1 / 9

Řekové (500-200 př.n.l.)

Řekové (500-200 př.n.l.). zlatý věk tvořivého myšlení vynalezli většinu současných politických a literárních a jiných uměleckých forem (Homér – „svatý pramen“) zformování vědeckých disciplín (historie, medicína, matematika, filosofie).

sally
Download Presentation

Řekové (500-200 př.n.l.)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Řekové (500-200 př.n.l.) • zlatý věk tvořivého myšlení • vynalezli většinu současných politických a literárních a jiných uměleckých forem (Homér – „svatý pramen“) • zformování vědeckých disciplín (historie, medicína, matematika, filosofie) • Víra v dvoukomorovou mysl: dělení mozku na část běžných (světských) a božských (tvůrčích) myšlenek (inspirace - múzy sídlící v lidské duši - hranice šílenství) • Aristoteles zpochybnil božský původ tvořivosti. Mysl je z idejí – ty tvoří řetězce myšlení (asociací - asocianismus) • neexistence církevních dogmat, svatých knih (= neexistence kacířství) • žádné předsudky vůči starším nebo novějším vírám, respekt k odlišným náboženským postojům • nepočítali s neomylností • neexistence jednoznačného pojetí hříchu

  2. Středověk (400 – 1300 n.l.) • po pádu Říma zničena řada písemností (lhostejnost barbarů k intelektuálnímu dědictví) • fundamentalisticky - křesťanská orientace Evropy – nárok na výlučnou právoplatnost v rámci monoteismu • radikální zavrhování myšlenek odchylujících se od dogmatu (kacířství – inkvizice) • neklidná politická situace (nájezdy barbarských kmenů) • neutěšená ekonomická situace (primitivní agrární společnost) • sv. Augustin – ne všechny tvůrčí a výjimečné myšlenky pocházejí od Boha. Tvořivost lze obrátit proti člověku (zbraně, válečná technika) • přežívání antické vzdělanosti na izolovaných místech (irské ostrovy) • jediná možná příčina tvořivosti = Boží vnuknutí

  3. Renesance a počátky humanismu (1400 – 1600 n.l.) • sociální pohromy v Evropě – změna myšlení – orientace na pozemský život • působení „kacířů“ – reformátorů (Hus, Luther) • důraz na jednotlivce, oslabení poslušnosti vůči řádu církve • uznání lidské práce (řemesel) a intelektuální činnosti (objevení antické kultury) • základy revoluce vědecké, umělecké, filosofické, politické • vzkříšení tvůrčího úsilí, svoboda povzbuzující vědecké zkoumání ideahumanismu – sami si neseme zodpovědnost za sebe

  4. Osvícenství (1700 – 1800 n.l.) • vrchol humanismu, právo na vlastní názory, společenská a filosofická opozice vůči církvi a státní autoritě • ustavení Britské královské společnosti (první organizovaný vědecký výzkum) • bohaté objevy v přírodních vědách • William Duff – hledá vlastnosti originálního génia, zkoumá záhady tvořivé mysli • jeho teorie podobná dnešnímu bio-psycho-sociálnímu pohledu • génius musí mít 1. Představivost 2. Úsudek 3. Vkus • - objevy a nápady výsledkem představivosti a kombinování asociací • Genialita odloučena od nadpřirozeného • Genialita je potencionální možností každého jedince • Talent a genialitu je třeba odlišovat • Projevy geniality závisí na politické atmosféře dané doby

  5. Asocianismus a Gestaltismus (19. století) • posun ve vnímání tvůrčího počinu • lékařská věda – důkazy o dědičnosti fyzických rysů a duševních schopností • názory, že lze geneticky předávat nabyté vlastnosti (vyvráceno Ch.Darwinem – důkazy náhodné genetické mutace) • Francis Galton – první kognitivní psycholog, přítel Darwina • zkoumá prostor naší mysli a vyhrazuje prostor pro nevědomí, které do ní proniká pomocí asociací (- asocianismus) • hledal génia za dědičností určitých duševních schopností(výjimečných vlastností) • tvořivý způsob myšlení je v podstatě spojování asociací novým, neobvyklým způsobem • Gestaltisté – myšlení nespočívá v chodu jednotlivých asociací, ale v celých vzorcích • není možné malovat obraz bez vědomí jeho celku • tvůrčí myšlení vzniká změnou pohledu na tyto celky (formy) • současná psychologie těží z tohoto sporu

  6. Výzkumy mozku v 19.století - pátrání po funkci pravé a levé hemisféry – zjistila se jejich vzájemná a velmi složitá interakce - stále převládají názory na ryze genetickou povahu geniality • William James • první důkazy o vzájemné součinnosti prostředí a genetické výbavy • styk s nevědomím je součástí originality

  7. specializace a rozdělení výzkumů kreativity na počátku 20. Století • orientace na: • Poznávací procesy • Osobnost • Fyziologie • Produkt • poznávací procesy - na výzkumu se podílí zejména Gestaltpsychologie • Max Wertheimer - kreativita vzniká pouze novými pohledy na celistvý problém • upozorňuje na potlačování kreativity kvůli nechuti čelit stresujícím problémům • Wolfgang Köhler – teorie „náhlého poznání“ – experimenty s šimpanzi • Graham Wallas – tvůrčí proces se skládá ze čtyř fází • Příprava – shromažďování informací o problému • Inkubace – zanechání snahy, čekání nevědomé intervence (nevědomí je původcem nových myšlenek) • Osvícení – náhlé a hluboké ponoření do problému, objevení nápadu nebo řešení • Ověřování

  8. Cvičení tvořivosti: Stojíte na břehu řeky. Společně s vámi se na břehu nalézá koza, vlk a hlávka zelí. K tomu, abyste obě zvířata dopravili na druhou stranu řeky sice máte k dispozici loďku, avšak do ní můžete vzít pouze jeden kus. Přitom v žádném případě nikdy nesmí zůstat pohromadě vlk s kozou nebo koza se zelím. Jak to provedete?

  9. Řešení: Převezete kozu, dále převezete vlka, avšak opět nalžíte kozu, kterou vezete zpět. Kozu vyložíte, naložíte a převezete zelí. Nakonec se vrátíte pro kozu.

More Related