1 / 36

Pojišťovnictví

Pojišťovnictví. Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE). Kapitola 8. – Pojistně technické riziko a další rizika. Rizika v činnosti pojišťoven Pojistně technické riziko a jeho druhy Možnost vyrovnání se s pojistně technickým rizikem Další specifická rizika Hospodaření pojišťovny

stu
Download Presentation

Pojišťovnictví

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Pojišťovnictví Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

  2. Kapitola 8. – Pojistně technické riziko a další rizika Rizika v činnosti pojišťoven Pojistně technické riziko a jeho druhy Možnost vyrovnání se s pojistně technickým rizikem Další specifická rizika Hospodaření pojišťovny Solventnost pojišťovny

  3. Rizika v činnosti pojišťoven • Podnikatelská rizika: • Strategické (nebezpečí nesprávného zaměření na trhy, produkty) • Provozní (nesprávné použití kontrolních a řídících mechanismů) • Riziko právního prostředí (měnící se právní prost., zdanění,…) • Rziko obchodních vztahů (nedodržení smluvních závazků) • Riziko reputace (špatné vnímání podniku ze strany veřejnosti) • Rizika specifická pro podnikání v oblasti pojišťovnictví • Pojistně technické riziko (skutečnost, že pojišťovna pracuje s nahodilostí a že rozsah pojist. plnění nelze dopředu přesně určit) • Riziko ze zajištění (souvisí s možností nesolvent. zajistitele) • Riziko investičního portfolia (otázka výběru správných investic) • Riziko nesolventnosti (riziko neschop. úhrady závazků pojišť.)

  4. Pojistně technické riziko (PTR) • Výsledky hospodaření pojišťoven závislé na velikosti přijatého pojistného a výši výdajů pojišťovny • Výdaje tvořeny výdaji na pojistná plnění a výdaji na správní režii • Příjmy tvořeny pojistným • Pojistné tvořeno (netto pojistné, kalkulované správní náklady, kalkulovaný zisk) • PTR souvisí s výkyvy v hospodaření pojišťovny, kdy dochází k jinému vývoji výdajů, než se předpokládalo v kalkulaci pojistného

  5. Pojistně technické riziko (PTR) • PTR znamená možnost vzniku odchylky mezi skutečnou a kalkulovanou výší pojistných plnění a ostatních výdajů pojišťovny. • Může vzniknout kladná odchylka, tj. technický zisk, nebo záporná odchylka, tj. technická ztráta • Odchylky skutečnosti od kalkulace mají různý původ, podle něhož se rozlišují druhy rizika

  6. Pojistně technické riziko (PTR) • Náhodné riziko • Náhodné kolísání kolem očekávaného průměrného škodného průměru, který se v čase v podstatě nemění • Z hlediska rozsahu náhodného rizika rozlišujeme: • Normální náhodné riziko – škodní průběh vykazuje běžné odchylky od očekávaného průměru • Katastrofální náhodné riziko – škodní průběh ovlivňován škodami velkého rozsahu, které se velmi obtížně zahrnují do kalkulací

  7. Pojistně technické riziko (PTR) • Riziko změn • Situace, kdy se mění podmínky, za kterých bylo stanoveno pojistné, tedy mění se podklady pro jeho výpoče • PTR se realizuje v důsledku změn ve výskytu rizika • Změny v rizikovosti jsou trojího druhu: • Změny cyklické (dochází v návaznosti na průběh hosp. cyklů) • Změny trendové (dochází v návaznosti na strukturální, biologické, klimatické a podobné změny) • Změny nepravidelné (např. v návaznosti na výkyvy počasí)

  8. Pojistně technické riziko (PTR) • Riziko omylu • Škodní průběh byl nesprávně odhadnut • Vyplývá z možnosti nesprávného stanovení ceny pojistných produktů pojišťovnou (např. nepřiměřené metody, neodpovídající podklady využívané pojišťovnou) • Zeširšího pojetí se projevuje: • V neadekvátnosti stanovení velikosti pojistného • V míře neadekvátnosti příříslušných druhů pojistně technických rezerv • Riziko nesprávného stanovení ceny pojištění souvisí se skutečností, že pojistné je třeba určit dopředu

  9. Pojistně technické riziko (PTR) • Cena vychází: • Z nároků na pojistné plnění • Z výše správních nákladů spojených s pojištěním • Pod pojem PTR lze zařadit i riziko spojené se skutečností, že k výplatě pojistných plnění dojde dřív než se očekávalo, tzv. riziko načasování, při němž v důsledku nečekaně rychlého vyřízení pojistného plnění dochází ke ztrátě v důsledku ztráty na úrokovém výnosu.

