1 / 48

SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA

SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA. CELNÍ KODEX SPOLEČENSTVÍ Nařízení Rady (EHS) č. 2913/ 19 92 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ Nařízení Komise (EHS) č. 2454/ 19 93 kterým se provádí Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a kterým se vydává celní kodex ČESKÉ CELNÍ PŘEDPISY. Celní území.

thwaite
Download Presentation

SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA CELNÍ KODEX SPOLEČENSTVÍ Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ Nařízení Komise (EHS) č. 2454/1993 kterým se provádí Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a kterým se vydává celní kodex ČESKÉ CELNÍ PŘEDPISY

  2. Celní území 1.5.2004 se Evropa stala jednotným celním územím Jednotná celní úprava platná pro všech 25 zemí Přijetí dohod a úmluv do vnitrostátní úpravy Přijetí podmínek celního řízení uplatňovaného v EU Společné tarify vůči nečlenským zemím

  3. Členění cel a) podle ÚČINKU NA CLA - fiskální - ochranná - preferenční - vyrovnávací - odvetná b) podle ZPŮSOBU STANOVENÍ CELNÍ VAZBY NA CLA -         specifická -         valorickáCELNÍ SAZBY Výše cla -         smíšená -         diferencovaná c) cla DOVOZNÍ a VÝVOZNÍ

  4. Cla „Cla představují dávky, vybírané přeshranice státu“ FUNKCE CEL fiskální obchodní cenotvorná

  5. podle obchodní operace se cla rozlišují na: • Cla dovozní • Cla vývozní • Celní zákon č.13/1993 Sb. ve znění zákona č. 113/1997 rozlišuje druhy cel: • - dovozní • - vývozní • - vyrovnávací • - odvetné

  6. CELNÍ ŘÍZENÍ A JEHO POSLÁNÍ ÚČELEM CELNÍHO ŘÍZENÍ, které se provádí v rámci CELNÍHO DOHLEDU, je rozhodnout o přidělení příslušného CELNĚ SCHVÁLENÉHO URČENÍdanémuzboží.[1] CELNÍ DOHLED je souhrn opatření a úkonů, prováděných celními orgányv zájmu zajištění dodržování zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů. CELNĚ SCHVÁLENÉ URČENÍ je pojem, kterým se označuje, jak celní orgán o vyváženém zboží rozhodl a jak má být se zbožím dále nakládáno.

  7. CELNÍ ŘÍZENÍ A JEHO POSLÁNÍ CELNÍ ŘÍZENÍseprovádí na celních úřadech nebo v celním prostoruna celém území CELNÍ PROHLÁŠENÍ písemně na tiskopisech, schválených GŘ cel na nosičích informací (CD, disketa, EDI, fax,..) ústním prohlášením nepřesahuje-li celní hodnota jedné zásilky 1.000 EURO nebo čistou hmotnost 1.000 kg. musí být doloženo všemi příslušnými doklady o propuštění jeho zboží do navrženého celního režimu - /8/ zpravidla na tiskopise JSD – Jednotný správní doklad tiskopis JSD obsahuje 54 kolonek označených číslem 1 až 54 a kolonky označené velkým písmenem A až J.

  8. CELNÍ ŘÍZENÍ DEKLARANT může jednat v celním řízeníosobněnebo přímým zástupcem (jedná jménem a ve prospěch zastoupené osoby ) nepřímým zástupcem ( jedná vlastním jménem ve prospěch zastoupené osoby (musí prokázat své zastoupení deklaranta). CELNĚ SCHVÁLENÉ URČENÍ propuštění zboží do celního režimu umístění zboží do svobodného pásma, nebo do svobodného skladu zpětný vývoz zboží z celního území Společenství-EU zničení zboží přenechání zboží ve prospěch státu

  9. CELNÍ ŘÍZENÍ UPLATNĚNÍ ZÁKAZŮ A OMEZENÍ veřejnou mravností veřejným pořádkem veřejnou bezpečností ochranou zdraví a života lidí zvířat a rostlin ochranou národních kulturních statků, jež mají uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví

  10. CELNÍ ŘÍZENÍ CELNÍ ŘÍZENÍ JE ZAHÁJENO DNEM, kdy podání daňového subjektu, v našem případě deklaranta, nebo jiné osoby, /zástupce v celním řízení/, došlo příslušnému správci daně, tedy celnímu úřadu.

