html5-img
1 / 29

Vodík

Vodík. Vodík – 1 H, 2 H(D), 3 H(T) – dvouatomové molekuly H 2 , D 2 ,T 2 , HD, DT Výroba: suroviny - voda, uhlovodíky a methanol. Voda - elektrolýzou nebo redukcí vodní páry za vysoké teploty C + H 2 O = CO + H 2 (vodní plyn) Uhlovodíky - tepelným rozkladem nebo reformováním

sulwyn
Download Presentation

Vodík

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Vodík Vodík – 1H, 2H(D), 3H(T) – dvouatomové molekuly H2, D2,T2, HD, DT Výroba: suroviny - voda, uhlovodíky a methanol. Voda - elektrolýzou nebo redukcí vodní páry za vysoké teploty C + H2O = CO + H2 (vodní plyn) Uhlovodíky - tepelným rozkladem nebo reformováním CH4 = C + 2 H2 (t) CH4 + H2O = CO + 2 H2 (t) (reformování) Methanol - katalytickým krakováním CH3OH = CO + 2 H2 (t) Laboratorní příprava: vytěsnění z neoxidujících kyselin kovem, např. Zn + 2 HCl = ZnCl2 + H2 reakcí hydridů prvků 1. a 2. skupiny s vodou CaH2 + 2 H2O = Ca(OH)2 + 2 H2 Vlastnosti: Vzhledem k vysoké hodnotě energie vazby H-H je velmi málo reaktivní, s většinou prvků se slučuje až za zvýšené teploty. 3 H2 + N2 = 2 NH3 (t,p) 2 Na + H2 = NaH (t,p) Redukční účinky - oxidy některých kovů redukuje na elementární kov MoO3 + 3 H2 = Mo + 3 H2O (t) Hydrogenuje nenasycené uhlovodíky R-CH = CH2 + H2 = R-CH2-CH3 (p) Vodík

  2. Vodík Způsob vazby Ztráta valenčního el. – vznik vodíkového iontu H+ nepatrná velikost (r  1.5.10-23 cm, atomy  10-8 cm) + náboj → polarizační schopnosti Existence volného H+ je prakticky vyloučená – energie vzniku je vždy kompenzována solvatační energií. Vodíkový ion – existence v plynných iontových paprscích x i zde silná L.kyselina tvorba např. HeH+ - v kondensovaných fázích – solvatace (H3O+, NH4+) Přijetí elektronu – hydridový anion H- Nízká hodnota EA - malá afinita vodíku k elektronům - vznik H- pouze ve spojení se silně elektropozitivními prvky (prvky 1. a 2. skupiny - nízké hodnoty ionizačních energií a elektronegativit) Elektronegativita – podobné hodnoty s B, C, Si – vznik málo polárních vazeb

  3. Vodík Způsob vazby Tvorba vazby elektronovým párem – vzniku kovalentních sloučenin. 1. dvoustředové- dvouelektronové vazby (2c-2e) - vodík je atomem koncovým polarita + malý kovalentní poloměr → umožňují těsné přiblížení volných el. párů ostatních atomů → u elektronegativních atomů je přitahování natolik silné, že soutěží s původní vazbou. V některých případech vodík v podobě protonu přeskočí na jiný elektronegativní atom s volným elektronovým párem (v rámci jedné molekuly - tautomerie) 2. vodíkové vazby - silně elektronegativními prvky 3.třístředové-dvouelektronové vazby(3c-2e) – elektronově deficitními atomy (bor, hliník, beryllium), můstkové hydridy[(CO)5CrHCr(CO)5]-

  4. Vodík Vlastnosti H2 • dobrá rozpustnost v mnohých kovech (Pd, Pt, Ni , u Pd až 1 : 900) – tvorba kovových hydridů • difunduje skrz některé kovy, slitiny (čistění vodíku Pt/Ag) • Vazba v H2 • řád 1, E(H-H) = 435 kJ/mol • možnost aktivace disociace vodíku: • 1. Homolýza na povrchu kovu (Pt), komplexech přechodnáých kovů • 2. Heterolytická aktivace na povrchu tuhých látek ZnO • 3. Radikálová disociace • rce. s O2 DH = - 571 kJ/mol - využití jako paliva v raketových motorech