  10. Pojistně technické riziko (PTR) • Důvody nesprávného stanovení pojistného: • Nedostatek spolehlivých stat. údajů • Nesprávné zpracování stat. údajů • Změny pojištěných rizik • Neodpovídající kalkulace výše správních nákladů • Agresivní obchodní politika v daném segmentu pojištění • Četnost pojistných plnění se liší od teoretické četnosti

  11. Možnosti vyrovnávání se s PTR • Při vyčíslování budoucího vývoje škodného průběhu je nutné zohlednit zejména riziko změn a riziko omylu • Pojišťovna provádí tzv. risk management, tzn. identifikuje PTR, kvantifikuje PTR a zabývá se způsobem řešení pojistně technického rizika • Pojišťovny mají několik možností, jak řešit existenci PTR: • Využití dokonalejších matematických modelů v kalkulaci pojist. • Vyrovnávání rizik rozložením • Diverzifikace rizik (snaha nespecializovat se jen na určitý druh) • Tvorba výkyvových rezerv (rozložení rizika z časového pohledu) • Přenesení rizik na další pojišťovací instituci (vysoká rizika se rozdělují mezi více subjektů, rozkládání rizik se zde uskutečňuje zejména prostřednictvím zajištění)

  12. Tržní riziko • Spojeno s možnou ekonomickou ztrátou v důsledku změn hodnoty či ceny aktiv způsobených fluktuací úrokových měr, změnou devizových kurzů, cen instrumentů finančního trhu, či komodit • Dalšími částmi jsou například nejistota týkající se velikosti budoucích závazků, garance a finanční opce, riziko spojené s dopady inflace na činnost pojišťovny

  13. Úvěrové riziko • Souvisí s možností nesolventnosti zajistitele, a tedy následnými problémy při úhradě závazků pojišťovny • Představuje možnost výpadků v úhradě pohledávek • Při řešení této otázky jde zejména o výběr spolehlivého zajistitele

  14. Další rizika • Riziko likvidity • Pojišťovna není schopna vyrovnat své finanční závazky efektivně a v okamžiku, kdy má tyto závazky uhradit • Lepší řízení rizika znamená věnovat náležitou pozornost cash flow • Operační riziko • Možnost potenciální ztráty v důsledku nedostatků nebo selhání interních procesů, informačního systému nebo v důsledku vlivu externích činitelů • Zejména se vyskytuje u neživotních pojišťoven

  15. Operační riziko • Zejména zahrnuje • Provozní a transakční riziko • Riziko systému • Riziko právního prostředí • Riziko s prodejem produktu, který nebyl dostatečně vysvětlen klientovi • Nástroje, které pomáhají při tzv. řízení rizik: • Získávání informací týkající se rizika • Působení na riziko • Tvorba dostatečně velkých pojistných kmenů • Nabídka několika skupin pojistných produktů • Finanční opatření

  16. Hospodaření pojišťovny • V rámci hospodaření pojišťovny je základní otázkou stanovení velikosti pojistného, stanovení optimální ceny za krytí příslušného rizika • Složitost přesného stanovení ceny pojištění vyplývá z prvku nahodilosti • Při stanovení ceny se vychází z budoucích výdajů na pojistná plnění, která nejsou podrobně dopředu známa • Při určování ceny pojištění vychází pojišťovna z pojistně technických metod a postupů • Cena bývá ovšem modifikována v závislosti na tržních podmínkách, v závislosti na vztahu nabídky a poptávky po daném pojistném produktu • V souvislosti s provozováním pojistných produktů lze v rámci činnosti pojišťoven vymezit následující strukturu nákladů a výnosů pojišťovny

