slide1 n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Mgr. Daniella Sarah Chocholová PowerPoint Presentation
Download Presentation
Mgr. Daniella Sarah Chocholová

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 43

Mgr. Daniella Sarah Chocholová - PowerPoint PPT Presentation


  • 68 Views
  • Uploaded on

Mgr. Daniella Sarah Chocholová. Povaha státní moci. z ákladní ustanovení jsou obsažena v úvodních článcích Ústavy + Listiny s tátní moc je neomezená uvnitř i navenek čl. 2 odst. 1, odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 1 Listiny

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Mgr. Daniella Sarah Chocholová' - tallis


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
povaha st tn moci
Povaha státní moci
  • základní ustanovení jsou obsažena v úvodních článcích Ústavy + Listiny
  • státní moc je neomezená uvnitř i navenek
  • čl. 2 odst. 1, odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 1 Listiny
  • znaky státní moci: svrchovanost (SM  výlučná, nezávislá navenek i dovnitř), jednotnost, demokratická legitimovanost…
  • mocenský monopol (na území ČR nemůže nikdo jiný státní moc nebo veřejnou moc vykonávat, nedá-li k tomu svrchovaná moc souhlas)  případy výkonu:
  • rozhodnutí cizí státní moci cizí státní mocí (MS – celnictví)
  • rozhodnutí cizí státní moci našimi orgány (uznání cizích rozhodnutí a jejich výkon na našem území  NS)
  • samosprávy územní
  • PO a FO při výkonu státní správy, která jim byla svěřena (lesní, vodní stráž)
  • svépomoci – hrozí-li bezprostřední útok nebo bezprostřední nebezpečí (stát nemůže být přítomen vždy)
st tn moc v stav
Státní moc v Ústavě
  • Ústava ČR nedefinuje státní moc přímo
  • Avšak celým obsahem se pojmu věnuje
  • Základní východisko  čl. 2 odst. 1 (vyjadřuje, kdo je nositelem státní moci)
  • Jaké jsou vlastnosti moci?