  5. Vodík Vodíkový kation Ionizační energie rce. H(g) = H(g)+ + e (13.6 eV) > než u chloru nebo xenonu → vazby vodíkového atomu - kovalentní charakter (až na HF – předpoklad iontové vazby) Existence H+ - v prostředích, které mohou tuto částici stabilizovat předáním volného el. páru (interakce ion-dipól) – solvatace Vodné prostředí – hydratací vzniká hydroxoniového (oxoniového) kationtu H3O+ Uvolněná energie DHohydrat. –1172 kJ/mol - doplňuje energii spotřebovanou při vzniku protonu Hydroxoniový kationt – atomy vodíku mají větší částečný náboj (+0.37) než v molekule vody (+0,14) → spojování kationu H3O+ s molekulami vody vodíkovými vazbami za vzniku částic typu H3O+(H2O)n Struktura molekuly H3O+(H2O)20

  6. Vodík Hydridy a hydridové komplexy Povaha vazby dělí hydridy: l. iontové 2. kovalentní (molekulové) 3. polymerní 4. Kovové 5. Hydridy přechodného typu Hydridový ion H- , iontové hydridy Vodík – nízká el. afinita → tendence tvořit záporný ion je nižší než u X- Nejelektropozitivnější kovy tvoří iontové hydridy ( x Be a Mg - silné polarizační účinky kationtů Be2+ a Mg2+ - kovalentnější charakter hydridů ) vysoká vodivost, při ellýze se vodík vylučuje na anodě Chemické vlastnosti Rozpouštějí se v taveninách MX (M = alkalický kov, X, halogen), LiH lze rozpustit bez rozkladu mají zásadité vlastnosti(silnějšími zásadami než hydroxidy) a reagují se sloučeninami obsahující kyselý vodíkový atom jako jsou voda a alkoholy: Standardní potenciál H2/H- -2.25 eV → H- velmi silné redukční účinky V preparativní chemii - příprava hydridů nekovů a hydridů komplexních:

  7. Vodík Hydridy a hydridové komplexy Hydridové komplexy Obsahují ionty H- (alespoň formálně) koordinované na ionty kovů Nepřechodné prvky nejdůležitější hydridové komplexy – B, Al, Ga např. LiAlH4, NaBH4, Al(BH4)3, Na(BH(OMe)3) tetraedrické uspořádání jejich chemie = chemie rovnováhy kde XH3 je akceptor a H- donor elektronů Chemická a tepelná stabilita  síle L.k. XH3, tj. B > Al > Ga Hydrolýza iontů XH4- 1. Krok – reakce XH4- s H+ za vzniku XH3 a H2. Částice XH3 pak reaguje dále. XH3 a H+ konkurují si v reakci a H-→ NaBH4 je rozpustný vodě, nepatrný rozklad x soli AlH4 a GaH4 rychlá hydrolýza (obdobně BH4 v H+) Stabilita – závisí na povaze kationtu NaBH4 je iontový x většina dalších BH4-, AlH4-, GaH4- mají kovalentní charakter Menší kationty (Be2+, Al3+) → tendence deformovat XH4- a vytvářet kovalentnější hydridy Kovalentní hydridy – rychlá, často explosivní hydrolýza, vzněcují se na vzduchu Použití – redukční činidla LiAlH4 a NaBH4 (rozpustné i etherech)

  8. Vodík Hydridy a hydridové komplexy Hydridové komplexy Přechodné prvky Příprava: působením BH4- na halogeno-komplexy TM. • Obecná charakteristika • Vodík se chová jako ligand H- • Z hlediska stechiometrie je zaměnitelný s jinými ligandy jako X-, CN- x existují výjimky jako ReH92-, Co(CO)4H • Hydridové komplexy jsou nejstálejší v přítomnosti ostatních ligandů typu p kyseliny • Chemické posuny hydridových iontů koordinovaný v komplexech TM jsou 1H NMR spektroskopii posunuty k velmi nízkým polím (hodnoty 0 - -10ppm) • IČ spektroskopie - pásy odpovídající M-H v oblastech 1700-2250 cm-1

  9. Vodík Hydridy a hydridové komplexy Hydridy kovalentní (molekulové) Hydridy beryllia, hořčíku, boru a prvků 14. až 17. skupiny. Vazby v kovalentních hydridech V periodách zleva doprava → roste iontově-kovalentní resonance - vazby mají stále silnější charakter Ve skupinách - rostou kovalentní poloměry příslušných atomů - postupné prodlužování vazeb a pokles energie Standardní slučovací entalpie (energie vazby) - informují o možnosti přípravy hydridů přímým slučování prvků (17. skupiny doleva a ve skupinách shora dolů, stávají stále méně příznivé)

