1 / 26

Šíření EM vlny reálným prostředím

Šíření EM vlny reálným prostředím. Přenosové prostředí. Přímá vlna (1). Do 1 GHz - > jako šíření vakuem Eef …efektivní intenzita pole ve vzdálenosti r P… vyzářený výkon , D… činitel směrovosti vysílací antény. Nad 1 GHz -> dodatečný útlum

shima
Download Presentation

Šíření EM vlny reálným prostředím

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Šíření EM vlnyreálným prostředím

  2. Přenosové prostředí

  3. Přímá vlna (1) • Do 1 GHz - > jako šíření vakuem • Eef…efektivní intenzita pole ve vzdálenosti r • P…vyzářený výkon, D…činitel směrovosti vysílací antény • Nad 1 GHz -> dodatečný útlum • Útlum hydrometeory – atmosférické srážky (déšť, sněžení, mlha..). Útlum závisí na kmitočtu vlny, druhu a intenzitě srážek. Např. mírný déšť (4 mm/hod) způsobí na kmitočtu 10 GHz útlum asi 0.05 dB/km. Na kmitočtu 20 GHz jsou již decibelové hodnoty útlumu téměř desetkrát větší!

  4. Přímá vlna (2) • Rezonance molekul – vlastní rezonance atm. plynů (kyslík, dusík a vodní páry). Je-li kmitočet vlny blízký rezonanci molekul, dochází k útlumu v úzkých pásmech. Mimo ně je útlum malý -> atmosférická okna (80GHz, 60GHz). • Atmosférická refrakce – se změnou výšky se mění i permitivita (změna tlaku). Vlna má větší fázovou rychlost -> ohyb trajektorie k Zemi. Dráha je obloukem o r = 25000km. Při výpočtech se aproximuje dráha přímkou -> zvětší se poloměr Země. Ref = 8500km • kR = 8500/6380 = 4/3

  5. Přímá vlna (3) • Podmínkaspojení: - Fresnelovy zóny - Přímá rádiová viditelnost x oblast stínu (difrakce)

  6. Přímá vlna (4)

  7. Přímá vlna (5)

  8. Prostorová vlna (1) • Přímá + odražená – je-li délka vlny více než 10cm, může se již vlna odrážet od zemského povrchu. Musí být splněna podm. přímé viditelnosti. Uplatní se i atm. refrakce. • Matematicky:

  9. Prostorová vlna (2) • Reálný terén: výšky antén jsou uvažovány nad rovinou odrazu -> nutnost znát profil terénu -> DMT • Pro malé výšky:

  10. Prostorová vlna (3) • Činitel odrazu: • kde:

  11. Prostorová vlna (4)

  12. Prostorová vlna (5) Vliv reálného terénu Překážky na trase -> difrakce Při výpočtech se překážka aproximuje vhodným tělesem (břit, kulový vrchlík) a určí se její útlum.

  13. Prostorová vlna (6)

  14. Prostorová vlna (7)

  15. Prostorová vlna (8) function[Ev,Eh] = spacwave( h1,h2,r,epr,gam,f,P,D) lam = 3e+8/f; % vlnová délka k = 2*pi/lam; % vlnové číslo delta = atan( (h1+h2)/r); % elevační úhel del_r = 2*h1*h2 / r; % rozdíl drah vln E0 = sqrt( 30*P*D) / r; % intenzita přímé vlny term1 = epr - j*60*lam*gam; % pomocné členy term2 = sqrt( term1 - cos( delta)^2); term3 = term1*sin(delta); rhoh = (term3-term2) / (term3+term2); % horizont. rhov = (term1-term2) / (term1+term2); % vertikál. Ev = E0 * abs( 1 + rhov*exp(j*k*del_r)); % vertikál.pol. Eh = E0 * abs( 1 + rhoh*exp(j*k*del_r)); % horizont.pol.

  16. Prostorová vlna (9)

  17. Povrchová vlna (1) • Antény jsou v malé výšce nad terénem • Šíření povrchové vlny je difrakcí vlny na kulovité Zemi jako na dielektrickém a částečně vodivém prostředí • Útlum povrchové vlny závisí na: • - kmitočtu: s rostoucím kmitočtem stoupá • - vodivosti půdy: s rostoucí vodivostí klesá • - polarizaci vlny: útlum horizontálně polarizované vlny je asi o 2 řády větší než u vertikálně polarizované vlny

  18. Povrchová vlna (2) Pro dlouhé trasy je výpočet intenzity pole v místě příjmu obtížný kvůli zakřivení zemského povrchu-> využívá se spádových křivek pro D = 1, EiRP = Pav.Gt = 1W, vertikální polarizaci a danou vodivost půdy.

  19. Povrchová vlna (3)

  20. Povrchová vlna (4)

  21. Povrchová vlna (5)

  22. Ionosférická vlna (1) Ionosféra se nachází ve výškách od 40km a výše Vlastnosti ionosféry se mění během dne, roku a jedenáctiletého slunečního cyklu. Kritický kmitočet: Kmitočet, pro který prostředí vykazuje nulovou permitivitu

  23. Ionosférická vlna (2) Kmitočet, při kterém se ještě vlna odrazí při kolmém dopadu. Při šikmém dopadu se odrazí i vlna s vyšší frekvencí fmax > fkrit

  24. Ionosférická vlna (3) • Spojení ionosférickou vlnou vyžaduje pečlivý návrh pracovního kmitočtu • Nesmí být moc vysoký, aby byla splněna podm. odrazu ve vrstvě F2 • Nesmí být moc nízký, protože je pak vlna tlumena ve vrstvě E. • MUF – maximální pracovní kmitočet (odraz v F2) • LUF – minimální pracovní kmitočet (útlum ve vrstvě E) • FOT – optimální kmitočet -> 0,85MUF Pro návrh spojů se vydávají ionosférické předpovědi (AVČR) Dosah spojení jedním skokem až 4000km

  25. Ionosférická vlna (4)

  26. Literatura • FUJIMOTO, K., JAMES, J. R. Mobile Antenna Systems Handbook. 2nd Edition. Norwood: Artech House. 2001. • ČERNOHORSKÝ, D., NOVÁČEK, Z. Navrhování rádiových spojů. Skriptum VUT. Brno: 1992.

More Related