Kulturní správa

1. Kulturní správa

2. Památková péče Regionální a národní kultura Muzea, galerie a ochrana movitého kulturního dědictví 1. Kulturní dědictví

3. Jedním z veřejných zájmů ČR je zájem na jejím hmotném kulturním dědictví, tedy historicky vzniklých kulturních hodnotách tvořících součást prostředí života současné a budoucí společnosti. Významným segmentem hmotného kulturního dědictví je památkový fond, jehož součástí jsou i krajinářské kompozice jako součást kulturní krajiny. Památkový fond, jehož hodnoty historické, umělecké, esteticko - emocionální, užitkové a četné další jsou z povahy věci nenahraditelné tvoří zjevně jednu z nejvýznamnějších složek národního kulturního bohatství - národního kulturního pokladu České republiky. Památková péče

4. věci a soubory věcí, kterým byla na základě zákona aktem veřejné správy založena právní ochrana, případně jejich status součásti památkového fondu (kulturní památky, národní kulturní památky, památkové zóny, památkové rezervace); věci a soubory věcí tzv. památkového potenciálu, tedy věci a soubory věcí, které mohou být předmětem památkového zájmu v budoucnu (věci, které jsou předmětem řízení o zápisu do seznamu kulturních památek, nebo archeologický nález). Veřejný zájem nelze uplatňovat v případě, kdy se dotčená věc či kulturní statek v okamžiku postavení pod ochranu nachází v takovém fyzickém stavu, že uvedení do původního nebo řádného stavu už není možné vůbec nebo by bylo spojeno s tak velkými změnami podstaty věci, že by celková památková hodnota věci byla vzhledem k absenci původní hmoty a autenticity malá nebo nulová. Toto kritérium se netýká věcí, jimž náleží v uvedeném smyslu význam také jako ruinám, a dále archeologického dědictví. Památkový fond

5. ochrana památkového fondu • vymezování součástí památkového fondu • evidence památkového fondu • stanovování ochranných režimů • uchovávání památkového fondu • užívání a správa památkového fondu • konzervace, restaurování a jiné zásahy do památkového fondu • regenerace památkového fondu – historických sídel a krajiny • poznávání památkového fondu • vědecký výzkum památkového fondu • monitoring památkového fondu • pravidelná inventarizace a aktualizace údajů památkového fondu • zprostředkování (prezentace) hodnot památkového fondu a zprostředkování jeho památkových hodnot veřejnosti. Základní činnost památkového fondu

6. Národní památkový ústav je zřízen jako státní příspěvková organizace zřizovaná ministerstvem kultury. Plní funkci správce souboru 103 památkových objektů, které jsou zpřístupněny veřejnosti a dále funkci odborné organizace státní památkové péče dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Národní kulturní památky: Anežský klášter, Korunovační klenoty, Vodní elektrárna v Třeštíně, aj. Národní památkový ústav

7. Ministerstvo kultury jako ústřední orgán státní správy se zabývá metodickou činností s cílem sjednocovat výkon veřejné správy na úseku státní památkové péče. Na stránkách  Ministerstva kultury je zveřejněn popis procesů probíhajících  dle památkového zákona. Příručka má sloužit jako návod  při  vedení řízení dle tohoto zákona. V kapitole Metodická  činnost jsou  uvedeny  metodické a pracovní  materiály  vztahující  se  k  památkové péči.  Kontrolní  zjištění  z  činnosti  obecních   úřadů  obcí  s  rozšířenou  působnostízveřejňují na svých stránkách kraje Role samosprávy v oblasti ochrany kulturního dědictví