  10. Vodík Hydridy a hydridové komplexy • Hydridy polymerní • netěkavé látky, elektropozitivní prvky vytvářející el. deficitní vazby E…H…E, • Be, prvky 12. a 13. té skupiny – Zn,Cd, Hg, B, Al, Ga, In, Tl • Hydridy kovové • intersticiální sloučeniny, vodík je umístěn v mezerách krystalové mřížky kovů, • většinou je tvoří přechodné kovy Cr, Fe, Co, Ni • vodivost • složení nestechiometrické závisí na parciálním tlaku H2 a t • Hydridy přechodného typu • nestehiometrické sl. s proměnlivým obsahem H2 v určitém intervalu • většinou je tvoří Ti, Zr, Hf, V, Ni, Ta – např ZrH1.3 –ZrH1.75 Dihydrogenové komplexy - molekula H2 je vázána jako h2- ligand

  11. Vodík Klatráty, hydráty plynů - VAZBA NEUTRÁLNÍCH LÁTEK Krystalizuje-li sloučenina ve struktuře s dutinami – možnost zachycování atomů, molekul ve struktuře této látky obsahuje-li mřížka sloučenin dutiny – sloučenina je tzv. klatrát (clathratus – uzavřený). Klatrát - nekovalentní komplexy, v nichž jsou molekuly jedné látky obklopeny molekulami jiné látky tak, že nejsou v kontaktu s okolním prostředím. Uspořádání molekul a vazba neutrálních látek – vodíková vazba b-hydrochinon – klatráty se zachyceným O2, NO, CH4, HCl, Ar, Kr, HCN apod.

  12. Vodík Klatráty, hydráty plynů - VAZBA NEUTRÁLNÍCH LÁTEK Klatráty – vlastnosti a vznik je odvětvím supramolekulární chemie (zeolity, kalixarenům, cyklodextrinům a fullerenům) Klatráty – technologiezpracování ropy – petrochemie (zeolity - katalyzátorů a katalytickýchreakcí) Klatráty - prvními nadmolekulárními útvary (H.Davy – objevitelhydrátu chloru) Největšího významu nabyly klatráty vody s uhlovodíky - prevence jejich vzniku při těžbě a zpracování ropy a zemního plynu stojí 500 milionů dolarů ročně - zabránění vzniku pevných hydrátůuhlovodíků, které snadno vznikají za vyšších tlaků a nižších teplot Vlastní hydráty - forma klecových struktur (kyslíky molekul vody tvořící vrcholy a hrany jsou tvořeny vodíkovými vazbami). Do dutin se vejdou molekuly 3,8 – 6,8 Å. (Ar, Kr, N2, O2, CH4, Xe, H2S, CO2, C2H6, cyklopropan, C3H8, (CH2)3O, iso-C4H10)

  13. Alkalické kovy, IA skupina Společným znakem elektronové konfigurace alkalických kovů je jeden elektron ve valenční sféře, který přebývá nad strukturou vzácných plynů Lithium, sodík, draslík, rubidium a cesium Elektronová konfigurace a jejich kovové poloměry - snadná tvorba kationtů M+. - nízké ionizační energie a elektronegativity - naprosto převažuje v jejich sloučeninách, což platí tím více, čím je atom M větší. - nejmenšího atomu Li - malý poloměr a velkou nábojovou hustotu → tvorba kovalentních vazeb - vyskytují se např. v organokovových sloučeninách s vazbou Li-C (rozpustné v uhlovodících), ale i tam kde ostatní alkalické kovy tvoří iontové vazby (H, X, O, S) - ostatní kovy – iontové sl. x kationy mají menší nábojové číslo < 1 (např. v NaCl Z*(Na+) = 0.9) – kovalentní příspěvek iontové vazby

  14. Alkalické kovy, IA skupina • Hodnota II a III ionizační energie – netvoří jiné kationy • Kationy M+1 – schopnost vytvářet koordinační sloučeniny (H2O, NH3 apod.) • Nízká hodnota EA (srovnatelná s H)– možnost tvorby M- (alkalidy) • alkalidy – stálé v plynném stavu x v tuhých sloučeninách je vznik alkalidů slabě endotermní - 2Na(s) = Na+ Na- DH = 0.8 eV • energie se získává vázáním kationů do komplexů • struktura : nejtěsnější uspořádání kationtů v komplexu a aniony jsou v oktaedrických mezerách