- Ústava nepopisuje  plyne z ústavního pořádku

stavn po dek a st tn moc
Ústavní pořádek a státní moc
  • z ústavního pořádku lze dovodit, že:
  • „státní moc je schopnost ovlivňovat chování na základě monopolu legitimního fyzického násilí“
  • tento monopol má pouze stát (čl. 6 – čl. 9, čl. 39 – čl. 40 Listiny)
  • je to až poslední prostředek státu  zásada „ultima ratio“
znaky st tn moci
Znaky státní moci
  • Území svrchovanost (suverenita) – neomezená  možnost dispozice se státním územím (př. jeho smluvní postoupení)
  • Územní výsost (jurisdikce)
  • ČR vykonává nerušeně státní moc na svém území
  • lze ji postoupit jinému státu (př. pobyt zahraničních vojsk na našem území, hraniční kontroly jiného státu…)
  • x suverenitu postoupit nelze
  • Personální výsost
  • státní moc se vztahuje na všechny příslušníky daného státu bez ohledu na to, kde se nacházejí, i když pobývají v cizině
vymezen subjekt pod lej c ch se na st tn moci
Vymezení subjektů podílejících se na státní moci
  • Čl. 2 odst. 1, odst. 2 „orgány moci“  dle mého názoru by mělo být „orgán mocí“ zákonodárné, výkonné a soudní nebo jako lid
  • Čl. 79 odst. 3, čl. 105  možnost přenesení výkonu státní moci na orgány ÚSC
  • Čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy  z tohoto ustanovení vyplývá, že se počítá i s jinými formami výkonu veřejné moci (jiné formy samosprávy – profesní, akademická…)
st tn moc v r
Státní moc v ČR
  • Vztah mezi nejvyššími státními orgány je založen na principu parlamentní formy vlády (x nikoli na principu vlády shromáždění jako do 31. 12. 1992)
  • ! nestojí však proti sobě Parlament a vláda (jak je pro tuto formu vlády typické), ale vládní většina je s vládou totožná (v PS se rozhoduje většinou, která je většinou na straně vlády)
  • kontrola výkonné moci parlamentem
  • státní moc je jednotná v tom směru, že zdrojem je lid
  • dělba státní moci – stav, kdy lid tuto moc vykonává prostřednictvím zvláštních soustav státních orgánů
d lba moci
Dělba moci
  • Ústava stojí na stanovisku trialistické teorie, kdy v čl. 2 odst. 1 a v hlavách druhé, třetí a čtvrté rozlišuje orgány:
  • Moc zákonodárná
  • Moc výkonná + prezident republiky
  • Moc soudní
ad a moc z konod rn
Ad A) Moc zákonodárná
  • Parlament ČR (čl.16 až čl. 53 Ústavy)
  • pravomoc přijímat ústavní a „obyčejné zákony“
  • schvaluje MS, volí prezidenta ČR, zásadní rozhodnutí ohledně válečného stavu a účasti ČR v obranných systémech mez. organizace, jíž je ČR členem, rozhoduje o vyslání ozbrojených sil mimo území ČR, povolení pobytu cizích vojsk
p sobnost komor parlamentu
Působnost komor Parlamentu
  • každá z komor má odlišné funkce
  • nemají stejné postavení  Ústava odlišila řadu kompetencí obou komor
  • PS – centrum politického rozhodování v oblasti zákonodárné moci a politických linií
  • Senát – stabilizující a kontrolní činitel
  • výjimky, kdy dochází k rovnoprávnému rozhodování komor:
  • přijímání ústavních zákonů a MS o lidských právech a základních svobodách (čl. 39/4)
  • přijetí volebního zákona, z. o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou (čl. 40)
  • volba prezidenta republiky v prvém a druhém kole (čl. 58) – ve 3. kole se sčítají všechny hlasy bez ohledu na to, zda jde o hlas senátora nebo poslance
  • rozhodnutí o tom, že prezident nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad (čl. 66)
  • rozhodnutí o vyhlášení válečného stavu, souhlas s pobytem cizích vojsk na území ČR a s vysláním ozbrojených sil mimo území ČR, přijetí usnesení o účasti ČR v obranných systémech mez. organizace, jíž je ČR členem (čl. 39/3 a čl. 43/2)
  • vyhlášení stavu ohrožení státu (čl. 7 odst. 2 ústavního zákona čl. 110/1998 Sb.)
poslaneck sn movna
Poslanecká sněmovna
  • 200 poslanců, volených na 4 roky ve volbách, jež se konají na základě volebního systému poměrného zastoupení
  • každý občan, kterému je alespoň 21 let
  • kandidují politické strany a politická hnutí
  • nelze být členem obou komor
  • JŘPS ukládá povinnost zřízení výborů  mandátového, imunitního,rozpočtového, petičního a organizačního (má jich daleko více: zahraniční, volební, pro vědu a výzkum…)
politick strana vs p olitick hnut
Politická strana vs. politické hnutí
  • Politické hnutí (občanské hnutí) je PO
  • právo staví na roveň politické straně a nečiní mezi nimi rozdíl
  • rozdíl z politologického hlediska:

- strany předkládají komplexní politický program (x hnutí se spíše zaměřují na jednotlivé konkrétní otázky, nemají vládní ambice)