8. navrhuje a iniciuje koncepční, organizační a legislativní opatření v oblasti tradiční lidové kultury, • projednává, posuzuje, poskytuje konzultace a připravuje stanoviska, rady a doporučení ve vztahu k péči o tradiční lidovou kulturu, • dává podněty a přispívá ke koordinaci odborných pracovišť v oblasti tradiční lidové kultury, • dává podněty k výzkumu teoretických a praktických problémů v oblasti tradiční lidové kultury, • informuje veřejnost o své činnosti, včetně složení rady, nejméně jedenkrát ročně ve výroční zprávě ministerstva, která je zveřejněna na internetových stránkách ministerstva, v odborném tisku, např. Místní kultura, Národopisná revue. První informaci o zřízení a složení rady uveřejní na internetových stránkách ministerstva do 30 dnů od ustavujícího zasedání. Regionální a národností kulturaNárodní rada pro tradiční a lidovou kulturu

9. Slovácký verbuňk- Národní ústav lidové kultury ve Strážnici Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku- NPÚ – SLS Vysočina, Hlinsko Jízdy králů na Slovácku- Národní ústav lidové kultury ve Strážnici Sokolnictví – umění chovu dravců, jejich ochrany, výcviku a lovu s nimi- Ministerstvo zemědělství Myslivost – plánovitě trvale udržitelné obhospodařování zvěře a jejího prostředí jako přirozená součást života na venkově - Českomoravská myslivecká jednota Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury ČR

10. Pro obor muzejnictví je v České republice zřízeno sedm specializovaných muzeologicko-metodických pracovišť, která poskytují informace a služby vlastníkům a správcům sbírek muzejní povahy a dalším zájemcům, vydávají metodické pokyny a texty, poskytují konzultace. Muzejnictví

11. Centrální evidence sbírek je veřejnosti přístupným informačním systémem - seznamem sbírek, které jsou spravovány podle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Tyto sbírky jsou uchovávány, doplňovány, spravovány a využívány ve veřejném zájmu a činnost těch, kdo se o ně starají, je nebo může být dotována z veřejných rozpočtů. Centrální evidence sbírek

12. Nejprve je nutné ověřit, o jaký kulturní statek jde. • Možnosti jsou následující: • národní kulturní památku nebo kulturní památku • archiválii, chráněnou podle zákona • sbírkový předmět • předmět kulturní hodnoty •  Sbírku nebo sbírkový předmět lze vyvézt do zahraničí pouze na dobu určitou, z důvodů uvedených v zákoně a na základě povolení Ministerstva kultury Vývoz kulturních památek do zahraničí

13. Divadlo Tanec Hudba Výtvarné umění Profesionální umění

14. pro potřeby veřejné správy zabezpečuje soustavný přehled o stavu profesionálního umění a vyhodnocuje jej, spolupořádá významné akce v oblasti profesionálního umění, realizuje výběrová dotační řízení na podporu projektů profesionálního umění, ve spolupráci se zahraničním odborem se podílí na zajištění prezentace českého profesionálního umění v zahraničí, v souladu s kulturními dohodami a ve spolupráci se zahraničním odborem zajišťuje vysílání a přijímání projektů zásadního významu z oblasti profesionálního umění, podílí se na přípravě významných kulturních akcí a uměleckých přehlídek , podílí se na činnostech spojených s programem výzkumu a vývoje v oblasti profesionálního umění, vytváří podmínky pro rozvoj a podporu profesionální umělecké činnosti ve spolupráci s vysokými školami, zajišťuje kontakt s profesními sdruženími v oblasti profesionálního umění. Odbor oddělení péče umění

