1 / 19

Biomy

Barbora Němcová 4.C. Biomy. představuje dílčí oblast biosféry charakterizovanou určitým typem biotických a abiotických podmínek ve střední Evropě dominuje systém členění biomů dle Tischlera

rolf
Download Presentation

Biomy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Barbora Němcová 4.C Biomy

  2. představuje dílčí oblast biosféry charakterizovanou určitým typem biotických a abiotických podmínek ve střední Evropě dominuje systém členění biomů dle Tischlera skládá se z klimaxových ekosystémů a všech přidružených vývojových nebo degradačních stadií ekosystémů včetně ekosystémů pozměněných nebo vytvořených člověkem Biom

  3. Vodní biomy biom volného oceánu biom šelfových moří Pevninské biomy Hylaea - tropické deštné lesy Skleraea - tropické a subtropické suché lesy a lesosavany Silvaea - opadavé a smíšené lesy mírného pásu Tajga - severské a horské jehličnaté lesy Tundra Stepi Pouště a polopouště Litoraea - trvale nebo dočasně zaplavená území Členění biomů dle Tischlera

  4. Biom volného oceánu Biom šelfových moří • pokrývá okolo 75 % povrchu Země • Oceán se rozdělil na pět částí, na Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán, Jižní oceán a Severní ledový oceán • Jde jen o umělé rozdělení • mělké moře při pevnině; na jedné straně je ohraničeno pobřežní linií, na druhé straně znatelným, prudce klesajícím přelomem, kterým začíná kontinentální svah. Průměrná hloubka šelfového moře je 180 – 200 m Vodní biomy

  5. Biom volného oceánu • Rozdělujeme ho na zóny • Většina organismů je silně ovlivněna prouděním vod • Rostliny jsou v podvodním světě zastoupeny například jako tzv. podvodní nebo mořské trávy • Živočichové jsou v oceánech zastoupeni nejvíce

  6. Tropický deštsný les

  7. je zalesněný biom s trvale teplým a vlhkým podnebím • průměrná teplota 25 °C • roční srážky 2000–8000 mm • tento biom nalezneme zejména v rovníkových oblastech Země • rostou zde jedny z největších stromů na světě • rostliny: palmy, liány, epifysy • živočichové: opice, hmyz, papoušci, kolibříci… • tropické deštné pralesy se nazývají „klenoty Země“, „plíce Země“ a „největší lékárna světa“

  8. rozkládají se přibližně mezi 15° až 18° zeměpisné šířky na obou polokoulích typické je humidně-aridní klima s vydatnými letními dešti lemují deštné lesy chladné období: 15–20 °C, teplé období 25–30 °C srážky 1500–2000 mm rostliny: listnaté stromy opadávající v období sucha… živočichové: opice, tapír, zebra, antilopa… Tropicky střídavé vlhké lesy

  9. Savana • označení pro travnaté oblasti tropických a subtropických oblastí • Během roku je zde vyhraněné období dešťů a období sucha • teploty klesají až k 0 °C • srážky 400–1000 mm • rostliny: převažují trávy, stromy řídce (baobab, akácie)…. • živočichové: stáda antilop, zeber, gazel, lvi, hyeny…

  10. Poušť • neúrodná oblast, která trpí nedostatkem vody • vyskytují především v oblastech kolem obratníků • hamada - skalnatá poušť • reg - kamenitá poušť • serir - štěrková poušť • erg - písečná poušť

  11. Tropické pouště a polopouště Pouště a polopouště mírného klimatu • poušť kamenitá, štěrkovitá, písečná • teplotní rozdíly mezi dnem a nocí až 40 °C • 11 měsíců bez srážek • rostliny: sukulenty, efeméry… • živočichové: hadi, ještěři, hmyz… • mechanismy přizpůsobení se živočichů období sucha: noční aktivita, život pod povrchem nebo na rostlinách, voda z metabolických procesů, denní aktivita (dlouhé štíhlé nohy) • velké výkyvy teplot • srážky cca 200 mm • rostliny: tamaryšky, juka… • mechanismy přizpůsobení se rostlin období sucha: kořeny jednak hluboko (15-20 m), jednak síť kořenů v povrchové vrstvě (využití veškerých srážek), uchování vody v lodyhách, krátký životní cyklus (efeméry) • živočichové: ještěrky, křečíci, velbloud 2 typy pouští a polopouští

  12. Step • =prérie, pampy, pusty • označení pro travnatá společenstva mírného pásu • sušší podnebí, srážky 250–650 mm • v zimě –10 až –15 °C, v létě 20–25 °C • Severní a Jižní Amerika, Eurasie • rostliny: trávy, cibulnaté rostliny, bez dřevin… • živočichové: psoun, sysel, bizon, koně…

  13. les typický pro subtropický pás zima v této oblasti je mírná, a proto dřeviny neshazují listy (neprobíhá každoroční výměna listoví) stromy a keře mají velmi často listy tvrdé a kožovité, voda se z nich vypařuje jen nepatrně lidé z velké části vždyzelené lesy vykáceli nyní jsou tyto oblasti porostlé křovinatými porosty – časté jsou duby, vřesovce, pistácie, myrta a rozmarýn v subtropické oblasti Středomoří se tyto porosty nazývají macchie étesiovéklima – maximum srážek v zimě (1000 mm) suché léto, roční amplituda 15–20 °C kolem Středozemního moře, Írán, Kalifornie, Jižní Amerika, Austrálie rostliny: pinie, eukalypty, cedry… živočichové: kozy, ovce, koala, klokan… Tvrdolisté lesy

  14. Opadavé listnaté lesy mírného pásu • nejchladnější měsíce –5 až +2 °C, nejteplejší měsíce 14–19 °C • srážky 500–1500 mm • hlavně v mírném pásu severní polokoule • rostliny: bučiny a doubravy, keřové patro… • živočichové: veverka, liška, plch…

  15. Tajga • =boreální lesy • roční rozdíly teplot 30–50 °C • srážky 450–600 mm • jehličnaté lesy severní polokoule • rostliny: limba, jedle, meruzalky, vrby… • živočichové: medvěd, sobol, los…

  16. Tundra • zima 9–11 měsíců v roce • srážky 150–300 mm • 65–70° severní šířky • rostliny: vrby, zakrslé dřeviny, trávy, mechy, lišejníky… • živočichové: sob, liška polární, medvěd lední, sovice sněžná…

  17. Polární pustina • = permafrost • je označení pro oblasti, které jsou trvale pokryty ledem a sněhem (na niž věčně trvá zima • vyskytuje se na ostrovech Severního ledového oceánu a na Antarktidě • v této oblasti se nevyskytují žádné vyšší rostliny • zvířena se vyskytuje pouze při pobřeží volného moře

  18. = litoraea je biom trvale i dočasně zaplavených porostů tzv. brakických vod typické jsou tzv. mangrovové porosty mělčin tropických pobřeží kontinentů, ostrovů i korálových útesů příklady brakických vod: Baltské moře - největší plocha brakické vody na světě Kaspické moře Amazonka Nil v těchto biomech žijí převážně polotažné ryby mezi ne patří například kapr, cejn, nebo sumec Věčně zplavená území

  19. http://sites.google.com/site/biomachgbn/ekologie/spolecenstva-biomyhttp://sites.google.com/site/biomachgbn/ekologie/spolecenstva-biomy http://cs.wikipedia.org/wiki/Biom#Vodn.C3.AD_biomy Zdroje

More Related