1 / 24

PATOGENITA A VIRULENCE MIKROBŮ

PATOGENITA A VIRULENCE MIKROBŮ. Patogeny primární (obligátní) vyvolávají onemocnění u zdravých osob s nepostiženou imunitou

tad
Download Presentation

PATOGENITA A VIRULENCE MIKROBŮ

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. PATOGENITA A VIRULENCE MIKROBŮ

  2. Patogeny primární (obligátní) • vyvolávají onemocnění u zdravých osob s nepostiženou imunitou • Jsou to původci klasických nákaz: záškrtu (Corynebacteriumdiphtheriae), břišního tyfu (Salmonellatyphi), kapavky (Neisseriagonorrhoae), moru (Yersiniapestis) a mnoho dalších, každý má jiný stupeň patogenity Patogeny oportunní (fakultativní) • vyvolávají onemocnění jen za jistých okolností - u jedinců se sníženou obranyschopností

  3. PATOGENITA • souvisí s parazitismem, je to přirozená schopnost mikroba poškozovat a vyvolat onemocnění, je vlastností druhovou • přirozená • namířena proti jednomu živočišnému druhu (N. gonorrhoae) • proti více ž. druhům (B. anthracis) • proti všem ž. druhům (virus vztekliny) • experimentální při využití laboratorních zvířat, např. injekčním podáním mikrobů

  4. Podle přirozené patogenity dělíme mikroby na: • antropopatogenní - patogenní jen pro člověka • zoopatogenní – patogenní jen pro zvířata • zooantropopatogenní – pat. pro člověka i zvířata • fytopatogenní – patogenní jen pro rostliny patogenita je dána: • vnímavostí makroorganismu • virulencí mikroorganismu

  5. VIRULENCE • individuální vlastnost určitého kmene, vyjadřuje stupeň patogenity nebo kvantitativní vyjádření patogenity • určena 3 složkami: • kontagiozitou - schopnost přenášet se • toxicitou – schopnost mikrobů poškozovat hostitele (ale i obranou hostitele) • invazivitou – schopnost proniknout do tkání, udržet se v nich, množit se a šířit • stupeň virulence závisí na počtu virulentních bakteriálních buněk v populaci, selekcí je možné virulenci zvyšovat (pasáž na vnímavých zvířatech) nebo snižovat- atenuovat (pěstování za nepříznivých podmínek – vakcíny)

  6. invazivita mikrobů je ovlivňována - přítomností fimbrií (adherence) - přítomností pouzdra - produkcí enzymů umožňujících průnik (penetraci) do tkání a poškozujících leukocyty a dalšími faktory • způsob šíření, rozvoje infekce, obranné mechanismy hostitele a příčiny chorobných změn = patogeneze infekce

  7. INFEKCE • stav, kdy původce pronikne do organismu, množí se v něm a nepříznivě působí ve tkáních a na tělesných površích • konflikt mezi mikroorganismem a jeho hostitelem • výsledek střetu mezi mikro a makroorganismem: ze strany mikrobaze strany makroorganismu patogenita vnímavost/rezistence druhu virulence stupeň nespecifické imunity infekční dávka stupeň specifické imunity

  8. KOLONIZACE • osídlení mikrobem nepatogenním nebo podmíněně patogenním, který nevyvolá chorobné příznaky • běžně jsou kolonizovány: - kůže - sliznice dutiny ústní a nosu - střeva - vagíny - zevní ústí uretry

  9. BAKTERIÁLNÍ TOXINY A ENZYMY

  10. ENDOTOXIN • Obsažen v bakteriální buněčné stěně gramnegativních bakterií, ze kterých se uvolňuje při jejich rozpadu • termostabilní • má nespecifické biologické účinky • detoxikace se nedaří • je špatným antigenem, má nízkou imunizační aktivitu

  11. Biologické účinky endotoxinu • pyrogenní účinek – přímo na termoregulační centrum • vzestup hladiny krevního cukru • leukopenie s následnou leukocytózou • snížení fagocytární aktivity • stimulace tvorby protilátek • selhání cirkulace, způsobené poklesem TK – šok

  12. EXOTOXINY • bílkoviny (toxické proteiny) • mají dobré antigenní vlastnosti • syntetizují se na ribozomech • v bakteriální buňce se mohou vyskytovat buď hotové nebo v inaktivním stavu jako prekurzor (prototoxin) • tvorba exotoxinu, podmíněná geneticky – chromozomálně, temperovanými fágy (profágy, např. Dickůverytrogenní toxin), plazmidy (E. coli)

  13. Obecná charakteristika exotoxinu • bakteriemi produkován (uvolňován) do vnějšího prostředí • chemicky - protein • termolabilní, nesnese teplotu 56 – 60 oC s výjimkou botulotoxinu (rezistentní k varu 10 min) a stafylokokovýchenterotoxinů (rezistentních k varu 20 min) • specifické účinky – podle klinických projevů lze určit o jaký toxin a bakteriální druh se jedná • možná detoxikace na anatoxin (toxoid)- zachované antigenní vlastnosti (vakcíny) • dobrý antigen, v organismu vzniká antitoxická protilátka – antitoxin