  11. Základní zásady celního řízení zásada zákonnosti zásada volného hodnocení důkazů zásada projednací a zásada hospodárnosti zásada neveřejnosti řízení zásada oficiality zásada mlčenlivosti zásada procesní rovnosti zásada aktivní součinnosti účastníků řízení zásada materiální pravdy

  12. Zjednodušené celní řízení VÝVOZ ZBOŽÍ použití zjednodušeného celního prohlášení – neúplné JSD obchodní použití administrativního dokladu nahrazující JSD použití prohlášení vývozce na faktuře místo použití dalších formulářů o původu zboží místní řízení, při kterém je zboží propuštěno do celního režimu zapsáním do evidence deklaranta bez předložení zboží celnímu úřadu. vytvoření databáze registrovaných vývozců a dovozců.

  13. Celní dohled CELNÍ KONTROLA zjišťování a ověřování deklarovaných vlastností zboží prověřování existence a pravosti dokladů kontrola účetních dokladů a záznamů kontrola zavazadel a jiného zboží, převáženého osobami jiným osobám provádění úředních šetření s cílem zajistit, aby byly dodržovány celní předpisy.

  14. Celní dohled Celní kontrole nepodléhá zboží dovážené, vyvážené a přepravované v transitu jako zavazadlo představitelů jiných států a ostatních osob, které používají výsady a imunity podle zákona mezinárodního práva diplomatická pošta a konzulární zavazadlo + jiná pošta pod ochranou mezinárodního práva diplomatická pošta Ministerstev ČR a zastupitelských úřadů ČR ZBOŽÍ, KTERÉ JE OSVOBOZENO OD CELNÍ KONTROLY JE SOUČASNĚ OSVOBOZENO OD CLA.

  15. Celní sazby a celní sazebník Přímé změny v ČR v celní sazbové oblasti Provádění společné obchodní politiky – provádění společných předpisů Odvádění 75% vyměřeného cla do rozpočtu EU Zrušení vnitřních celních hranic EU a pravidelných celních kontrol na těchto místech Snížení počtu celních úřadů v ČR Nové kompetence celních orgánů Možnost pro české osoby provádět celní řízení kdekoli v EU a naopak, pro osoby z EU v ČR Nové možnosti preferenčního obchodu.

  16. Celní tarif ČR SPOLEČNÝ CELNÍ TARIF je vydáván formou nařízení Komise každý rok vždy k 1.1. TARIC – integrovaný tarif EU Celní sazebník EU a ČR

  17. Celní sazby SMLUVNÍ – základ celního tarifu VŠEOBECNÉ Průměrné Celkem - 6,4 % Zemědělské - 16,1 % vč. ryb Nezemědělské - 4,1 %

  18. Nomenklatura 8-místný kód kombinované nomenklatury 2-místný kód TARICu (numerický) event.4-místnýdoplňkovýkódTARICu (alfanumerický). Mezi doplňkové kódy patří zejména: -         antidumpingové a vyrovnávací cla -         zemědělské komponenty -         farmaceutické výrobky -         referenční ceny ryb ostatní položky dle mezinárodních dohod.

  19. Celní kvóty určeny množstvím zboží (vyjádřené měrnou jednotkounebohodnotou) pro dané období, které může býtpropuštěno do režimu volného oběhu za zvýhodněnou celní sazbu. Jsou společné pro všechny členské státy Společenství. Rozhodující pro použitícelních kvót a celních stropů je datum přijetí celního prohlášení

  20. Celní stropy jsou určeny množstvím zboží (vyjádřené měrnou jednotkou nebo hodnotou) pro dané období, které může být propuštěno do režimu volného oběhu za zvýhodněnou celní sazbu zvýhodněná celní sazba uplatňována i po překročení stanoveného množství. po dosažení stropu pokračuje uplatňování snížené celní sazby, pokud některá členská země nepožádá o zavedení smluvní celní sazby. Evropská komise vydá o tomto procesu vyrozumění 3 dny před zavedením smluvních sazeb

