Download
popt vka nab dka a tr n rovnov ha n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Poptávka nabídka a tržní rovnováha PowerPoint Presentation
Download Presentation
Poptávka nabídka a tržní rovnováha

Poptávka nabídka a tržní rovnováha

173 Views Download Presentation
Download Presentation

Poptávka nabídka a tržní rovnováha

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Poptávka nabídka a tržní rovnováha Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , www.median-os.cz, 2010 Téma 4

  2. Obsah A. Nabídkové a poptávkové křivky Tržní rovnováha Přebytek a nedostatek na trhu statků Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku Faktory ovlivňující nabízené množství a nabídkovou křivku

  3. Obsah B. Faktory ovlivňující nabízené množství a nabídkovou křivku Trh a tržní mechanismus Cenová elasticita Cenová elasticita poptávky Cenová elasticita nabídky

  4. Nabídkové a poptávkové křivky Poptávková křivka je funkční závislost mezi cenou a množstvím poptávaného statku.

  5. Nabídkové a poptávkové křivky poptávku po produkci jedné firmy: tvořenou všemi spotřebiteli, spotřebitelé poptávají jeden druh statku, který firma produkuje. Značíme jid. individuální poptávku: tvořenou jedním spotřebitelem, který poptává jeden druh statku. Poptávkovou křivku značímedcdemand (poptávka) a consumer (spotřebitel). individuální nabídku: tvořenou jednou firmou, která nabízí jeden statek. Individuální nabídkovou křivku značíme písmenems. tržní poptávku: tvořenou všemi spotřebiteli na daném trhu, kdy všichni poptávají jeden statek, který může produkovat více firem. Značíme jiD. tržní nabídku: tvořenou všemi firmami na daném trhu, kdy všechny firmy nabízejí jeden statek. Značíme jiS. agregátní poptávku: tvořenou všemi spotřebiteli poptávajícími všechny druhy statků. agregátní nabídku: tvořenou všemi firmami; nabízí se všechny druhy statků.

  6. Odvození tržní poptávkové křivky D Tržní poptávková křivka je klesající, a vznikne jako součet individuálních poptávkových křivek (sčítá se poptávané množství při dané ceně).

  7. Odvození tržní nabídkové křivky S Tržní nabídková křivka je rostoucí, a vznikne jako součet individuálních nabídkových křivek (sčítá se nabízené množství při dané ceně).

  8. Tržní rovnováha Tržní rovnováha nastává v bodě, kde se protíná nabídková a poptávková křivka. V tomto bodě je nabízeno a poptáváno rovnovážné množství za rovnovážnou cenu.

  9. Přebytek a nedostatek na trhu statků Nedostatek na trhu statků vzniká, pokud je aktuální cena nižší než rovnovážná. Přebytek na trhu statků vzniká, pokud je aktuální cena vyšší než rovnovážná. Regulace cen vede obvykle k přebytku nebo nedostatku na trhu statků.

  10. Přebytek spotřebitele; přebytek výrobce Přebytek spotřebitele definujeme jako rozdíl mezi cenou, za kterou je spotřebitel ochoten koupit daný statek, a cenou, za kterou si jej kupuje. Přebytek výrobce definujeme jako rozdíl mezi cenou, za kterou je výrobce/producent ochoten vyrobit/prodat danou jednotku statku, a cenou, za kterou ji vyrábí/prodává.

  11. Přebytek spotřebitele; přebytek výrobce

  12. Přebytek a nedostatek na trhu statků Na trhu koláčů se ustálila tržní cena na 6 Kč za ks. Přebytek spotřebitele je na prostředním grafu. Pan K. je ochoten koupit si koláč za 9 Kč, pan J. za 8 Kč a pan M. za 7 Kč. Každému vzniká přebytek, byli by ochotni utratit za koláč více, než za kolik jim je trhem nabízen. Přebytky jsou 3=9-6, 2=8-6 a 1=7-6. Součet přebytků všech spotřebitelů je modrý trojúhelník P1EPD. Přebytek výrobce je na grafu napravo. Firma Alfa je ochotna prodávat koláč za 3 Kč, firma Beta za 4 Kč a firma Gama za 5 Kč. Každá firma má přebytek, protože tržní cena je vyšší, než cena, za kterou jsou ochotny prodávat. Součet všechny přebytků firem, tvoří červený trojúhelník PSEP1.

  13. Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku Rozlišujeme mezi pohybem po poptávkové křivce, a posunem celé poptávkové křivky z jedné polohy do jiné. Pokud se změní cena daného statku a všechny ostatní determinanty poptávky jsou konstantní, pohybujeme se po poptávkové křivce - mění se poptávané množství.

  14. Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku

  15. Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku Posun poptávkové křivky severovýchodním směrem znamená, že se posouvá bod rovnováhy z E1 do E2 a je tedy prodáváno větší množství statku za vyšší cenu. Posun poptávkové křivkyjihozápadním směrem znamená, že se posouvá bod rovnováhy z E1 do E3 a je tedy prodáváno menší množství statku za nižší cenu.

