Klimatické poměry

1. Ekonomická Fakulta TUL obor cestovní ruch KRISTÝNA RUDINSKÁ Klimatické poměry

2. OSNOVA: • Prvky: teplota, vlhkost vzduchu, množství srážek a jejich rozdělení, délka slunečního svitu • Podnebné pásy : schéma, stručný popis jednotlivých pásem • 2 Podnebné pásy, které mají největší význam pro využití cestovním ruchem + konkrétní příklady oblastí • Časový průběh realizace cestovního ruchu (sezónnost) • Fauna a flóra • Křížovka - shrnutí

3. Podnebí = Klima

4. Klimatické Faktory • Podnebí je výsledným projevem řady faktorů,které působí současně. • Meteorologie je věda zabývající se jevy,jež se odehrávají v krátkém čase ve spodních vrtvách atmosféry. Cílem je stanovovat krátkodobé až střednědobé předpovědi. • Klimatologie studuje podnebí a jeho odchylky v čase. Studuje stejné faktory jako meteorologie ale z dlouhodobého hlediska. TEPLOTA, VLKHKOST,SRÁŽKY, DÉLKA SLUNEČNÍHO SVITU • Teplota je ukazatelem množství kalorické energie Měří se ve stupních Celsia, Fahrenheitech mění se v závislosti na různých faktorech: • Úhel dopadu slunečních paprsků • Typ povrchu • Vítr • Zeměpisná šířka

5. Vlkhost: Udává množství vody vyskytující se ve vzduchu. Je závislá na teplotě (čím teplejší vzduch,tím více vody) Vodní pára, která je soustředěná hlavně ve spodních vrstvách atmosféry, vzniká především vypařováním vodních ploch. Za dané teploty se množství vodní páry ve vzduchu nemůže zvětšovat neomezeně, ale jen po určitou hodnotu, při níž je dosaženo stavu nasycení vzduchu vodní parou. • Vlhkost vzduchu se vyjadřuje různými způsoby: • Absolutní vlhkost udává hmotnost vodní páry obsažené v jednotce objemu vzduchu. • Relativní vlhkost (poměrná vlhkost) je mírou nasycení vzduchu vodní parou. Udává se v procentech a patří k nejčastěji používaným charakteristikám. • Nasycení tzn. 100%ní relativní vlhkost je bod v němž již vzduch není schopen pojmout více páry • Sluneční svit: Délka slunečního svitu udává počet hodin za den, měsíc nebo rok, po které přímé sluneční záření dosahovalo zemského povrchu. Trvání slunečního svitu záleží na délce dne, na výskytu oblačnosti a mlh a na překážkách v okolí místa pozorování.

6. Srážky • Jedná se o částice vody, vzniklé kondenzací vodní páry, které padají z oblohy či kondenzují přímo na zemském povrchu. Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě. Průměrné množství a frekvence srážek jsou důležitou charakteristikou zeměpisných oblastí a rozhodujícím faktorem pro cestovní ruch či zemědělství. Druhy srážek: • Vertikální srážky Déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení ,sníh, sněhové krupky ,sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, kroupy, ledové jehličky • Horizontální srážky Rosa ,jinovatka, námraza, ledovka • Kapalné srážky: déšť , mrholení ,rosa • Tuhé srážky : mrznoucí déšť, mrznoucí mrholení, sníh ,sněhové krupky,sněhová zrna, zmrzlý déšť krupky ,kroupy ,ledové jehličky,zmrzlá rosa jíní, námraza ,ledovka • Srážky smíšené - při teplotách okolo 0 °C. • Měření srážek- srážkoměrem Lze sledovat dobu trvání, intenzitu i prosté množství srážek. udáváno v milimetrech kapalné vody spadlé na zemský povrch (1 mm = 1 l/m2).

