DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

1. DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

2. STŘEDOVĚK

3. Fáze vývoje středověké filozofie • PATRISTIKA – OBDOBÍ CÍRKEVNÍCH OTCŮ – od apoštolů do r. 800 n.l. • SV. AUGUSTIN • SCHOLASTIKA – po r. 800 n.l. • TOMÁŠ AKVINSKÝ

4. PATRISTIKA - SV. AUGUSTIN • jeho názory obrovský vliv po celé E, po celý středověk Zajímavé momenty jeho učení: HLUBINY DUŠE • Snaha prozkoumat část psychiky, později nazvanou NEVĚDOMÍ • pevný orientační bod = pochybování = MYSLÍM, JSEM MYSLÍCÍ BYTOST STVOŘENÍ A ČASOVOST • čas existuje pouze v závislosti na našem vědomí • Co je na čase skutečné? TEĎ! • Minulost = existuje jen ve vzpomínkách • Budoucnost = existuje jen v očekávání • = Co bylo dřív svět nebo čas? Bůh nemohl stvořit svět po uplynutí nějakého času, oba musely vzniknout současně. HŘÍCH, ZLO • pouze Adam se narodil svobodný, měl možnost řídit se Boží vůlí, dosáhnout nesmrtelnosti • podlehl hříchu, zatížil jím lidstvo = hřích je dědičný (lidé nejsou svobodní, musí hřešit!) • pojmenoval pozemské hříchy a rozpracoval velmi přísné učení

5. TOMÁŠ AKVINSKÝ • Vyučoval na mnoha místech E, církev do něj vkládala velké naděje. • Inspirace : Aristoteles VĚDĚNÍ A VÍRA • Existuje svět skutečnosti – možno ho poznat myšlením • Svět nadpřirozené pravdy – nelze proniknout myšlením (Trojjedinost Boha, vtělení Ježíše, vzkříšení těla) - lze je přijmout jen na základě víry • pravdy o Bohu, který může rozum poznat sám ze sebe (Bůh je a je jeden) – většina lidí to nedokáže pro lenost, nedostatek nadání, starost o existenci a rodinu

6. RENESANCE A HUMANISMUS HUMANISMUS • omezený na vědu • důraz na vzdělání humánní, ne teologické RENESANCE – projevuje se lékařství, obchodu, právu, umění (Michelangelo, Leonardo, Raffael, Botticelli,..)

7. MICHEL MONTAIGNE (1553) • nebývá řazen mezi F, protože myšlenky nevykládal systematicky, ale eseji • ČLOVĚK: Má se snažit poznat sama sebe, osvobodit se z pout, uvědomit se své možnosti.

8. PŘÍRODNÍ FILOZOFIE RENESANCE • hlavní bitevní pole = ASTRONOMIE • hl. myšlenky: Země = Bohem vyvolená a stvořená planeta hlavní představitelé: • MIKULÁŠ KOPERNIK – heliocentrická soustava • GALILEO GALILEY – K. myšlenky potvrdil vědecky. • Inkviziční proces - musel veřejně odvolat svůj názor, domácí vězení • MIKULÁŠ KUSÁNSKÝ církevní hodnostář. • Jádro filozofie – vztah boha a světa: Bůh není něco mimo svět, ale je v jednotě s tímto světem; člověk – v každém člověku něco božského • GIORDANO BRUNO (upálen 1600) • všudypřítomný rozum jako vládnoucí princip ve vesmíru • Bůh = vědění, jež je velmi vzdálené chápaní člověka • SVĚT – je věčný, nekonečný, je ovládán a pohybován jediným principem = Bůh • VESMÍR – nekonečný, nestvořený Bohem • VZTAH K NÁBOŽENSTVÍ – připouštěl, že náboženství může mít dobrý vliv na primitivní národy, ne pro vzdělané

9. MACHIAVELLI • Spis VLADAŘ – základní princip: dobrý vladař pohoří • Typy vladařství a prostředků, jak je získat a udržet • Dědičné – panovník má méně potíží • Nové – získává se a udržuje zbraněmi • Rady panovníkům: • cílem vladaře není jen zabezpečit si vládu, ale dosáhnout přitom cti a slávy • základem státu jsou dobré zákony a vojsko (námezdní vojáci – nejednotní; vhodnější je občanská milice) • vladař, který chce být dobrý, pohoří. Vladař nemá opouštět cestu dobra, má umět užít zla • Účel světí prostředky – netýká se soukromých účelů, ale státních, obecného blaha • MACHIAVELLISMUS • Jeho učení oddělilo zkoumání politických problémů od náboženství a morálky, později bylo využito ideology absolutismu. • Četli ho známí panovníci: Karel V., František I., Filip II. • Hodnocen spíše záporně • Lidé mu říkali „lotr Machiavelli“, „učitel zla“

10. DESCARTES • Metoda pravdivého poznání – vychází z .............................................................. • Cíl: spolehlivost a jistota vědění • pochybovat se nedá o 2 instancích: ………. a …………………. • DŮKAZ EXISTENCE BOHA • Nemohl jsem ji vnímat • Nemohl jsem ji vytvořit (nedokonalá bytost nemůže vytvořit ideu dokonalé bytosti) • Pochybuji = ……………………………. = vše, co vnímám, může být klam • COGITO, ERGO SUM – potvrzuje, že „já“ je myslící bytost, před čímž musí nakonec kapitulovat veškeré pochybnosti. • RES COGITAS X RES EXTENZA: Proti „já“ jako myslící bytosti stojí …………… (res extensa), která zahrnuje všechny okruhy předmětů: přírodu, společnost, ale také tělo, které D. označuje za objekt, který se odlišuje od myšlení. Tělo a duše by mohly být spolu v pozemské existenci spojeny, ale jsou od základů odlišné i ve svých funkcích. • takto vytvořil …………………… obraz světa, kterému zpočátku podlehly všechny moderní vědy. Pokud jsou totiž „já“ a jeho protějšek „hmota“ od sebe odděleny, stává se realistické poznání možným.

11. ZDROJE: • STÖRIG, HANS JOACHIM: Malé dějiny filozofie. Praha: ZVON, české katolické nakladatelství, 1991