  17. Hospodaření pojišťovny • Náklady pojišťovny • Náklady na pojistná plnění, včetně nákl. na likvid. pojist. Událostí • Náklady spojené s tvorbou technických rezerv • Pořizovací náklady na pojistné smlouvy • Správní režie (náklady na správu pojistných smluv,…) • Náklady na finanční umístění prostředků pojistně tech. Rezerv • Ostatní náklady (náklady na daně,…) • Mimořádné náklady • Výnosy pojišťovny • Výnosy z pojistného, tj. předepsané pojistné • Použití technických rezerv • Výnosy z umístění prostředků pojistně technických rezerv • Výnosy z provizí, tzn. především z provizí od zajistitelů • Ostatní výnosy • Mimořádné výnosy

  18. Hospodaření pojišťovny

  19. Hospodaření pojišťovny Vysvětlení některých pojmů z bilance pojišťovny • Nehmotná aktiva – například zřizovací výdaje, goodwill, software • Finanční umístění – jednotlivé druhy finančních investic • Pohledávky – pohledávky z přímého pojištění a zajištění • Ostatní aktiva – hmotný movitý majetek, pořízení majetku,… • Základní kapitál a fondy – vlastní kapitál pojišťovny • Technické rezervy – jednotlivé druhy pojistně technických rezerv • Rezervy na ostatní rizika – netechnické rezervy a jiné rezervy • Závazky – z přímého pojištění a zajištění

  20. Technický účet k neživotnímu pojištění

  21. Technický účet k životnímu pojištění

  22. Netechnický účet

  23. Solventnost pojišťovny • Schopnost pojišťovny uhradit ve stanoveném objemu a čase všechny své závazky vyplývající z uzavřených smluv a ostatních závazků pojišťovny • Solventnost sledují samotné pojišťovny, ale je sledována současně státními dozory • Charakteristickým rysem pojištění je časový nesoulad mezi zaplacením pojistného a poskytnutím pojistného plnění, tzn., že platby za službu se získávají před vlastní službou – poskytnutím pojistné náhrady

  24. Solventnost pojišťovny • Pojistná událost může vzniknout i několik let potom, co bylo pojistné zaplaceno. Důsledky toho se projevují v následujícím: • Získané pojistné musí být spolehlivě investováno takovým způsobem, který je možné lehce realizovat do doby, kdy pro pojistitele vznikne povinnost uskutečnit pojišťovací službu • Praxe nemusí potvrdit správnost odhadnutých závazků oproti skutečně poskytovaným pojistným náhradám • Náklady na pojišťovací služby se odhadují pomocí matematicko-statistických metod předem, zatímco skutečné náklady se ukážou daleko později • Rozdíly ve výnosech z investic mohou mít vliv na výplatu sjednaných pojistných částek • Pojišťovna může pracovat bez problémů i v případě krátkodobého nesouladu mezi inkasem pojistného a výplatou pojistného plnění

  25. Solventnost pojišťovny • Je nutné stanovit určitou hranici bezpečnosti, aby se čelilo mimořádným okolnostem, které se v pojišťovací praxi mohou vyskytnout • Z hlediska uvedených rysů je schopnost pojistitele poskytnout pojistná plnění v každém okamžiku závislá na následujících faktorech: • Jak uvážlivě jsou odhadnuty všechny závazky vyplývající z uzavřených pojistných smluv • Jakým způsobem jsou pokryty budoucí závazky • Velikost technických rezerv a míra zajištění • Závazky z pojistných smluv by měly být pokryté investováním do aktiv odpovídajících požadavkům bezpečnosti • Pojistitel disponuje vlastními fondy, které jsou adekvátní úrovni pojišťovacího obchodu v takové výši, aby mohl vyrovnat podstatné rozpory v aktivech a pasivech

