kritick diskurzivn anal za cda jako p stup k anal ze dat n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Kritická diskurzivní analýza (CDA) jako přístup k analýze dat PowerPoint Presentation
Download Presentation
Kritická diskurzivní analýza (CDA) jako přístup k analýze dat

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 25

Kritická diskurzivní analýza (CDA) jako přístup k analýze dat - PowerPoint PPT Presentation


  • 99 Views
  • Uploaded on

Kritická diskurzivní analýza (CDA) jako přístup k analýze dat. Kritická diskurzivní analýza. Jazyk i zde hraje aktivní, konstruktivní roli – ve srovnání s Foucaultem (zejména s jeho archeologickým obdobím) ovšem mají mnohem větší roli nediskurzivní fenomény

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

Kritická diskurzivní analýza (CDA) jako přístup k analýze dat


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
kritick diskurzivn anal za
Kritická diskurzivní analýza
  • Jazyk i zde hraje aktivní, konstruktivní roli – ve srovnání s Foucaultem (zejména s jeho archeologickým obdobím) ovšem mají mnohem větší roli nediskurzivní fenomény
  • Mezi nimi se analýza se soustřeďuje zejména na:
    • Moc, kulturní hegemonie (kdo má ve společnosti moc – politickou, ekonomickou, a jak ji vykonává)
    • Kontext výpovědí (v jakých institucích výpovědi vznikají, v jakém historickém kontextu atp.)
    • Aktéry a jejich strategie
  • Jednotkou analýzy jsou jazykové projevy (texty) popřípadě diskurzy jako celek, ne individua nebo skupiny jako takové
t i rovn anal zy cda
Tři úrovně analýzy CDA

Schéma odráží skutečnost, že v rámci CDA je text vždy analyzován v kontextu v kterém vzniká

V rámci CDA asi nejpoužívanějšími teoriemi popisujícími kontext diskurzu jsou Gramsciho pojetí hegemonie a Bourdieuho koncepty sociálního pole, habitu a symbolického násilí

20. 10. 2014

3

slide4

Kromě analýzy (sociálního) kontextu lze v rámci analýzy samotných textů rozlišit intertextuální analýzu (odkazování) a lingvistickou analýzu (jak jazykové skutečnosti odrážejí společenské jevy – velmi často spojené s mocenskou nerovností)

c l cda
Cíl CDA
  • Nalezení sociálních konstrukcí, které mají ve společnosti efekt (tento efekt by měl být nějak dokumentován, stejně jako mocenské struktury, které za těmito konstrukcemi stojí)
  • V nich jsou pak hledány jevy – lingvistické i nelingvistické, které těmto konstrukcím dávají koherenci (jde tedy o jejich „dekonstrukci“)
intertextualita
Intertextualita
  • Jednotlivé výpovědi/texty na sebe navzájem odkazují, využívají argumenty jiných, jejich autoritu
  • „každý slovesný text se nachází zapojen do sítějiných textů, které následuje, prodlužuje, zkracuje, přetváří, přijímá nebo odmítá“(Libor Pavera - Lexikon literárních pojmů)
  • „…každýtext je vystavěn z mozaiky citátů, pohlcuje a přetváří jiný text“(Julie Kristeva)
interdiskurzivita
Interdiskurzivita
  • jak jsou v rámci konkrétních komunikativníchudálostí/témat různé diskurzy a žánry artikulovány dohromady

- čím silnější je interdiskurzivita (více různých žánrů, soupeřící diskurzy, „hybridizace“) tím je nestabilnější sociální/mocenská situace a tím je také pravděpodobnější sociální změna

kriti nost reflexivita
Kritičnost/reflexivita
  • Autoři v rámci CDA většinou adjektivum kritická prezentují jako otevřené zaujetí stanoviska („co je na světě špatného a jak to změnit“)
  • Kritičnost musí být podle nich spojena s reflexivitou – vnímáním vlastní výzkumné i společenské pozice, promýšlením dopadů výzkumu atd.
kritick diskurzivn anal za a jej kritici
Kritická diskurzivní analýza a její kritici

Podle nich má:

  • CDA má příliš mnoho předpokladů (politických i vědeckých)
  • CDA se tváří, že bojuje za zájmy utlačovaných, ti o to často ani nestojí, necítí se utlačovaní, a nerozumí výsledkům CDA, stejně jako analytici nerozumí těm, které popisují
  • Z pozic diskurzivní psychologie přichází kritika „povrchnosti“ CDA
p klad cda a rasizmus
Příklad: CDA a rasizmus

Rasismus je jedním z velmi často zkoumaných témat – jde o zkoumání rasismu jako aktuálního fenoménu „tady a teď“

Díky kořenům CDA v marxismu se předpokládá ekonomická a mocenská nerovnost jako zdroj rasismu

Rasismus je (stejně jako většina společenských problémů) důsledkem těchto nerovností a pomáhá je současně udržovat

Etnická nevraživost je výhodná pro vládnoucí, protože pomáhá udržovat jejich privilegia

Zkoumání především politických a mediálních projevů – projevů moci v diskurzu

20. 10. 2014

10

srovn n foucaultova anal za rasismu
Srovnání - Foucaultova analýza rasismu

Jde o makropohled – moderní rasismus je vyústěním rozsáhlejších změn v podobě společnosti a výkonu moci

Rodí se „biomoc“ – systém moci ve státě, který se stará o „biologickou kvalitu“ populace, o její přežité zlepšování

Zkoumány jsou texty politické filozofie, vládní dokumenty atp.

20. 10. 2014

11

ruth wodak a historicko diskurzivn p stup
Ruth Wodak a historicko diskurzivní přístup

Zaměření na analýzu diskurzivních praktik v minulosti a/nebo na proměny těchto praktik v běhu času

V rámci historického přístupu je kladen důraz na:

  • Interdisciplinaritu
  • Pečlivou historickou analýzu
  • Praktickou aplikovatelnost
  • Triangulaci (používání více zdrojů dat a více metod současně na jedno téma)
ov em pou v n v ce metod a postup v r mci cda tak ast nelze br t jako n jakou automatickou ctnost
Ovšem používání více metod a postupů, v rámci CDA tak časté, nelze brát jako nějakou automatickou ctnost
  • Kritika „triangulace“ - „více metod současně se často používá s mylnou představou, že odhalí „celý obraz“. Ale tento celý obraz je iluze, která rychle vede k útržkovitému výzkumu, zakládajícímu se na nedostatečně zanalyzovaných datech a na nepřesné nebo teoreticky nedostatečné definici problému.“ (David Silverman)
diskurzivn konstrukce individu ln ch vzpom nek jak si rakou t voj ci wehrmanchtu pamatuj na v lku
„Diskurzivní konstrukce individuálních vzpomínek – Jak si rakouští vojáci Wehrmanchtu pamatují na válku“
  • Výzkum motivován diskusemi v rakouské společnosti o úloze Rakouska za války
  • V článku je popsán tento současný kontext, poté se autoři (spolu s Wodakovou i Gertraud Benke) věnují popisu toho, jak se v Rakousku od roku 1945 definovala vina Rakušanů za válečné zločiny (nejprve pevně zastávané stanovisko „byli jsme první oběť“ poté postupně připouštění toho, že Rakušané byli i spoluaktéři) – to stále ještě není samotná analýza, autoři odkazují v tomto popisu na jiné autory nebo prostě prezentují toto shrnutí jakožto své „nějak doložené“ závěry
slide16
V metodologické kapitole je přihlášení k CDA s tím, že autoři používají diskurzivně historický přístup.
  • Je zde zdůrazněn názor, že diskurzivní analýza potřebuje sociální teorii pro své ukotvení – už se tedy nemluví jen obecně o tom, že je nutno zkoumat i kontext, ale že tento kontext je potřeba zkoumat s pomocí sociologické teorie
analyzovan data
Analyzovaná data
  • Rozhovory s bývalými rakouskými vojáky Wehrmachtu při jejich návštěvě výstavy
  • Cca 40 rozhovorů které byly původně vytvořeny týmem dokumentaristů za účelem vytvoření filmu
  • Jde tedy o sekundární analýzu bez intervence výzkumníka vzniklých „textů“
  • Dokumentarista úmyslně konfrontuje bývalé vojáky s krutostmi prezentovanými na fotografiích a nutí je reagovat
na co se auto i l nku zam uj
Na co se autoři článku zaměřují

