci Rusíni. Západní Češi Moravané Lužičtí Srbové Polabští Slované - zaniklé etnikum Poláci Kašubové - ve středověku Pomořané Slezané Slováci. Jižní Bosňáci

tomai
Download Presentation

Slované

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Slované

  2. Nejpoužívanější je rozdělování Slovanů na tři skupiny (větve): • Východní • Bělorusové • Rusové • Ukrajinci • Rusíni • Západní • Češi • Moravané • Lužičtí Srbové • Polabští Slované - zaniklé etnikum • Poláci • Kašubové - ve středověku Pomořané • Slezané • Slováci • Jižní • Bosňáci • Bulhaři • Pomaci • Chorvati • Gorani • Makedonci • Jugoslávci • Slovinci • Srbové • Černohorci

  3. Původ a první písemné zmínky Oblast i doba vzniku slovanského etnika byly dlouho nejasné a stále jsou předmětem mnoha sporů. O Slovanech totiž dlouho neexistovaly písemné zprávy, neboť se vyvíjeli daleko od civilizací, které by o nich písemné zmínky mohly zachovat. První nezpochybnitelné písemné zprávy o Slovanech (označovaných jako Slovieni, Sclavini, Anti, Veneti nebo Venedi) pocházejí až ze 6. století z pera byzantského historika Prokopiaz Kaisareie a gótského historika Jordana. Někteří historici se však domnívají, že o Slovanech (ovšem pod jiným pojmenováním) se ve svém díle zmínili už Hérodotos z Halikarnassu v 5. století př. n. l. a Tacitus nebo Plinius Starší ve 2. století n.l. Dnes převažuje názor, že Slované se jako etnikum konstituovali někdy v době bronzové v oblasti smíšených lesů ohraničených na západě středními toky řek Visly nebo dokonce Odry, na východě Dněprema jeho přítokem řekou Pripjatía na jihu karpatským obloukem. Z této tzv. pravlasti se ve druhé etapě stěhování národů v 6.- 7.století rozšířili na obrovské plochy střední, východní a jihovýchodní Evropy, kde v podstatě žijí dodnes.

  4. Náboženství • Slované měli polyteistické náboženství (uctívali více bohů) • hlavní bůh Svarog (případně Svantovít), stvořitel Světa  • bůh Slunce, tepla, ohně a úrody Dažbog, nástupce Svarogův • bůh hromu a války Perun  • bůh stád i hospodářství Veles  • bohyně noci a Měsíce Chors • bůh Trihlav • bůh Svarožic • bůh Stribog • bohové Černobog (nebo Černoboh) a Bělboh (nebo Bělbog )

  5. Pohřební zvyky Východních Slovanů Mohyly družiníků Vysoce postavené osoby byly pohřbívány do velkých, bohatě vybavených mohyl. Protože se nejčastěji jedná o pohřby mužské v blízkosti velkých měst, hradišť a obchodních cest a výbava obsahuje zbraně, bývají považovány za mohyly družiníků. Velký mohylník (cca 950 mohyl) s pohřby vysoce postavených osob leží v blízkosti Gnězdova u Smolenska. Jedná se o hroby se zbraněmi, také zde pravděpodobně byli pohřbeni i obchodníci a řemeslníci, kteří těžili z výhodné polohy města na Dněpru, kudy vedla obchodní trať spojující Baltské moře prakticky až s Řeckem. Zároveň tudy vedla západovýchodní stezka ze Západní Gviny do Povolží. Protože se pod některými mohylami našly i pohřby v lodích a za přítomnosti typických zbraní, uvažuje se u cca 5% hrobů o cizokrajném původu zde pohřbených, konkrétně o švédských Vikinzích. Největší mohyla z tohoto období je tzv. Černá mohyla na mohylníku u Černigova. Je vysoká 11 metrů, její průměr se pohybuje okolo 40 metrů. Bohatá výbava pro tři zde pohřbené jedince (starší a mladší muž, bohatě vybavená žena) zahrnovala dva meče, dvě přílby, deset nákončí, kopí, šípy, sekeru, nože, štíty, třmeny, bohatě zdobené picí rohy a srpy.

  6. Pohřební zvyky Západních Slovanů Pohřeb žehem Nejstarší slovanské pohřby na území západních Slovanů pocházejí z 5. - 6. století jsou stejně jako na východě žárové, ale ne ukládané do mohyl, nýbrž v zemi. Popel zemřelého se buď uložil do plátěného obalu (který se nedochoval a jedná se proto jen o hypotézu) nebo do popelnice (urny) a uložil do země. Zdá se, že ukládání bez popelnice jen v plátně bylo častější, protože urnových pohřbů nebylo nalezeno mnoho, na druhou stranu jamkové hroby se velmi těžko identifikují (v podstatě se jedná jen o hromádku popele, výjimečně je přidána keramika nebo nůž, ozdoba apod.) a snadno podléhají zkáze (hluboká orba od 19. století). Mohyly Od 7. století se začal měnit způsob pohřbívání. Na celém území se objevují mohyly a stejně jako na východě se postupně začíná přecházet od žárového ke kostrovému ritu. V určitých oblastech se již v 7. století objevují i ploché kostrové hroby (vlastně typický křesťanský způsob ukládání mrtvého), ale až v 9. století spolu s křesťanstvím začínají pronikat do oblastí, kde se dosud stavěly mohyly.

  7. Slovanský hrot kopí sekery meče

  8. hroty šípů hroty kopí

  9. Rekonstrukce pravděpodobného vzhledu svatyně Rekonstrukce interiéru časně Slovanské chaty keramika

More Related