Křesťanská sociální etika

1. Křesťanská sociální etika Jabok 2010 Michael Martinek

2. 4. List Pokoj a dobro

3. Biskup Dominik Jaroslav Duka • Nar. 26. 4. 1943 v Hradci Králové • 1960 maturoval, další studium mu z kádrových důvodů bylo zamezeno • 1960 – 1965 továrna ZVÚ, vyučen strojním zámečníkem • 1962 – 1964 základní vojenská služba • 1965 – 1970 studium na CMBF v Litoměřicích • 1968 vstoupil tajně do dominikánského řádu a přijal řádové jméno Dominik • 1970 kněžské svěcení, duchovní správa v západních Čechách • 1975 – 1990 odňat „státní souhlas“, pracoval jako rýsovač v továrně Škoda-Plzeň. • 1981 udán agentem StB, odsouzen za trestný čin maření státního dozoru nad církvemi, 15 měsíců vězněn v Plzni – Borech. • 1986 – 1998 provinciál dominikánů • 1998 – 2010 sídelní biskup královéhradecký • 2010 arcibiskup pražský Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2010

4. Iustitiaet Pax • Rada Iustitiaet Pax, Česká republika je orgánem České biskupské konference dle článku 26 Stanov ČBK. • Rada navazuje na poslání a cíle Papežské rady pro spravedlnost a mír a uplatňuje myšlenky tohoto poslání v České republice. • Rada • se zabývá dodržováním lidských práv v České republice i ve světě a vystupuje proti jejich porušování. • sleduje sociální, ekologické a společenské problémy české společnosti, předkládá jejich analýzy a usiluje o hledání takových přístupů k jejich řešení, která nezesilují napětí mezi společenskými skupinami. • seznamuje veřejnost se sociálním učením církve. • www.iupax.cz • Předsedou Rady je biskup Václav Malý. Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2010

5. V žitě a v depresi Lidé v bohatších zemích jsou v průměru spokojenější, než lidé v zemích chudých; dokazuje to například níže uvedený graf. Používat tuto závislost jako důkaz toho, že naše honba za konzumem je racionální, by ale bylo tragickou chybou. COMECE vítá rezoluci Evropského parlamentu odsuzující útoky na křesťany The killing on 6 January 2010 of six Coptic Christians and a policeman in Egypt, as well as attacks against churches and places of worship in Malaysia since January this year represent a major infringement of Human Rights. Nedávné útoky na křesťanské komunity Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. ledna 2010 o nedávných útocích na křesťanské komunity Bývalí disidenti podpořili čínského obhájce lidských práv Bývalý prezident Václav Havel, biskup Václav Malý a herec Pavel Landovský se pokusili předat na čínské velvyslanectví protest proti uvěznění čínského obhájce lidských práv Liou Sia-paa. Podporu čínskému disidentovi vyjádřilo v těchto dnech více než padesát signatářů a příznivců Charty 77. Připojili se tak k otevřenému dopisu, který na konci loňského roku poslal čínské vládě Český helsinský výbor. ČBK má výhrady k rozhodnutí Evropského soudu Stanovisko České biskupské konference k rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ze dne 4. listopadu 2009. Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2010

6. Pokoj a dobro • List k sociálním otázkám v České republice k veřejné diskusi, 17. 11. 2000. • Název: oblíbený pozdrav Sv. Františka z Assisi. • Stanovisko křesťanských církví v ČR, vypracované z pověření České biskupské konference a Ekumenické rady církví. Autorský tým: • Prof. Lubomír Mlčoch, děkan Fakulty sociálních věd UK (vedení) • Prof. Zdeněk Kučera, HTF • Prof. Jakub Trojan, ETF • Odborníci z katolické církve Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2010