Snaží se identifikovat strategie používané bývalými příslušníky Wehrmachtu pro ospravedlnění svého jednání

Zaměřují se na:

  • Hledání ustálených,významných a frekventovaných motivů v argumentaci

- například: v průběhu času přestal být základním sebeospradlňujícím motivem „konal jsem jen svou povinnost“ a na jeho místo se posunulo „nic jsem neviděl“.

  • Mlčení o určitých tématech
  • Jak definují sebe jako aktéry (když mluví o jednání za války, mluví spíše o svém individuálním jednání, nebo o kolektivním jednání /“já“ versus „my“/)
nalezen strategie
Nalezené strategie

A – tři strategie odmítající ospravedlňování

1. naprosté odmítnutí být konfrontován s tímto tématem

2. nevědomost – tvrdí, že v době války nevěděli o žádných zločinech

3. sami nárokují pozici oběti (kvůli tomu co se jim stalo za války nebo po válce)

B – používání (vědeckých) racionalizací – odmítání osobní odpovědnosti skrze prezentování neosobních sil, které vedly k válce a ke zločinům

C – pozitivní sebeprezentace – zločiny se děly, ale on se na nich nepodílel

D – pokus porozumět –

E – strategie ospravedlnění a odmítání zločinné povahy jednání

1. relativizace („v každé válce se dějí hrozné věci“)

2. požívání dobových argumentů NS režimu (kdybychom nevedli válku, celá Evropa by byla dnes komunistická)

3. „ne já ale oni“ – okolo mě se zločiny děly, ale já se jich neúčastnil

4. „ne my ale oni“ – zločinů se dopouštěly jiné části armády, zejména SS

5. odmítnutí, že se válečné zločiny staly

diskurzy nezam stnanosti v brit nii v e new labour
Diskurzy nezaměstnanosti v Británii v éře „New Labour“
  • Motivování projevem Gordona Browna na téma nová podoba pojištění v nezaměstnanosti (v které jde o větší diferenciaci a zpřísnění podmínek pro získávání prostředků z tohoto pojištění)
  • Na obecnější úrovni je text motivován nástupem „neoliberalismu“, „nové levice“, „ekonomické globalizace“ atp.
slide22
Po tomto úvodu následuje kapitola „historické úvahy“ kde je stručný přehled vývoje sociální péče o nezaměstnané v Británii – legislativy, politických opatření, postojů
  • V této části jsou využity práce historiků a sociologů – nejde tedy ještě o diskurzivní analýzu jako takovou ale o popis kontextu
analyzovan data1
Analyzovaná data
  • Projev Gordona Browna
  • Mediální reakce na tento projekt v různých denících (zastoupeny „seriózní“ tituly i „bulvár“)

- kromě těchto hlavních zdrojů i příležitostné ilustrační odkazy na další zdroje

z kladn v zkumn ot zky
Základní výzkumné otázky
  • Jak jsou v projevu Browna a v následných mediálních komentářích projevu reprezentováni významní aktéři (vláda, zaměstnanci, zaměstnavatelé) a jak jsou kategorizováni
  • Jak jsou (de)legitimizováni nezaměstnaní, práce, nezaměstanost atd.
  • Prostředkem k zodpovězení těchto otázek je použití CDA, konkrétně:

- reprezentování a kategorizování aktérů (nezaměstnaných, zaměstnavetelů, vlády)

z v ry
Závěry
  • Rozdíly mezi jednotlivými novinovými tituly jsou minimální

- všechny postup vlády v zásadě podporují a nenabízejí alternativní pohledy, všechny udržují tradiční pojetí práce a nezaměstnanosti

- všechny ve svých textech reprezentují nezaměstnanost pouze ve vztahu k vládním opatřením na jedné straně a k samotným nezaměstnaným na straně druhé a „podreprezentovávají“ zaměstnavatele jako významného aktéra – deformují realitu kapitalistického hospodářství