tvary esk ho jazyka n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
ÚTVARY ?ESKÉHO JAZYKA PowerPoint Presentation
Download Presentation
ÚTVARY ?ESKÉHO JAZYKA

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 9

ÚTVARY ?ESKÉHO JAZYKA - PowerPoint PPT Presentation


  • 234 Views
  • Uploaded on

ÚTVARY ČESKÉHO JAZYKA. SPISOVNÁ A NESPISOVNÁ ČEŠTINA Mgr. Michal oblouk. Spisovná čeština. podoba českého jazyka určená pro používání na oficiální úrovni celonárodní dorozumívací prostředek je na celém území jednotná má reprezentativní funkci

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'ÚTVARY ?ESKÉHO JAZYKA' - siran


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
tvary esk ho jazyka

ÚTVARY ČESKÉHO JAZYKA

SPISOVNÁ A NESPISOVNÁ ČEŠTINA

Mgr. Michal oblouk

spisovn e tina
Spisovná čeština
  • podoba českého jazyka určená pro používání na oficiální úrovni
  • celonárodní dorozumívací prostředek
  • je na celém území jednotná
  • má reprezentativní funkci
  • používá se při oficiálních příležitostech, v úředních dokumentech, ve školách a veřejnoprávních médiích
  • podoba spisovné češtiny je dána soustavou pravidel, jejichž dodržování je v určité komunikaci závazné
  • pravidla především určují spisovnou slovní zásobu, správnou výslovnost, správné tvoření slov koncovkami, přiměřený způsob vyjadřování v určitých situacích
  • má 2 formy:
  • spisovnou (určená pro písemný styk)
  • nespisovnou – hovorovou (určená pro mluvený styk)
  • používá prostředky hovorové, knižní nebo neutrální
obecn e tina
OBECNÁ ČEŠTINA
  • nespisovná forma českého jazyka používaná v běžné ústní komunikaci
  • interdialekt (nadnářečí) používaný především v Čechách a na západní Moravě
  • některé prvky obecné češtiny mohou časem proniknout do spisovné vrstvy jazyka
  • dříve byla běžně používána nižší třídou obyvatelstva, měšťanským obyvatelstvem označovanou za "burany" či "venkovany", kteří nemluví spisovně
  • vznikla na základě středočeského nářečí
obecn e tina1
OBECNÁ ČEŠTINA
  • hláskosloví
    • é obvykle nahrazeno ý/í: malý město, plamínek, lítat;
    • ý (někdy i í) nahrazeno ej: malej dům, mlejn, plejtvat, bejt – tato změna se objevuje již v 15. století (původně psáno ay), kdy zanikl ve výslovnosti rozdíl mezi zadním ý a předním í (v písmu se rozdíl dochoval dodnes), změna si patrně vyžádala potřebu odlišit ve výslovnosti chybějící ý od í;
    • náslovné (protetické) v- u základů slov začínajících o-: votevřítvokno – objevuje se již od 14. století;
    • vynechávání slabičného -l v zakončení příčestí minulého v mužském rodě: řek, moh, pích místo řekl, mohl, píchl;
    • zjednodušení souhláskových skupin a složitých souhlásek: když → dyž; jablko → japko; čtyři → štyry.
  • tvarosloví
    • unifikace koncovek v množném čísle přídavných jmen: malý lidi, malý ženy, malý města;
    • unifikace koncovky -ma v 7. pádě množného čísla: těmadobrejmalidma, ženama, chlapama, městama
slang
SLANG
  • nespisovný útvar jazyka, který je charakteristický pro mluvčí náležející k určité zájmové nebo profesionální skupině
  • mluva zájmové skupiny nebo pracovního kolektivu
  • druhy: vězeňský, vojenský, řemeslnický a technický, železničářský, motoristický, sportovní, cirkusový, divadelní, hudební, studentský,…
  • studentský slang: akáda, anglina, bajle, baňa, bižule, čeják, cvígra, démon, drbárna, grafárna, hnojař, ksichtkurs, laborky, matura, napínák, potítko, příraz, rígo, sardel, stágra, štace, švindlák, vychle, výzo, zapejkač,…
argot
ARGOT
  • vrstva slovní zásoby užívaná společenskou spodinou (zloději, překupníky, narkomany apod.)
  • účelem tvoření zvláštních pojmenování je utajit obsah sdělení před nezasvěcenými posluchači