  16. Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku

  17. Důvody pro posuv poptávkové křivky růst příjmuvede k růstu poptávaného množství a k posunu poptávkové křivky doprava nahoru; růst počtu spotřebitelůvede k růstu poptávaného množství a k posunu poptávkové křivky doprava nahoru; zvýšení preferencívede k růstu poptávaného množství a k posunu poptávkové křivky doprava nahoru; růst ceny substitutuk danému statku vede k růstu poptávaného množství po daném statku a k posunu poptávkové křivky doprava nahoru; růst ceny komplementuk danému statku vede k poklesu poptávaného množství po daném statku a k posunu poptávkové křivky doleva dolů.

  18. Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku Pokud se mění cena, pohybujeme se po poptávkové křivce. Mění-li se jiný faktor než cena, posouvá se celá poptávková křivka.

  19. Faktory ovlivňující nabízené množství a nabídkovou křivku Při posunu nabídkové křivky vpravo dolu se posouvá bod rovnováhy E1 po poptávkové křivce do bodu E2. Souřadnice bodu E2 znamenají, že se prodá více za nižší cenu. Při posunu nabídkové křivky vlevo nahoru se posouvá bod rovnováhy E1 po poptávkové křivce do bodu E3. Souřadnice bodu E3 znamenají, že se prodá méně za vyšší cenu.

  20. Faktory ovlivňující nabízené množství a nabídkovou křivku

  21. Důvody pro posuv nabídkové křivky růst ceny vstupů/nákladů, či neúroda vede k poklesu nabízeného množství a k posunu nabídkové křivky vlevo nahoru. Důvod - snížení zásob vstupů. Při dané ceně se bude prodávat méně, či stejné množství se prodá za vyšší cenu. technologické inovacevedou k růstu nabízeného množství a k posunu nabídkové křivky vpravo dolu. Při dané ceně se bude prodávat více, resp. stejné množství se prodá za nižší cenu. kladný ekonomický ziskv daném odvětví způsobí vstupy dalších firem, takže se křivka nabídky posune vpravo dolu . růst ceny substitutuk danému statku vede k poklesu nabízeného množství statku a k posunu nabídkové křivky vlevo nahoru. Producenti raději začnou nabízet substitut než daný statek. růst ceny komplementuk danému statku vede k růstu nabízeného množství daného statku a k posunu nabídkové křivky vpravo dolu. Producenti očekávají, že daný statek bude potřeba ke komplementu.

  22. Faktory ovlivňující nabízené množství a nabídkovou křivku Pokud se mění cena, pohybujeme se po nabídkové křivce. Mění-li se jiný faktor než cena, posouvá se celá nabídková křivka.

  23. Posuny nabídkové či poptávkové křivky, teorém pavučiny a tržní rovnováha Důvodů vzniku nerovnováh na trhu je mnoho proto dochází nejen k posunům po křivkách, nýbrž také k posunům křivek samotných Na trhu jsou ale mechanizmy, kterétuto rovnováhu obnovují

  24. Nabídkové a poptávkové křivky Tržní rovnováha Přebytek a nedostatek na trhu statků Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku Faktory ovlivňující nabízené množství a nabídkovou křivku Obsah A.

  25. Faktory ovlivňující nabízené množství a nabídkovou křivku Trh a tržní mechanismus Cenová elasticita Cenová elasticita poptávky Cenová elasticita nabídky Obsah B.

  26. Pavučinový model

  27. Cena je vyšší než rovnovážná, výrobci vyrobí množství produkce odpovídající této ceně (1). Pokud ovšem toto množství chtějí prodat, musejí výrobci cenu snížit (2). Při nízké ceně se sníží množství výrobců, kteří jsou schopni daný statek vyrábět a nízká cena jim ještě pokryje náklady. Sníží se nabízené množství statku (3). Pokud je ovšem nabízené množství tak malé, lze ho prodat za cenu vyšší, než je cena rovnovážná (4). Zvýšená cena podnítí výrobce k tomu, aby nabízeli větší množství statků (5). Atd. Teorém pavučiny

  28. Trh je svobodná (tedy ničím jiným kromě svobodné volby směňujících subjektů)neomezovaná směna statků. Trh a tržní mechanizmus

  29. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Tržní mechanismus je výsledkem spolupůsobení trhu a státu, příp. i dalších subjektů. Nezůstává neměnný.Vyvíjí se. Smyslem tržní směny je přinést užitek oběma či všem stranám této směny. Trh a tržní mechanizmus

  30. Na funkce trhu jsou různé názory. Někteří jej zatracují či uznávají jen jako nutné zlo, vidí v něm původ všech problémů, domnívají se, že čím více bude trh omezen, regulován či nahrazen jinými nástroji, tím bude společnost zdravější. Jiní považují trh za všelék, předpokládají, že stačí nechat trh v některé oblasti volně působit a problémy se zde samy vyřeší. Trh a tržní mechanizmus

