Plemenitba koní

1. Plemenitba koní

2. chovné záměry • V chovu koní spočívá ve zlepšování kvality jednotlivých plemen koní • zařazování koní po dosažení dospělosti nebo výkonnosti

3. Způsoby plemenitby • A: Přirozená plemenitbaPůvodní způsob plemenitby koní je přirozená plemenitba. Hřebec je připouštěn na klisnu a to "z ruky" nebo volně ve stádě. • Volné připouštění představuje volně se pohybujícího plemeníka ve stádě, není u nás běžné. Používá se ještě v početných stádech klisen velkých hřebčínů.

4. Způsoby plemenitby • B: InseminaceInseminace je osemenění klisny spermatem hřebce – čerstvým– krátkodobě konzervovaným – mraženým (dlouhodobě konzervovaným) • vyškolený odborník. • možnost výběru většího množství hřebců • inseminace vyššího počtu klisen z jednoho odběru spermatu, použití spermatu již nežijících hřebců. • Inseminace není povolena v plnokrevném chovu na celém světě. Jako důvod jsou asi i komerční cíle.

5. Podmínky inseminace • Říje klisnymusí mít říji. • říje pravidelně ve třítýdenních intervalech. • Projevy říje

6. Připouštěcí období • Zdravá pohlavně dospělá klisna říje po celý kalendářní rok. • Zabřezne nejlépe na jaře. • V létě nejsou říje již tak plnohodnotné. Jednotlivé chovatelské svazy (plemenné knihy) určují začátek a konec připouštěcího období – sezóny. • Připouštěcí období u všech svazů začíná zpravidla v únoru, aby se hříbata rodila po prvém lednu (klisna je březí zhruba 11 měsíců) a končí individuelně podle jednotlivých plemenných knih. • vliv fotoperiodicitismu, tedy vlivu působení ročního období přesněji řečeno délky denního svitu. • Volba nejvhodnější doby k zapouštění se velmi často stanovuje v důsledku vyšetření klisen. • palpační vyšetření (přes rektum) a sonografii.

7. Vlastní INSEMINACE • Inseminace tak dlouho, dokud nevymizí zevní příznaky říje. • K vlastní inseminaci přistupujeme, pokud technik, či veterinární lékař zjistí následující příznaky u klisny: • u klisny jsou zřetelně patrny zevní příznaky říje – otok vulvy a tzv. blýskání (mírné otvírání a zavírání stydkých pysků), • je-li při vyšetření zjištěno, že děložní krček je otevřený, • je li přes rektum nahmatán dostatečně veliký a odpovídající folikul

8. Postup inseminace • klisna musí být před vlastní inseminací "vyvázaná", fixována (ocas musí být obmotán obinadlem či sterilním obvazem, rodidla musí být řádně omyta a vydesinfikována • poté zavádí technik či lékař ruku opatřenou sterilní rukavicí do pochvy, aby se přesvědčil o otevřenosti krčku, který bys měl být optimálně roztažen na 1 – 3 prsty • pokud je zjištěn uzavřený krček nemá smysl v inseminaci pokračovat • po vyšetření je ruka opět zasunuta do pochvy klisny a do dlaně je uchopena pipeta. Pipeta by taktéž jako u skotu neměla přijít do styku s poševní sliznicí. • Poté co se ruka dotkně růžice děložního krčku a jeden z prstů se dostane do krčku děložního je po něm také zasunuta pipeta. Zasouváme do hloubky 10 – 15 cm od vstupu do děložního krčku. • Po zasunutí opatrně semeno deponujeme a poté katetr šetrně vytahujeme (při jakékoliv práci se zvířetem dbáme opatrnosti a jsem zároveň ke zvířeti šetrní).. • V chovu koní se pracuje buď s čerstvým, krátkodobě, nebo dlouhodobě konzervovaným spermatem. Oplozovací schopnost je u krátkodobého semene 24 – 48 hodin a jeho objem pro inseminaci je 10 cm3. U dlouhodobě konzervovaného semene je přistupováno k mražení v pejetách, které jsou o objemu 0,5 cm3, 1 cm3. V zahraničí se také semeno může mrazit v objemech 3 – 6 cm3.