  • Hnutí nemívají početnou členskou základnu, nevytvářejí složité územní struktury
  • tomu nasvědčuje: § 6 odst. 2 písm. b) bod 5 z. č. 424/1991 Sb., který hovoří (v souvislosti s organizačními jednotkami) pouze o "straně", nikoli o "straně nebo hnutí" jako na jiných místech
  • v ČR cca 40 politických hnutí, z nichž žádné však není tak významné jako největší politické strany
  • nejznámější z nich jsou hnutí NEZÁVISLÍ a Klub angažovaných nestraníků.
sen t
Senát
  • 81 senátorů, volených na 6 let v jednomandátových volebních obvodech na základě dvoukolového většinového systému
  • Senát je obměňován z 1/3 každé 2 roky
  • každý občan, který dosáhl věku 40 let
  • kandidují jednotlivci (v „dresu“ politické strany nebo jako nezávislý)
prava kon n voleb do parlamentu r
Úprava konání voleb do Parlamentu ČR
  • podrobná úprava konání a průběhu voleb  č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR
  • nespornější v zákoně je hranice 5% odevzdaných hlasů, kterou politická strana či hnutí musí dosáhnout pro získání poslaneckého mandátu
  • ÚS: shledal 5% klauzuli v souladu s Ústavou, když konstatoval, že je přípustné do volebního mechanismu zabudovat určité integrační stimuly, aby nedošlo k velkému roztříštění hlasů mezi velký počet politických stran (tím i k funkčnosti parlamentního systému)
  • ÚS: zároveň zvyšování této hranice by mohlo ohrozit demokratickou podstatu voleb
neslu itelnost funkc sen tor a poslanc
Neslučitelnost funkcí senátorů a poslanců
  • senátor či poslanec nemůže být současně:
  • prezidentem, soudcem ÚS i obecného soudu, další funkce (př. NKÚ)
  • může však být členem vlády
  • imunita:
  • HP – úplná nebo částečná – př. na výroky v Poslanecké sněmovně
  • PP – nestíhatelnost  nedá-li komora souhlas, pak je stíhání navždy vyloučeno
funkce a vz jemn vztahy komor
Funkce a vzájemné vztahy komor
  • zasedání komor jsou stálá
  • PS může být rozpuštěna prezidentem republiky (x Senát nerozpustitelný)
  • je-li PS rozpuštěna – Senát přijímá na návrh vlády zákonná opatření (ve věcech, které nesnesou odkladu a kde by byl jinak nezbytný zákon znovu ustavená PS musí zákonná opatření schválit na 1. schůzi, jinak pozbývají platnost)
zp sobilost komor usn et se
Způsobilost komor usnášet se
  • přítomnost alespoň 1/3 členů (tj. 67 poslanců nebo 27 senátorů)  tzv. kvorum
  • přijetí obyčejného zákona  souhlas prosté většiny přítomných
  • přijetí ústavního zákona + ratifikace MS  3/5 všech poslanců (tj. 120 hlasů) a souhlas 3/5 přítomných senátorů
postaven komor v z konod rn m procesu
Postavení komor v zákonodárném procesu
  • aktivnější a významnější postavení má Poslanecká sněmovna
  • senát má právo vyjádřit se až k ucelenému návrhu zákona, který byl schválen Sněmovnou
  • některé akty prováděné formou zákona přísluší dokonce pouze Poslanecké sněmovně (př. státní rozpočet, státní závěrečný účet)
  • silnější postavení Sněmovny – právo přehlasovat případný nesouhlas Senátu s návrhem zákona, resp. jeho pozměňovací návrhy (potřeba 101 hlasů) x někdy nesouhlas Senátu přehlasovat nelze (př. ústavní zákon)
legislativn proces
Legislativní proces
  • 4 základní fáze:
  • Zákonodárná iniciativa
  • Projednání návrhu zákona
  • Schválení zákona
  • Vyhlášení (publikace) zákona
ad 1 z konod rn iniciativa
Ad 1) Zákonodárná iniciativa
  • kdo je oprávněn podat návrh zákona (poslanec, skupina poslanců, Senát jako celek, vláda, zastupitelstvo kraje
  • podání návrhu předchází složitý proces, který není upraven právem, ale je pouze popsán v legislativních pravidlech vlády (interní směrnice, ne právní předpis)
ad 2 projedn n n vrhu z kona
Ad 2) Projednání návrhu zákona
  • ten, kdo pojal legislativní záměr, rozhodne o zahájení přípravných prací (zpravidla ministerstvo, př. ministerstvo financí rozhodne o přípravě nového zákona o pojišťovnictví)
  • Návrh zákona vypracován ve 2 fázích:
  • tzv. zásady zákona, později
  • paragrafové znění
  • zpravidla vláda předkládá věcný záměr zákona  následuje: tzv. připomínkové řízení
  • návrh se zasílá k připomínkovému řízení ústředním orgánům státní správy a dalším institucím (př. vyjádří se ministerstvo)
  • součástí návrhu ( vyhodnocení vazeb navrhovaného textu na ostatní právní předpisy, EKO rozbor – zejména dopad na státní rozpočet, zda bude třeba vydat prováděcí předpis – tedy vyhlášku ministerstva)
slide24

po skončení připomínkového řízení  projedná návrh legislativní rada vlády + sdělí stanovisko

poté projedná návrh vláda, pokud ho schválí  předseda vlády ho postoupí Poslanecké sněmovně k projednání(součástí návrhu důvodová zpráva)

projednání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně upravuje zákon o jejím jednacím řádu, tedy z. č. 90/1995 Sb.