  15. Pokles vazebných energií Alkalické kovy, IA skupina Kovalentní vazba – ukovů v plynném stavu - nacházejí se v podobě dvouatomových molekul M2. Přes shodu s molekulou H2 - energievazby M-M jsou jen zlomkem energie molekuly H2 Příčina - odpuzováním mezi vnitřními,zaplněnými orbitaly (u vodíku nepřicházejí v úvahu). Odpuzování je také,spolu s postupným zvětšováním velikosti (difuse) atomových orbitalů (rmax.), příčinou poklesu vazebných energií směrem od lithia k cesiu V molekulách M2 i v samotných kovech - Tělesně centrovaná strukturu krystalové mřížky s koordinačním číslem 8, (nejtěsnější kubické uspořádání)

  16. Alkalické kovy, IA skupina Pro alkalické kovy– typická tvorba iontové vazby S ohledem na rozdílné elektronegativity majív závislosti na kationtu i aniontu jistý podíl kovalence. Alkalické kovy jsou měkké, vyznačují se nízkými teplotami tání a sublimačními energiemi (difusní povahy AO, která bráníefektivnímu překrytí AO a malý počet valenčních el., které se podílejí na kovovévazbě) Alkalické kovy - mimořádně reaktivní, vyrábějí výhradně elektrolýzou roztavených solí, nejčastějichloridů, případně hydroxidů. Na+ + e- = Na (katoda) Cl- - e- = ½ Cl2 (anoda)

  17. Alkalické kovy, IA skupina Reakce alkalických kovů Reakce alkalických kovů-označit za redukce. S vodíkem - za zvýšené teploty na iontové hydridy H2 + 2 Na = 2 Na+ + 2 H- Redukujíelementární nekovy a přeměňují je na anionty– s elementární sírou, fosforem (antimonem) - sulfidy, fosfidy,arsenidy nebo antimonidy Redukují také soli kovůa polokovů, komplexy přechodných kovů Atom niklu Ni(II) v kyanidovém komplexu redukují na Ni(0) a atom manganu v jehokarbonylu redukují z oxidačního stavu 0 na -I Se sloučeninami, které mají v molekule "kyselý" vodíkový atom, reagují tak, že znich vytěsňují vodík.

  18. Alkalické kovy, IA skupina Roztoky v NH3 (l) Rozpouští se v amoniaku – modré roztoky, vedou elektrický proud – nosiči proudu jsou solvatované elektrony (el. v dutinách kapaliny). Ve zř. roztocích – kovy disociovány na ionty a elektrony solvatovány amoniakem – zvýšením koncentrace – se roztoky stávají diamagnetickými (EPR), dochází k asociaci elektronů na diamagnetické částice x nebo přítomnost negativních iontů M- M+ + 2S- M- + 2S Preparativní význam – roztok Li v methylaminu – selektivní redukční činidlo (redukce aromatických kruhů na monoolefiny) Na v NH3(l) – nejpoužívanější roztok x středně stálý Na + NH3(l) → NaNH2 + ½H2 Solvatace kationtů – prokázána v [Na(NH3)4]I– IČ a Ramanova spektroskopie prokázala že [Na(NH3)4]+ je tetraedricky uspořádaný, vazby Na-N silné jako Zn-N v [Zn(NH3)4]2+

  19. Alkalické kovy, IA skupina Reakce alkalických kovů Redukce násobných vazeb v organických sloučeninách – karbonylové sloučeniny - v přítomnosti vody redukci sodíkem na alkohol Reakce s kyslíkem: Li – Li2O (stopy Li2O2) Na – Na2O2 K, Rb, Cs – MO2 Oxidy: Li2O, Na2O, K2O – struktura antifluoritu CaF2 x Rb2O, CsO – vrstevnatá struktura CdCl2 Příprava: MOH, M2O2, MNO2 + M Peroxidy: Na2O2 – bělící prostředky Příprava: LiOH + H2O2→ LiOOH → Li2O2 K,Rb,Cs – e-→ M+(solv.) O2 + 2e-→ O22- (solv.)

  20. Alkalické kovy, IA skupina Reakce alkalických kovů Reakce s kyslíkem - výsledek závisí na velikosti kationtu a polarizační síle (Lithium Li2O, sodíkNa2O2, zbývající kovy MO2). Postupná redukce molekuly kyslíku - jednoelektronovou redukcí vzniká nejprve paramagnetický hyperoxidový anion a další stupeň redukce vede k peroxidickému aniontu. II. krok K,Rb, Cs elektrostatické odpuzování Na III. krok Li Objemný kation (nízká nábojová hustota) - není schopen odčerpávat elektronovou hustotu od záporněnabitého atomu kyslíku→ reakce se zastavuje na prvním stupni redukce. K, Rb a Cs - hyperoxidy MO2, Na - Na2O2 x Li usnadní redukci a anion O22-se rozštěpí na oxid Li2O.