15. Národní divadlo Divadelní ústav Česká filharmonie Pražský filharmonický sbor Příspěvkové organizace

16. spoluvytváří zákonné právní úpravy v oblasti knihovnictví a literatury i legislativu s ní úzce související vytváří metodické pokyny a koncepční materiály v oblasti knihovnictví spolupracuje s dalšími orgány státní správy a samosprávy při zajišťování optimálního a funkčního rozvoje knihovnictví, shromažďuje a aktualizuje data vypovídající o stavu veřejných knihoven, zejména vede evidenci knihoven zajišťuje činnost Ústřední knihovnické rady jako poradního, koordinačního a iniciativního orgánu ministra pro zásadní otázky knihovnictví připravuje a realizuje národní a specializované knižní expozice na zahraničních i domácích knižních veletrzích a spolupracuje s Ministerstvem zahraničních věcí při pořádání knižních výstav v zahraničí připravuje a administrativně zajišťuje podporu projektů v oblasti literatury a knihoven v rámci programů Veřejné informační služby knihoven a Česká knihovna (podpora nákupu děl české literatury do knihoven), provádí veřejnosprávní kontroly hospodaření s veřejnými prostředky poskytovanými z programů a dotačních řízení ve své působnosti podílí se na přípravě spolupořadatelských akcí v oblasti literatury, knižní kultury a knihovnictví Literatura a knihovny

17. Plní funkci zřizovatele vůči • Národní knihovně České republiky, • Moravské zemské knihovně v Brně a • Knihovně a tiskárně pro nevidomé K. E. Macana Příspěvkové organizace

18. Odbor médií a audiovize plní úkoly ministerstva jako ústředního orgánu státní správy pro oblast audiovize, rozhlasového a televizního vysílání, tisku a jiných informačních prostředků. Média a audiovize

19. zajišťuje plnění úkolů ministerstva při sjednávání mezinárodních smluv v oblasti médií a audiovize, a to včetně účasti v orgánech těmito smlouvami zřízených, • podílí se na zastupování ČR na činnosti a jednáních národních i mezinárodních zabývajících se problematikou médií a audiovize, • plánuje a zabezpečuje zahraniční přijímané a vysílané výstavy v oblasti hromadných sdělovacích prostředků médií a audiovize, • sleduje stav kultury v oblasti hromadných sdělovacích prostředků médií a audiovize, • odpovídá za poskytování prostředků státního rozpočtu zejména formou dotací v oblasti médií a audiovize, • vede evidenci vydavatelů periodického tisku a vede archiv povinných výtisků evidovaných periodik, včetně provádění kontroly správnosti uváděných údajů, • provádí kontroly územních orgánů státní správy , • plánuje a zajišťuje propagaci české audiovize na mezinárodních festivalech a na akcích obdobného charakteru v České republice a v zahraničí a organizačně zabezpečuje českou účast na těchto akcích, • organizačně zabezpečuje prezentace zahraniční kinematografie v České republice. Hlavní činnosti

20. je gesčním útvarem ministerstva k • Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, • Radě Českého rozhlasu, • Radě České televize, • Radě České tiskové kanceláře, • Stálé komisi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pro sdělovací prostředky • Stálé komisi Senátu Parlamentu ČR pro sdělovací prostředky, Spolupráce s dalšími subjekty v oblasti médií a audiovize

21. Ten, kdo hodlá vydávat periodický tisk je povinen MK doručit nejpozději 30 dnů před zahájením vydávání periodického tisku písemné oznámení: • název periodického tisku a jeho obsahové zaměření, • četnost (periodicitu) jeho vydávání, údaje o jeho regionálních mutacích • název, adresu sídla a IČO vydavatele • Na základě oznámení výše uvedených údajů zapíše MK periodický tisk do evidence a do 15 dnů přidělí evidenční číslo periodického tisku. Bez těchto údajů není možné periodické tisky vydávat. • Tiskový zákon zároveň stanoví, že vydavatel je povinen bezplatně na svůj náklad z každého vydání periodického tisku do 7 dnů ode dne jeho vydání zajistit dodání zákonem stanoveného počtu výtisků (tzv. povinných výtisků) příjemcům, které zákon specifikuje.  Periodický tisk

