1 / 15

CHEMIE RTUTI

CHEMIE RTUTI. CH-3 Anorganická chemie, DUM č. 20. Mgr. Radovan Sloup. Druhý ročník čtyřletého gymnázia. Gymnázium Sušice. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Gymnázium Sušice – Brána vzdělávání II. chemie rtuti. postavení v tabulce: 12. (II.B) skupina 6. perioda

reya
Download Presentation

CHEMIE RTUTI

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. CHEMIE RTUTI CH-3 Anorganická chemie, DUM č. 20 Mgr. Radovan Sloup Druhý ročník čtyřletého gymnázia Gymnázium Sušice Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Gymnázium Sušice – Brána vzdělávání II

  2. chemie rtuti postavení v tabulce: 12. (II.B) skupina 6. perioda protonové číslo 80 latinský název: Hydrargyrum = tekuté stříbro

  3. chemie rtuti • relativní atomová hmotnost: 200,59 • elektronová konfigurace: [Xe] 4f145d106s2 • skupenství: kapalné za normálních podmínek • barva: stříbrná s vysokým leskem • teplota tání: - 39°C • teplota varu: 357°C • elektronegativita: 2,00 • hustota: 13,5 g/cm3 • oxidační čísla: +II, +I, O • ox. číslo +I je vlastně +II • – Hg – Hg – Hg2 2+

  4. chemie rtuti VÝSKYT V PŘÍRODĚ Průměrný obsah činí kolem 0,1–0,3 mg/kg. V přírodě se rtuť vyskytuje hlavně v sulfidických rudách: cinnabarit (rumělka): HgS livingstonit: HgSb4S8 laffittit: AgHgAsS3, grumiplucit: HgBi2S4. rtuť v cinnabaritu Někdy se vyskytuje i v ryzím stavu, např. na cinnabaritu.

  5. chemie rtuti rtuť známa ve starověku amalgam znám v středověku

  6. chemie rtuti rtuť je toxická, nejvíc v plynném stavu, toxické jsou také její ve vodě rozpustné sloučeniny, těžký kov, v přírodě a organismech se hromadí depozice rtuti v organismech (dole na stránce)

  7. chemie rtuti Prakticky se můžeme setkat s dvěma řadami sloučenin rtuti: Hg+1 a Hg+2. sloučeniny Hg+1 svým chemickým chováním připomínají stříbrné soli: chlorid rtuťný (kalomel)  Hg2Cl2 bílý,ve vodě nerozpustný sloučeniny Hg+2 svým chemickým chováním připomínají měďnaté soli: chlorid rtuťnatý, (sublimát)HgCl2 bílý,ve vodě rozpustný sulfid rtuťnatý HgS červený α nebo černý β nerozpustný fulminát rtuťnatý Hg(ONC)2 třaskavá rtuť dimethylrtuť Hg(CH3)2 insekticid oxid rtuťnatý HgO červený, ve vodě nerozpustný dusičnan rtuťnatý Hg(NO3)2 . ½H2O rozpustný ve vodě slitiny (amalgámy) slitiny s jinými kovy (Ag, Sn, Sb, Na…) Slitina NENÍ sloučenina!!! obecně MxHgy

  8. chemie rtuti Příprava a výroba čisté rtuti: Výroba rtuti se nejčastěji provádí oxidačním pražením cinnabaritu v šachtových nebo stříškových pecích s následnou kondenzací kovové rtuti. Výroba rtuti z rumělky spočívá v jejím pražení za přístupu vzduchu podle rovnice: HgS + O2 → Hg + SO2 Významným zdrojem rtuti jsou také pražné plyny vznikající při pražení sulfidických rud během výroby železa. Příprava rtuti probíhá termolýzou oxidu rtuťnatého: 2HgO → 2Hg + O2

  9. chemie rtuti Reakce rtuti s kyselinami: !ušlechtilý kov! Hg + HCl → nereaguje Hg + H2S → nereaguje Hg + CH3COOH → nereaguje Hg v konc. HNO3 dopočítej rovnici zředěná Hg + HNO3→ Hg(NO3)2 + NO2 + H2O 4 2 2 Hg + HNO3→ Hg2(NO3)2 + NO + H2O 6 8 3 2 4 Li, K, Ca, Na, Mg, Al, Zn, Cr, Fe, Sn, Pb, H2, Cu, Hg, Ag, Pt, Au