  31. Jednou z příčin časté kritiky trhu, je jeho neosobnost. Rozšíření tržního mechanismu dává člověku více možností, od výběru povolání, předmětu podnikání, po výběr spotřebních statků pro svou konzumaci. Trh přispívá k růstu bohatství, není však absolutně dokonalý. Existují statky, které trh nedokáže z různých důvodů směňovat. Jsou zde problémy s negativními i pozitivními externalitami. Trh a tržní mechanizmus

  32. Peníze jako všeobecný prostředek směny Cena: prostřednictvím ceny je hodnota jednoho zboží vyjádřena směnným poměrem ve vztahu k jinému zboží. Konkurence: umožňuje poptávajícímu si vybrat svobodně nejvýhodnější nabídku. Konkurence je jednou z důležitých podmínek fungování tržního mechanismu, která vytváří prostředí pro inovace. Specializace jednotlivých výrobců: jednotliví výrobci se specializují na produkci statků, v níž mají komparativní výhodu Přenos informací ve vztazích mezi nabízejícím a poptávajícím: vede ke sdělení informaci o sobě. Na co působí rozvoj trhu?

  33. O tom, co vyrábět, dává výrobcům informaci poptávka. Nejvíce se produkují statky s největší poptávkou, které často přinášejí výrobcům největší zisk. O tom, jak vyrábět, rozhoduje konkurence, která výrobce nutí do co nejefektivnějších výrobních postupů. Jsou to statky s nejmenšími náklady obětované příležitosti, vyráběné nejméně nákladnými postupy. O tom, pro koho vyrábět, rozhoduje trh tím, že každému subjektu přiděluje prostředky, které může směnit za jiné statky. Jednotlivé subjekty na trhu vystupují jednak jako majitelé VF, přičemž díky produktivitě těchto VF získávají příjmy. Za tyto příjmy potom nakupují statky. Jak řeší trh tří základní ekonomické otázky?

  34. Trh vzniká i v situacích, kdy je různě omezen. Nejedná se potom o oficiální trh, ale ošedý nebočernýtrh. O šedém trhu lze hovořit jde-li o aktivity legální, avšak z různých důvodů neprobíhají oficiálně. Nejčastějším důvodem je vysoké zdanění těchto aktivit, pročež nejsou oficiálně přiznávány a zahrnuty do daňového přiznání. O černém trhu lze hovořit v případě aktivit, které jsou přímo nelegální. Tržní omezení

  35. Cenová elasticita (pružnost) je procentuální změna poptávaného či nabízeného množství statku k procentuální změně ceny. Cenová elasticita nám říká, o kolik procentse změní poptávané nebo nabízené množství statku, pokud se cena změní o určité procento. Cenová elasticita

  36. procentuální změna množství Pro procentuální změnu ceny potom platí výraz: procentuální změna ceny kde: a a Δ = znak pro změnu Cenová elasticita

  37. Cenová elasticita

  38. Cenová elasticitapř.33/4.kap.

  39. Cenová elasticita poptávky udává, o kolik % vzroste poptávané množství, pokud cena klesne o jedno %, respektive o kolik % klesne poptávané množství, pokud cena vzroste o jedno %. Cenová elasticita poptávky

  40. Poptávková křivka o tvaru přímky s rovnicí P = 25 – 0,5Q´ Neelasticiká a elastickápoptávková křivka

  41. Čím je statek více nezbytný, tím je poptávka po něm méně elastická. Např. základní potraviny, bydlení, nutné léky. Poptávka po luxusních statcích je naopak spíše elastická. Spotřebu základních statků nelze prudce omezit ani když jejich cena výrazně vzroste. Pokles cen základních statků, spotřebitel využije na nákup jiných než základních statků. Pokud má statek blízké substituty a lze jej nahradit, bude poptávka po něm velmi elastická. Na růst ceny lze reagovat snížením poptávky. Pokud u statku lze volit různé množství či úroveň spotřeby daného statku např.dovolené bude poptávka po něm více elastická. Na růst ceny mohou spotřebitelé snadno reagovat snížením poptávky. Časový faktor: v krátkém období je poptávka méně elastická než v dlouhém období. Změna preferencí spotřebitele a nalezení substitutu chvíli trvá – je spojena s náklady. Cenová elasticita poptávky závisí na:

  42. Cenová elasticita poptávky

  43. Cenová elasticitapř.33/4.kap.

  44. Cenová elasticita nabídky udává, o kolik % se zvýší nabízené množství, pokud cena vzroste o jedno %, respektive o kolik % poklesne nabízené množství, poklesne-li cena o jedno %. Cenová elasticita nabídky

  45. Pokud jsou náklady na vstup do odvětvívysoké, je nabídka méně elastická. Pokud existují různá omezení vstupu do odvětví, je nabídka méně elastická. Pokud lze v daném odvětví vytvářet zásoby s menšími náklady, je nabídka více elastická než když produkt nelze snadno uchovávat. Pokud lze technologii používanou v daném odvětví použít i k výrobě jiných statků, bývá nabídka více elastická. Časový faktor: v krátkém období je změna nabídky méně elastická než v dlouhém období. Cenová elasticita nabídky závisí na:

  46. absolutně neelastická nabídka Cenová elasticita nabídky velmi elastická nabídka

  47. Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Děkuji za pozornost.