  21. Celní sazebník obsahuje kombinovanou nomenklaturu zboží jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je plně nebo částečně založena na kombinované nomenklatuře celní sazby a další podklady pro vyměření cel cla a dovozní poplatky stanovené v rámci společné zemědělské politiky preferenční sazební opatření obsažená v dohodách preferenční sazební opatření přijatá jednostranně Společenstvím autonomní pozastavovací opatření poskytující snížení dovozního cla nebo osvobození od něj u některého zboží, další sazební opatření

  22. Celní režimy Volný oběh Vývoz Tranzit Uskladňování v celním skladu Aktivní zušlechťovací styk Pasivní zušlechťovací styk Přepracování pod celním dohledem Dočasné použití

  23. Volný oběh S dovezeným zbožím je možno v tuzemsku volně nakládat tak, jako by to byločeskézboží. Začíná podáním celního prohlášení a končí vybráním dovozního cla Dovozní clo vzniká v okamžiku přijetí celního prohlášení celním úřadem,který časověpředchází okamžiku propuštění zboží V případě, že celní úřadzboží nepropustí, celnídluh nevzniká ! Dlužníkem je deklarant (popřípadě jeho zástupce). Částku celního dluhu (cla)bankovní spojení deklaranta a celního úřadu je nutné uvést v JSD + příkaz k úhraděnebo složenku KÓDY POPLATKŮ V JSD : CLO = clo, SPD = spotřební daň, VDD = vyrovnávací dávky při dovozu, DPH = daň z přidané hodnoty

  24. Vývoz Zboží, které bylo navrženo k propuštění do režimu vývozu, je pod celním dohledem odokamžiku přijetí celního prohlášení do okamžiku, dokud nevystoupí z celního území EU Celní prohlášení na české zboží se podává zpravidla u celního úřadu, v jehožúzemním obvodu má vývozce sídlo nebo bydliště a nebo v jehož územním obvodu jebaleno nebo nakládáno. Celní prohlášení lze podat na celém území EU !! Uvyvážených obchodních vzorků nepatrné hodnoty, tiskovin, reklamních materiálůtak i u nácestných celních středisek při použití silniční dopravy nebo železničnídopravy zpravidla propouští pohraniční celní úřad zboží se snadnou a rychlou celníkontrolou. Zbožímůže být ve podobě: - volně ložené - balené v pytlích, žocích, latění, v sudech - nebalené na paletách - připevněné fólií, průhlednými obaly - tekuté, sypké a plynné v nádržkových vozech nebo speciálních kontejnerech. Zboží je definováno tak, že to jsou veškeré hmotné věci movité a elektrická energie

  25. Tranzit celní režim, kterému podléhá zboží dopravované pod celním dohledem od jednoho celního úřadu k celnímu úřadu druhému Návrh na propuštění zboží do režimu tranzitu musí být v celním prohlášení (JTD), deklarant musí prokázat, že je oprávněn se zbožím nakládat a že má zodpovědnost za nezměněný stav zboží (např. neporušení celní závěry). v EU rozeznáváme tranzit vnější a vnitřní

  26. Tranzit vnější Režim vnějšího tranzitu umožňuje přepravu zboží mezi dvěma místy přes celní území Společenství: 1.   zboží, které není zbožím Společenství, aniž by toto zboží podléhalo dovozním clům a dalším poplatkům nebo obchodně-politickým opatřením, 2.   zboží Společenství v případech a za podmínek stanovených postupem projednávání ve výboru tak, aby produkty, na které se v souvislosti s vývozem vztahují určitá opatření, nemohla tato opatření obcházet nebo neoprávněně využívat. Režim vnějšího tranzitu je UKONČEN,když je zboží propuštěné do tohoto režimu s požadovanými doklady předloženo celnímu ÚŘADU URČENÍ V SOULADU S PODMÍNKAMI PRO TENTO REŽIM. Hlavní povinný poskytne JISTOTU k zajištění úhrady celního dluhu

  27. Tranzit vnitřní umožňuje přepravu zboží Společenství za podmínek uvedených níže mezi dvěma místy nacházejícími se na celním území Společenství přes území třetí země beze změny jeho celního statusu v režimu vnitřního tranzitu Společenství, je-li tato možnost upravena v mezinárodní dohodě (Úmluva o společném tranzitním režimu ze dne 20. května 1987 mezi zeměmi Společenství a ESVO), na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR) na podkladě karnetu ATA používaného jako tranzitní doklad na podkladě Rýnského manifestu (článek 9 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně) na podkladě tiskopisu 302 v rámci Úmluvy mezi účastníky Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsaná v Londýně dne 19. června 1951 poštou (včetně balíkové pošty)