7. Obsah listu • Východisko: po deseti letech transformace jsou v našem politickém, hospodářském a sociálním životě závažné chyby jako důsledek nedostatečného důrazu na jejich etickou dimenzi. Na to chtějí křesťané upozornit a zároveň navrhnout možnosti, jak tuto situaci změnit. • Dědictví minulosti • Kritické zhodnocení dosavadní hospodářské transformace • Aplikace křesťanských principů na některé důležité oblasti: • sociální rozměr ekonomiky, • obnova právního řádu a růst k odpovědnému občanství, • problém práce a nezaměstnanosti, • humánní ekologie, • rodina, vzdělání, média. Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2010

8. Veřejná diskuse • Cíl listu Pokoj a dobro: • Motivovat věřící křesťany, aby se kvalifikovaně angažovali v sociální oblasti • Informovat veřejnost o existenci vyspělé sociálně-etické reflexe v křesťanských církvích a pozvat ji ke spolupráci • Vyvolat veřejnou diskusi na sociálně etická témata • Veřejná diskuse byla realizována v následujících dvou letech formou tiskových konferencí, přednášek, rozhlasových informací, školení, odborných konferencí, besed ve školách, farnostech a sborech, internetových diskusí, článků v časopisech, dopisů apod. • Výsledky veřejné diskuse shrnuje dokument Žeň veřejné diskuse k listu Pokoj a dobro (2002), který je zároveň reakcí autorského týmu na podněty, kritiku a otázky. Adresné kapitoly: • Naléhavě do vlastních řad • Otevřeně k občanské společnosti a její politické reprezentaci • Vedoucím osobnostem – a vůbec všem – v podnikání a finančnictví, s apelem na rozum Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2010

9. Dědictví minulosti • „Reflexe minulosti je zkoumáním znamení času a hledáním cest ke spravedlivému uspořádání společnosti. Proto nelze udělat za minulostí tlustou čáru.“ • Církev přijímá svůj díl odpovědnosti • za odcizení části obyvatelstva od křesťanské víry (zvláště v době austrokatolicismu) • za to, že nenašla odpověď na myšlenky osvícenství, a tak ztratila kontakt s aktuálním společenským děním • za opožděné a nedůsledné řešení dělnické otázky – skandál 19. století (Pius XI.) • Dosud nedořešeným tématem je touha po kolektivní odvetě po 2. světové válce, která vedla k divokému odsunu Němců – ani církev neměla odvahu postavit se proti tomu. • Doba komunismu byla spojena s pronásledováním křesťanů, které vedlo k prohloubení víry a k ekumenickému sblížení církví. „Po roce 1989 jsou bratrské vztahy mezi našimi církvemi tak dobré, jako nikdy v minulosti nebyly.“ • Zároveň ale mnoho křesťanů (včetně církevních představitelů) nerozpoznalo nebezpečí komunistické ideologie a spolupracovali s režimem – s tím se církve dodnes otevřeně nevyrovnaly. • „Naším dědictvím je zmatek v hodnotách, malá odolnost vůči ideové manipulaci a oslabená mravní integrita.“ Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2010

10. Listopadové události roku 1989 a období transformace • Rozpad komunistického bloku patří ke klíčovým událostem 20. století. Snadnost, rychlost a nenásilnost změn všechny zaskočila, odborníci nebyli schopni je předpovědět. Věřící lid je interpretoval jako Boží zásah do lidských dějin (svatořečení Anežky české). • V ekonomické transformaci po pádu komunismu byl podceněn morální rozměr – fundamentalistický liberalismus zaměřený na zisk bez sociální odpovědnosti se stal náhradním náboženstvím a vedl k provázání politických špiček s organizovaným zločinem. • Transformace není jen ekonomickou záležitostí, jde o celostní úkol o více dimenzích: • kultivace právního a morálního řádu, • budování občanské společnosti, • modernizace hospodářství i státní a veřejné správy, • obnova kulturní a duchovní dimenze člověka. Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2010

