1 / 12

Amazonitový peň „Avdarant“ (Tev aimag)

Amazonitový peň „Avdarant“ (Tev aimag). Zbyněk Buřival Ivo Řezníček. Úvod.

tolla
Download Presentation

Amazonitový peň „Avdarant“ (Tev aimag)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Amazonitový peň „Avdarant“ (Tev aimag) Zbyněk Buřival Ivo Řezníček

  2. Úvod • Hlavními cíli studia bylo na jedné straně určení sledu postmagmatických pochodů (postupných přechodů od mikroklinizace, albitizace až ke greisenizaci) v mesozoických granitech v jižní oblasti Khenteiského sinklinoria, na straně druhé i interpretace vlivu přeměn na struktury i mikrostruktury granitů a jejich mineralogické a petrochemické složení a souvislost albitizace s tantalovým zrudněním v rámci AMAZONITOVÉHO PNĚ „AVDARANT“ a určení specifických rysů přeměn granitoidů. • Příspěvek shrnuje přehledně a výstižně prvotní výsledky studia druhotných přeměn Avdarantských granitů.

  3. Mapa

  4. Obecná charakteristika • Amazonitový peň „Avdarant“ se nalézá cca 150 km západně od hlavního města Ulaan Baataru ( GPS koordináty: 47° 37´ 25,9´´s.š 105°26´59,9´´v.d ). • Ložisko dekoračního kamene bylo objeveno v rámci Mongolsko-Ruské expedice v roce 1976. Současně byla zahájena pokusná těžba jámovým lomem. Avdarantský peň je nově těžen za účelem získávání dekoračního kamene od roku 1989.  Dobývací práce provádí vězni ručně: mlátky, želízky, perlíky, sochory, špičáky. Tento způsob lomové těžby končil na území České republiky v průběhu 18. století. • V případě povrchového výchozu vlastní horniny se jedná o „čepičku“ granitového pně, kde se při vývoji horniny střetly jak projevy albitizace, tak mikroklinizace i greisenizace. Výsledkem je amazonit albitový metasomatit, který si uchoval řadu strukturních znaků původního granitu, které se však při podrobné mikroskopické analýze jeví pouze jako reliktní.

  5. Fotodokumentace

  6. Petrografický popis horniny • Struktura je proužkovaná až hnízdovitá. • Mikrostruktura je reliktní vločková. • Barva horniny je v různých odstínech zelené, v místech převažující albitizace je barva bílá. • Omezení zrn je převážně hypautomorfní. • Hlavní minerály: • Křemen je přítomen ve dvou generacích. • V případě alkalických živců jsou přítomny jak albit, tak mikroklin, které se vzájemně uzavírají a zatlačují.

  7. Vedlejší a akcesorické minerály: • Slídy: reliktní muskovit, který je pouze slabě korodovaný. • „Cinnvaldit“ vytváří hnízdovité shluky o velikosti do 8mm, přičemž vlastní krystaly slíd mají velikost do 4mm. • Fluorit je jeden z nejmladších minerálů, přítomen v shlucích slíd, kde vyplňuje pravděpodobně původně volné prostory a vznikl až po slídě, kdy došlo ke zvýšení aktivity F a snížení aktivity Al. • Kasiterit je vždy v asociaci s fluoritem a cinnvalditem, jeho vznik je pravděpodobně vázán na střední postmagmatické teploty.

  8. Alkalické živce, kasiterit v „cinvalditu“, relikty původních kyselých plagioklasů

  9. Alkalické živce obklopující kasiterit v „cinvalditu“, který uzavírá ferrokolumbit Cinvaldit a albit uzavírající fluorit, jemnozrnný kasiterit a ferrokolumbit

  10. Mikrotermometrie • Podle předběžných výsledků studia fluidních inkluzí v rozmezí 380-450°C.

  11. Petrologické výsledky • Postmagmatické pochody vedly ke zvýšení celkových i lokálních obsahů K2O a Na2O a snížení celkových obsahů CaO. • Horniny z Avdarantu jsou  obohacené Li, Cs, Rb, F, Th ve srovnání s obdobnými horninami v ČR i zahraničí

  12. Literatura • Antipin V. S., Filippova B., Gerel O, and Lyzin A. V. (1976): Geologic framework and origin of zonal hypabyssal intrusions. Geology and Geophysics, str. 44-55. • Khasin R. A (1973): Khentejské sinklinorium. Ed. Marinov N. A.: Geologie Mongolska, II. vydání, str. 203-234, Ullan Baatar (v ruštině).

More Related