7. PODNEBÍ • Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí podmíněný: energetickou bilancí ,cirkulací atmosféry , charakterem aktivního povrchu a dnes i člověkem. Tedy takzvanými Klimatogeologickými činiteli (KGČ). Změny probíhají v dlouhodobých časových úsecích. Podle měřítka rozsahu, v němž se podnebí uplatňuje, se rozeznává: makroklima , mezoklima , místní klima a mikroklima . • Studiem podnebí se zabývá klimatologie . Slovo klima má původ v řeckém klimein = sklánět se.

8. Mapa PODNEBNÝCH PÁSŮ

9. Podnebné pásy Země= oblasti zemského povrchu se stejným charakterem podnebí • Ekvatoriální (rovníkový) • - po celý rok rovníková vzduchová hmota • - teploty 24 – 28°C • - srážky 1000 – 3000 mm, rovnoměrně rozložené během roku • - prší hlavně odpoledne • - jen mírné větry, často bezvětří • - rozkládá se od rovníku k 10° s. a j. zem. šířky • Subekvatoriální (pás tropických monzunů) • - střídají se 2 vzduchové hmoty léto – rovníková , zima – tropická • - letní – vlhký a zimní -suchý monzun • - rozkládá se na jih a na sever od vlhkého tropického pásu zhruba po 20°s. a j. zem. Šířky • - v oblasti JV Asie se nazývá pásem tropických monzunů • Tropický • - po celý rok tropická vzduchová hmota • - nejteplejší měsíce – 30-39°C , nejchladnější měsíce – 10 – 25°C • - srážky – méně než 250 mm/rok, nerovnoměrně rozloženy- směrem k obratníkům srážek ubývá • - západní břehy pevnin – sušší (pouště)- východní – vyšší srážky (díky převládajícího směru větru) • - nejvyšší teplota na světě - +57,8°C (Libye)

10. Subtropický • - léto – tropická vzduchová hmota • - zima – polární vzduchová hmota • - východní břehy – monzuny (letní přívalové deště) • - západní břehy – léta suchá horká, zimy deštivé • Mírný • -polární vzduchová hmota • - velmi proměnlivé počasí (intenzivní cyklonální činnost) • - oceánský typ – vlhký, menší teplotní výkyvy • - kontinentální typ – málo srážek, velké teplotní výkyvy • - na V se vyskytují monzuny • Subarktický a subantarktický (subpolární) • - léto – polární vzduchová hmota • - zima – arktická nebo antarktická vzduchová hmota • - chladné dlouhé zimy • - relativně teplé krátké léto • Arktický, antarktický (polární) • · arktická nebo antarktická vzduchová hmota po celý rok • · srážek málo (100-200mm) • · Antarktida je chladnější a o něco málo sušší než Arktida • · nejnižší teplota na světě - -89°C (Antarktida) • · východní větry

11. 2 PODNEBNÉ PÁSY NEJVÍCE VYUŽITÉ CESTOVNÍM RUCHEM • V celosvětovém srovnání mají svými hodnotami největší význam pro využití cestovním ruchem dva podnebné pásy: mírný a subtropický. • V ostatních podnebných pásech jsou klimatické hodnoty pro masový cestovní ruch a dlouhodobější pobytu nevhodné kvůli extrémně vysokým teplotám, přílišné vlhkosti vzduchu nebo naopak velkému suchu. • Klimatické poměry se uplatňují v rozhodující míře na sezónnosti (= časový průběh realizace cestovního ruchu).

12. Hlavní sezónou v subtropickém klimatickém pásu a to hlavně v přímořských polohách je letní období. • Celoroční využívánícestovního ruchu se omezilo pouze na některé oblasti, jako jsou např.: Baleáry, Kypr, Kréta, ostrovy egejského a Jaderského moře a další . Jedná se především o dlouhodobé pobyty s koupáním a vodními sporty. • Přitažlivost subtropického klimatu, zejména v oblastech Středozemního moře je dána vysokými letními teplotami a množstvím slunečního záření – to je odvozeno z rozdělení srážek. • Pravidelný chod počasí, umožňuje cestovnímu ruchu kalkulovat s relativně stálým počasím ve vrcholící sezóně.