11. Problém právní kontinuity • Přílišná právní i politická kontinuita s minulým režimem byla a je zátěží. Nesouhlas se zásadou, že aktéři zločinů mohou být souzeni pouze na základě zákonů své doby, které byly často v rozporu s nadřazenými mezinárodními právními normami (zejména Helsinské protokoly 1975, ratifikovány československým parlamentem 1976). Nepodařilo se vytvořit pevný právní řád, právo je odděleno od morálky. • Členové Československého helsinského výboru (zal. 1988) se soustředili zejména na rozpory řady zákonů, např. zákona shromažďovacího a sdružovacího, trestního zákona a dalších právních norem s principy lidských práv, jak byly formulovány v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (OSN, 1966), které byly rozpracováním známé Všeobecné deklarace lidských práv (OSN, 1948), a které z podnětu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (Helsinky, 1975) kupodivu formálně přijal i československý komunistický stát. • www.helcom.cz Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2010

12. Obnova právního řádu • V komunistickém režimu převládlo formální pojetí práva: litera zákona a jeho účelový výklad se stal vším. Zákonodárci i soudci přestávali být schopni samostatně aplikovat obecně etické i právně etické principy na sporné kauzy své doby: „Je tedy nutno usilovat o návrat přirozeného práva do právní teorie a praxe, aby se odstranila mezera mezi literou zákona a duchem, jež činí naše „pozitivní právo“ defektním.“ (PD 26) • Co je legální, nemusí být legitimní: k legitimitě právě je totiž třeba i souladu s přirozeným právním cítěním, vlastní tradicí i mezinárodně uznávanými zvyklostmi, s obecnou a právní etikou (PD 27). • Přebujelé právní předpisy – v rozporu s principem subsidiaritiy (příklady ze školství: data absolutorií, termín platby školného…); nutnost dalších úřadů a úředníků – podstatou jejich funkce je však služba občanům. • S rychlostí právních změn klesala vynutitelnost a vymahatelnost práva, soudní řízení se protahovalo. To však vede k dalšímu bezpráví (klesá objasněnost trestné činnosti – kolem 20%). • Je třeba jasně oddělit moc zákonodárnou, výkonnou a soudní a zabránit kariérismu, úplatkářství a propojování státní moci se strukturami zločinu. Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2010

13. Trh jako všelék a trh jako spása? • Ekonomické hodnoty nesmějí být postaveny na vrchol pyramidy cílů. • Teoretická ekonomie traktuje trh jako hodnotově neutrální prostředek, který jen realizuje to, co si suverénní spotřebitelé na trhu přejí. V tomto pohledu „žádné ekonomické hodnoty nebo cíle vposledku ani neexistují“ – tudíž uvedené tvrzení listu se kritikům jeví jako „technická chyba autorů“. Hospodářství však není oblastí izolovanou od života společnosti, naopak, má na něj dalekosáhlý vliv. • „Neviditelná ruka trhu“ vede i v té nejčistší teorii k harmonii všeobecného blahobytu jen za velice speciálních předpokladů dokonalé a čisté konkurence. Nejsou-li tyto předpoklady splněny, optimum nejlepšího z možných světů se ztrácí. O to, aby se „zázrak trhu“ dostavil a měl šanci dlouhodobé prosperity, je nezbytná role státu, a to i v dnešním světě. Historie je plna dokladů selhání jak trhu, tak státu, a přesvědčivě ukazuje, že ekonomie s pouhým sobectvím nevystačí. Nelze očekávat prosperitu v hospodářství, které není postaveno na pevném právním a morálním řádu (Žeň 4). • Trh může dobře fungovat jen v etickém prostředí – a to si jen trh sám nevytvoří. Účastníci by měli respektovat hodnoty čestnosti, poctivosti, lidské důstojnosti, řídit se „zlatým pravidlem“, etickou maximou: „Co chceš, aby jiní činili tobě, to čiň i ty jim.“ Soubor občanských ctností tvoří tzv. „sociální kapitál“. • Řada sektorů je svou povahou neredukovatelná na pouhou hru nabídky a poptávky (věda, kultura, školství, sociální služby, zdravotnictví, ale také železniční a silniční doprava). Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2010

