schizofrenie n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Schizofrenie PowerPoint Presentation
Download Presentation
Schizofrenie

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 27

Schizofrenie - PowerPoint PPT Presentation


  • 373 Views
  • Uploaded on

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta – Psychiatrická klinika. Schizofrenie. Psychiatrická klinika 1. LF UK přednosta: prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. Definice.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Schizofrenie' - thanos


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
schizofrenie

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta – Psychiatrická klinika

Schizofrenie

Psychiatrická klinika 1. LF UK

přednosta: prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.

definice
Definice
  • Schizofrenie je specificky lidské onemocnění dosud neznámé etiologie projevující se poruchami myšlení, jednání, vnímání, emocí a vůle.
  • Onemocnění je rozšířeno po celém světě, jeho celoživotní prevalence je asi 1%
  • Počátek: obvykle mezi 16. a 25. rokem, ale může vzniknout kdykoli
  • Jedná se onemocnění heterogenní etiologie – hovoří se o „skupině schizofrenií“
historie
Historie
  • Pojem schizofrenie („rozštěpení mysli“) použil Eugen Bleuler v r. 1911
  • Dříve ji popsal Emil Kraepelin jako „Dementia praecox“ (předčasné zhloupnutí)
  • Kurt Schneider – popsal tzv. symptomy prvního řádu, svědčící pro schizofrenii
4 a bleuler
4 A (Bleuler)

Primární schizofrenní příznaky dle Bleulera:

  • poruchy asociací (asociativní přeskoky, paralogie)
  • poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)
  • ambivalence
  • autismus
nej ast j symptomy u schizofrenie
Nejčastější symptomy u schizofrenie
  • ztráta náhledu
  • sluchové halucinace
  • vztahovačnost
  • podezřívavost
  • plochá emotivita
  • halucinace druhé osoby
  • bludné ladění
  • persekuční bludy
  • cizí (vkládané) myšlenky
  • ozvučené myšlenky
pr b h onemocn n
Průběh onemocnění
  • schizofrenie může probíhat:
    • chronicky bez přechodného zlepšení
    • v atakách s narůstajícím nebo stabilním defektem
    • v atakách s částečnou nebo úplnou remisí
  • cca 1/3 – žádné důsledky
  • cca 1/3 – opakované epizody
  • cca 1/3 – degradace, defekt osobnosti, …
  • moderní léčba (negativní příznaky)
  • komunitní psychiatrie (náročná, drahá)
diagnostick krit ria schizofrenie
Diagnostická kritéria schizofrenie
  • potřeba vyšší spolehlivosti diagnóz – definice v diagnostických manuálech
  • diagnostická kritéria schizofrenie vycházejí ze současného klasifikačního systému MKN-10 („International Classification of Disease“, ICD 10, dle Světové zdravotnické organizace) nebo DSM-IV („Diagnostic and Statistical Manual“, dle Americké psychiatrické asociace)
diagnostikov n schizofrenie
Diagnostikování schizofrenie

Přítomnost alespoň jednoho z následujících příznaků v trvání delším než 1 měsíc:

  • slyšení vlastních myšlenek a intrapsychické halucinace
  • bludy kontrolovatelnosti a ovlivňování, případně prožitky pasivity a přesvědčení o tom, že je subjekt ovládán psychotickými prožitky
  • halucinované hlasy, které komentují chování pacienta, případně o něm rozmlouvají
  • bludná přesvědčení, která se vymykají dané kultuře

Pokud není přítomen některý z předchozích příznaků, je třeba, aby byly přítomny alespoň dva z příznaků následujících:

  • přetrvávající halucinace
  • formální poruchy myšlení (inkoherence, zárazy, neologismy)
  • katatonní projevy
  • negativní příznaky v podobě apatie, alogie (ochuzení řeči, autismus, emoční oploštění až vyhaslost)
  • nápadné změny v chování (ztráta citových vztahů, zájmů, sociální stažení, nečinnost, bezcílnost …)
f20 f29 schizofrenie schizofrenn poruchy a poruchy s bludy
F20-F29 Schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy
  • F20 Schizofrenie
    • F20.0 Paranoidní schizofrenie
    • F20.1 Hebefrenní schizofrenie
    • F20.2 Katatonní schizofrenie
    • F20.3 Nediferencovaná schizofrenie
    • F20.4 Postschizofrenní deprese
    • F20.5 Reziduální schizofrenie
    • F20.6 Simplexní schizofrenie
    • F20.8 Jiná schizofrenie
    • F20.9 Schizofrenie nespecifikovaná
f20 f29 schizofrenie schizofrenn poruchy a poruchy s bludy1
F20-F29 Schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy
  • F21 Schizotypní porucha
  • F22 Trvalé duševní poruch s bludy
    • F22.0 Porucha s bludy
    • F22.8 Ostatní poruchy s přetrvávajícími bludy
    • F22.9 Persistující porucha s bludy, NS
  • F23 Akutní a přechodné psychotické poruchy
    • F23.0 Akutní polymorfní psychotická porucha bez schizofrenních symptomů
    • F23.1 Akutní polymorfní psychotická porucha se symptomy schizofrenie
    • F23.2 Akutní psychotická porucha podobná schizofrenii
    • F23.3 Jiné akutní psychotické poruchy převážně s bludy
    • F23.8 Jiné akutní a přechodné psychotické poruchy
    • F23.9 Akutní a přechodné nespecifikované psychotické poruchy
f20 f29 schizofrenie schizofrenn poruchy a poruchy s bludy2
F20-F29 Schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy
  • F24 Indukovaná porucha s bludy
  • F25 Schizoafektivní poruchy
    • F25.0 Schizoafektivní porucha, manický typ
    • F25.1 Schizoafektivní porucha, depresivní typ
    • F25.2 Schizoafektivní porucha, smíšený typ
    • F25.8 Jiné schizoafektivní poruchy
    • F25.9 Schizoafektivní porucha, nespecifikovaná
  • F28 Jiné neorganické psychotické poruchy
  • F29 Neurčené neorganické psychózy
f20 0 paranoidn schizofrenie
F20.0 Paranoidní schizofrenie
  • nejčastější forma, většinou s pozitivními příznaky (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace); časté intrapsychické halucinace (přesvědčení o vlastních telepatických schopnostech, odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek)
  • symbolické nebo magické myšlení
  • afektivita podrážděná, může se objevit agresivita proti domnělým nepřátelům
f20 1 hebefrenn schizofrenie
F20.1 Hebefrenní schizofrenie
  • forma typická pro adolescentní věk
  • charakterizována vrtkavostí, necílenou nebo potrhlou aktivitou, nepřiměřeně nezbednými a nevypočitatelnými projevy, které vedou k fragmentaci chování
  • dezorganizované myšlení, chování často manýrované, strojené, pseudofilozofování, nápadný a nepřiléhavý projev i ustrojení, grimasování, ztráta citových vztahů
  • označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“
f20 2 katatonn schizofrenie
F20.2 Katatonní schizofrenie
  • dnes vzácná forma (klasická představa o „šílenství“); v popředí jsou poruchy psychomotoriky
  • produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti
  • neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní stupor (nereaguje, neztrácí vědomí, riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie)
  • nejúčinnější je ECT; dobrá prognóza
  • halucinace a systemizované bludy nejsou typické
f20 6 simplexn schizofrenie
F20.6 Simplexní schizofrenie
  • málo častá forma; nenápadná, hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, autismus, alogie
  • změna osobnosti v mládí
  • nemají zjevné psychotické příznaky (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako porucha osobnosti)
f25 schizoafektivn poruchy
F25 Schizoafektivní poruchy
  • časté onemocnění charakterizované přítomností schizofrenní a afektivní symptomatiky; rozlišuje se depresivní, manický a smíšený typ
  • u manického typu je typická expanzivní nálada se zvýšeným sebevědomím, vzrušením, někdy agresivitou, současně jsou přítomny megalomanické nebo perzekuční bludy a intrapsychické či jiné halucinace; léčba: neuroleptika, lithium
  • u depresivního typu je depresivní nebo úzkostně depresivní nálada, ztráta životního elánu, sebeobviňování a sebepodceňování, depresivní bludy autoakuzační a hypochondrické, nebo bludy perzekuční a bludy kontrolovatelnosti; léčba: antidepresiva, ECT
  • dobrá prognóza, menší narušení osobnosti
nov typologie schizofrenie
Nová typologie schizofrenie
  • Příznaky schizofrenního onemocnění lze rozdělit na negativní a pozitivní, případně i kognitivní a afektivní. Od počátku 80. let se obvykle používá rozdělení schizofrenií podle pozitivních a negativních symptomů (dle T. Crowa)

Andreasen N.C., Roy M.-A., Flaum M.: Positive and negative symptoms. In: Schizophrenia, Hirsch S.R. and Weinberger D.R., eds., Blackwell Science, pp. 28-45, 1995

nov typologie schizofrenie1
Nová typologie schizofrenie

Další třídění symptomů schizofrenie je do tří základních syndromů (dle P. Liddlea):