13. Sezonnost cestovniho ruchu • Rozvoj cestovního ruchu je pro mnohé regiony významným zdrojem příjmů a pracovních míst. • Problematická je však sezonnost cestovního ruchu v těchto oblastech, závislost především na zimní sezoně, kdy špatná zima může znamenat pro některé poskytovatele služeb ukončení činnosti. • Cílem jak veřejné správy, tak i soukromého sektoru by měla být tvorba celoroční nabídky, která zajistí příliv turistů za každé situace. • Známé zimní destinace: Rakousko – Alpy, Itálie – Dolmity, Francie - Fr.Alpy ,Slovensko – Tatry, Švýcarsko – Alpy a jiné - Lyžování, Adrenalinové zájezdy, Vysokohorská turistika, Cyklistické • Známé letní destinace: Maledivy, Thajsko, Kanárské ostrovy, Kuba, Egypt, Tunisko, Chorvatsko , Itálie , Řecko (hlavně ostrovy) a jiné - Pobytové, Poznávací, Plavby, Aerobikové , Eurovíkendy

14. CÍLE (destinace) • Mezi nejoblíbenější cíle rekreačních turistů patří v létě moře a v zimě vysokéhory. • Poznávací turismus nejvíce přitahují oblasti bohaté na historické, umělecké a kulturní památky (Francie, Itálie, Řecko), přírodní rezervace, bohatý kulturní život a ovšem i mimořádné světové výstavy, festivaly, lidový folklor a podobně. Významnou složku tvoří sportovní turismus: olympiády, mistrovství atd.

15. Nejoblíbenější destinace mezinárodního turismu

16. Fauna a Flora • Fauna = Zvířectvo x Flora = Rostlinstvo • Každý kontinent má díky vlivům podnebí rozdílné zvířectvo a rostlinstvo. • Fauna je souhrnné označení té části přírody, kterou se zabývá zoologie, to znamená živočichy. Fauna se dělí například podle systematických kritérií (fauna ptáků = avifauna, fauna měkkýšů = malakofauna, atp.), podle zeměpisných oblastí, podle ekologických hledisek (např. fauna pouští) nebo podle velikosti (druhy mikroskopické = mikrofauna, a makroskopické = megafauna). • Flóra (též květena) je souvisejícím termínem, používaným naopak v botanice. Je to soubor rostlinných druhů určitého území. Základními jednotkami těchto území jsou v dnešní době státy, i když se setkáváme i s celky většími. Termín flora se také používá pro rostlinstvo daného biotopu („horská flora“) nebo období („třetihorní flora“).

17. Endemické druhy = druhy,které nalezneme pouze na daném území • př.: Austrálie : klokan, koala, ptakopysk, eukalyptus • Chráněné druhy = Vzácné druhy,které se nesmí lovit,zabíjet • př.: ČR: vlaštovka obecná, čáp bílý, veverka obecná • Ohrožené druhy = Vzácné druhy,kterým hrozí vyhynutí • př.: ČR: bobr evropský, kočka divoká, medvěd hnědý • Vyhynulé druhy = Již vymřelé druhy • př.: blboun nejapný (též dodo)

18. Seznam použité literatury a odkazů : • HRALA, V.: Geografie cestovního ruchu. Praha : Oeconomica, 2005, 109 s. ISBN 80-245-0858-3 • Atlas světa s použitými tematickými mapami. Euromedia Group,1998,132-137 s. ISBN 80-7176-781-6 • KAŠPAROVSKÝ,K.: Zeměpis I. v kostce pro SŠ, Fragment ,2008, 80 s. ISBN 987-80-253-0586-7 • http://cs.wikipedia.org/wiki/Cestovn%C3%AD_ruch#Klimatick.C3.A9_pom.C4.9Bry