14. Sociální stát • Nejblíže ke křesťanskému sociálnímu učení má koncepce sociálního tržního hospodářství v poválečném Německu. • Toto pojetí dnes vede k nebezpečí „zaopatřovacího státu“, je třeba ho reformovat. • Klíčem je zdůraznění principů odpovědnosti a subsidiarity – „subsidiární sociální stát“: • „Subsidiární sociální stát“ vychází ze zkušenosti, že legitimita sociálního státu – postavená na požadavku společného dobra – musí být vázána jeho subsidiaritou. Dávky poskytované subsidiárním sociálním státem musí pro podporovaného znamenat pomoc ke svépomoci, povzbudit a podporovat jeho ochotu k individuálnímu úsilí a výchovu k odpovědnosti za sebe a za své blízké. Stát nemá jednotlivci odnímat iniciativy, které jsou nutné ke zdaru jeho života. V tomto smyslu jsou aktivity sociálního státu podrobeny trojímu omezení: principům právního státu, principu subsidiarity a článkům základních lidských práv a svobod. (Žeň 9) Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2010

15. Občanská společnost • Zděděný zaopatřovací (paternalistický) stát není sociálním státem v pravém smyslu, protože nenechává občanovi svobodu k vlastnímu rozhodování a rozvoji. • Církev podporuje vznik, rozvoj a kultivaci nestátních a veřejnoprávních útvarů (obce, města, korporace, nadace, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti apod.). • Občanská společnost je abstraktní pojem, zahrnující veškeré organizace, sdružující občany na dobrovolné bázi. Vymezit ji lze také jako organizované aktivity občanů, které nejsou spojeny se státními strukturami nebo komerčními organizacemi. Tento termín je používán především v teoretických pracích, zatímco autoři empirických studií častěji užívají přesně vymezených pojmů nevládní neziskové organizace (NGOs) nebo třetí sektor, které ale zahrnují jen část organizací, tvořících občanskou společnost. (Wikipedia) • Pojmem občanská společnost můžeme nazývat: • nevládní neziskové organizace • zájmové skupiny • obchodní sdružení • náboženské organizace • některá profesní sdružení • Podmínkou tvoření občanské společnosti není jen otázka finanční, ale hlavně vnitřní přesvědčení lidí, že lidské důstojnosti více odpovídá přebírání starostí o sebe a o druhé než pasivní očekávání pomoci odjinud. Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2010

16. Člověk ve světě práce • Podnikatel je organizátor, koordinátor, člověk, který tvoří věci nové: pozitivní privatizační a restituční příběhy (podnikatelé, kteří s využitím restituovaného majetku nebo zahraničního kapitálu zakládali a odpovědně rozvíjeli nové podniky). • Privatizace pro pouhé osobní obohacení nebyla řešením. Korupční jednání spojené s „tunelováním“ je hluboce nemorální a zavrženíhodné. • Vysoká nezaměstnanost je společenským zlem, neboť je narušována lidská důstojnost nezaměstnaných (sociální izolace, pocit bezvýznamnosti) – tvorba nových pracovních míst je proto záslužná. • Křesťanské církve jsou na straně těch, kdo jsou vytlačováni na okraj společnosti – solidarita, charitativní činnost církví. Charita samotná však nestačí, je nutná také reforma institucí. • Odbory jsou legitimní složkou společnosti. „Takzvaná tripartita, v níž jsou zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vlády, může napomáhat smírnému řešení konfliktů (PD 41).“ • Demokratická kultura práce je alternativou a ekonomickou výzvou: spoluúčast zaměstnanců na rozhodovacích procesech, spoluvlastnický vztah zaměstnanců k podniku, celoživotní vzdělávání. Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2010