  • psychomotorický útlum
    • snížená spontánní hybnost (hypokineze)
    • neměnná mimika
    • emoční plochost – apatie
    • monotónní řeč
    • nemluvnost
  • dezorganizace
    • nepřiléhavé emoce
    • inkoherence v myšlení a řeči
    • chudý obsah řeči
  • zkreslení skutečnosti
    • bludy
    • halucinace
etiologie schizofrenie
Etiologie schizofrenie
  • etiologie schizofrenie není známa; předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy
  • obecný rámec tvoří teorie zátěže a dispozice: Dědičná nebo získaná vloha disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života, což vede k nepřizpůsobivému prožívání a chování při zátěži; to prohlubuje snížení odolnosti jedince a nakonec vyústí do klinické manifestace onemocnění.
genetick modely
Genetické modely
  • dědičné genetické faktory jsou významné v etiologii schizofrenie, i když přesný způsob dědičnosti nemoci zůstává nejasný
  • riziko morbidity schizofrenie u příbuzných je oproti běžné populaci výrazně zvýšeno:
    • cca 1% - normální populace
    • cca 13% - děti pacienta se schizofrenií
    • cca 10% - sourozenci
    • cca 48% - děti dvou schizofrenních rodičů
    • 35-58% - monozygotní dvojčata
    • 9-27% - dvouvaječná dvojčata
  • hledání genu významného pro schizofrenii zatím nevedlo k uspokojivým výsledkům
v chodiska dopaminov hypot zy
Východiska dopaminové hypotézy
  • předpoklad, že schizofrenie má neurochemický základ, vychází z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění
  • východiska klasické dopaminové hypotézy schizofrenie:
    • psychózu lze aktivovat psychostimulancii, která jsou agonisty dopaminu, jako je amfetamin, meskalin, dietylamid kyseliny lysergové (LSD, lysergid); jedná se zřejmě o látky vhodné pro vyvolání modelového psychotického stavu.
    • společným znakem látek účinných při terapii schizofrenie je jejich působení na dopaminergní systém; skoro všechny tyto léky přitom ovlivňují pozitivní příznaky, pravděpodobně tím, že blokují účinky dopaminu a jiných dopaminergních agonistů v určitých oblastech mozku.
klasick dopaminov hypot za schizofrenie
Klasická dopaminová hypotéza schizofrenie
  • Psychotické symptomy u schizofrenie jsou vztaženy k dopaminergní hyperaktivitě v mozku. Hyperaktivita dopaminergních systémů spojená se schizofrenií je důsledkem zvýšení citlivosti a počtu dopaminových D2 receptorů. Tato zvýšená aktivita se může týkat jen určité oblasti mozku.
  • Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémů.
  • Revidovaná dopaminová hypotéza
neurov vojov model
Neurovývojový model
  • předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější), která se začne projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci
  • neurovývojová hypotéza: významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění. Narušení vývoje mozku může způsobit buď:
    • takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů, nebo
    • toto časné poškození CNS vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku.
soci ln a psychologick hypot zy schizofrenie
Sociální a psychologické hypotézy schizofrenie
  • psychosociální hypotézy předpokládají, že vlivem vyvolávajícím onemocnění jsou určité komplexní sociální požadavky - stres je spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku onemocnění. Byla formulována 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:
    • situace vyžadující akci nebo rozhodnutí
    • složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu
    • situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena
    • osoba nemá možnost „úniku“
  • sociální teorie, že schizofrenie se vyskytuje více ve slabších sociálních třídách, nebyla potvrzena
l ba schizofreni
Léčba schizofrenií
  • léčba schizofrenie je založena především na farmakoterapii antipsychotiky (dříve se označovala jako neuroleptika)
  • chlorpromazin = první neuroleptikum
  • nežádoucí účinky klasických neuroleptik:
    • akutní extrapyramidové příznaky (parkinsonská hypokineze, rigidita, tremor, dystonie, akatizie)
    • pozdní (tardivní) extrapyramidové motorické poruchy (dyskineze, dystonie)
  • atypická antipsychotika (antipsychotika 2. generace) – od počátku 90. let – nepůsobí farmakogenní ztuhlost
  • elektrokonvulzivní terapie – při léčbě katatonní schizofrenie, při výrazné depresivní symptomatice a maligním neuroleptickém syndromu
rozd len antipsychotik
Rozdělení antipsychotik
  • Rozdělení konvenčních antipsychotik (neuroleptik) na bazální (sedativní) a incizivní ztrácí na významu. Důležité jsou nežádoucí účinky, vliv na kognitivní funkce a na negativní příznaky schizofrenie.
  • konvenční antipsychotika
    • bazální (sedativní) antipsychotika: chlorpromazin, chlorprotixen, clopenthixol, levopromazin, periciazin, thioridazin
    • incizivní antipsychotika: droperidol, flupentixol, fluphenazin, fluspirilen, haloperidol, melperon, oxyprothepin, penfluridol, perphenazin, pimozid, prochlorperazin, trifluoperazin
  • atypická antipsychotika
    • amisulprid, sulpirid, klozapin, olanzapin, quetiapin, risperidon, sertindol, ziprasidon)
psychoterapie
Psychoterapie

Psychoterapie je nedílnou součástí léčby, zejména po odeznění akutní symptomatiky:

  • psychoedukace
  • nácvik sociálních dovedností
  • pracovní terapie