zákon č. 90/1995 Sb., zavedl systém tzv. trojího čtení

předseda Sněmovny postoupí návrh organizačnímu výboru Sněmovny (který ho zařadí na nejbližší schůzi PS)+ rozešle ho všem poslancům a poslaneckým klubům

je-li předkladatelem někdo jiný než vláda (zastupitelstvo kraje, poslanci, senát), zašle ho předseda PS vládě k posouzení

nevyjádří-li se vláda do 30 dnů  souhlas

organizační výbor navrhne, kterému výboru Sněmovny (i více výborům) má být návrh přikázán a kdo má být zpravodajem pro 1. čtení

prvn ten
První čtení
  • navrhovatel uvede návrh (zpravidla příslušný ministr) + přiloží důvodovou zprávu
  • může navrhnout, aby souhlas s návrhem byl vysloven již v tomto prvním čtení
  • po něm vystoupí soudce zpravodaj organizačního výboru
  • návrh je přikázán výboru nebo výborům
  • pokud nebyl podán návrh na schválení návrhu již v 1. čtení, nebo
  • byl-li zamítnut,
  • nebyl-li podaný návrh zamítnut hned v tomto čtení ani nebylo rozhodnuto o jeho vrácení k dopracování)
  • následuje obecná rozprava – zda se poslanci budou zákonem vůbec zabývat
  • mohou:
  • zamítnout,
  • vrátit k dopracování,
  • postoupit příslušnému výboru
  • výbor má 60 dnů na vyjádření se k zákonu
  • výbory zasedají, když není plenární zasedání.
druh ten
Druhé čtení
  • navrhovatel opět uvede zákon, p něm zpravodaj přednese stanovisko příslušného výboru
  • následuje podrobné projednání předloženého textu
  • při obecné rozpravě senávrh může:
  • vrátit do výborů
  • zamítnut (tj. nepustit do závěrečného 3. čtení)
  • podrobná rozprava (předkládají se jednotlivé pozměňovací návrhy a jsou vnášeny do textu zákona)
  • u podrobné rozpravy se rovněž může návrh (vrátit do výboru, zamítnout)
  • není stanoven časový limit pro 2. čtení
t et ten
Třetí čtení
  • zahájeno nejdříve za 24h po doručení pozměňovacích návrhů poslanců
  • pouze návrhy oprav legislativně technických a gramatických chyb, lze však navrhnout i opakování druhého čtení
  • Potom se hlasuje:
  • - o zamítnutí zákona jako celek
  • - o jednotlivých pozměňovacích návrzích
  • - o zákoně jako celku
  • je-li zákon schválen  zasílá se bezodkladně Senátu (konečné)
  • Senát:
  • Buď nezasahuje (vysloví souhlas, vysloví usnesení nevyjadřovat se, po 30-ti dnech bez jednání se má za to  že souhlasí)
  • Aktivně zasahuje (zamítne přijetí zákona, vnese vlastní pozměňovací návrhy) a vše vrátí do PS k projednání
  • pokud Senát zákon zamítl, ale PS absolutní většinou znovu zákon odsouhlasí je zákon přijat (veto PS)
  • pozměňovací návrhy Senátu – PS prostou většinou hlasuje, zda přijme všechny návrhy Senátu (pokud ano - postoupí zákon prezidentovi)
  • nejsou-li přijaty pozměňovací návrhy Senátu, hlasuje se znovu o původním textu zákona  je-li pro absolutní většina, platí původní text a zákon je postoupen prezidentovi (není-li pro absolutní většina, tak legislativní proces končí)
ad 3 schv len z kona
Ad 3) Schválení zákona
  • schválený zákon je postoupen prezidentu republiky
  • prezident je oprávněn do 15-ti dnů přijatý zákon:
  • podepsat
  • vrátit PS s odůvodněním (veto)
  • PS může absolutní většinou přehlasovat prezidenta
  • není-li absolutní většina pro, podařilo se prezidentovi zablokovat legislativní proces  ten tímto končí
  • ústavní zákony nemůže prezident vetovat!
  • tzv. stav legislativní nouze za mimořádných okolností může být návrh zákona projednán ve zkráceném řízení (vyhlašuje předseda PS na návrh vlády – jen na určitou dobu)
ad 4 vyhl en publikace
Ad 4) Vyhlášení (publikace)
  • nezbytná podmínka platnosti
