Řešení rozporů

1. Řešení rozporů § 4 odst. 7 stavebního zákona a § 136 odst. 6 ve spojení s § 133 správního řádu Ing. Tomáš Sklenář

2. Mezi kým může vzniknout rozpor • Mezi příslušným orgánem podle stavebního zákona (např. pořizovatelem nebo stavebním úřadem) a dotčeným orgánem • Mezi stanovisky dotčených orgánů navzájem

3. Kdy nemůže vzniknout rozporve smyslu stavebního zákona a správního řádu • s územními samosprávnými celky (obcemi a kraji), jestliže se věc týká práva územního samosprávného celku na samosprávu • s žadatelem (investorem) • s účastníkem řízení • mezi odbory (orgány) jednoho úřadu

4. Řešení rozporu (1) • správní orgán se pokusí o smírné odstranění rozporu (§ 5 správního řádu) • podle § 4 odst. 7 SZ pořizovatel projednává protichůdná stanoviska • při řešení rozporů (§136 odst. 6 SŘ) se postupuje přiměřeně podle ustanovení o řešení sporů o příslušnost (§ 133 SŘ) • existuje-li společný nadřízený orgán, rozhodne o rozporu

5. Řešení rozporu(2) • řízení o rozporu provede v prvním stupni MMR (§ 133 odst. 1 SŘ), pokud nebylo nalezeno řešení při projednání rozporu pořizovatelem a neexistuje-li společný nadřízený orgán • povinnost projednání rozporu v dohodovacím řízení mezi ústředními správními úřady (§ 133 odst. 3 SŘ) • v případě bezvýchodnosti dohodovacího řízení předloží MMR zprávu o jeho průběhu a návrhy jednotlivých ústředních správních orgánů k řešení vládě (§ 136 odst. 6 SŘ)

6. Řešení rozporu(3) • Pro řešení rozporu je rozhodující, který veřejný zájem převažuje • Domnívá-li se pořizovatel, že je stanovisko dotčeného orgánu v rozporu s právními předpisy nemůže stanovisko respektovat, musí vyvolat rozpor • Výsledek řešení rozporu má vždy přednost před stanovisky dotčených orgánů