  10. chemie rtuti Li, K, Ca, Na, Mg, Al, Zn, Cr, Fe, Sn, Pb, H2, Cu, Hg, Ag, Pt, Au Dianin strom: Hg + 2AgNO3→ Hg(NO3)2 + 2Ag

  11. chemie rtuti dentální amalgámy se používají v zubařství. elementární rtuť se používá jako náplň různých fyzikálních přístrojů – teploměrůatlakoměrů na měření atmosférického tlaku. výbojky a zářivky polarografie - analytická technika (německy) vakcíny –některé vakcíny obsahují stopové množství rtuti analytická chemie galvanické články

  12. chemie rtuti Historické zajímavosti spojené se rtutí: Iatrochemie - datově prolíná s alchymií, ale měla za cíl vyrobit všelék. Hlavním představitelem je Paracelsus (Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim) 1493–1541. Příčina všech nemocí je prý poruchou rovnováhy solí, síry a rtuti v těle. Léčil přípravky tvořenými kombinací síry a rtuti. Věnoval se i lázeňství. 1714 - G. D. Fahrenheit - rtuťový teploměr 1779 - Lavoisier - 12 dní zahříval rtuť ve skleněné křivuli, která vedla do kalibrovaného plynojemu se vzduchem. Vznikl mu červený oxid rtuťnatý a vyčerpalo se cca 1/5 objemu z plynojemu – kyslíku je tedy ve vzduchu dle vědce cca 20 %: 2Hg + O2 → 2HgO

  13. chemie rtuti napiš reakce: redukci sulfidu rtuťnatého železem: HgS + Fe → Hg + FeS rtuť lze vyrobit ze sulfidu rtuťnatého reakcí s páleným vápnem: 4HgS + 4CaO → 4Hg + 3CaS + CaSO4 rtuť lze vytěsnit z roztoku dusičnanu rtuťnatého zinkem: Zn + Hg(NO3)2→Zn(NO3)2 + Hg jodid rtuťnatý s jodidem draselným vytváří tetrajodortuťnatan: HgI2 + 2KI→ K2[HgI4]

  14. CHEMIE RTUTI Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice - Brána vzdělávání II Autor: Mgr. Radovan Sloup, Gymnázium Sušice Předmět: Chemie (Anorganická chemie) Třída: Druhý ročník čtyřletého gymnázia Označení: VY_32_INOVACE_Ch-3_20 Datum vytvoření: duben 2013 Anotace a metodické poznámky Chemie a vlastnosti rtuti jsou velmi zajímavé i pro laiky. Tato prezentace je určena ke shrnutí chemie tohoto kovu, který je kapalný za běžných podmínek. Uvedeny jsou základní vlastnosti rtuti, její zdroje, výroba a využití. Zmíněny jsou základní skupiny sloučenin a slitin rtuti, jejich barevné rozdíly a základní chemické vlastnosti. Materiál je vhodné podle možností doplnit reálnými experimenty, například reakcí rtuti s kyselinou dusičnou, nebo vytěsnění stříbra rtutí z roztoku dusičnanu stříbrného. Pozor: Rtuť a její rozpustné sloučeniny jsou toxické! V závěru je několik cvičení na tvorbu rovnic a základů názvosloví sloučenin rtuti. Použité materiály: Honza, J.; Mareček, A.; Chemie pro čtyřletá gymnázia (2.díl). Brno: DaTaPrint, 1996;ISBN 80-902200-4-5 Greenwood, N.N.; Earnshaw, A.; Chemie prvků I. a II. Praha: Informatorium, 1993, ISBN 80-85427-38-9 Obrázky a fotografie jsou dílem autora prezentace. Vše je vytvořeno pomocí nástrojů Power Point 2003, ZonerPhotoStudio 14, Malování Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.

More Related