  • ve Sbírce zákonů se vyhlašují - zákony, ostatní právní předpisy, některé akty veřejné moci (př. nálezy pléna Ústavního soudu), Sbírka mezinárodních smluv
  • platnost = zveřejnění (vyhlášení) ve Sbírce zákonů (z.č. 309/1999 Sb.)  stává se součástí právního řádu
  • Sbírka mezinárodních smluv – MS schválené Parlamentem
  • účinnost – okamžik, od kterého jsou adresáti právních norem povinni je respektovat (uvedena na konci právního předpisu)
  • v právním předpise je zpravidla stanoven den, kdy nabývá účinnosti, není-li stanoveno, pak Sbírka zákonů stanoví podpůrně lhůtu 15-ti dnů po vyhlášení
  • legisvakance
z konn opat en
Zákonná opatření
  • vydává je Senát v určitých případech (př. neexistuje sněmovna, co nelze upravit zákonem a nesnese to odkladu)
  • zákonné opatření Senátu navrhuje vláda
  • netýká se Ústavy, rozpočtu, MS
  • nová Sněmovna musí vzít takové opatření za své, jinak přestává platit
novelizace
Novelizace
  • novelizace znamená:
  • změna norem obsažených v platném a účinném právním předpisu
  • k doplnění nových norem
  • je samostatným právním předpisem
  • má svou platnost a účinnost
  • jakmile nabude účinnosti, pak se stává součástí novelizovaného (tedy původního) právního předpisu
  • je třeba pak uvádět původní označení s dovětkem (př. …“ve znění zákona…“, …“ve znění pozdějších předpisů“)
republikace
Republikace
  • pokud změny činí právní předpis nepřehledným
  • vydání textu zákona ve znění všech jeho změn a doplňků
  • vyhlašuje se tedy tzv. „úplné znění zákona“, což ovšem není právní předpis, ale pouze rekapitulace toho, co platí, v přehledné podobě
  • př. pod č. 65/2004 Sb., vyhlášené úplné znění zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření)
z nik innosti
Zánik účinnosti
  • jen výslovným zrušením  tzv. derogace
  • derogační klauzule – text pozdějšího zákona obsahuje ve své závěrečné části ustanovení vypočítávající, jaké právní předpisy se zrušují
  • druhy:
  • úplná – s náhradou nebo bez ní
  • částečná – vlastně forma novelizace
  • zrušením zákona dochází ke zrušení předpisů, které byly vydány k jeho provedení, a to i kdyby to nebylo řečeno výslovně
  • lze zrušit právní předpis i mlčky  uplatnění zásad:
  • Lexposteriorderogat priori
  • Lexspecialisderogatgenerali
ad b prezident republiky
Ad B) Prezident republiky
  • hlava státu
  • volen na dobu 5 let na společné schůzi obou komor Parlamentu
  • občan ČR, volitelný do senátu (tj. 40 let), max. 2x za sebou
  • prezident není z výkonu své funkce odpovědný
  • stíhání – pouze velezrada (žalobu podává Senát)  o této žalobě by rozhodovat ÚS (trestem pouze ztráta prezidentského úřadu a způsobilost jej znovu nabýt)
  • návrh na kandidáta podává skupina nejméně 10 poslanců či 10 senátorů  způsob volby čl. 58 Ústavy
  • až 3 kola volby  ve 3. kole postačuje získat nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů dohromady (nepodaří-li se, pak nové volby)
pravomoci prezidenta i
Pravomoci prezidenta I.
  • upraveny v čl. 62 až čl. 63 Ústavy
  • čl. 62  k aktům vydávaným dle tohoto článku nepotřebuje prezident kontrasignaci předsedy vlády nebo jím pověřeného člena
  • čl. 63 nutná kontrasignace
  • ! čl. 62 však neznamená, že je prezident oprávněn zcela samostatně a bez jakékoli součinnosti jiných ústavních orgánů (př. soudce ÚS jmenuje až po souhlasu Senátu, viceprezidenta jmenuje NKÚ jmenuje na návrh PS)
s kontrasignac
S kontrasignací
  • akty prezidenta související s jeho zastupováním státu navenek
  • sjednávání a ratifikace MS
  • pověřování vyslanců a velvyslanců
  • vyhlašuje volby do PS a do Senátu
  • jmenuje soudce obecných soudů, uděluje amnestii, propůjčuje státní vyznamenání