  28. Uskladnění v celním skladu podporuje obchod - zejména tranzitní, zpětný vývoz nebo naopak umístění zboží do volného oběhu umožňuje nakupovat ve velkém v době nejpříznivějšího okamžiku nabídky celní sklad je veřejné (nebo soukromé) zajištěné prostranství, objekt nebo prostor celní sklad je možno zřídit pouze na základě povolení celního úřadu. SKLADNÍKmůže být vlastníkem objektu, nikoliv zboží. Osoba, která je oprávněna provozovat celní sklad = tzv. SKLADOVATELmůže mít zodpovědnost za podmínky provozu a vyrovnávání celního dluhu podle dohody s celním úřadem.

  29. Aktivní zušlechťovací styk dočasně dovážené zboží má projít na celním území Společenství jednou nebo několika zpracovatelskými operacemi zahraniční zboží v tomto režimu je propuštěno bez vybírání cla a daní nejsou uplatňovány množstevní zákazy a omezení. po provedení zpracovatelských operací musí být vyvezeno dozahraničí v podobě zušlechtěných výrobků. Význam režimu AZS: - podpora českého zpracovatelského průmyslu, - vlastníkem zboží může být jak česká, tak i zahraniční osoba, - vytváří podmínky k vyrovnání obchodní bilance ČR, - vytváří podmínky pro pracovní příležitosti

  30. Aktivní zušlechťovací styk PODMÍNĚNÝ SYSTÉM : zahraniční zboží, které má být vyvezeno zpět z tuzemska ve formězušlechtěných výrobků, aniž by podléhalo clu, daním,.. zušlechtěné výrobky určeny k vývozu do zahraničí v rámci odbytuna zahraničních trzích. 2. SYSTÉM NAVRÁCENÍ /DRAWBACK/ zboží propuštěné do volného oběhu (získává statut českého zboží)s vrácením nebo prominutím dovozního cla, kterému toto zboží podléhá, je-li vyvezeno zpět z tuzemska /EU/ ve formě zušlechtěných výrobků. Drawbackumožňuje podnikům vyhradit si právo na přiznání stejných výhod (neplacení, navrácení cla, daní) pokud zušlechtěné výrobky vyvezou do zahraničí.

  31. Pasivní zušlechťovací styk pořadí operací je opačné než u aktivního zušlechťovacího styku nejdříve je zboží do zahraničí vyvezeno, v zahraničí jsou provedeny zpracovatelské operace potom jsou zušlechtěné výrobky dovezeny do tuzemska buď s úplným nebo částečným osvobozením od cla režim odčerpává pracovní příležitosti a využívá levnější pracovní sílu v zahraničí zboží vyvážené do zahraničí v tomto režimu se nazývá zbožím dočasně vyvážené POVOLENÍse uděluje pouze českým osobám, lze-li zjistit, že : –      dovážené výrobky pocházejí z dočasně vyvezeného zboží –      nehrozí-li poškození zásadních ekonomických zájmů českých výrobců CLO SE VYMĚŘÍ Z PŘIDANÉ HODNOTY VYTVOŘENÉ V ZAHRANIČÍ celní sazbou pro dovážený zušlechtěný výrobek

  32. Přepracování pod celním dohledem UMOŽŇUJE pod celním dohledem přepracování zahraničního zboží ve Společenství při takových zpracovatelských operacích, změní jeho sazební zařazení nebo stav, aniž by podléhalo dovoznímu clu. vzniklé výrobky celní úřad propustí do volného oběhu s použitím pro ně platných celních sazeb. POVOLENÍ k přepracování pod celním dohledem se udílí na žádost osoby,kteráprovádípřepracování nebo zajistí, abypřepracování bylo provedeno: osobám usazeným ve Společenství může-li být dovozové zboží ztotožněno v přepracovaných výrobcích nelze-li zboží po přepracování hospodárným způsobem vrátit vlastnosti nebo stav, v němž se nacházelo před přepracováním, nedojde-li použitím tohoto režimu k obcházení předpisů upravujících stanovení původu zboží nebo množstevní omezení vztahující se na dovážené zboží, jsou-li splněny podmínky nutné k tomu, aby tento režim přispěl k vytvoření nebo zachování přepracování zboží ve Společenství, aniž by byly nepříznivě dotčeny zásadní zájmy výrobců podobného zboží ve Společenství (hospodářské podmínky). byly splněny podmínky na zpracovatelské činnosti tuzemských výrobců a nejsou dotčeny jejich zásadní ekonomické zájmy