stříkačka – pistole

káča – kasa, trezor

raky – hodinky

čorkařit – krást

vybílit – vykrást

vodprejsknout – odejít/zabít

dacan – potvora

puma – vyšetřovací soudce

krochna – pistole

prachy – peníze

čokl – pes

fízl – policista

chlupatej – policista

bahno – pivo

brn nsk hantec
BRNĚNSKÝ HANTEC
  • podoba češtiny používaná v Brně
  • vznikl během několika staletí smíšením češtiny s němčinou
  • mezi nejznámější slova patří šalina(tramvaj), čurina(legrace), hokna(práce), zoncna(slunce), love(peníze), čórka(krádež), šaškec (blázinec), škopek(pivo) a jiné

Prolítlo už hafo jařin vod dob, co se dával do pucuOltecové rathaus. To jednóvéšky z Rathausu hodili drát jednomu známýmu borcovi, kerébóchal se šutrama a keréchodil do bódy k jednemunévymakanějšímu a nénabytěšímu mistrovi z Práglu. Sice se mu do Česka moc klapat nechcelo, ale když fotr prolepilňáké škopek, nebylo co řešit. Hodil na sebe mantl a solidní traťůvky a vodklapal. Ňákéjár krmil lepóchyrozumama toho šéfa z Práglu a když už byl skoro hotové, tak se vo něm domákli véšky ze Štatlu a že pré má naklapat do Brniska a helfnót jim s oltecovým Rathausem.

ostravak ostravski
OSTRAVAK OSTRAVSKI

Nědavno sem slyšel chlopy v robotě dřystaťcosyk o tym, že prytajemny Ostravakkandyduje na prymatora. Honem sem letěl na veckomrknuť se, esli to mam fakt napsane na čele, bo se mi o tymsemtam zda. Šak jak možekandydovaťmeduzovitamanička, tuž čemu ni ja, no ni? Čelo čiste, krom jednespominky z děctvi, tuž sem se něnapadně poptal, o co idě. Tuž prysyncy a děvuchi z tehomagazyna se chistajukandydovať. Raz sem ten magazynčital, jak mě protahložradlo z kantyny. Jak vitaliprymatorabilbordami v Ostravě, že prymeškakajsyk na dědině. Tuž něbylo to uplně zle čitani, i když se myslim, že každymožemeškať, kaj chce.

Tuž ale jedno mi nenijasne: su to novinařy převlečeni za polityki a nebo politycy převlečeni za novinaře? A bo to nevim, tuž je rozhodně voliťněbudu. A aji jak vim, že na to menoněmamkopyrajt, zda se mi, že na nim trošku parazytyruju.

Abych enemnapraznoněmlelbantem, ja kdybych byl prymatorem, tuž bych:

  • něchalchodiťměšťakienempěški, ať poznajusvuj rajon a ludi v nim
  • chtěl těžkechechtaki za tu zdupčenu dlažbu na Masarykaču
  • podporoval bysemtake ty male podnikatěle v centru (bo baj cukrarny je v centru třa jak byk)
  • ty zhnilotiny, co stavjajubicyklostezki, bych popohaňaleletryckim bičem, bo to je tu pro ostudu
  • staral bych se, čemu se něstavi ten mrakodrap u Naměsťarepubliki, jak tam posekali všecke stromy
  • čemu se něstavi to megalomanskedilo u Indřycha
  • no a hlavně – na moje narozki bych zařydil, aby z tehobruzdališťa pro cygoše na Masarykačutěklomisto vody pivo
  • Tuž co, ludě? Mam do tehoisť?!
zdroje
ZDROJE
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Spisovn%C3%A1_%C4%8De%C5%A1tina
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Obecn%C3%A1_%C4%8De%C5%A1tina
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Slang
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Argot
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Hantec
  • http://www.ostravak.bloguje.cz/