  • vykonává funkci vrchního velitele ozbrojených sil, povyšuje a jmenuje generály
  • plní další funkce, které mu svěřuje zákon (př. jmenuje rektory VŠ, jmenuje profesory…)
  • je-li úřad prezidenta uvolněn, pak do zvolení se jeho pravomocí ujímá předseda PS (případně Senátu) a předseda vlády (čl. 66 Ústavy)
bez kontrasignace
Bez kontrasignace
  • jmenuje a odvolává vládu (resp. přijímá demisi)
  • koho má prezident pověřit sestavením vlády po volbách Ústava neurčuje (nemusí to tedy nezbytně být předseda vítězné strany)
  • nejsou-li dva jmenovaní předsedové vlády úspěšní (tj. nezíská-li jejich vláda a vládní program důvěru v PS), pak jmenuje prezident předsedu vlády na návrh předsedy PS
  • není-li úspěšný ani předseda PS, pak může prezident rozpustit Sněmovnu
  • k rozpuštění může dojít ještě ve třech dalších případech uvedených v čl. 35 Ústavy
dal opr vn n prezidenta
Další oprávnění prezidenta
  • svolává zasedání PS
  • právo účasti na schůzi obou komor Parlamentu + vlády
  • ve vztahu k moci zákonodárné: suspenzivní právo veta (počtem 101 hlasů lze prezidenta přehlasovat)
  • ! může napadnout zákon pro jeho neústavnost návrhem u ÚS a požadovat jeho zrušení
  • ve vztahu k moci soudní: jmenuje soudce, předsedy a místopředsedy ÚS, NS, NSS, odpouští a zmírňuje uložené tresty
  • jmenuje členy bankovní rady ČNB
ad b vl da
Ad B) Vláda
  • složení: předseda, místopředseda, ministři
  • vláda je odpovědná PS  povinna před ní předstoupit do 30 dnů po svém jmenování a požádat ji o vyslovení důvěry (žádat může i v průběhu působení)
  • navrhnout, aby vládě byla vyslovena nedůvěra může skupina min. 50 poslanců  k přijetí takového návrhu nutné nejméně 101 hlasů
  • vláda rozhoduje ve sboru (nadpoloviční většina všech jejich členů)
  • počet členů vlády (ministrů) Ústava nestanoví, nemusí tedy být stejný jako počet ministerstev
  • Činnost vlády řídí její předseda (Ústava nezná označení používané v médiích – premiér)
  • Postavení předsedy vlády k jejím členům: navrhuje jejich odvolání i jmenování, kontrasignuje určitá rozhodnutí prezidenta, spolupodepisuje zákony, výsadní postavení v Bezpečností radě státu…)
innost vl dy
Činnost vlády
  • činnost vlády zabezpečuje ÚŘAD VLÁDY
  • nařízení vlády – slouží k provedení zákonů a v jejich mezích je oprávněna vydávat právní předpisy (nepotřebuje zvl. zmocnění v zákoně)
  • je-li zákonodárcem otevřen prostor pro úpravu některých otázek právním předpisem nižší síly
  • usnesení vlády – charakter interní normativní instrukce
ministerstva
Ministerstva
  • zřízení jen na základě zákona
  • v čele ministr jako člen vlády
  • Ministerstvo financí, zahraničních věcí, obrany, vnitra, spravedlnosti, mládeže a tělovýchovy, kultury, průmyslu a obchodu, dopravy a spojů, pro místní rozvoj, zemědělství, ŽP
st edn org ny st tn spr vy
Ústřední orgány státní správy
  • úřady, v jejich čele nestojí člen vlády
  • Český statistický úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Komise pro cenné papíry (jmenuje prezident na návrh vlády)
  • mohou vydávat vyhlášky, na rozdíl od vlády pouze tehdy, pokud jsou k tomu výslovně zmocněni zákonem
dekoncentrovan resp specializovan org ny zen z centra
Dekoncentrované, resp. specializované orgány řízené z centra
  • ÚP, finanční ředitelství, FÚ, správa policie, vojenské správy, KN, báňské úřady…)
  • Pověřené obecní úřady (v přenesené působnosti plní řadu úkolů moci výkonné
  • SZ (veřejný žalobce, hájí veřejný zájem, vystupuje tam, kde mu to zákon ukládá)  Nejvyšší SZ (vláda na návrh ministra spravedlnosti) + organizace obdobná jako u soustavy soudní