  33. Dočasné použití umožňuje, aby zahraniční zboží, které má být vyvezeno zpět v nezměněném stavu, bylo v tuzemsku používáno s úplným nebo s částečným osvobozením od cla, aniž by se na tento dovozvztahovala obchodně -politická opatření patří mezi režimy s ekonomickými účinky. dovážené zboží musí být vlastnictvím zahraniční osoby i po celou dobu jeho pobytu v tuzemsku. žádost předkládá osoba, která zboží bude používat sama nebo na jejíž odpovědnost bude zboží používáno. udělení povolení nemusí mít písemnou formu a zboží není možno ztotožnit s jiným zbožím, musí mít zjistitelné identifikační znaky, nemá-li je, celní úřad povolení neudělí! v povolení celní úřad stanoví lhůtu, během níž bude zboží zpět vyvezeno nebo mu bude přiděleno jiné, celně schválené určení. (max. lhůta 24 měsíců = 2 roky)

  34. Dočasné použití vlastník zaplatí dovozní clo ve výši 3% z úhrnné částky cla za každý započatý měsíc, během kterého bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití částka dovozního cla nesmí být vyšší než ta, která by byla vybrána,kdyby předmětné zboží v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylopropuštěno do volného oběhu. Částka se vybere až po skončení tohoto režimu. pokud vznikl celní dluh u dovozového zboží, vyměří se tento celní dluh na základě podkladů pro vyměření cel platných pro dané zboží v době přijetí celního prohlášení s návrhem na jeho propuštění do režimu dočasnéhopoužití.

  35. Splatnost cla je clo splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy celní úřad sdělil jeho výši dlužníkovi. lhůta nesmí být delší, než kdyby mu byl povolen odklad platby lhůta se automaticky prodlužuje v případech, kdy dlužník nemohl ve stanovené lhůtě zaplatit, protože mu částka cla byla sdělena pozdě.

  36. PŮVOD ZBOŽÍ • DEFINICE PŮVODU ZBOŽÍ • - jednostranně podle vyhlášky MF ČR • - na základě mezinárodních smluv(např. smlouva v rámci visegrádského seskupení) • - preferenční původ zboží • - nepreferenční původ zboží • PREFERENČNÍ PŮVOD ZBOŽÍ • dovoz nebo vývoz ze státu, s nímž má SPOLEČENSTVÍsjednánu smlouvu o poskytování celních preferencí (výhod) nebo ze státu, kterému tyto výhody ČR jednostranně poskytuje (příklady: dovoz zboží z CEFTA, rozvojovým zemím) • smlouvy - rozvojové země - jednostrannost ČR • NEPREFERENČNÍ PŮVOD ZBOŽÍ • - pokud není použito ustanovení o preferenčním původu zboží. Za zboží, které má původ v určitém státě, se považuje zboží, které bylo zcela získáno

  37. Problémy s kumulací původu • - velmi složité • na základě dohod EU a integračních seskupení • Obecně: zboží pochází z té země, kde nabytá přidaná hodnota reprezentuje nejvyšší % podíl na celkové hodnotě, kromě aktivního zušlechťovacího styku. • Výjimka neplatí v EU (zboží je původní v té zemi, kde prochází zpracováním v celním režimu aktivního zušlechťovacího styku). • DŮKAZY PŮVODU ZBOŽÍ • Doklady: • - PROHLÁŠENÍ VÝVOZU NA FAKTUŘE • - EUR 1 - Průvodní osvědčení (potvrzují celní orgány v zemi vývozu) • - EUR 2 - potvrzovaný vývozcem, stanovený Protokolem EU • - LT EUR 1 - stanovení platnosti LT osvědčení