  14. Vybrané druhy bakteriálních exotoxinů

  15. difterický toxin • produkován Corynebacteriumdiphtheriae, jen lyzogenními kmeny, které obsahují ßprofág • termolabilní globulin, formolem lze připravit toxoid

  16. Charakteristika záškrtu • lokální zánět – fibrinózněhemorag. nekróza vedoucí k tvorbě pablán, bakterie nepronikají do organismu • intoxikace organismu – přechodná obrna měkkého patra, poškození myokardu až jeho selhání, poškození parenchymatózních orgánů (jater, ledvin), hemoragie na pleuře,perikardu vedřeni nadledvin

  17. Tetanický toxin • produkován Clostridium tetani za anaerobních podmínek, • protein globulinové povahy • složen ze 2 složek: • tetanolyzin– hemolyzinová složka (typu SLO), s dermonekrotickými a leukocidními vlastnostmi, uplatňují se při pomnožení C. tetani v ráně (uchycení infekce), pro vlastní patogenezu tetanu je to složka bezvýznamná • tetanospasmin - neurotoxin účinkující už v nepatrných dávkách, účinkuje v několika rovinách– interferuje s fcí synoptických reflexů v míše a s neuromuskulárním přenosem - může postihnout i vegetativní NS – pocení,  TK, tachykardie, srdeční arytmie

  18. Botulinický toxin • je protein produkovaný druhem Clostridium botulinum za anaerobních podmínek. • Je termorezistentní, v potravinách je ničen varem až po 10 min., je rezistentní proti HCl, peptickému a tryptickému trávení, vstřebává se proto neporušený střevní sliznicí. Nejčastěji se vyskytuje v potravinových konzervách (živé bakterie nemusí již být přítomny). • 7 antigenních typů: A, B, C, D, E, F,G, u lidských onemocnění se nejčastěji uplatňují typy A, B, po požití rybích konzerv event. E. • Botulotoxin je nejjedovatější toxin – 1 mg = 16000 LD pro člověka • Toxin je transportován krví, lymfou i podél nervů. Zasahuje periferně na neuromuskulární ploténce tím, že blokuje syntézu nebo uvolňování acetylcholinu. • Vznikají periferní paralýzy – poruchy oční akomodace, ptóza víček, následují paralýzy horních končetin, dolních končetin, břišních a dýchacích svalů, smrt nastává udušením za plného vědomí.

  19. Erytrogenní (spálový, Dickův) toxin • je to bílkovina produkována streptokoky skupiny A, ojediněle streptokoky B, C, G • toxigenita je navozena mechanizmem lyzogenní konverze • je relativně termorezistentní, vydrží zahřívání 60 st. C několik hodin • Účinek: působí toxicky na kapiláry  toxický spálový exantém a enantém, má pyrogenní účinek. • Onemocnění probíhá jako angína se spal. exantémem a enantémem. • Je dobrým antigenem, ale nelze ho detoxikovat. • Kontrola imunitního stavu: Dickův test • při aplikaci erytrogenního toxinu do kůže vyvolává do 6 – 24 hodin erytém a mírný edém v místě vpichu = organizmus není imunní, • negativní reakce znamená, že v séru je přítomný antitoxin = organizmus je imunní, protilátky v séru zabrání vzniku spálové vyrážky, ale nezabrání vzniku angíny. • Dříve probíhala spála maximálně 3x (typy A, B, C), v dnešní době je možnost recidiv, vzhledem k léčbě ATB (penicilin) a tudíž nedostatečné hladině protilátek.

  20. Toxic Shock Syndrom Toxin - 1 (TSST-1) • Staphylococcus aureus může produkovat TSST-1, způsobující závažný šokový stav.

  21. Toxiny vyvolávající alimentární intoxikace • Toxin je produkován bakteriemi množícími se v kontaminované potravě, k onemocnění dochází účinkem preformovaného toxinu. Inkubační doba je proto krátká 1 – 6 hodin, závažnost příznaků závisí na množství požitého toxinu: • Nauzea, zvracení, průjem, dehydratace  poruchy cirkulace až kolaps (hlavně u dětí a starých lidí). • Onemocnění odezní rychle s odstraněním toxinu přirozenou cestou do 1 – 3 dnů.

  22. Stafylokokový enterotoxin • Bacillus cereus – emetic. toxin (rýže)

  23. Toxiny produkované bakteriemi množícími se v tenkém střevě  toxikoinfekce. • Předpokladem je kolonizace střeva (adheziny), namnožené bakterie produkují toxin. průběžně  delší inkubační doba a delší průběh • Enterotoxiny vyvolávají přesun vody a elektrolytů z cirkulace do střevního lumen.

  24. Mechanizmus působení se liší podle typu enterotoxinu. • aktivace systému adenylcykláza – cyklický adenosinmonofosfát • Campylobacter sp. • Yersinia enterocolitica • E. coli • S. dysenteriae • aktivace guanosinmonofosfátu • Salmonella sp. • E. coli • Vibrio cholerae • Bacillus cereus • Clostridium perfringes A Terapie: voda, elektrolyty, u těžkých forem antibiotika

More Related