  26. Solventnost pojišťovny • Při posuzování schopnosti pojišťovny dostát nyní i v budoucnosti svým závazkům je třeba rozlišovat následující skutečnosti: • Adekvátnost cen pojistných produktů ve vztahu k velikosti pojistných plnění • Způsob řešení budoucích výdajů na pojistná plnění – stav pojistně technických rezerv, míra zajištění • Složení investičního portfolia pojišťovny • Kapitálová přiměřenost pojišťovny • Výskyt pojistných událostí a výše škod jimi způsobených jsou náhodné • Na základě různých dat lze získat představu o průměrné frekvenci pojistných událostí a průměrné výši škod a o kolísání těchto veličin = tyto znalosti se projevují v sazbách pojistného

  27. Solventnost pojišťovny • Sledování solventnosti pojišťovny má zabezpečit, aby pojišťovna byla schopna splnit své závazky i v případě výskytu nepříznivých okolností • Z teoretického hlediska se při sledování solventnosti jedná o součást teorie rizika • Z hlediska praktických postupů se jedná o legislativně potvrzenou metodiku, která má zajistit, aby pojišťovna byla s velmi vysokou pravděpodobností schopna plnit své závazky i v nepříznivých obdobích

  28. Solventnost pojišťovny

  29. Solventnost pojišťovny • Solventnost tedy sleduje vztah mezi základním kapitálem a vlastními rezervami nepodléhajícími závazkům na jedné straně, a ročním objemem obchodu pojišťovny na straně druhé. Pozitivně na takto definovanou solventnost působí: • Zvýšení základního kapitálu • Zvýšení rezerv nepodléhajících závazkům • Odevzdání větší části přijatého rizika do zajištění • Změna struktury pojišťovacího obchodu • Metody sledování solventnosti: • Metody vycházející ze souboru finančních ukazatelů • Metody založené na fluktuaci výše pojistného plnění nebo bankrotu • Vícefaktorové metody • Dynamické metody

  30. Solventnost pojišťovny • Požadavky na solventnost jsou označovány jako požadovaná míra solventnosti, která může být pokryta prostředky opatřenými zvenku a interně nahospodařenými prostředky vlastního kapitálu různého druhu • Tato metodika je poměrně jednoduchým postupem, ale má určité nedostatky, například pojišťovna, která bude opatrnější při tvorbě sazeb a bude mít vyšší pojistné, bude nucena splnit vyšší minimální míru solventnosti

  31. Solvency I. • Solventnost se sleduje jako vztah mezi základním kapitálem ,vlastními rezervami nepodléhající závazkům a ročním objemem obchodu pojišťovny • Odlišný postup propočtu pro životní a neživotní pojištění • Sleduje se: • Disponibilní míra solventnosti • Požadovaná míra solventnosti • Je stanoven tzv. minimální garanční fond vevýši 30 mil EUR

  32. Solvency I. • Pokud je disponibilní míra solventnosti větší než požadovaná míra solventnosti, je pojišťovna považována za solventní • Počítání solventnosti tímto postupem je jednoduché • Pojišťovna při zvyšujícím se pojistným má vyšší míru solventnosti

  33. Solvency II. • Kapitálové požadavky na pojišťovnu vycházejí z rizikové situace pojišťovny • Systém je založen na 3 pilířích vycházející ze struktury metodiky: • Pravidla týkající se finančních zdrojů pojišťovny • Pravidla pro vytváření interních modelů a postupů pro risk management • Pravidla vedoucí k vyšší transparentnosti, s významnou rolí ratingových agentur

  34. Solvency II. • Hodnotí se : • Velikost vlastního kapitálu • Kvalitativně plnění požadvků na řízení rizik • Plnění požadavků na zveřejňování informací • 1. pilíř znamená: • Regulaci technických rezerv • Stanovení pravidel pro investování pojišťoven • Určení minimálního kapitálového požadavku pro zajištění pro zajištění určité garanční pojistky • Určení solventnostního kapitálového požadavku

  35. Solvency II. • V 2. pilíř jde o sledování: • Systémů vnitřní kontroly a řízení rizik • Hodnocení a řízení kvalitativní stránky rizik • Dohled ze strany regulátora se soustřeďuje na funkčnost systémů řízení pojišťovny • 3. pilíř znamená uplatnění pricipů: • Povinného zveřejňování informací • Zvýšení transparentnosti posílení porovnatelnosti pojistných produktů

  36. Děkuji za pozornost…

More Related