  38. Celní hodnota - důležitá pro stanovení cla (především valorického) - velmi důležitá pro stanovení sazebních opatření - vymezena Dohodou o provádění článku VII GATT + Protokolem k ní - stanovení 6 metod hodnocení - 1 obecná - 5 alternativních (mohou být použity, pokud předcházející neumožňuje cel. hodnotu dovezeného zboží stanovit)  METODY HODNOCENÍ CELNÍ HODNOTY 1. metoda převodní hodnoty dováženého zboží 2. metoda převodní hodnoty stejného zboží 3. metoda převodní hodnoty podobného zboží 4. a 5. metoda založená na jednotkové ceně nebo hodnotě vypočítané podle volby dovozce 6. metoda vhodných prostředků slučitelných s mezinárodními smlouvami(Ženevský zákoník) a na základě údajů, které jsou v tuzemsku k dispozici

  39. Převodní hodnota • cena skutečně placená nebo cena, která má být za zboží zaplacena při jeho prodeji při dovozu do ČR • - má odrážet všechny platby - provedené • - mají být realizovány kupujícím nebo prodávajícím • tato metoda nemůže být uplatněna, jestliže cena skutečně placená neobsahuje • všechny platby [cena je uvedena ve faktuře] • - převodní hodnota musí obsahovat všechny náklady, které jdou k tíži kupujícího • - nejsou-li ve faktuře tyto náklady uvedené (tzn. nejsou zahrnuty do převodní hodnoty), k ceně placení se připočtou • DO CELNÍ HODNOTY SE NEZAPOČÍTÁVAJÍ • Náklady na dopravu zboží v tuzemsku po jeho příchodu na místo, kde vstoupilo na území Společenství (EU) • Náklady na konstrukční práce, instalaci, údržbu • Úroky z ujednání uzavřeného kupujícím na nákup dováženého zboží • Poplatky za právo reprodukovat dovezené zboží v tuzemsku • Dovozní cla, daně, poplatky splatné v tuzemsku při dovozu nebo prodeji zboží.

  40. Režimy s podmíněných osvobozením od cla a režimy s ekonomickým účinkem - přijetím celního prohlášení nevzniká celní dluh - pouze na základě povolení celních orgánů - při splnění podmínek uvedených režimů, clo a daně nejsou vyměřeny a vybrány - u osob důvěryhodných možno kontrolovat celní úřady v prováděnípříslušného režimu S PODMÍNĚNÝM OSVOBOZENÍM OD CLAS EKONOMICKÝM ÚČINKEM 1. tranzit 1. uskladňování v cel. skladech 2. uskladňování v celních skladech 2. aktivní zušlechťovací styk 3. aktivní zušlechťovací styk v 3. přepracování pod celním dohledem podmíněném systému 4. přepracování pod celním dohledem 4. dočasné použití 5. dočasné použití 5. pasivní zušlechťovací styk

  41. Evropské sdružení volného obchodu ESVO Po rozpadu ČSFR na dva samostatné státy ČR potvrdila sukcesi dohody, která byla uzavřena se státy ESVO před r. 1993. Dohoda má charakter zóny volného obchodu S jednotlivými zeměmi ESVO byla dohoda uplatňována od rozdílných dat. Švýcarsko, Norsko, Švédsko (1. 1. 1995 v EU) .................od 1. 7. 1992 Rakousko, Finsko (od 1. 1. 1995 v EU) ............................od 1. 12. 1992 Island ................................................................................od 1. 1. 1993 (S Lichtenštejnskem se dohoda dosud neuplatňuje) Při vzájemném obchodu se státy ESVO se rovněž poskytují oboustranná zvýhodňovaná opatření - preference. Původ zboží se určuje podle Pravidel o původu zboží, která jsou velmi obdobná s pravidly platná pro obchod s EU.

