1 / 28

Základy ekonometrie

Základy ekonometrie. Cvičení 6 – 25. října 2010 Heteroskedasticita. Náhodná složka. Gauss-Markovy předpoklady: E( u ) = 0 E( u u´ ) = σ 2 I n X je nestochastická matice – E( X´u )= 0 X má plnou hodnost ( k +1)

rusty
Download Presentation

Základy ekonometrie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Základy ekonometrie Cvičení 6 – 25. října 2010 Heteroskedasticita

  2. Náhodná složka • Gauss-Markovy předpoklady: • E(u) = 0 • E(uu´) = σ2 In • X je nestochastická matice – E(X´u)=0 • X má plnou hodnost (k+1) • G-M předpoklady musejí být splněny, aby mohla být k odhadu použita metoda nejmenších čtverců

  3. Náhodná složka • u ~ N (0, σ2), kde σ2 je rozptyl modelu, který má být dle G-M předpokladu E(u u´) = σ2 In, resp. E(ui2) = σ2 = konst konstantní a konečný

  4. Náhodná složka - vlastnosti • σ2 je konstantní a konečný rozptyl → HOMOSKEDASTICITA • porušení G-M předpokladu → HETEROSKEDASTICITA • σ2 není konstantní nebo konečná, tj. σ2 je funkcí vysvětlující proměnné • náhodná složka může mít v případě heteroskedasticity pro každé pozorování odlišný rozptyl: E(ui2) = σi2 ≠ konst

  5. Příklad Y – počet chyb při psaní na stroji X – počet hodin strávených cvičením Y = f(X) + u • čím více hodin cvičení – tím méně chyb • rozptyl větší pro skupinu lidí s nižší praxí • někdo se učí rychleji a už od počátku dělá méně chyb než ti, kteří se učí pomaleji a na začátku dělají spoustu chyb • s rostoucím počtem hodin praxe se schopnosti jednotlivců začínají sbližovat a rozptyl se tak zmenšuje

  6. Příklad – rozptyl graficky

  7. Příčiny heteroskedasticity • Chybná specifikace modelu • obvykle vynechání podstatné vysvětlující proměnné • Odhad z prostorových dat se značnou variabilitou v jednom náhodném výběru • variabilita endogenní proměnné (a tedy i reziduí) může být závislá na některé exogenní proměnné

  8. Příčiny heteroskedasticity • Chyby měření • s rostoucí hodnotou endogenní proměnné dochází ke kumulaci chyb měření – to zvyšuje rozptyl endogenní proměnné a tedy i rozptyl reziduí • Odhad z upravených dat • odhad nikoliv na původních pozorováních, ale např. ze skupinových průměrů získaných z tříděných dat

  9. Důsledky heteroskedasticity • Bodové odhady parametrů • zůstávají nevychýlené a konzistentní • nemají však minimální rozptyl – tj. nejsou vydatné a ani asymptoticky vydatné • Odhady směrodatných chyb bodových odhadů (sbi) a rozptylu sigma (s2) jsou vychýlené • intervalové odhady nejsou směrodatné • statistické testy (t-testy, F-test) ztrácejí na síle

  10. Testování heteroskedasticity • Grafický test • graf reziduí • Parametrické testy • Parkův test • Glejserův test • Whiteův test (implementován v PcGive) • Neparametrické testy • Spearmanův koeficient korelace pořadí • Goldfeldův-Quandtův test

  11. Abstraktní model s náhodnou složkou Data Rezidua Grafický test reziduí • Graf reziduí v závislosti na • exogenní nebo • vyrovnané endogenní proměnné • Vyhodnocení: • rezidua náhodně rozložena • → HOMOSKEDASTICITA • graf nevypadá úplně náhodně • → HETEROSKEDASTICITA

  12. rezidua jsou v pásmu Homoskedasticita závislost reziduí e na exogenní nebo vyrovnané endogenní proměnné

  13. rezidua se rozbíhají Heteroskedasticita závislost reziduí e na exogenní nebo vyrovnané endogenní proměnné