9. Schéma dělohy

10. Říje (estrus) • fyziologický děj, během něhož se v organismu klisny vytváří vhodné podmínky pro oplození vajíčka. • První říje může přijít teprve když je klisnička pohlavně dospělá - tedy zhruba ve 12-18 měsících.c • chovatelské dospělosti (ve 3-4 letech). Klisna je zvíře takzvaně polyesterické, což znamená, že během jednoho roku má více říjových cyklů. • U většiny klisen přichází říje zhruba po 21 dnech a trvá cca 3-9 dní. Říje se u klisen objevuje hlavně v teplejších ročních obdobích - jaro, léto a podzim (reprodukční období). Zima je obvykle obdobím pohlavního klidu (anestrus). Pohlavní cyklus si můžeme rozdělit trochu podrobněji do několika stádií: • proestrus (předříjová fáze) - jde zhruba o 16-19 den říjového cyklu, vyvíjejí se Graafovy folikuly a je zvýšená tvorba estrogenů  • estrus (říje) - o té již trochu víme a trochu si o ní řekneme později, teď jen stručně z fyziologického hlediska - dozrávají Graafovy folikuly a dochází k ovulaci (uvolnění vajíčka)  • metestrus (poříjová fáze) - začíná tvorba žlutého tělíska a mizí příznaky říje  • diestrus je období meziříjové, trvá přibližně 15-16 dní a v jeho průběhu se zvětšuje žluté tělísko, které po několika dnech, pokud nedošlo k oplození vajíčka, zaniká. Ještě zbývá zmínit  • anestrus, obdobím pohlavního klidu. velmi stručně popsat jejich využití:

11. Druhy říje • Normální říje • klisna "se blýská" (rytmicky otvírá a zavírá vulvu), sliznice pochvy je více prokrvena (je růžovější) - to proto, že je tu potřeba větší množství bílých krvinek, které mají za úkol ochranu organismu (ovlivňují imunitu), z pochvy vytéká čirý hlen, stydké pysky jsou zduřelé, klisna častěji močí, je "přívětivá" k ostatním koním, zdvihá ocas, může být celkově "mazlivější", není vyjímkou, že se trošku pozmění její přístup k práci - nechce se jí tolik dopředu... Podle toho, jak se chová k hřebci, lze také usuzovat v jakém stupni říje právě je. V prvním stupni klisna hřebce odmítá a kope po něm, ve druhém stupni kopání spíš jen naznačuje a zároveň se blýská, no a ve třetím stupni klisna stojí v klidu, ocas zdvihne a dá stranou a vyloženě čeká na připuštění. Připouštění v této fázi se jeví jako nejsmysluplnější, jelikož je pravděpodobné, že říje dostupuje vrcholu, kterým je uvolnění vajíčka z folikulu. K tomu dochází přibližně 1-2 dny před ukončením říje. Nejvhodnější doba pro připuštění je několik hodin před vrcholem říje (ovulací). Klisničku lze ale připustit i ve stadiu druhém. 

12. Druhy říje • Tichá říje • z chovatelského hlediska lze vlastně považovat za neduh, dokonce za neduh, který je často dědičný. Kobylka má sice zduřelé pysky a může být klidnější než obvykle, ale téměř se neblýská a je velmi těžké vypozorovat, zda je skutečně v říji. Tím pádem mnohem hůř odhadujete vhodnou dobu připuštění...

13. Druhy říje • Bouřlivá říje • Klisna je totiž jak vyměněná - v tréninku odmítá spolupracovat - i když jí pobízíte, tvrdohlavě stojí - nejlépe s rozkročenýma nohama ve stylu "vždy připravena", zřetelně se blýská, na první pohled je připravena na přijmutí hřebce... Popravdě, s takovou kobylkou je lepší v době říje nepracovat. Počítejte s tím, že každá říje - nejen bouřlivá - do určité míry narušuje tréninkový cyklus.

14. Co ovlivňuje říji? • výživný stav - při špatném výživném stavu klisna ani nemusí začít říjet. • dlouhodobý stresovaná např. samotou nebo pobytem v hlučném prostředí. • klimatické podmínky - zejména světlo (délka světelného dne) a teplo. • Světlo - prokázalo se totiž, že za tmy se produkuje hormon melatonin, ten pak zabírá místo jiným hormonům - například estrogenu a progesteronu (ovlivňují pohlavní cyklus klisny)... • genetika a přítomnost hřebce - ta může stimulovat i kobylky s tichou říjí. • Vliv hormonů.

15. Hormony a říje • Estrogen - hormon samičí pohlavní soustavy produkovaný vaječníky, jehož hlavní úlohou je stimulovat tkáně, které jsou ve vztahu k reprodukci = navozuje stav říje a podporuje dozrání vajíčka.  • Progesteron - produkován žlutým tělískem. Progesteron má na starosti ukončení říje a také je nepostradatelný pro udržení gravidity - zamezuje totiž dozrávání a ovulaci dalších folikulů, způsobuje změny na děloze (tonizuje ji) a celkově ji připravuje na přítomnost embrya. Pokud by vajíčko bylo oplozeno a organismus nevytvářel dostatek progesteronu, přišel by na řadu prostaglandin a spouštěl by se nový říjový cyklus - což by pro oplozené vajíčko znamenalo jasný zánik.  • Žluté tělísko - útvar, který vzniká na vaječnících, v místě prasklého folikulu.  • Prostaglandiny -pohlavní hormony při nesestoupení vajíčko do dělohy během 6-8 dnů po ovulaci. • likvidace žluté tělísko a tím znemožní tvorbu progesteronu a umožní začátek nového říjového cyklu.