  42. Středoevropská zóna volného obchodu CEFTA Dohoda o středoevropské oblasti volného obchodu vstoupila v platnost dne 1. 3. 1993. Uzavřely jí země „Visegrádské čtyřky“ (ČR, SR, Polsko, Maďarsko), zájem o spolupráci a připojení mělo Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko. V rámci plnění této dohody by měly být úplně odstraněny tarifní i netarifní překážky obchodu průmyslovými výrobky (kap. 25 - 97 celního sazebníku) a postupné snižování a odstraňování cel u obchodu zemědělskými a potravinářskými výrobky. Charakter dohody CEFTA je zvláštní oproti dohodám s ostatními seskupeními (EU, ESVO). Zvláštnosti této dohody jsou např. a) dva smluvní státy ČR a SR mají mezi sebou uzavřenou dohodu o celní unii vyplývající ze vztahu z období společného státu. b) vybrané průmyslové a zemědělské (potravinářské) výrobky jsou dováženy do ČR z Maďarska a Polska bez cla, popř. se sníženou celní sazbou, zejména u výrobků zemědělských a potravinářských.

  43. Jednostranná preferenční opatření ze strany České republiky 1. jednostranná sazební opa tření u některého zboží 2. preferenční sazební opatření přijatá jednostranně vůči některým státům 3. preferenční smluvní sazby (státy EU, ESVO, CEFTA).

  44. Preference vůči některým zemím Rozvojové země jsou rozděleny do 2 skupin: - nejméně rozvinuté země (osvobození od dovozního cla je v plném rozsahu) - ostatní rozvojové země (osvobození od dovozního cla) je odstupňované - 0%, 85%, 75% Přiznané osvobození od dovozního cla je v rozsahu podle země, kde má sídlo vývozce. Dovozce prokazuje původ zboží na tiskopise osvědčení o původu zboží „vzor A“, které vystavuje výrobce nebo vývozce a ověřuje jej obchodní komora nebo podobná instituce vývozní země.

  45. Způsob placení cla 1. bezhotovostní převod z účtu na účet 2. v hotovosti a) poštovní poukázkou b) přímo penězi c) výkonnému úředníkovi při výkonu exekuce 3. přeplatkem na jiné clo Odklad úhrady povolen celními orgány max. 30 dnů. Celní orgány mohou povolit tzv. posečkání cla a povolení splátek v odůvodněných individuálních případech (např. vážná zdravotní újma) Den platby - u bezhotovostních převodů : den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu dlužníka - v hotovosti : den, kdy banka (pošta) hotovost přijala nebo převzala Peněžní úřady jsou povinny převést platby na příslušné účty celních úřadů vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy platba z účtu dlužníka byla uskutečněna nebo kdy byla ve prospěch účtu celního úřadu v hotovosti přijata. Při nedodržení lhůty splatnosti na vyplacení cla, vznikají podmínky pro sankce od celních orgánů pro dlužníka.

  46. Zánik celního dluhu • - zaplacením cla • - prominutím cla • - prohlášením celního prohlášení za neplatné • - zničením zboží se souhlasem celního úřadu (vyšší mocí, nehodou) • - přenecháním zboží ve prospěch státu • Vrácení a prominutí cla • = vrácení již zaplaceného cla rozhodnutím o zániku celního dluhu na základě, že částka nebyla v souladu s celními předpisy. • Žádost na vrácení cla je nutné podat ve lhůtě 3 let ode dne, kdy byla částka sdělena dlužníkovi. • Příklady : • - platnost celního prohlášení byla zrušena a byla podána včas žádost na vrácení cla • zboží bylo odmítnuto dovozcem vzhledem k jeho vadám • zboží nebylo použito v tuzemsku a je vyvezeno zpět do zahraničí

  47. Celní přestupky a celní delikty = porušení celních předpisů Celní přestupek = zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti. Sankce: a) napomenutí b) pokuta a bloková pokuta c) propadnutí zboží Mohou se uložit samostatně nebo společně s pokutou Celní delikty = porušení zájmu společnosti právnickou osobou ve stejném jednání jako u přestupků Sankce: a) pokuta b) propadnutí zboží. Platí to i pro fyzickou osobu - podnikatele Mohou být sankce uloženy rovněž společně. Pokuty jsou splatné do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena. Celní orgány mají právo na : 1. Celní zástavní právo 2. Vymáhání nedoplatků 3. Na exekuci zboží k tíži nákladům dlužníka 4. Na zajištění zboží 5. Prodej zboží

  48. Na shledanou příští přednáškuPřeji Vám příjemný týden ČZU v Praze Czech republic

More Related