22. Legislativní rámec pro rozhlasové a televizní v České republice byl vytvořen v roce 1991. Zákony umožňují vytvoření duálního systému vysílání - tj. koexistenci veřejnoprávního a privátního sektoru (veřejná a soukromá rádia a televize). Legislativa stanoví práva a povinnosti provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, licenční řízení a registrace provozovatelů převzatého vysílání. Dohled nad dodržováním zákona v oblasti rozhlasového a televizního vysílání vykonává Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Řada povinností provozovatelů televizního vysílání vyplývá z předpisu EU Rozhlasové a televizní vysílání

23. Česká televize a Český rozhlas jsou provozovateli vysílání ze zákona se specifickými úkoly veřejné služby. Oba provozovatelé jsou nezávislí na státu, nedostávají žádné státní subvence a jejich činnost je financována příjmy z rozhlasových a televizních poplatků a příjmy z vlastní podnikatelské činnosti (zejména se jedná o prodej reklamního času, ale i výnosy z autorských práv, pronájmu techniky atd.). Česká televize a Český rozhlas poskytují službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních resp. rozhlasových programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb. Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize je Rada České televize, u Českého rozhlasu Rada Českého rozhlasu. Do působnosti Rady mj. náleží jmenování a odvolávání generálního ředitele České televize, schvalování rozpočtu a závěrečného účtu, rozhodování o stížnostech týkajících se generálního ředitele apod. Veřejnoprávní vysílání v čR

24. Slouží k plnění kulturních, společenských a sociálních potřeb společnosti. Je zde informace o jeho povaze, důvodech jeho existence a mezinárodních dokumentech k tomu se vztahujících. Odůvodněnost existence médií veřejné služby a jejich nezastupitelná role v současné společnosti je vyjádřena jak v právu EU, tak řadě dalších materiálů institucí EU a Rady Evropy. Média veřejné služby jsou ve vyspělých zemích považována za součást moderní společnosti. Úkoly médií veřejné služby jsou koncipovány na základě principu universality, tj. jednoho celkového poslání vůči celé společnosti určené k uspokojování individuálních zájmů. Za situace, kdy se trh poskytovatelů rychle fragmentuje, silné veřejnoprávní médium slouží jako referenční bod a prostředek sebeidentifikace pro občany celého státu. Za tím účelem se odvozuje legitimita potřeby držet krok s technologickým pokrokem. Vysíláním veřejné služby jsou v České republice pověřeny Česká televize a Český rozhlas význam veřejnoprávního vysílání

25. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání byla zřízena jako správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání, dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání, dbá na jeho obsahovou nezávislost a plní další úkoly stanovené právními předpisy. • Do působnosti Rady mj. patří: • udělování, změny a odnímání licencí k provozování rozhlasového a televizního vysílání, • vydávání, změny a zrušování rozhodnutí o registraci k provozování převzatého vysílání, • vedení evidence provozovatelů vysílání a převzatého vysílání, • monitorování vysílání a ukládání sankcí • Radu tvoří 13 členů, které jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny, a to neprodleně po obdržení návrhu. Funkční období člena Rady je 6 let. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

26. V ČR se ochranou autorských práv zabývají autorské svazy, které podporují výrobu, šíření, archivování audiovizuálních děl a autorských práv. • Na území ČR působí následující autorské svazy • Dilia (Divadelní a literární agentura) • Intergram (Agentura pro výkonné interprety) • Sdružení OOA (Ochranná autorská organizace) • Gestor (Sdružení výtvarných umělců) • OSA (Ochranný svaz autorský) Autorská práva

27. Pořadatelé veřejných produkcí jsou povinni před pořádáním kontaktovat OSA, předložit seznam reprodukovaných děl, počet míst a cenu vstupenek. • Z těchto údajů se stanoví výše autorského poplatku. • Pořadatel poplatek uhradí příslušnému obecnému úřadu, který pak hromadně odvádí platbu OSA • Kontrolu pak provádí sama OSA • Převádí prostředky domácím držitelům autorských práv • Obdobným organizacím v zahraničí Ochrana autorských práv