17. Humánní ekologie • Populace roste v zemích, kde neroste spotřeba, spotřeba roste v zemích, kde neroste populace – nerovnovážný a trvale neudržitelný vývoj (PD 44). Je třeba více dbát na KVALITU života než na KVANTITU spotřeby. • „Je třeba i u nás vážně uvažovat o tzv. ekologické dani. Jde o to, aby např. účastníci silniční dopravy, ale i další znečišťovatelé přírody, nesli náklady spojené s negativními účinky svých aktivit.“ (PD 47) • „Křesťané mohou a mají přijmout roli průkopníků skromného životního stylu.“ „Je nutné, aby v křesťanských církvích rostla ekogramotnost.“ (Žeň…) • Ekonomie dobrovolné skromnosti, kultura služby a dávání. • Příkladné osobnosti: • František z Assisi • Jan Ámos Komenský • Teilhard de Chardin • Josef Vavroušek Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2010

18. Dobrovolná skromnost • Omezit nadměrné užívání osobních aut (- snížení produkce oxidu uhličitého) • Neplýtvat potravou (- omezení nadváhy) • Neničit faunu a flóru (- zachování biodiverzity) Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2010

19. Rodina, vzdělání, média • Rodina je v situaci vážného ohrožení, společnost by měla vytvářet podmínky pro její stabilitu (zaměstnání by nemělo být upřednostňováno před rodinným životem, finanční podpora početných rodin apod.). • Představa, že pracovní požadavky se týkají hlavně mužů a požadavky rodinné hlavně žen, není oprávněná. Je na mužích, aby si nově uvědomili své role v manželství (PD 50). • Vzdělání by se mělo stát společenskou prioritou, důraz na celoživotní vzdělávání. Finanční politika a státní byrokracie často vedou k opouštění humanistických ideálů ve vzdělávání (PD 53). Význam církevního školství! • Rizika zneužití masové komunikace: násilí, vulgárnost, reklama, vyvolávání zbytečných potřeb; nutnost posílit a profesionalizovat křesťanská média. Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2010

20. Závěr • Úkolem křesťanů a církví je ukazovat lidem duchovní a transcendentní hodnoty. • Vůči strukturálnímu zlu nesmějí křesťané mlčet – znamenalo by to jejich spoluvinu. • Svoboda neznamená svévoli, ale mravní úkol. • Křesťanská sociální etika jako alternativa současných trendů: nebojme se jít proti větru. • „Páteří křesťanského sociální učení jsou myšlenky o důstojnosti každého člověka, o solidaritě a subsidiaritě, o společném dobru, o spoluúčasti člověka na ekonomických procesech, v nichž může rozvíjet i svou osobnost, o svobodě a nezcizitelných lidských právech. Všechny tyto myšlenky jsou v harmonii se Všeobecnou deklarací lidských práv i s odpovídajícími lidskými povinnostmi. Patří k nim dále sociálně odpovědné vlastnictví, svoboda podnikání a sociálně orientované tržní hospodářství, jemuž nechybí respekt k právu a etickým principům. Odtud čerpáme inspiraci i pro tvorbu pracovních alternativ, projektů a vizí v oblasti sociálního, ekonomického i politického života. Odtud čerpáme inspiraci i sílu k tomu, abychom vyslovili jasné „ano“ a jasné „ne“ k nejrůznějším společenským jevům.“ (PD 65) Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2010

21. Žeň veřejné diskuse k listu Pokoj a dobro • 2 roky po vydání listu: 2002. • Reakce na kritiku, rozvinutí některých myšlenek: • Je naše situace skutečně tak negativní? • Hledání post-materialistického životního stylu • Struktury zla skutečně existují, jsou spojeny s odpovědností konkrétních osob • Evropská unie jako velká příležitost • Demokratický kapitalismus potřebuje etické a duchovní základy Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2010