  14. rezidua v pásmu vykazující lineární trend Heteroskedasticita závislost reziduí e na exogenní nebo vyrovnané endogenní proměnné

  15. rezidua v pásmu vykazující kvadratický trend Heteroskedasticita závislost reziduí e na exogenní nebo vyrovnané endogenní proměnné

  16. Neparametrické testy • Spearmanův koeficient korelace pořadí • Goldfeldův-Quandtův test

  17. Spearmanův koeficient korelace pořadí • zkoumá korelaci pořadí mezi jednou vysvětlující proměnou a rezidui • test je třeba dělat pro každou vysvětlující proměnnou zvlášť • počítá se pro konkrétní výběr – třeba pak testovat jeho statistickou významnost pro abstraktní model

  18. Spearmanův koeficient korelace pořadí Postup: • Absolutní hodnoty reziduí |ei| seřadíme vzestupně a očíslujeme • Pořadové číslo přiřadíme k původním (tj. nesrovnaným) reziduím • Absolutní hodnoty exogenní proměnné |Xi| seřadíme vzestupně a očíslujeme • Pořadové číslo přiřadíme k původním (tj. nesrovnaným) hodnotám Xi • Spočítáme rozdíly v pořadí reziduí a pozorování di = pořadí |ei| - pořadí |Xi| • Spočítáme Spearmanův koeficient korelace pořadí

  19. Spearmanův koeficient korelace pořadí • vyhodnocení: • |re,x| → 0 (resp. |re,x| < 0,8 – 0,9) … je možné očekávat homoskedasticitu • |re,x| → 1 (resp. |re,x| > 0,8 – 0,9) … je možné očekávat heteroskedasticitu

  20. Spearmanův koeficient korelace pořadí • třeba testovat statistickou významnost pro abstraktní model • testuje se přes t-statistiku: H0: homoskedasticita H1: heteroskedasticita vypočtená t hodnota > t1-α/2 (n-k-1) → zamítneme H0 vypočtená t hodnota < t1-α/2(n-k-1) → akceptujeme H0

  21. Goldfeldův-Quandtův test • vhodný jen pro časové řady Postup: • zvolíme statisticky významnou proměnnou a seřadit ji vzestupně • rozdělíme data na dvě stejné poloviny a kolem středu řady vynecháme q hodnot (q ≤ n/4) • vypočteme stupně volnosti v • vypočteme F(v,v) statistiku

  22. Goldfeldův-Quandtův test ad 3) výpočet stupňů volnosti: ad 4) výpočet F(v,v) statistiky: je součet čtverců reziduí (RSS) pro danou polovinu dat kde

  23. Goldfeldův-Quandtův test Testovaná hypotéza: H0: homoskedasticita H1: heteroskedasticita Vyhodnocení: F(v,v) vypočtená > F(v,v) tabulková …akceptujeme heteroskedasticitu na hladině α, v opačném případě přijmeme homoskedasticitu

  24. Parametrické testy • Parkův test • Glejserův test • Whiteův test (v PcGivu) • testy s pomocnou regresí • většinou potřebujeme n ≥ 30

  25. Parkův test • Pomocná regrese: • Náhodná složka je neměřitelná - pomocná regrese přes rezidua: • Vyhodnocení: t-test u parametru β2 H0: homoskedasticita H1: heteroskedasticita

  26. Glejserův test pomocná regrese na absolutní hodnotě reziduí a formy závislosti: Vyhodnocení: t-test u parametru β2 H0: homoskedasticita H1: heteroskedasticita

  27. Whiteův test • vychází z pomocné regrese: et2 = f(X1, X2, X12, X22, X1*X2,…) • testuje se koeficient determinace (R2) u této pomocné regrese • statistika n* R2 ≈ χ2(k-1) • n – rozsah souboru • k – počet parametrů pomocné regrese (počet parametrů je uveden ve výstupu ze softwaru)

  28. Whiteův test • vyhodnocení: H0: homoskedasticita H1: heteroskedasticita • n* R2> tabulková χα2(k-1) … zamítáme nulovou hypotézu o homoskedasticitě

More Related