  21. Alkalické kovy, IA skupina Lithium Lithium – nízká hodnota IE (513 KJ/mol) – snadná tvorba Li+ (existuje např. v LiCl(s)) x malý poloměr (velká nábojová hustota) – tvorba kovalentních vazeb, Li+ v roztocích solvatován. Srovnání Li s alkalickými kovy: 1. Reaktivita kovů I. skupiny stoupá od Li → Cs, reakce s H2O, Br2, neuvolňuje vodík z PhCCH, x reaguje s N2 (Li3N) – podobnost s Mg (Mg3N2). 2. LiH – nejstálejší ze skupiny, lze tavit bez rozkladu 3. Rce s O2 4. LiOH – rozkládá se na Li2O x MOH sublimují bez změn; nižší rozpustnost (s10 = 4 mol/l) x NaOH (s10 = 12 mol/l) 5. Malá tepelná stálost uhličitanu - rozkládá se na CO2 a Li2O (MgCO3) → Li+ stabilizuje mřížku Li2O. 6. Tvoří imid Li2NH jako jediný alkalický kov. 7. kovalentní charakter organokovových sloučenin – nízkotající kapaliny či pevné látky, 8. rozpustnost některých solí spíše jako Mg2+ (fosforečnanu, uhličitanu a fluoridu ve vodě), rozpustnost ostatních halogenidů v organických rozpouštědlech x ClO4- – velmi rozpustné (Na+ 3-12krát menší rozpustnost) – nepolarizovatelnost anionu a solvatace kationtů.

  22. Alkalické kovy, IA skupina Lithium Výskyt v přírodě Příměsi různých hornin – alumosilikáty (lepidolit KLi2[AlSi3O6(OH, F)4] (OH, F)2, spodumen LiAl[Si2O6], trifylinLiFe[PO4]. Dva izotopy 6Li 7.3% a 7Li 92.7% Výroba: Spodumen (1 100°C, změna modifikace, která má menší hustotu) – promývání H2SO4 (250°C)→Li2SO4+ Na2CO3, HCl → Li2CO3 a Cl-→ pak na Cl-. Li – elektrolýza roztaveného LiCl neboLiCl a KCl (lépe tavitelná). V laboratoři lze k přípravě lithia použít i elektrolýza LiCl rozpuštěného v pyridinu Lithiová baterie Li – baterie, akumulátory - uchování elektrické energie (katody - slitina Li/Si a anody FeSx, elektrolyt - roztavený LiCl/KCl). Organické soli lithia – farmaceutický průmysl, součást uklidňujících léků tlumících afekt. LiH, LiAlH4 – redukovadla v org. chemii Li2CO3- výroba porcelánu jako tavidlo ve smaltech

  23. Alkalické kovy, IA skupina Lithium Organokovové sloučeniny – příprava rcí alkyl, aryl halogenidů + Li. C2H5Cl + 2 Li → C2H5Li + LiCl V MeLi (nedostatkem elektronů) – elektronově deficitní atomy lithia tvoří tetraedr Li4 s Me skupinami ležícími nad každou z tetraedrických stěn - účast polycentrických vazeb.

  24. Alkalické kovy, IA skupina Koordinační sloučeniny • Vznik koordinačních sloučenin s makrocykly : crown-ethery, kryptandy • velikost kruhu – ovlivňuje, který kation bude vázán přesně v rovině makrocyklu • [18-crown-6], [15-crown-5] • kryptand - [4,7,13,16, 21, 24-hexaoxa-1,10-diazobicyklo[8,8,8]-hexakosan] - C(222) • selektivně váže K+, Rb+ x Na+ je malý a Cs+ je velký

  25. Alkalické kovy, IA skupina Koordinační sloučeniny Příprava: • komplexy : velmi stálé • - mají rozdílné konstanty stability • Využití: přenos iontu přes buněčnou • membránu • Obou vlastností využívají ionofory • Transportní komplexy, které prochází skrz • buněčnou membránu a zprostředkovávají • selektivní přenos Na+, K+ na základě • různých log K

  26. Alkalické kovy, IA skupina Interakce s p - systémy

  27. Alkalické kovy, IA skupina Interakce s p - systémy

  28. Alkalické kovy, IA skupina Interakce s p - systémy

  29. Alkalické kovy, IA skupina Interakce s p - systémy

More Related